Říj 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
Malé stádo koz udržuje od léta vhodné podmínky pro jarní bledule v národní přírodní památce Peklo na Českolipsku. Území patří mezi místa, na nichž se těmto ohroženým rostlinám v republice nejvíce daří. Na jaře jich v údolí Robečského potoka kvete i přes 100.000, škodí jim ale změny prostředí. Po odumření jasanů a olší napadených patogenními houbami začalo území zarůstat plevelnými druhy bylin a náletovými dřevinami, uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.
„Pastva tu pomáhá udržet pestrou mozaiku přírodních stanovišť, kde se daří bleduli jarní,“ dodala Šůlová. Kozy se pasou na malé ploše o výměře asi 0,3 hektaru v centrální části území mezi Robečským potokem a turistickým chodníkem ve velmi náročném, podmáčeném terénu s popadanými kmenů. „V tomhle údolí by možná nikdo pastvu nečekal. Dali jsme jí přednost před klasickou sečí proto, že odklízení posečené biomasy by bylo technicky i finančně náročné. Kozy tento problém řeší jednoduše – nechtěnou vegetaci prostě spasou. Je to efektivnější, šetrnější a ve výsledku i levnější způsob než tradiční zásahy,“ uvedl regionální krajinný ekolog AOPK Martin Koláš.
Zvířata se do údolí dostávají po stezce z nedaleké kozí biofarmy Nový Dvůr, která má s chovem dlouholeté zkušenosti. Stádo šesti až deseti koz je stále pod dozorem a na noc se vrací na farmu. Pokud vydrží počasí, AOPK počítá s tím, že do údolí Robečského potoka budou chodit na pastvu do konce října.
„Kaňonovité údolí a niva Robečského potoka s úzkými roklemi obklopené bloky pískovcových skal vytvářejí speciální podmínky a mikroklima pro různé druhy rostlin a živočichů. Příroda v Pekle je zkrátka jedinečná. A abychom ji uchovali, musíme jí někdy pomoci méně obvyklými způsoby. Pastva koz je tady zajímavým experimentem, který může ukázat nové cesty, jak o toto cenné území pečovat,“ dodal Koláš.
Peklo leží mezi obcí Zahrádky na Českolipsku a Českou Lípou. Robečský potok tady protéká pískovcovým skalním masivem a vytváří malebnou skalní průrvu. Kvetoucí bledule tam lákají každoročně na jaře tisíce lidí, kolem asi 50 metrů širokého pásu bledulí vede čtyřkilometrová naučná stezka.
V této lokalitě žije také zhruba 250 druhů hmyzu a mnoho ptáků, ryb a savců. Z chráněných druhů ptáků tam hnízdí třeba výr velký, ledňáček říční nebo skorec vodní. V létě lze využít i pískový rybník na dolním konci rokle ke koupání.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Říj 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody v národní přírodní rezervaci Karlštejn na Berounsku vysadili 140 sazenic zvonovce liliolistého. Cílem záchranného programu je vrátit tento kriticky ohrožený druh do míst, kde původně rostl. Zvonovec liliolistý je jedním z velmi vzácných druhů nejen v Česku, ale v celé Evropě. V Česku aktuálně roste kolem 500 rostlin na pěti místech, například v Českém krasu a Českém středohoří, informovala o tom mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.
Sazenice v přírodní rezervaci Karlštejn sázeli pracovníci agentury společně s kolegy z pražské botanické zahrady v Troji. „Sazeničky jsme vysadili do tří oplocenek, které jsme tu vybudovali na ochranu zvonovce před spasením přemnoženou spárkatou zvěří. Doufáme, že se tu novým rostlinám bude dařit,“ uvedla Jarmila Kostiuková z AOPK. Sazenice poskytla botanická zahrada, která se do speciálního záchranného programu zapojila.
Zvonovec nikdy nebyl hojným druhem. Roste především ve světlých lesích, vzácněji na loukách. Ve 20. století se však hospodaření v lesích změnilo a prosvětlené lesní porosty nahradily vysokokmenné stinné lesy. Zvonovci neprospěl ani zvýšený přísun živin do krajiny, kvůli kterému mnohde rostou konkurenční byliny a zvonovec vytlačují. Zvonovec je navíc oblíbenou pochoutkou přemnožené spárkaté zvěře.
„Na první pohled vypadají zvonovce liliolisté jako zvonky, s nimiž patří do stejné čeledi. Odlišíme je však při pohledu na květy, z bleděmodrých, někdy téměř bílých květů zvonovce totiž vyčnívá čnělka s bliznou. Rostliny se jimi ozdobí na přelomu července a srpna a krásně voní,“ uvedla Kostiuková. Aby zvonovec v krajině přežil, potřebuje zvláštní péči. AOPK pro něj proto v roce 2020 spustila záchranný program a sleduje všechny rostliny. Většina rostlin je nyní oplocená proti zvěři, což jim umožní vykvést a vytvořit semínka. Dalším krokem je vytváření plošek holé půdy, kde se snadněji uchytí drobné semenáčky, které dají vzniknout novým rostlinám.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Říj 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Národní financování ekologického zemědělství je v Česku v porovnání s jinými unijními zeměmi nízké a chybí mu větší stabilita. Po dnešním jednání na ministerstvu zemědělství mezi experty na ekologické zemědělství (EZ) to uvedla společnost Czech Organics. Nedostatečné financování podle odborníků ekologické farmáře znevýhodňuje a brání plnému využití jejich potenciálu. Zavedli by větší odměny za ekosystémové služby, které ekologické zemědělství poskytuje, jako je čištění vody, opylování či zdravá půdní mikroflóra.
„V současném nastavení podpůrných programů v Česku je EZ často znevýhodněno oproti jiným přístupům, například regenerativnímu nebo uhlíkovému hospodaření. Tyto systémy bývají cíleny zejména na obnovu degradovaných půd, a proto na podporu snáze dosáhnou hospodáři, kteří teprve napravují vzniklé škody,“ uvedl jeden z expertů.
I náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek přiznal některé problémy, ekologičtí farmáři podle něj například často odcházejí z dotačního systému kvůli administrativní náročnosti a v Česku chybí širší podpora EZ ve společnosti.
Odborníci proto navrhují zavést model prémií, který existuje například ve Švýcarsku, kdy zemědělci dostávají vyšší objemy plateb za komplexní a nadstandardní přístup k hospodaření. Švýcarská certifikace je oproti té evropské přísnější, povoluje méně hnojiv a pomocných látek, na druhou stranu ale garantuje spravedlivé pracovní podmínky a poctivost každého produktu, tvrdí Czech Organics.
Společnost vnímá oceňování ekosystémových služeb jako zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství, a to jak ve zvyšování ploch, tak v růstu podílu biopotravin na trhu. „Skutečné ocenění ekosystémových služeb, které zemědělci poskytují, nebo naopak započítání negativních externalit do ceny konvenčních produktů, povede k narovnání trhu, kde v současnosti profitují podniky na úkor dlouhodobé udržitelnosti systému,“ uvedl za společnost Jan Trávníček.
Podíl ekologické půdy na veškeré zemědělské půdě v ČR činí 17,5 procenta, což řadí Česko v Evropě na devátou příčku zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Většinu ale tvoří trvalé travní porosty a produkce na orné půdě je podle odborníků stále nedostatečná, stejně jako zpracovatelské kapacity, což vede k vysokému podílu dovozu biopotravin a brání soběstačnosti.
Rozvoji domácího trhu brání i chybějící strategické partnerství mezi nadnárodními obchodními řetězci a lokálními ekologickými farmáři, dodala Pavlína Samsonová, ředitelka Bioinstitutu. „Je potřeba iniciovat a podporovat propojování prvovýrobců a zpracovatelů zejména se školami či nemocnicemi,“ tvrdí společnost. Česko by chtělo do roku 2030 dosáhnout čtvrtinového podílu ekologické půdy. Podle dřívějšího vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to není nereálné, neboť se daří navyšovat i orné půdy. Od příštího roku navíc budou muset školní jídelny s více než 180 strávníky povinně zařadit dvě procenta biopotravin. Od roku 2028 pak budou muset při vaření využít alespoň pět procent produktů ekologického zemědělství a biopotravin.
Autor: Czech Organics
Říj 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo od 4. října novou národní přírodní památkou hnědouhelný lom Československé armády (ČSA) na Mostecku. Chráněné území bude mít rozlohu přes 12 kilometrů čtverečních, nachází se v Mostecké uhelné pánvi. Zahrnuje část zbytkové jámy velkolomu ČSA, kde vzniká jezero a kde byla třetina plochy ponechána přirozeným přírodním procesům.
V jámě se v posledních letech vyvinuly stepi, mokřady nebo lesostepi, které hostí řadu vzácných druhů. „Vyhlášením národní přírodní památky lom ČSA se nám podařilo propojit ochranu jedinečné přírody s novými možnostmi pro turistický a udržitelný rozvoj regionu, který byl dlouho zatížen těžbou uhlí,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Přirozený způsob obnovy je podle ministra navíc levnější než konvenční rekultivace a ušetřené peníze poputují prostřednictvím Státního fondu životního prostředí zpět obcím v okolí lomu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která bude novou památku spravovat, plánuje její zpřístupnění po dokončení sanací a rekultivačních prací, a to nejpozději v roce 2027.
Postupně by se měla vybudovat návštěvnická infrastruktura – naučné stezky, které se zaměří na zdejší přírodní, ale i industriální památky a přeměny krajiny v čase. Dále jsou v plánu vyhlídková místa a pozorovatelny ptáků či dalších zvířat. Těžba v povrchovém lomu skončila loni, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou tu lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy.
Na zahlazení následků těžby hnědého uhlí v lomu ČSA u Mostu bude potřeba díky změně plánu rekultivace z technické na přírodní o miliardu korun méně, vyplývá z nedávného rozhodnutí Českého báňského úřadu. Úřad podotkl, že ale nemá vliv na to, jak s ušetřenou miliardou těžař naloží. Lom patří do české energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače. Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná z této skupiny nedávno řekl, že zhruba 500 milionů korun věnuje firma státu v podobě pozemků, daně a hotovosti.
Autor: MŽP
Říj 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Kateřinská a Punkevní jeskyně v Moravském krasu usilují o zápis na seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Záměr nevyžaduje úpravu současné právní ochrany, protože už nyní jsou obě jeskyně i jejich okolí v nejvyšším stupni ochrany, informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Česko má v současnosti na seznamu UNESCO pouze jednu položku z oblasti přírodního dědictví, Jizerskohorské bučiny.
„Punkevní jeskyně s propastí Macocha i Kateřinská jeskyně jsou naprosto unikátním prostředím, které si zápis na seznam UNESCO jednoznačně zaslouží. Míra zdejší ochrany splňuje parametry tak, abychom si o zápis na seznam světového dědictví mohli zažádat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Důležité podle něj je, že pro obce a obyvatele CHKO Moravský kras se nic nezmění. Kateřinská a Punkevní jeskyně jsou na území národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, což jim podle zákona zajišťuje nejvyšší možný statut ochrany. Území je zapsáno i na Seznam mokřadů chráněných podle Ramsarské úmluvy o mokřadech. Punkevní jeskyně s propastí Macochou je nejnavštěvovanější jeskyní v Moravském krasu, ročně do ní zavítá kolem 200.000 lidí. Návštěvnická trasa je v evropském měřítku ojedinělá, začíná průchodem suchými jeskynními sály zdobenými krápníky, pokračuje sestupem na dno krasové propasti a završuje se plavbou na elektrických člunech po téměř půlkilometrovém úseku podzemní řeky Punkvy.
Kateřinská jeskyně je unikátní svými geologickými vlastnostmi a paleontologickými nálezy a také charakterem archeologické lokality. Je bohatým nalezištěm kostí pleistocenních zvířat, především medvědů. Na jejích stěnách se v různých místech našlo nejméně 15 pravěkých kreseb uhlem z doby před zhruba 7000 lety. Nejstarší nálezy kamenných nástrojů pocházejí ze starší doby kamenné, stáří těchto předmětů je přibližně 12.000 let.
Kromě Jizerskohorských bučin má Česká republika na seznamu světového dědictví UNESCO dalších 16 památek hmotného dědictví, ty jsou ale chráněny výhradně pro svou historii a architekturu. Čekatelem na takzvaném indikativním seznamu jsou skalní města Českého ráje.
Autor: MŽP
