Úno 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Liberecká zoo začala s chovem vzácných malých žabek listovnic pestrých, v Evropě je kromě ní mají jen dvě jiné instituce. Návštěvníci liberecké zahrady je mohou ode dneška vidět v pavilonu tropů. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Barbora Tesařová. Podle ní jde o výjimečný a raritní druh.
V Evropě tyto žabky chovají jen Merrist Wood and Guilford College ve Velké Británii a německá Zoo Chemnitz (Saská Kamenice). Právě od ní liberecká zoo získala šest těchto žabek a umístila do nového paludária v pavilonu tropů.
„Paludárium je kombinace akvária a terária v jedné nádrži, která je osázena živými rostlinami a díky optimální teplotě a vlhkosti přibližuje chovaným zvířatům v co nejvyšší možné míře jejich přirozené prostředí. Naše paludárium má uvnitř nainstalované mlžení, rosení a vodopád. Voda uvnitř teče přes filtrační systém s automatizovaným doplněním vody,“ uvedla zooložka Petra Hnidová.
Listovnice pestrá je tři až pět centimetrů velká žába, která se vyskytuje v tropických a subtropických lesích, mokřadech a vlhkých křovinatých oblastech Jižní Ameriky. Aktivní je v noci. Přes den odpočívá na listech rostlin a spoléhá na své nenápadné maskovací zbarvení. „V klidu je totiž celá zelená a dokonale splývá s podkladem. Zelené zbarvení dokáže přizpůsobit barvě listů,“ uvedla zooložka. Jedinečný je podle ní pohyb těchto žabek. „Žába listovnice se zpomaleně pohybuje po hubených a dlouhých končetinách a při tom odhaluje své výrazné žlutooranžové boky a vnitřní strany končetin s fialovými nepravidelnými pruhy,“ dodala.
Chov v lidské péči patří k těm náročnějším. „Listovnice jsou velmi citlivé a jejich rozmnožování a následný odchov je ovlivněn mnoha faktory, mezi které patří například stabilní vyšší vzdušná vlhkost a optimální teplota 25 – 28 stupňů Celsia přes den, o pár stupňů nižší v noci. I proto jsou listovnice pestré v zoologických zahradách chovány poměrně vzácně,“ dodala Tesařová.
Autor: Liberecká zoo
Zdroj: ČTK
Úno 23, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Pár čápů bílých hnízdící v chomutovském zooparku se letos po zimě shledal nezvykle brzy. Za samičkou, která chladné měsíce strávila v Česku, se sameček z teplých krajů vrátil už v polovině února. Samička v tuzemsku zůstává, protože se to naučila od svého předchozího partnera. Čápi bílí jsou zvlášť chráněný druh ptáků.
Čápi se do ČR po zimě vracejí obvykle až v březnu. „Podle našeho ornitologa je to jeden z nejranějších příletů za celou dobu, co čápy v zooparku máme,“ uvedla ředitelka zooparku Věra Fryčová. Podle ornitologa zooparku Petra Hory čápi začínají své zimní návyky měnit a stále víc jich ani neodlétá, což může souviset s postupným oteplováním klimatu. „Čápi zjistili, že tu mohou přečkat zimu s dostatkem potravy, tak nemají potřebu odlétat. V Čechách takto zůstávají desítky ptáků,“ uvedl Hora.
Přezimování v chomutovském zooparku se mezi sebou postupně naučilo několik čápů. „Začalo to před lety, kdy jsme tu měli čápa s handicapem. Musel přes zimu zůstat v okolí zooparku, protože stovky kilometrů dlouhý let za teplem by nezvládl,“ líčí počátky „tradice“ Hora. Další zimní období s ním v zooparku strávila jeho družka, která později tento zvyk přenesla na nového partnera a ten po jejím uhynutí zase na další samici. Nynější čápice původem z Francie je tak už několikátá po sobě, která tento návyk převzala.
Chomutovský samec se zimy v teplých krajích zatím nevzdal, v září ze zooparku odletěl i se čtyřmi mláďaty, která se svou partnerkou odchoval. Není okroužkovaný, takže není jisté, kde zimu strávil. Čápi bílí v chomutovském zooparku hnízdí téměř 35 let. Své hnízdo tu mají na vysokém torzu dubu u horního rybníka.
Ze svých zimovišť se v posledních desetiletích začínají dříve vracet hlavně ptáci, kteří odlétají jen do Středomoří, například pěvci, řekla Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. Většina čápů bílých se však stále vrací kolem svatého Řehoře, který má svátek 12. března. Obecně dříve přilétají čápi v západní části ČR, odkud už na zimu často nemíří až do Afriky, ale jen do Španělska nebo Portugalska. Pozdější jsou návraty čápů z východní části ČR, kteří zimu stále tráví v jižní Africe.
Hnízdění čápů bílých v Česku zaznamenává mapa, kterou má Česká společnost ornitologická na svém webu.
Autor: Zoopark Chomutov
Zdroj: ČTK
Úno 17, 2022 | Zvířata
Mezinárodnímu vědeckému týmu se v minulých měsících podařilo vytvořit další dvě embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 14 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří ZOO Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí informovala.
Vajíčka, z nichž vznikla dvě nová embrya, vědci odebrali při dvou zákrocích loni v říjnu a letos v lednu od samice Fatu, která je dcerou Nájin. Embrya věci následně vytvořili v laboratoři Avantea v Itálii. Žádná ze samic v Ol Pejetě už ale není schopná mládě odnosit. Vědci chtějí embrya v dohledné době vložit do samic příbuzných nosorožců bílých jižních. Míní, že bude třeba vytvořit desítky embryí. Procedury z října a ledna 2022 představovaly sedmý a osmý úspěšný odběr vajíček. Vědeckému týmu se dosud podařilo získat od Fatu a Nájin celkem 119 vajíček. První z dosud získaných embryí vědci vytvořili v roce 2019. Protože z vajíček od Nájin se dosud nepodařilo získat žádné embryo, rozhodli vědci loni o tom, že od Nájin již vajíčka odebírat nebudou.
Vajíčka vědci po odběru letecky převážejí do laboratoře Avantea v Cremoně v Itálii. V laboratoři je nechají dozrát, oplodní je a vytvoří z nich embrya, která následně zmrazí. Obě nejnovější embrya vědci vytvořili s použitím spermatu severního bílého nosorožce Angalifu. Ze 14 embryí je 11 od samice Fatu a samce Suniho a tři od Fatu a samce Angalifu. Samci Suni a Angalifu uhynuli před několika lety.
Cílem vědeckého týmu BioRescue je pravidelně opakovat odběr vajíček od Fatu a vytvářet nová embrya, dokud to bude možné a zodpovědné s ohledem na zdraví Fatu, uvedla zoo. Projekt je významně financován německým ministerstvem školství a výzkumu a dalšími dárci.
Kromě odebírání vajíček vědci řeší i možnost vytváření embryí pomocí umělých reprodukčních buněk z odebrané tkáně nosorožců. Například kožní buňky odebrané z Nájin by se mohly transformovat do kmenových buněk, které by pak mohly být přeprogramovány tak, aby se vyvinuly do umělých vajíček nebo spermií.
Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018. V přírodě je druh považován za vyhynulý. Samec Angalifu uhynul před osmi lety v zoologické zahradě v San Diegu ve Spojených státech amerických.
Autor: ZOO Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Úno 12, 2022 | Zvířata
Na komíny elektráren a tepláren šplhá v posledních dnech ústecký ornitolog Václav Beran. Čistí tam budky pro jarní zahnízdění kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Loni vyvedly sokolí páry na stavbách, které patří Skupině ČEZ, 19 mladých. Nejvíce se jim daří na severu Čech, řekl mluvčí společnosti Ota Schnepp.
V bývalé výtopně v Proboštově na Teplicku sokolí pár už letos byl. „Samec i samice střídavě poposedávali na zábradlí ochozu, a když jsem vylezl až k nim, tak uletěli. Vyčistil jsem jim budku, vybral zbytky potravy a nasypal novou podestýlku,“ uvedl Beran. Zbytky kořisti ornitolog prohlíží a v ústeckém muzeu určuje. „Už na komíně mě upoutala jedna lebka s masivním zobákem. Byl to amazoňan modročelý, středně velký papoušek, který se z nabyté svobody asi dlouho neradoval. Měl smůlu, že letěl zrovna kolem proboštovského komína,“ řekl zoolog a výzkumný pracovník společnosti ALKA Wildlife.
Pro přípravu budek je nyní podle Berana nejvyšší čas, pokud počasí vydrží jako dosud, začnou sokolí páry pomalu ale jistě tokat. Kromě čištění budek ornitolog instaluje na místa fotopasti. „Prakticky všude jsem už během cest kolem sokolí přelety zaznamenal. Páry na stavbách totiž ani během zimy svá teritoria neopouštějí. Například ten tušimický s oblibou loví hned naproti elektrárně nad dnes již plně zrekultivovaným odkalištěm. To samé se týká párů z Prunéřova a Ledvic, také zimují v areálu elektráren a loví v okolí, které je pro ně na potravu díky rozmanitosti ptačích druhů velmi bohaté,“ uvedl Beran.
Loni na objektech ve vlastnictví ČEZ ornitolog sledoval deset párů sokola stěhovavého, což je prakticky desetina všech evidovaných sokolích párů v České republice. Šest z nich vyvedlo celkem 19 mláďat. Dva objekty s budkami zůstaly sokoly neobsazeny. „Bohužel tradičně se jedná o elektrárny Dětmarovice a Poříčí, kde po předchozích náznacích nebyl už třetím rokem sokol vůbec pozorován, a v budkách tak hnízdí poštolky,“ uvedl Beran.
První kovová sokolí budka na průmyslové stavbě v České republice byla nainstalována poprvé v roce 2011, a to na chladicí věži v elektrárně v Tušimicích. Od té doby bylo na stavbách Skupiny ČEZ vyvedeno minimálně 114 mláďat sokolů stěhovavých. Deset mláďat se jen loni vylíhlo v areálech skupiny Orlen Unipetrol v Litvínově na Mostecku, Kralupech nad Vltavou a v Neratovicích na Mělnicku. Sokol hnízdí také v Českém středohoří. Do míst v okolí hnízdišť návštěvníci na jaře nemohou, kvůli hnízdění vzácných ptáků bývají uzavřené na několik týdnů některé lokality také v Českém Švýcarsku.
Autor: ornitolog V. Beran
Zdroj: ČTK
Úno 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Na území České republiky se podařilo zmapovat 24 vlčích teritorií. Oproti předchozí sezoně je jich o dvě víc, a to v Orlických horách a v Českém lese. Většina z nich se nacházela v Čechách, hlavně v pohraničních oblastech. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. O výsledcích terénního monitoringu šelem dnes informovali zástupci Hnutí Duha.
Ačkoliv se populace vlků v Česku zvolna rozrůstá, počet útoků těchto šelem na hospodářská zvířata meziročně klesl. Loni jich bylo 190, o rok dříve o 48 víc, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Údaje o vlčích teritoriích zahrnují období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. „Smečky v našich podmínkách obvykle čítají čtyři až šest jedinců,“ poznamenali ekologové.
Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. „Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O tři týdny později byl ten stejný jedinec identifikován opět v Karpatech – na slovenské straně Javorníků,“ uvedli odborníci.
Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám zjištěno také v Českém lese. „Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti,“ uvedl Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.
Experti proto uvítají hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na e-mail stopy@selmy.cz.
V sezoně 2020/2021 odborníci geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území republiky, což je víc než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst nezpůsobilo přibývání vlků, ale intenzivnější genetický monitoring.
Průzkum také prokázal, že v Česku nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji zmapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci, poznamenal Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědci čekají, že počet vlčích teritorií dál poroste, zejména v méně navštěvovaných příhraničních regionech.
Loni se oproti roku 2020 snížil počet útoků vlků na hospodářská zvířata i výše vyplacených náhrad, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Za minulý rok eviduje 190 útoků vlků, předloni jich bylo 238, sdělila mluvčí agentury Karolína Šulová. Chovatelé mohou čerpat na ochranu stád dotace a stát vyplácí také kompenzace za kusy prokazatelně zabité vlky. Agentura poskytuje chovatelům poradenství a na některých regionálních pracovištích také první pomoc v podobě zapůjčení elektrických ohradníků.
„V uplynulém roce jsme zaznamenali o 48 útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850.000 Kč oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody„, uvedla Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle přehledu zjištěných škod vlci během minulého roku usmrtili skoro 400 ovcí, přes 60 kusů skotu a tři kozy, dalších 37 hospodářských zvířat zranili. Stát loni na náhradách zaplatil přes 5,3 milionu korun, v roce 2020 to bylo necelých 6,2 milionu korun. Vlk do české krajiny podle ochránců přírody patří stejně jako hospodářská zvířata. Pomáhají regulovat přemnožená prasata divoká, srnce či jeleny, která okusem působí velké škody lesníkům i zemědělcům.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
