EU se v dekarbonizaci vydává racionálnějším směrem, shodli se odborníci

Říj 7, 2025 | Ochrana životního prostředí

Evropská unie se v dekarbonizační politice vydává racionálnějším směrem, shodli se odborníci na energetiku na konferenci Energetika 2025 v Brně. Vnímají změny, které vedou k nápravě současného stavu a k opětovnému zvýšení konkurenceschopnosti. Podle odborníků je potřeba prosazovat stavby jaderných zdrojů či rozvíjet energetické sítě.

Za kroky správným směrem označili odborníci na energetiku odložení klíčového hlasování o klimatickém cíli EU pro rok 2040, vyšší důraz na efektivitu při dekarbonizaci nebo požadavek na posouzení různých možností reformy systému povolenek EU ETS2. Kladně hodnotili i zrychlení přezkumu zákazu prodeje spalovacích motorů nebo racionalizaci využití vodíku. „Nastala také krize připojování obnovitelných zdrojů energie nebo se odložilo reportování udržitelnosti známé pod zkratkou ESG. To vše ukazuje na racionalizaci dekarbonizace,“ uvedl ředitel strategie poradenské energetické společnosti EGU Michal Macenauer.

Doplnil, že dobrou zprávou je zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů, které umožní firmám dekarbonizovat i v zahraničí. Odchod od fosilních zdrojů tak dostává mezinárodní rozměr. Za deset let se podařilo snížit emise v Evropě o dvě procenta. Důležité také je, aby se podařilo snížit náklady na dekarbonizaci, které omezují konkurenci Evropy vůči zbytku světa. Podle EGU je potřeba několik souběžných kroků. Jedním z nich je zvažování rizik u investic, díky čemuž by se měly dělat jen ekonomicky smysluplné dekarbonizační projekty. Dále je potřeba propojovat infrastrukturu mezi státy a dotovat takové nízkoemisní zdroje energie, které budou ekonomicky nejvýhodnější. Zároveň je třeba poskytnout promyšlené úlevy energeticky náročnému průmyslu. Dále je podle odborníků potřeba prosazovat stavby jaderných zdrojů a vnímat je jako nikoliv dočasné, ale dlouhodobě udržitelné řešení. Další strategické investice by měly směřovat do rozvoje energetických sítí a do výzkumu zpětného ukládání oxidu uhličitého. Majitel výrobce kogeneračních jednotek firmy Gentec Václav Klein zdůraznil potřebu zemního plynu. „Odchod od uhlí k plynu je poměrně snadný. Nahradit zemní plyn v energetickém mixu zatím ale možné není a plyn tady s námi bude ještě dlouho,“ zmínil Klein potřebnost plynu pro postupnou transformaci české energetiky.

Autor: EGU

Pokračování těžby uhlí na lomu Vršany u Mostu závisí podle těžařů na vládě

Zář 12, 2025 | Ochrana životního prostředí

Kdy skončí těžba uhlí v lomu Vršany na Mostecku, není podle těžařů nyní jasné. Nerentabilní bude dřív, než se stihnou vybudovat náhradní zdroje energie, řekl Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná. Rozhodnutí je podle něj na vládě. Pokračuje zahlazování stop po těžbě v lomu ČSA u Mostu, práce by mohly skončit do roku 2027. Místo plánovaného velkého jezera tam vzniká menší vodní plocha, rozdíl v nákladech na revitalizaci těžař převede státu. Hnutí Duha ponechání části plochy přírodě vítá, žádá, aby uspořené peníze dostaly obce.

S ohledem na vysoké ceny emisních povolenek objem těžby hnědého uhlí na Mostecku klesá. „Především je potřeba mít jasné signály od naší vlády, jak dlouho nebo jestli vůbec bude stát chtít, abychom drželi některé energetické zdroje nebo zdroje energetických surovin, to znamená uhlí, v pohotovosti,“ uvedl Lenc. Na ukončení těžby se firma připravuje. Vláda v květnu po dohodě s polostátní společnosti ČEZ rozhodla, že v roce 2030 skončí těžba v hnědouhelném lomu Bílina. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš tehdy uvedl, že by tím měla skončit i uhelná energetika v ČR. Řekl, že předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

Před rokem skončila těžba v lomu ČSA, práci ztratilo 500 lidí. „Podstatná část zaměstnanců, kteří neodcházeli do starobního důchodu, práci našla v podstatě okamžitě,“ uvedl Lenc. Severní energetická organizovala pro propouštěné burzy práce. V lokalitě horníci těží zbytky uhlí v místech budoucích svahů jezera. „Je to pouze sanační těžba, kterou musíme provést dříve, než území předáme,“ řekl v květnu ředitel lomu Pavel Kounovský.

V lokalitě ČSA podle Lence těžař zkouší novou koncepci přístupu k uhelnému velkolomu. Dosud se lomy zatápěly a v okolí jezer vznikaly rekreační zóny. V lomu ČSA vzniká také jezero, ale menší, část území bude ponechána přírodě. „Náklady tak budou menší. Podle původního plánu bychom za práce na zahlazení stop po těžbě ve zbytkové jámě lomu ČSA zaplatili 2,3 miliardy korun. Podle nového plánu to bude jen 1,8 miliardy korun. Rozdíl, zhruba 500 milionů korun, věnujeme státu v podobě pozemků, daně a finančních prostředků. Stát by měl zřídit dotační program ve Státním fondu životního prostředí, ze kterého by právě tyto peníze měly čerpat obce z okolí lomu ČSA,“ uvedl Lenc. Jakmile nabyde účinnosti nová verze plánu sanací a rekultivací, vypořádá Severní energetická slíbený příspěvek a Agentura ochrany přírody a krajiny bude moci převzít území pod správu. Zbytek, území s technickou rekultivací, těžař postupně předá státnímu podniku Diamo po dokončení prací. Národní přírodní památka by měla vzniknout na ploše 1230 hektarů, vítá to Hnutí Duha. Sukcesní rekultivace, které ponechávají vytěžené území přirozené přírodní obnově, vycházejí výrazně levněji než tvorba nové umělé krajiny, která byla původně v plánu. V případě velkolomu ČSA tato úspora činí podle rozhodnutí státní báňské správy něco přes miliardu korun, uvedlo hnutí. Firma podle informací ekologů předložila státu návrh, podle kterého by z ušetřené miliardy obce dostaly jen 210 milionů korun. „Lidé z měst a obcí v sousedství velkolomu trpěli jeho ekologickými, zdravotními a sociálními dopady po celý svůj život. Zaslouží si proto, aby všechny peníze ušetřené na rekultivacích obce dostaly na nápravu škod způsobených těžbou,“ uvedl Jan Rovenský z Hnutí Duha.

Vedle revitalizace realizuje firma projekt Green Mine, jehož cílem je připravit území pro další investice například do projektů spojených s energetikou. Náklady jsou 640 milionů korun, z toho evropské prostředky 530 milionů. Vlastní zdroje skupiny Sev.en, pod kterou patří Severní energetická a Vršanská uhelná, jsou téměř 100 milionů korun. „Aktuálně jsme ve fázi schválené první žádosti o platbu, na základě, níž by Sev.en spolu s partnery měly obdržet zhruba devět milionů korun, další žádost o platbu plánujeme podat v říjnu a její vypořádání očekáváme začátkem příštího roku,“ uvedla mluvčí skupiny Eva Maříková.

Autor: ČEZ

Průzkum: V ČR roste počet firem, které Green Deal vnímají spíše jako riziko

Zář 12, 2025 | Ochrana životního prostředí

V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí mezi 250 firmami, které na dnešní výroční konferenci představilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI). Téměř 80 procent firem ze všech regionů plánuje podle průzkumu v Česku další investice. Mezi hlavní bariéry podnikání však respondenti řadí globální nepředvídatelnost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, složitou legislativu a vysoké ceny energií.

„Průzkum je důležitým barometrem nálad mezi investory a podnikateli. Ti by letos od svých regionálních politiků uvítali větší nasazení v digitalizaci stavebního řízení, zrychlení povolovacích procesů, zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti nebo snížení administrativní zátěže. Politická reprezentace by těmto tématům měla věnovat zvýšenou pozornost, zvláště s ohledem na blížící se volby,“ shrnula výsledky průzkumu místopředsedkyně řídícího výboru AFI Klára Sobotková.

Jádrem výzkumu byla otázka podpory investic. Podle skoro dvou třetin respondentů investiční pobídky napomáhají rozvoji české ekonomiky. Přesto počet firem plánujících čerpat dotace meziročně klesl ze 61 na 56 procent. Většina podniků nadále směřuje své rozvojové aktivity do vývoje nových produktů a procesů, digitalizace, robotizace a využití AI nástrojů. Více než polovina firem plánuje v nejbližší době přijímat nové zaměstnance. Podnikatelé se vyjádřili také k chystané směrnici EU o rovnosti odměňování, Equal Pay, která podle 53 procent dotázaných jejich firmy zásadně neovlivní. Konferenci zahájil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zdůraznil význam infrastruktury jako základu stabilního investičního prostředí „V tomto volebním období byla rekordní výstavba. Zprovozníme dohromady přes 200 kilometrů nových dálnic a pro příští volební období je připraveno k otevření dalších 250 kilometrů dálničních úseků. Rozšířili jsme také investice do železniční infrastruktury a připravujeme zásadní rozvojové projekty včetně vysokorychlostních tratí,“ uvedl. Význam dlouhodobých projektů u dopravních sítí, průmyslových areálů nebo energetické infrastruktury pro atraktivní investiční prostředí potvrdila také předsedkyně řídícího výboru AFI Gabriela Hrbáčková. „Česká ekonomika dnes stojí na křižovatce zásadních výzev. Čelíme geopolitickému napětí, obchodním bariérám, energetické nejistotě i bezprecedentní rychlosti technologických změn. Pokud na tyto tlaky chceme reagovat, musíme se dívat dál než jen na infrastrukturu a investiční pobídky. Zásadní je rozvoj lidského kapitálu,“ shrnula.

Autor: Sdružení pro zahraniční investice

Vláda schválila novelu, která má zamezit tzv. lakování zboží nazeleno

Zář 4, 2025 | Ochrana životního prostředí

Zamezit klamání o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno, a zároveň přispět k udržitelnější spotřebě má novela zákona, kterou schválila vláda. Zakazuje například prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost. Posílit by se mimo jiné měla také informovanost spotřebitelů o možné opravě výrobků. Schválení novely po jednání kabinetu oznámil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

S ohledem na volby, které se uskuteční na začátku října, už současná Sněmovna novelu zákona podle Vlčka neprojedná. „To ale neznamená, aby ČR nereagovala na změny evropské legislativy,“ uvedl ministr. Směrnice EU podle MPO reagují na trend, kdy se lidé čím dál více zajímají o udržitelnost výrobků. „Mnohé společnosti jsou si tohoto trendu vědomy, a proto se na trhu objevila řada environmentálních tvrzení, která však nejsou vždy podložená, a mohou tak spotřebitele klamat a ovlivňovat jejich rozhodnutí o koupi, které by jinak neučinili,“ sdělilo MPO v důvodové zprávě k novele. Z kontrol provedených v letech 2014 a 2020 podle úřadu vyplývá, že více než polovina tvrzení o dopadech výrobků na životní prostředí byla napříč EU nejasná, zavádějící nebo nepodložená. Seznam 27 praktik, které jsou zakázané za všech okolností, novela podle MPO rozšiřuje o dalších 12. Záměrným omezováním životnosti se rozumí například to, že výrobce nebude dodávat zboží se softwarem, který by ho kazil. Zakázány mají být i nepravdivé informace o tom, že k výrobku jsou potřeba jen originální díly, nebo že je zboží vyrobeno z recyklovatelného materiálu, když ve skutečnosti se to týká jen jeho části, třeba obalu.

„Prezentovat by se rovněž měla jen taková tvrzení, která spotřebitele neklamou o dosahování lepších výsledků, než je běžnou praxí v daném odvětví. Například, že výrobek neobsahuje určitou látku, která je však legislativou pro daný produkt zakázaná,“ sdělil resort. Lidé by měli být podle novely zákona také patřičně informováni o tom, zda je zboží možné opravit. Cílem je zároveň zvýšit motivaci spotřebitelů, aby si opravu v případě pokažení výrobku zvolili. Pomoci má tomu delší záruční doba. „V případě opravy výrobku pak prodávající nebude odpovídat za vadné plnění po dva roky od koupě, ale po dobu tří let od koupě, respektive převzetí výrobku spotřebitelem,“ uvedlo MPO. Obchodníkovi novela dále ukládá povinnost seznámit zákazníky s případnými možnostmi ekologičtějších způsobů dodání, třeba elektrickými vozy. Návrh MPO upravuje zákon o ochraně spotřebitele a občanský zákoník. V obou případech činí nejvyšší možná pokuta za použití nekalých obchodních praktik nebo nedodržení informačních povinností pět milionů korun. Novela si podle úřadu vyžádá zaškolení nových specialistů. „Finanční prostředky budou čerpány v rámci rozpočtových kapitol příslušných úřadů bez nároků na jejich dodatečné navýšení. Případná personální potřeba bude řešena v rámci stávajících limitů počtu pracovních míst a objemu prostředků na platy daných kapitol,“ dodal resort. Novela by podle materiálů předložených ministerstvem měla nabýt účinnosti postupně během příštího roku.

Autor: MPO