Pro 21, 2025 | Ochrana životního prostředí
Zemědělci by mohli mít nově povinnost chránit půdu také před větrnou erozí, nejen před vodní erozí jako dosud. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Větrná eroze podle úřadu výrazně ohrožuje šest procent půdy v Česku, v případě vodní eroze je to násobně více. Účinnost novelizované vyhlášky MŽP navrhuje od 1. července 2027, informoval úřad. Prezident Agrární komory Jan Doležal řekl, že návrh novely je chaotický a může vést k právní nejistotě. Opatření proti erozi podle něj také musí být celkově upravena tak, aby odpovídala zemědělské praxi.
Zrušení či zásadní revizi protierozní vyhlášky slibuje ve svém programu strana Motoristé sobě, jejíž předseda Petr Macinka má být v nové vládě s ANO a SPD dočasně pověřen vedením MŽP. Na ministra životního prostředí Motoristé chtějí čestného prezidenta strany Filipa Turka, s jehož jmenováním má ale prezident Petr Pavel problémy. Podle dřívějších vyjádření ochránců přírody by zrušení protierozní vyhlášky znamenalo zásadní ohrožení české krajiny a oslabilo by ochranu půdy.
„Větrná eroze představuje závažný problém především na jižní Moravě a v Polabí. V době polních prací tam vířící prach často připomíná téměř saharskou bouři. Když je zaseto a zároveň fouká vítr, dochází k odnosu drobných částic půdy. Právě proto tuto změnu zavádíme – je nezbytné, aby byla půda chráněna dostatečným pokryvem, který zabrání jejímu odvátí,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Systém bude podle MŽP fungovat podobně jako při vodní erozi – zemědělci případnou erozi nahlásí do aplikace Monitoring eroze, a když se bude situace opakovat, budou muset přijmout opatření k lepší ochraně půdy. K tomu mohou využít i protierozní kalkulačku, která navrhuje potřebné postupy. Větrnou erozi podle úřadu trvale vyřeší takzvané větrolamy, což jsou skupiny stromů a keřů v polích, které brání tomu, aby vítr sílil a odnášel půdu.
„Návrh vyhlášky je podle nás připraven chaoticky a bez odpovídajícího projednání se zástupci zemědělců i vlastníků půdy,“ řekl prezident Agrární komory Doležal. „Vlastníci nemají dostatečnou motivaci a zemědělci zase postrádají možnosti obrany při revizích ploch či při posuzování erozních událostí. Vyhláška navíc neobsahuje jasné definice některých pojmů, což může vést k právní nejistotě,“ uvedl.
Současný systém opatření proti erozi Agrární komora kritizuje dlouhodobě. „Jsme přesvědčeni, že zemědělci o půdu pečují sami od sebe a není nutné jim to nařizovat. Půda je jejich základní výrobní prostředek a každý hospodář si její hodnotu dobře uvědomuje,“ dodal Doležal.
Podle portálu Monitoring eroze bylo loni v ČR 509 erozních událostí, více než dvojnásobek proti roku 2023. Vodní eroze, tedy splachy půdy, způsobují podle ekologů ročně okolo 15 miliard korun škod na půdě, cestách i majetku obcí a občanů. Riziko vodní eroze se s klimatickou změnou stále zvyšuje, uvádí ekologové.
Autor: MŽP
Pro 21, 2025 | Ochrana životního prostředí
Česko musí podle ekologů využít prodloužený čas k přípravě na nové klimatické cíle EU. Stát by měl zajistit pomoc s energetickými úsporami nebo elektrifikací průmyslu nebo s rozvojem čistých zdrojů energie. Vyplývá to z odpovědí ekologů a odborníků na energetiku a mezinárodní otázky. Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu (EP) se předběžně dohodli na úpravě unijních klimatických pravidel.
Součástí pravidel bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent proti úrovni z roku 1990. Zástupci obou institucí se také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 z roku 2027 na rok 2028. Změny musí ještě formálně schválit EP a členské státy EU. Pozitivně hodnotí shodu na cíli pro snížení emisí do roku 2040 Hnutí Duha. „Je třeba zdůraznit, že EU se potřebuje zbavit závislosti na fosilních palivech, které musí dovážet, a vystavovat se tak odtoku peněz i nejistotě dodávek. Milník mezi rokem 2030 a 2050, kdy má být EU bez fosilních paliv, je prakticky důležitý,“ uvedl vedoucí energetického programu hnutí Jiří Koželouh.V souvislosti s posunem spuštění systému ETS 2 je podle něj důležité, aby ČR využila prodloužený čas na přípravu. „Je nutné zrychlit pomoc se zateplováním domů a zpřístupnit ji i nájemníkům a stejně tak zlepšovat přístup k efektivní veřejné dopravě. Varujeme proto před nápady na zrušení či omezení programů jako Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace. To by zásadně poškodilo domácnosti, zejména na venkově,“ uvedl Koželouh.
Záměr rodící se nové vlády ANO, Motoristů a SPD zrušit celý systém ETS 2 by podle něj poškodil reputaci Česka v Evropě. „A hlavně ohrozí obyvatele Česka, kteří by mohli přijít o pomoc ze Sociálního klimatického fondu, který má mít peníze právě ze zpoplatnění fosilních paliv v lokálním vytápění a v dopravě,“ řekl Koželouh.
Podle Tomáše Jungwirtha Březovského z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) zachovává schválený cíl i přes mírné snížení původně navrhované ambice směr, tedy pokračování dekarbonizace unijních ekonomik. „V praxi můžeme čekat podporu energetických úspor, čistých zdrojů energie, elektrifikace dopravy i průmyslu. Součástí balíčku je zpoplatnění emisí z paliv v sektorech dopravy a budov,“ řekl.
Pro nastupující vládu jde podle něj navíc o jasný závazek, aby řešila situaci lidí, kterým hrozí energetická a dopravní chudoba. „A to jednak podporou investic, jednak skrze sociální opatření,“ dodal Jungwirth Březovský.
Jako dobrou zprávu, že EU pokračuje v nastavené politice tlaku na snižování emisí a dekarbonizaci, označil dohodu také ředitel Centra pro dopravu a energetiku Ondřej Mirovský. „Nicméně současný návrh je dalším kompromisem kompromisů s řadou výjimek,“ podotkl. Odložení ETS 2 a podpora tohoto odložení současnou i budoucí vládou ČR je podle něj špatný krok. „Vláda ČR se fakticky rozhodla nevyužít peněz ze sociálního klimatického fondu a může se tak stát, že jiné země budou dělat účinnější sociální opatření včas,“ dodal Mirovský.
Podle vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR Miriam Macurové je ovšem unijní dohoda méně ambiciózní než deklarovaný cíl 90 procent snížení emisí. V této souvislosti připomněla, že dohoda státům umožní zajistit pět procent z celkového cíle z tzv. kreditů, které získají za finanční podporu projektů snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. „Je ale důležité, že se do návrhu dohody dostala kritéria z pozice Evropského parlamentu, která mají zaručit, že pro naplnění pětiprocentního cíle pro mezinárodní kredity budou využity kredity vysoké kvality. Čistě domácí cíl pro rok 2040 by ale byl lepší možností,“ dodala Macurová.
Autor: MŽP
Pro 21, 2025 | Ochrana životního prostředí
Správa národního parku České Švýcarsko chce v letech 2026 až 2028 otevřít nové návštěvnické centrum v Mezní Louce u Hřenska na Děčínsku, rozšířit zážitkový areál Rysí stezka nebo opravit turistické spojnice z Mezní Louky do Mezné. Více než 120 milionů korun na tyto investice má zajistit Program švýcarsko-české spolupráce, dalších 13 milionů korun dodá ministerstvo životního prostředí prostřednictvím správy parku, informoval o tom mluvčí správy Tomáš Salov.
Záměr je podle ředitele správy parku Petra Kříže připravený s důrazem na udržitelnost. „Návštěvníkům nabídne atraktivní způsoby poznávání zdejších přírodních hodnot. V hojně vyhledávané oblasti Hřenska nabídne zajímavé turistické cíle mimo přírodovědně nejcennější místa národního parku,“ doplnil ředitel, který věří, že rozšíření nabídky pro turisty ocení i místní podnikatelé.
Plánované investice do návštěvnické infrastruktury jsou zaměřeny především na oblast Mezní Louky u Hřenska. Správa parku tam chce vybudovat návštěvnické centrum s interaktivní expozicí. Vzniknout by mohlo v budově v majetku správy. Vlastní expozice by byla věnovaná přírodě národního parku i obnově území zasaženého požárem v roce 2022.
Rozšíření se má dočkat lesní zážitkový areál Rysí stezka, který správa zřídila před deseti lety. Poprvé ho rozšířila v roce 2022 na plochách dříve zasažených vichřicí. V návaznosti na expozici v návštěvnickém středisku je v plánu vznik nové části Rysí stezky na místech, kde se v současnosti spontánně obnovuje les.
Součástí záměru je také vytvoření pohodlnější cesty z Mezní Louky do Mezné, odkud mohou turisté pokračovat do Divoké soutěsky nebo k vyhlídkové plošině Fénix. Park počítá s vybudováním spojovací pěšiny od nového návštěvnického centra k cestě vedoucí souběžně s místní silnicí, kde mnohdy bývá značný provoz. Tomu by se tak návštěvníci mohli do budoucna vyhnout.
V neposlední řadě mají vzniknout podklady pro další investice jako je rekonstrukce historické turistické trasy od Tří pramenů k Pravčické bráně, která patří k nejfrekventovanějším turistickým trasám v národním parku. Dalším podkladem je studie shrnující nutné kroky k obnově a bezpečnému znovuotevření historické Gabrieliny stezky poškozené při požáru.
Autor: Národní park České Švýcarsko
Pro 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Dotační výzva ve výši 104 milionů korun podpoří obce a kraje při přípravě a vymezení akceleračních oblastí pro větrné a solární elektrárny. Tyto zóny mají umožnit zjednodušené a rychlejší schvalování projektů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ministerstvo životního prostředí o nové výzvě z Národního plánu obnovy informovalo.
Výzva je součástí Národního programu Životní prostředí, žádosti je možné podávat do 30. ledna 2026. Má podpořit samosprávy, které se rozhodnou ve svých územně plánovacích dokumentacích vymezit konkrétní lokality vhodné pro rozvoj OZE. Kraje mohou čerpat zálohovou dotaci až do výše osmi milionů korun, obce v závislosti na velikosti až 1,5 milionu korun.
„Česká republika potřebuje posílit svou energetickou nezávislost a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Abychom toho dosáhli, musíme naplno rozvíjet domácí obnovitelné zdroje,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Peníze mají pokrýt náklady na přípravu, odborné podklady i samotné zapracování akceleračních oblastí do krajských Zásad územního rozvoje nebo obecních územních plánů.
Výše podpory bude záviset na skutečném rozsahu vymezených akceleračních oblastí a rychlosti, s jakou budou změny v územní dokumentaci schváleny. Pokud bude vymezení dokončeno do 31. srpna nadcházejícího roku, samosprávy získají stoprocentní dotaci, při dokončení do 30. listopadu 2026 to bude podpora ve výši 80 procent. V případě, že se podaří akcelerační oblasti pouze navrhnout a projednat, nikoliv schválit, bude podpora činit 50 procent.
Příjemci dotace musí při vymezování oblastí postupovat v souladu s platnými právními předpisy a na základě odborných podkladů Výzkumného ústavu pro krajinu. Zároveň je nutné vyhodnotit alespoň 30 procent území z hlediska rovnováhy mezi rozvojem obnovitelných zdrojů a ochranou jiných veřejných zájmů, uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
„Obce a kraje musí také transparentně zveřejnit informace o vymezení akceleračních oblastí na svých oficiálních webových stránkách,“ dodal Valdman k podmínkám pro žadatele.
Resort uvedl, že výzva reaguje na nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který stanovuje rámec pro vymezování akceleračních oblastí v územním plánování.
Autor: MŽP
Pro 2, 2025 | Ochrana životního prostředí
Lidé v České republice jsou ohledně cílů Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Sedm z deseti Čechů si nadále myslí, že unijní dohoda o klimatických cílech negativně dopadne na ceny energií. Nicméně lidí, kteří o ní mají dostatek informací, ubylo. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM)
Dostatek informací o dohodě v průzkumu deklarovala pětina dotázaných, zatímco před rokem to byla téměř třetina. Počet lidí, kteří nemají potřebné informace, se téměř nezměnil, uvedly to zhruba dvě třetiny. Na 14 procent ale přibylo těch, kteří neví, jestli mají informací dostatek, či ne. V porovnání s loňským rokem mírně převážil počet lidí, kteří nesouhlasí s cíli unijní dohody, nad souhlasícími. Loni byla veřejnost v této otázce rozdělena na stejně velké části. Nyní s cíli dohody nesouhlasí 47 procent a 42 procent má opačný názor. Současně mírně přibylo těch, kteří nedokázali odpovědět. Růstu cen energií kvůli unijní dohodě se obává 72 procent lidí. Naopak desetina si myslí, že Green Deal na ně nebude mít vliv, a 18 procent to nedokáže posoudit. CVVM provedlo průzkum v červnu mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Autor: CVVM
