Lis 9, 2025 | Ochrana životního prostředí
V ekologické soutěži Adapterra Awards letos uspěl povodňový park v Židlochovicích na Brněnsku či projekt ozdravení krajiny u Velké Bíteše na Žďársku. Jména vítězů, které vybrala odborná porota, odtajnili organizátoři soutěže na konferenci v Praze. O výsledcích za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Loni v soutěži uspěl například projekt obnovy mokřadů v Krkonoších.
Z 57 projektů zaměřených na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu vybrala porota soutěže Adapterra Awards 18 finalistů. Soutěžili ve třech hlavních kategoriích, a to krajina, budovy a sídla.
V kategorii krajina porotu zaujal dlouhodobý projekt 20 let ozdravování lesa a krajiny Velkobítešska, kdy dvě desetiletí nadšenci v lokalitě postupně obnovují pestrou mozaiku lesa a zemědělské krajiny. Místo zasažené kůrovcem se tak díky citlivému hospodaření, návratu listnatých dřevin a péči o vodu mění v živý ekosystém.
V kategorii budovy uspělo sídlo firmy Zahradní Architektura Kurz. Moderní dřevostavba propojuje pracovní zázemí se zelení a přirozeným mikroklimatem.
V kategorii sídla zvítězil povodňový park v Židlochovicích, kdy se město rozhodlo využít sílu řeky ve svůj prospěch. Místo klasických bariér vytvořilo otevřený park, který při rozlivu bezpečně pojme vodu, zatímco za běžné situace slouží lidem jako rekreační prostor. Židlochovice tak podle pořadatelé ankety dokazují, že protipovodňová opatření mohou být i atraktivním veřejným prostorem. Speciální kategorií byla protipovodňová opatřen, která pomáhají kvalitnímu hospodaření s vodou. Ocenění si odnesl projekt Navrácení Svratky do historického koryta. Porota v téže kategorii udělila zvláštní uznání Parku Zdeňka Kopala v Litomyšli, který citlivě kombinuje městskou zeleň s protipovodňovou funkcí, a projektu Povodní prověřená obnova Bečvy, který ukazuje, že i po katastrofě lze krajinu obnovit lépe, než byl původní stav. Veřejnost hlasováním rozhodla o ceně sympatie. Získal ji projekt Revitalizace areálu bývalého letního kina v Novém Jičíně. Někdejší chátrající prostor se proměnil v přírodní amfiteátr plný stromů, stínu a života. Ocenění získala i Pasivní administrativní dřevostavba BudexHUB, která si odnesla cenu odpovědné energetiky. Porota udělila i dvě zvláštní uznání projektům, které ukazují, že obnova krajiny a měst může mít široký společenský dopad. Jde o Restart pro mokřad u Maříže, jenž navrací přírodní procesy do krajiny bývalé železné opony, a Revitalizaci parku na Moravském náměstí v Brně, který přinesl do centra města vodu, zeleň i prostor pro setkávání.
Adapterra Awards hledá od roku 2019 nejlepší příklady adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. Oceňuje projekty bojující proti suchu, přehřívání měst v letních vedrech, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy.
Autor: Nadace Partnerství
Lis 9, 2025 | Ochrana životního prostředí
Úpravy klimatických cílů EU podle analytiků sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech. Analytici také poukazují na to, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je ve skutečnosti upevněním Green Dealu.
Členské státy EU schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Jedním z nich je, že systém nových emisních povolenek ETS 2, který se má týkat i silniční dopravy a vytápění, bude odložen o jeden rok a spuštěn v roce 2028. Za další z hlavních ústupků označil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to, že cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných dílů pro jednotlivé státy, a až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka sice úpravy přináší krátkodobou úlevu, ale z dlouhodobého pohledu jde spíše o zpřesnění a upevnění dosavadních závazků. Odklad systému ETS2 podle něj přispěje ke krátkodobému zmírnění tlaku na domácnosti a firmy, protože poskytne členským státům více prostoru na přípravu kompenzací a investice do modernizací. Z dlouhodobého pohledu však podle něj nelze změnu interpretovat jako skutečné zmírnění Green Dealu. V této souvislosti upozornil, že celkové cíle EU se nezměnily, redukci emisí tak budou muset státy stihnout v kratším čase.
„Ekonomicky to může znamenat, že cena emisních povolenek po spuštění systému poroste rychleji, než by tomu bylo při dřívějším startu. Trh totiž bude muset dohnat ztracený rok intenzivnějším tempem dekarbonizace, což se negativně promítne do cen energií i paliv,“ vysvětlil.
Úprava klimatického cíle je podle Tylečka na první pohled zmírněním oproti původním návrhům, ovšem vzhledem k tomu, že dosud žádný cíl pro rok 2040 neexistoval, tak jde ve skutečnosti o zpřísnění dosavadních pravidel.
Jako zpřísnění vnímá výsledek jednání ministrů ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Odložení povolenek o rok znamená, že budou muset být ještě dražší,“ uvedl. Důvodem je kratší čas na splnění klimatických cílů EU pro rok 2050, které zůstaly beze změn.
„Skutečným posunem by bylo například odložení splnění celého Green Dealu z roku 2050 na rok 2075. Pak by bylo možné rozložit potřebnou dekarbonizaci do mnohem delšího časového úseku, takže i tlak na růst cen povolenek by mohl být slabší – a tím nižší by byla jejich vyhlížená průměrná cena,“ podotkl Kovanda.
Ruben Marada ze společnosti Electree vnímá mírnou úpravu klimatického cíle do roku 2040 jako krok, který má odrážet reálné tempo technologických a ekonomických změn v evropské energetice. „Je přirozené, že některé členské státy hledají rovnováhu mezi ambicí a proveditelností. Za klíčové však považujeme, aby ani zmírněné cíle nevedly k odkládání konkrétních kroků, zejména v modernizaci sítí, rozvoji akumulace a řízení flexibility,“ řekl Marada.
Podle analytika Bidli Petra Špirita je výsledek jednání kompromisem mezi ambicí a realitou evropského průmyslu. „Odklad systému ETS2 i možnost vykoupit část emisí uhlíkovými kredity ukazují, že členské státy EU zohlednily obavy z ekonomických dopadů,“ řekl Špirit. Celkový výsledek podle něj odpovídá dlouhodobému požadavku ČR na mírnější přístup.
Autor: MŽP
Říj 27, 2025 | Ochrana životního prostředí
Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice a uhelná elektrárna Počerady na Lounsku. Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). V loňském roce dominovaly ve znečištění provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje a Vysočiny. K hlavním zdrojům znečištění patřily chemičky, výrobci plastů, uhelné elektrárny a dřevozpracující provozy. Arnika o tom informovala.
Emise nebezpečných látek v ČR podle organizace převážně klesají. Jde o emise skleníkových plynů, rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy.
Podle Nikoly Jelínek z Arniky se nedá jednoznačně říct, co má vliv na pokles emisí. „Vliv mají ale určitě také zákony, které stanovují pro provozovatele a firmy emisní limity, které se mohou v průběhu let zpřísňovat,“ řekla.
„Domníváme se, že k trvalému snižování emisí škodlivých látek z průmyslových provozů přispěly i naše žebříčky, které jim poskytují srovnání s ostatními znečišťovateli a přispívají k informovaností občanů o míře vypouštěných škodlivých látek z konkrétních provozů,“ uvedl Jindřich Petrlík z organizace Arnika.
Za znepokojivé organizace označila nárůsty emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících podniků v Lukavci na Vysočině a nárůst emisí dioxinů z teplárny Veolia v Přerově. Nejvíce rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných emisí loni do ovzduší podle Arniky vypustila Spolana Neratovice, za emise mutagenních látek jí patří také první místo v žebříčku znečišťovatelů.
První tři příčky znečišťovatelů emisemi oxidu uhličitého obsadily uhelné elektrárny Tušimice, Počerady a Prunéřov. Všechny se nacházejí v Ústeckém kraji. Také se umístily v žebříčku kvůli emisím rtuti a emisím prachu. Devět z deseti největších zdrojů emisí rtuti do ovzduší tvoří uhelné elektrárny a teplárny.
Zpracovatel dehtu a benzolu DEZA Valaššké Meziříčí vypustila nejvíce emisí reprotoxických látek bez oxidu uhelnatého. Látek, které jsou nebezpečné pro vodní organismy, vypustila nejvíce Ústřední čistírna odpadních vod v Praze.
Arnika žebříčky největších znečišťovatelů na základě dat z IRZ připravila letos podvacáté. O znečištění ve svém okolí se lidé dozvědí na webu www.znecistovatele.cz.
Autor: Arnika
Říj 27, 2025 | Ochrana životního prostředí
Zavedení nových emisních povolenek by mohlo vést ke zdražování zateplených nemovitostí, naopak starší nezateplené byty či domy by mohly zlevňovat. Kvůli novým poplatkům pro domácnosti by se měl také zvýšit zájem o rekonstrukce. Stoupla by tak poptávka po stavebnících, kteří by pak kvůli vytíženosti mohli chtít za práci více peněz. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Nový systém ETS 2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Podle dosavadních plánů má platit od roku 2027.
Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany. I po změnách v systému emisních povolenek ETS2, které v úterý představila Evropská komise, ale budou podle analytiků povolenky stát domácnosti peníze navíc.
Podle odborníků se nový systém dotkne domácností prostřednictvím vyšších cen energií a pohonných hmot, ale zároveň bude mít dopad i na hodnotu bytů. Energetická náročnost budov se totiž stane klíčovým faktorem, který bude rozhodovat o tržní ceně nemovitostí. „Zavedení systému ETS2 od roku 2027 výrazně změní trh s bytovými nemovitostmi a zvýrazní význam energetické efektivity. ETS2 jednoznačně posílí poptávku po energeticky úsporných bytech, zatímco nerekonstruované nemovitosti budou ztrácet na atraktivitě i hodnotě,“ uvedl Jaroslav Ton, spoluzakladatel investiční společnosti Salutem Group.
Energeticky úsporné byty si podle ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška díky nízkým provozním nákladům udrží svou hodnotu nebo zvýší cenu, zatímco nezateplené domy mohou zlevnit o desítky procent. „Starší nezateplené domy nebo byty vytápěné plynem či uhlím se tak stanou výrazně dražšími na provoz, zatímco moderní, energeticky efektivní nemovitosti s obnovitelnými zdroji budou mnohem atraktivnější. Vyšší ceny energií zvýší poplatky za provoz a vlastníci budou nuceni investovat do renovací, aby se vyhnuli rostoucím účtům i poklesu tržní hodnoty,“ řekl Míšek.
Z ekonomického pohledu půjde podle Petra Hány, ředitele oddělení nemovitostí a stavebnictví ve společnosti Deloitte, o další zásah, který zvýší tlak na stavebnictví. „Zvýšená poptávka po rekonstrukcích starších domů, která se nakoncentruje do období před a těsně po zavedení ETS2, skokově zvýší stavební aktivitu. Firmy nebudou stíhat, a to může vést ke zvyšování cen stavebních prací i materiálů, zejména izolací,“ dodal. Současné vytížení stavebníků potvrzuje například pololetní analýza společnosti CEEC Research. Podle té byly kapacity českých stavebních firem vytíženy zhruba z 93 procent.
Podle analýzy realitní platformy Reas.cz se ve třetím čtvrtletí průměrná cena za byt zvedla o desetinu na 5,1 milionu Kč. Rodinné domy zdražily o 12,4 procenta na průměrných 6,7 milionu Kč a chaty o 9,2 procenta na téměř tři miliony Kč.
Autor: Salutem Group
Říj 27, 2025 | Ochrana životního prostředí
Biometan by mohl v budoucnu pokrývat až 18 procent české spotřeby plynu. Celková výroba by mohla dosáhnout 14 terawatthodin ročně, pokud by se podařilo přeměnit část stávajících bioplynových stanic a vybudovat nové výrobny. Vyplývá to z analýzy nezávislé společnosti EGU, kterou dnes představila novinářům energetická skupina innogy. Podle ní bude biometan, který se řadí mezi takzvané zelené plyny, po roce 2030 hrát klíčovou roli při snižování emisí a přechodu od fosilních paliv.
V současnosti funguje v Česku 540 transformovaných bioplynových stanic (BPS). Z toho je 411 zemědělských nebo odpadních, které mají největší potenciál k přeměně na biometanové stanice (BMS). Těch je nyní v Česku 13. Provozovatelé bioplynových stanic dnes dostávají provozní podporu ve formě výkupní ceny nebo zeleného bonusu. Provozní doba byla vypsána na 20 let a provozovatelé z toho důvodu nejsou dostatečně motivováni transformovat svoji stanici a vtláčet biometan do plynárenské sítě. Většině provozů skončí podpora v letech 2031 až 2032. Právě tehdy se podle analýzy očekává výraznější rozvoj přechodu na výrobu biometanu. Transformace bioplynových stanic by měla podle analýzy začít především u těch, které se nacházejí v blízkosti vysokotlakých plynovodů. Podle EGU činí potenciál stanic vzdálených do 500 metrů od potrubí zhruba 115 milionů metrů krychlových biometanu. Pokud by do roku 2030 přešlo na biometan alespoň 15 procent zemědělských provozů, mohla by produkce vzrůst o 20 až 41 milionů metrů krychlových. Vedle přeměny stávajících zařízení mají v Česku vzniknout nové biometanové stanice zaměřené hlavně na zpracování živočišné výroby a rozložitelného odpadu. Objem dostupných surovin tohoto typu vytváří podle analýzy potenciál pro dalších 207 nových biometanových stanic. Ty by mohly dohromady zajistit dalších 628 milionů metrů krychlových produkce, a přispět tak k dosažení celkového cíle 14 terrawatthodin. Podle sdružení CZ BIOM chce Česko do roku 2030 podle současných plánů státu mít zhruba stovku biometanových stanic. Produkce biometanu by pak oproti dnešku měla být až dvacetinásobná. Zemní plyn má podle analýzy i nadále zůstat přechodným zdrojem energie, dokud nebude možné ve větší míře využívat vodík. Ten by mohl v Česku dosáhnout roční produkce až 24 terrawatthodin, tedy zhruba třetiny spotřeby plynu. Analýza ale upozorňuje na to, že dekarbonizace bez využití plynu a plynové infrastruktury by byla výrazně dražší a pomalejší. Skupina innogy ve své desetileté strategii plánuje miliardové investice do bezemisních zdrojů energie, mezi kterými bude přestavba bioplynové stanice v Písku na výrobnu biometanu za 150 milionů korun. Vtláčet biometan do plynárenské sítě chce od roku 2027. Do pěti let cílí na výrobní kapacitu 2000 metrů krychlových za hodinu. V současnosti je v Česku největším producentem bioplynu společnost Energy financial group (EFG). České úřady v létě představily akční plán pro biometan, podle něhož má ČR v roce 2030 produkovat 491 milionů metrů krychlových biometanu.
Autor: Innogy
