Lis 10, 2025 | Aktuality
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
• Obce mohou modernizovat veřejné osvětlení, získají půl miliardy
• Jedenáct projektů na modernizaci železniční dopravy dostalo zelenou
• Odvaha ve vzdělávání? Národní konference EVVO ukázala, jak ji učit i žít
• Ve Starém Plzenci postavili sportovní halu a rozšířili školu. Starosta: Bylo to hodně práce, ale stojí to za to
• Jablonné: Jak se z místa černých skládek stal mokřadní ráj
• Plakánek – ikonickému údolí českého ráje se dostalo potřebné péče
• Konečně ekologický plast?
• Seabins. Sběrače odpadu čistí vodu v přístavu v australském Sydney
Celé číslo najdete ZDE.
Autor: SFŽP
Lis 9, 2025 | Ochrana životního prostředí
Stát poskytne minimálně jednu miliardu korun na další rozvoj energetických společenství v Česku. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spolu se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) k tomu spustily novou dotační výzvu z evropského Modernizačního fondu pro komunitní projekty obnovitelných zdrojů energie. V případě potřeby jsou úřady připraveny dotace navýšit o další miliardu korun. Informovalo o tom MŽP.
„Energetická společenství umožňují sdílet výhody obnovitelných zdrojů přímo v místě výroby a přinášejí významné ekonomické i sociální benefity pro místní komunity. I proto jde na investice do projektů energetických společenství z Modernizačního fondu jedna miliarda korun. Stejný objem prostředků máme nachystaný pro případ, že zájem společenství přesáhne vyhrazenou alokaci,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Nová dotační výzva z programu Komunerg navazuje na stamilionovou investici z Národního plánu obnovy, z niž bylo loni financováno 55 nových energetických společenství. „Naší snahou je položit základy fungující komunitní energetiky u nás. Aktuální nabídka na financování konkrétních komunitních projektů z Modernizačního fondu pomůže přetavit vize energetických společenství do reálných projektů,“ podotkl Hladík.
O dotaci nebo zvýhodněný úvěr mohou požádat všechna energetická společenství, a to od 15. prosince. „Poskytnuté prostředky mohou energetická společenství použít na instalace různých typů obnovitelných zdrojů energie, fotovoltaických, větrných nebo bioplynových elektráren, bateriových úložišť, ale také do měřicích a řídicích systémů, dobíjecí infrastruktury pro elektromobily či na projektové přípravy,“ popsal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Vznik energetických komunit v Česku zavedla předloňská novela energetického zákona. V energetických společenstvích je možné prostřednictvím distribuční sítě sdílet místně vyrobenou elektřinu. Novela umožňuje také sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu.
Autor: MŽP
Lis 9, 2025 | Ochrana životního prostředí
Evropská unie zvažuje možné kompromisy, jejichž cílem je prolomit patovou situaci ohledně schvalování nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Evropská komise navrhla již na začátku července snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Země jako Česko, Francie, Itálie či Polsko tento návrh odmítají jako příliš ambiciózní, nicméně jsou státy, pro které je naopak 90 procent minimum. Pro schválení je přitom potřeba kvalifikovaná většina.
Na hledání kompromisu se podílí zejména Dánsko, které nyní EU předsedá. Komise se stále drží svého cíle 90procentního snížení emisí, spekuluje se o tom, že státy budou moci až několika procentních bodů dosáhnout nákupem mezinárodních uhlíkových kreditů. Komisní návrh hovořil o třech procentech těchto kreditů, Francie ale podle všeho prosazuje až pět procent.
Podle bruselského serveru Politico se otevírají dveře zpomalení klimatického úsilí EU. Kompromisní text například navrhuje, aby EU každé dva roky hodnotila pokrok směrem k dosažení nového klimatického cíle do roku 2040 s přihlédnutím k „vědeckým důkazům, technologickému pokroku a vyvíjejícím se výzvám a příležitostem pro globální konkurenceschopnost EU“. Evropská komise by pak mohla navrhnout legislativní změny, dodává dokument, což znamená, že Brusel by mohl v budoucnu svůj cíl upravit a potenciálně oslabit.
Klimatické cíle EU byly opět předmětem jednání velvyslanců členských států ve výboru Coreper I, kteří řeší právě otázky životního prostředí. Dohody ale nebylo dosaženo a zástupci zemí EU se sejdou znovu.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
O návrhu měli původně hlasovat ministři životního prostředí již v září, vše bylo ale odloženo a debata se na žádost Francie, Německa, Itálie i dalších zemí přesunula na summit EU, který se konal minulý týden v Bruselu. Řada lídrů na jednání vyzvala k tomu, aby si EU stanovila pragmatické klimatické cíle a zavedla větší flexibilitu k jejich dosažení, což se nyní podle serveru Politico odráží v novém kompromisním dokumentu.
Návrh klimatického cíle pro rok 2040 na summitu odmítl i český premiér Petr Fiala. „Za Českou republiku jsem ve svém vystoupení jednoznačně odmítl návrh cíle pro rok 2040 ve výši 90 procent,“ uvedl po skončení jednání. Doplnil, že Česko do závěrů čtvrtečního summitu prosadilo, že jakékoli budoucí klimatické cíle budou doplněny o takzvanou revizní klauzuli. „To znamená, že bude možné je znovu otevřít a měnit v závislosti na geopolitickém, ekonomickém a technologickém vývoji,“ dodal ministerský předseda.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož strana ANO zvítězila v českých parlamentních volbách a kterého prezident Petr Pavel v pondělí pověřil jednáním o sestavení vlády, ještě před summitem vyzval Fialu, aby klimatické cíle do roku 2040 na summitu odmítl. Jak Babiš uvedl, nové cíle by mohly znamenat definitivní škody pro budoucnost občanů, firem i živnostníků v Česku. Fiala označil Babišovu výzvu za směšnou, protože vláda cíle dlouhodobě odmítá, a i díky tomu zatím nebyly schváleny. Summit o klimatických cílech nerozhodoval, vedl o nich pouze strategickou diskusi a mohl dát určitá politická vodítka. Konečné rozhodnutí bude na unijních ministrech životního prostředí. Česko bude na schůzce zastupovat ministr Petr Hladík.
Autor: MŽP
Lis 9, 2025 | Ochrana životního prostředí
Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národní parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody. Moréna je kamenný val vytvořený ledovcovou činností.
„Soud tak vyslal jasný vzkaz, že nejen ‚kytičky a ptáčci‘, ale i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží svou ochranu. Zásadním předmětem ochrany je zde totiž jen a pouze ledovcová moréna,“ sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Spor začal v roce 2021, kdy majitel a budoucí stavebník pozemku v Peci pod Sněžkou požádal o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, přístřešku pro auta a příjezdové cesty na pozemku v zastavěném území města, v ochranném pásmu KRNAP. Správa parku vydala k záměru zamítavé závazné stanovisko, protože podloží pozemku tvoří moréna dávného ledovce. Ta je podle správy parku předmětem ochrany a nespornou přírodní hodnotou ochranářského i vědeckého významu. Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry stanoviska Správy KRNAP zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Poté, co Správa KRNAP předložila vědecky podložené argumenty a poukázala na tendenčnost znaleckého posudku, stavebník závazné stanovisko napadl správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. „Ten dal za pravdu Správě KRNAP a konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně,“ uvedl Drahný. Stavebník pak podle něj neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu podle správců parku potvrdil, že ochrana přírody se nevztahuje pouze na to, co je vidět na první pohled, tedy na stromy, květiny a živočichy, ale i na samotné geologické dědictví, které tvoří základ krkonošské krajiny.
„Je to přelomová kauza pro ochranu neživé přírody obecně. Zároveň tento spor ukázal zásadní význam výsledků monitoringu a výzkumu pro ochranářskou praxi, protože naši argumentaci, postavenou právě na výsledcích mapování a na citaci odborného článku, soud uznal jako nezpochybnitelnou,“ sdělil Böhnisch.
Ochranu parku zabezpečuje Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí, která spadá pod dohled ministerstva životního prostředí. Věnuje se řadě odborných, vědeckých a mezinárodních aktivit. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. O značném geologickém stáří Krkonoš svědčí ledovcové kary, jezera či právě morény. Na území KRNAP roste kolem 1300 druhů rostlin a žije přes 400 druhů obratlovců. Krkonošské klima je navzdory nevelké nadmořské výšce považováno za arktické a velehorské.
Autor: KRNAP
Lis 9, 2025 | Ochrana životního prostředí
Vítězné projekty soutěže Žít krajinou, mezi které patří například retenční nádrž v Lechoticích nebo poldr na Šumickém potoce v brněnském okrese, ve Valdštejnském paláci dostaly ocenění. Soutěž vyzdvihuje nejlepší pozemkové úpravy, které zlepšují českou krajinu a zvyšují její odolnost. Letos představila 45 projektů.
„Pozemkové úpravy nejsou jen technickým nástrojem, ale především cestou, jak vracet krajině její přirozenou rovnováhu. Každý projekt, který oceňujeme, vznikl díky spolupráci odborných týmů a obcí a je důkazem, že krajina může být odolná a zároveň živá a pestrá,“ uvedla ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová.
V kategorii protierozních a vodohospodářských opatření se na prvním místě umístila retenční nádrž v Lechoticích v okrese Kroměříž. Vznikla jako reakce na opakující se povodně. Díky ní se zmenšila plocha záplavového území a snížilo riziko povodní pro zastavěnou část obce.
Za opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí první místo získal projekt realizace prvků uzemní ekologické stability v Nové Vsi v okresu Kolín. V intenzivně obhospodařované krajině Polabí přinesl do území zeleň, vodní prvky i cesty. Stromy, keře a tůňky nejen zlepšují mikroklima a zabraňují erozi. V Chráněné krajinné oblasti České středohoří vznikla 1,6 kilometru dlouhá polní cesta, vítěz kategorie Zpřístupnění pozemků. Slouží zemědělcům, pěším i cyklistům a zároveň citlivě prochází chráněnými biocentry. Její dlážděná kolejová úprava respektuje okolní ráz a ukazuje, jak lze kvalitní infrastrukturu citlivě začlenit do okolní krajiny.
Suchá retenční nádrž na Šumickém potoce v brněnském okrese, oceněná Cenou veřejnosti, výrazně zlepšila retenční schopnost krajiny a snížila riziko záplav. Tůňky, zatravněná zátopa a nová zeleň podporují biodiverzitu.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ocenil projekty jako důležitý příspěvek k ochraně krajiny a zdůraznil význam spolupráce mezi státní správou, odborníky a veřejností. „Je skvělé vidět nová protierozní a protipovodňová opatření i projekty na zadržení vody,“ dodal.
Soutěž Žít krajinou je výsledkem spolupráce SPÚ se Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy. Na její přípravě a realizaci se podílejí desítky odborníků, projektantů, zástupců samospráv, ministerstev i akademické sféry.
Autor: Státní pozemkový úřad
