Pro 2, 2025 | Ochrana životního prostředí
Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024, kterou projednala vláda.
„Snižovat emise skleníkových plynů se ale daří díky modernizaci technologií napříč ekonomikou a dobrému využití finančních prostředků z národních i evropských zdrojů, zejména prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a od roku 2021 také z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Z uvedené zprávy vyplývá, že Česku se daří snižovat využití fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. V roce 2024 jaderné elektrárny vyrobily 40,2 procenta celkové výroby elektřiny, z černého a hnědého uhlí pocházelo 36 procent vyrobené elektřiny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny loni stoupl na 16,7 procenta.
Podle nejnovějších dat emise skleníkových plynů poklesly o 47 procent oproti roku 1990. Česku se tak pravděpodobně podaří naplnit cíl snížit emise o 55 procent do roku 2030, ke kterému se zavázaly členské země EU.
Snižuje se také spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel. Daří se snižovat také podíl znečištěného ovzduší. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzoapyren. Jeho dominantním zdrojem je podle resortu lokální vytápění domácností, konkrétně kotle spalující tuhá fosilní paliva a biomasu. Nedaří se naopak snižovat míru znečištění vod a kvalita poslední roky stagnuje. Ministerstvo uvádí, že hlavní příčinou zůstává nedostatečné čištění odpadních vod a plošné znečištění ze zemědělství. Hlavním indikátorem druhové rozmanitosti lesní a zemědělské krajiny, takzvané biodiverzity, je početnost ptačích populací, která podle Zprávy o životním prostředí za rok 2024 klesá. Snižuje se také rozloha zemědělské a zejména orné půdy. Úbytek zemědělské půdy resort přisuzuje zvyšující se rozloze zástavby a také lesní půdy.
Lesy se podle ministerstva přitom stále vzpamatovávají z kůrovcové kalamity v roce 2015 na severní Moravě, která se postupně rozšířila po celém Česku a vyvrcholila v roce 2020. V postižených oblastech je sice rozsáhlá obnova lesů, a to stále častěji s využitím listnáčů a přirozené obnovy, s ohledem na adaptaci na změnu klimatu však zdravotní stav lesů podle zprávy doposud není optimální. Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2024, vydaná ministerstvem životního prostředí, poskytuje oficiální informace o stavu životního prostředí. Sleduje také pokrok v plnění cílů Státní politiky životního prostředí ČR do roku 2030.
Autor: MŽP
Lis 25, 2025 | Ochrana životního prostředí
ČEZ do teplárenství v Ústeckém kraji investuje 20 miliard korun. Hotové jsou nové plynové kotelny v Prunéřově a Tušimicích na Chomutovsku a pět plynových kotelen v ústecké čtvrti Střekov. V Prunéřově se připravuje stavba biomasové kotelny, kogenerační jednotky a horkovodu do Kadaně. V Tušimicích firma počítá se stavbou malého modulárního reaktoru a zvažuje stavbu paroplynového cyklu v Trmicích na Ústecku, řekl ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Skupina ČEZ bude podle Čermáka připravena na řízený odchod od uhlí do roku 2030. „Je to pro nás reálný horizont,“ uvedl. Výše investic se do cen tepla promítne minimálně. „Z dlouhodobých plánů a smluv vyplývají nárůsty, které jsou ve srovnání s republikou poměrně malé,“ řekl. Loni v květnu ČEZ uvedl, že do roku 2030 investuje v Ústeckém kraji 100 miliard korun do transformace energetiky a teplárenství. Díky tomu by se měl zachovat systém centrálního zásobování teplem, který funguje ve většině větších měst v kraji.
Uhlí v kraji nahradí zemní plyn a biomasa. Do budoucna se počítá i s teplem z malých modulárních reaktorů, vodíku nebo s využitím odpadu. Plynové kotle v Ústí nad Labem, Prunéřově a Tušimicích stály dohromady 250 milionů korun.
Plynová kotelna v Prunéřově slouží nyní jako alternativní zdroj k současnému uhelnému bloku. Zásobovat bude teplem odběratele nejprve pouze v létě a později celoročně. Provoz spustila v červnu. Město Kadaň zatím čerpá teplo z Tušimic. ČEZ Teplárenská postaví z Prunéřova do Kadaně 5,7 kilometru dlouhý horkovod, který bude hotový v roce 2027. Kadaň podepsala se společností ČEZ Teplárenská smlouvu na dodávky tepla na dalších 15 let.
V Prunéřově se bude stavět kotel na biomasu a další plynové kotelny. Tyto zdroje by měly zásobovat zákazníky v topné sezoně 2028/2029, tedy v předstihu před oznámeným ukončením výroby z uhlí v roce 2030. V Prunéřově stály dvě hnědouhelné elektrárny, provoz Prunéřov I skončil v červnu 2020. V ústecké čtvrti Střekov postavilo ČEZ ESCO ve spolupráci s městem pět plynových kotelen a kilometr nových plynovodů. „Pojistili jsme tak dodávky tepla pro zásobování 3000 domácností,“ uvedl primátor Petr Nedvědický (ANO). Další investici plánuje radnice v příštím roce s ohledem na 160 odběrných míst, které získávají teplo od teplárenské společnosti Energy. Ta dluží za emisní povolenky a hrozí ukončení její činnosti. „Po mnoha diskuzích s dotčenými občany nabízíme vytápění plynem. Město bude investorem této akce tak, abychom zajistili alternativní zdroj při případném výpadku tepla,“ řekl Nedvědický. Výše investice je zhruba 20 milionů korun a termín dokončení do konce roku 2026.
Autor: MŽP
Lis 17, 2025 | Ochrana životního prostředí
Dočasné pozastavení příjmu žádostí v programu Nová zelená úsporám kvůli jejich velkému počtu ukazuje, že domácnosti mají stále větší zájem o zateplování, fotovoltaiku a další opatření směřující k úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů. Podle Greenpeace ČR a aliance Šance pro budovy jde zároveň o signál, že energeticky úsporné renovace jsou pro české rodiny cestou k nižším nákladům na bydlení.
Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Letos dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Příjem žádostí se spustil 20. února a měl původně trvat rok.
U rodinných domů byl v nové etapě od února 2025 navýšen objem peněz o čtvrtinu na 17,4 miliard korun. U bytových domů, kde trvá podpora bez přerušení od roku 2023, se postupně navýšilo přidělení peněz až na pětinásobek, tedy 14,7 miliard. Celkem tak bylo v současných výzvách investováno do energetických úspor v rezidenčním sektoru přes 32 miliard korun.
„Dočasné uzavření příjmu žádostí programu Nová zelená úsporám ukazuje na dvě věci: obrovský zájem domácností o energetické úspory a zároveň jasný signál, že kvalitní renovace jsou pro české rodiny cestou k nižším nákladům na bydlení,“ uvedla ředitelka oborové aliance Šance pro budovy Marta Gellová. Podle ní je pozitivní, že administrace podaných žádostí pokračuje bez přerušení a že jsou zajištěny peníze pro další období.
Klíčové podle Gellové nyní bude, aby navazující etapa programu byla ještě přístupnější pro běžné domácnosti. „Potřebujeme více, ne méně, peněz směřujících lidem, aby mohli investovat do udržitelnějšího bydlení, nižších účtů za energie a lepší kvality života,“ dodal vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican.
Pro ekology je důležitý fakt, že peníze pro tento program plynou ze zdrojů znečišťovatelů, konkrétně z výnosů z emisních povolenek a fondů jako Modernizační fond.
Organizace Greenpeace ČR uvedla, že v souvislosti s možným nástupem hnutí Motoristé sobě do vedení ministerstva životního prostředí se objevuje riziko, že peníze budou přesměrovány opačným směrem.
„Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů sice počítá s tím, že program Nová zelená úsporám bude pokračovat, ale postupně peníze z něj chce překlápět do podpory veřejné infrastruktury. Už teď se ale ukazuje, že je prostředků nedostatek,“ upozornil Bican.
Autor: Greenpeace
Lis 17, 2025 | Ochrana životního prostředí
Namísto tradičních vánočních materiálních dárků mohou lidé přispět na ochranu přírody a pomoci zvířatům v záchranných stanicích, dětem poznávat přírodu nebo obnovovat krajinu. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) zahájil vánoční darovací kampaň s názvem Ježíšek pro přírodu.
Kampaň nabízí možnost zaslat přímý finanční dar nebo zakoupit jeden z 24 tematických certifikátů symbolicky odkazujících na adventní kalendář. Dárci mohou na webu projektu přispět například na plné misky pro zvířata, krajinu plnou vody či šťastnou cestu obojživelníkům.
„Rádi bychom ukázali, že předvánoční čas lze strávit jinak. Oslavou dobrých skutků, šířením pozitivního myšlení, setkáváním s blízkými nebo čímkoli, co máme rádi. Tak, aby byl klidný a pohodový. Co takhle stát se Ježíškem pro přírodu a rozdávat dobro, které dává smysl?“ uvedl ředitel Kanceláře ČSOP Petr Janeček.
ČSOP je jednou z největších nestátních neziskových organizací v ochraně přírody a krajiny v Česku. Každoročně investuje desítky milionů korun do péče o přírodu, záchrany zvířat i vzdělávání dětí. Kampaň má za cíl podpořit tyto aktivity a připomenout význam dárcovství v předvánočním období.
Autor: ČSOP
Lis 17, 2025 | Ochrana životního prostředí
Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.
Z českých europoslanců nový klimatický cíl podpořilo všech pět zástupců frakce Evropské lidové strany (EPP), tedy Danuše Nerudová, Jan Farský, Luděk Niedermayer, Ondřej Kolář a Tomáš Zdechovský, a rovněž i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Proti hlasovalo 14 českých europoslanců, devět z frakce Patriotů pro Evropu, tři z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo!. Europoslanec Ivan David se hlasování neúčastnil. Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Zpravodajem pro návrh se v europarlamentu stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval, aby byl plán Evropské komise zamítnut. Jeho návrh ale tento týden v pondělí ve výboru pro životní prostředí (ENVI) neprošel a europoslanci naopak podpořili alternativní, kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (SD), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Právě tento návrh byl odsouhlasen i na plenárním zasedání EP v Bruselu.
Kompromisní návrh přitom zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly minulý týden členské státy. „Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale europarlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením. Komise navrhla strop až tři procentní body,“ stojí v prohlášení EP.
Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. Česko tehdy na jednání zastupoval odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík.
Hladíka i premiéra Petra Fialu následně na videu na sociální síti zkritizoval předseda hnutí ANO a nejspíš budoucí český premiér Andrej Babiš, jehož strana vyhrála říjnové volby. Zmínil, že odcházejícího českého premiéra již dříve vyzval, aby kvůli klimatickému cíli zablokoval jednání už na říjnové Evropské radě.
„Schválené cíle vnímám jako kompromis. Místo původně navrhovaného cíle snížení emisí do roku 2040 o 90 procent jsme je díky flexibilitám snížili na 85 procent,“ uvedla česká europoslankyně Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP. „Zásadní je, že cíl není vytesán do kamene: pokud nebudeme mít potřebné technologie nebo by dopady byly nepřiměřené, musí být možné jej upravit. A přesně na tom jsem připravena i nadále pracovat,“ dodala.
Její kolega Niedermayer (TOP09) ze stejné frakce označil dnešní rozhodnutí za správné a odpovědné. „Věřím, že stejně jako cíl pro rok 2030, který byl často označován za nesplnitelný, dokáže unie splnit i tento nový cíl, pokud vlády budou pokračovat v nastavených politikách,“ uvedl.
Nový klimatický cíl naopak odmítl Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Když se na to podíváte v kontextu, tak neustále schvalujeme úpravy toho, co se tady udělalo v posledních pěti letech,“ řekl Krutílek. Politika se podle něj musí dělat rozumně. „Nastavování jakýchkoli cílů, pokud to není doprovozeno reálnými a uskutečnitelnými pravidly, nemá žádný smysl a akorát se střílíme do vlastní nohy,“ dodal. Podobné je to podle něj i s cílem 2040, u kterého bude třeba za pár let opět dělat podobné úpravy.
Podle Alexandra Vondry (ODS, ECR) jde o cíl nerealistický a pro EU nedosažitelný. „Evropskou unii to akorát poškodí, protože Čína, Amerika a ostatní postupují jinak a my akorát tímto vykrmujeme čínskou bestii tady, a to je špatně,“ řekl.
Zpravodaj návrhu Knotek výsledek hlasování nepovažuje za prohru. Podle něj není špatné, že variantu nemít cíl podpořilo 40 procent europoslanců. „Ano, je to prohra v tom smyslu, že jsme nezískali většinu pro to nemít ten cíl,“ řekl Knotek novinářům v Bruselu. A je to podle něj rovněž prohra pro evropskou ekonomiku. „Tento cíl po roce 2030 výrazným způsobem zdraží život a sníží konkurenceschopnost,“ dodal.
Nový klimatický cíl naopak podpořila pirátská europoslankyně Gregorová z frakce Zelených. „Už jsme se zavázali, že do roku 2050 chceme dosáhnout klimatické neutrality. Abychom toho reálně dosáhli, musíme mít jasně daný milník pro rok 2040. Pomáhá to investorům, posiluje to konkurenceschopnost našeho průmyslu, energetickou nezávislost i stabilitu cen,“ uvedla česká europoslankyně. Ocenila rovněž možnost využití až pěti procent takzvaných mezinárodních kreditů, nicméně za přísné kontroly. Jde podle ní o přijatelný kompromis.
Autor: Evropská komise
