Zář 4, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí v Česku je podle téměř čtyř pětin obyvatel přiměřená. Češi v ochraně životního prostředí hodnotí nejlépe aktivity obecních úřadů, ekologických organizací a ministerstva životního prostředí, naopak nejhůře hodnotí aktivity parlamentu a vlády. Vyplývá to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
To, že se Česko stará o ochranu životního prostředí přiměřeně, uvedlo 77 procent respondentů, podle 15 procent je ochrana nedostatečná a podle čtyř procent přehnaná. Podle autorů průzkumu jsou výrazně kritičtější lidé levicového zaměření.
Činnost obecních úřadů v oblasti životního prostředí hodnotily kladně zhruba dvě třetiny dotázaných, záporně asi pětina. Následují ekologické organizace s 59 procenty kladných odpovědí a čtvrtinou záporných, ministerstvo životního prostředí s 58 procenty kladných a 31 procenty záporných a krajské úřady s 56 procenty kladných odpovědí a 27 procenty záporných. Podíl kladných odpovědí nad zápornými převažuje ještě v případě Evropské unie.
Negativní hodnocení převážilo v případě činnosti vlády, kabinet zaznamenal 41 procent pozitivních a 46 procent negativních odpovědí a nejméně příznivě je hodnoceno působení parlamentu, jeho činnost v ochraně životního prostředí hodnotilo kladně 32 procent respondentů a negativně polovina. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že zájem o informace týkající se životního prostředí v ČR je mezi veřejností vysoký. Sedm z deseti dotázaných uvedlo, že zájem má. Dostatek informací o stavu životního prostředí v Česku má asi polovina lidí, 45 procent uvedlo, že informací je nedostatek. Průzkum se konal mezi 16. a 30. červnem, odpovídalo 1081 lidí ve věku od 15 let.
Autor: CVVM
Zář 4, 2025 | Ochrana životního prostředí
V případě, že by se nová vláda vyhýbala zásadnímu řešení emisí skleníkových plynů, problém nezmizí a nevyhnutelně se jím budou muset zabývat dříve či později její nástupci. Na briefingu to řekli odborníci z neziskové organizace Fakta o klimatu. Klimatická změna je podle nich dlouhodobý problém, který je třeba řešit konzistentně.
V Česku pochází 75 procent emisí z fosilních paliv. Pokud by jejich snižování ustalo, projeví se to podle odborníků na zhoršující se klimatické změně, což zasáhne třeba zemědělství, ale bude mít dopady také na společnost.
Evropská komise navrhla, aby členské státy do roku 2040 snížily emise o 90 procent proti roku 1990. Cíl má být mezikrokem na cestě k dosažení klimatické neutrality, podle expertů ale rozhodující bude, co se stane v příštích deseti letech.
Podle Kateřiny Kolouch Grábovské z projektu Fakta o klimatu návrh vychází mimo jiné i z doporučení vědeckého poradního orgánu pro změnu klimatu. „Symbolika cíle je důležitá, ale skutečný dopad na oteplování určí kroky v příští dekádě,“ uvedla. Evropská komise podle ní navrhuje větší flexibilitu než u dřívějších cílů, aby byly reálně splnitelné. Zatímco Dánsko, které nyní předsedá EU, návrh aktivně podporuje, v české politice zatím podobnou podporu nemá.
Velkou část emisí, které zhoršují klimatickou změnu, zachycují systémy obchodování s emisními povolenkami. Stávající EU ETS 1 se vztahuje na největší znečišťovatele a pokrývá 38 procent emisí. Nově zaváděný EU ETS 2 má zasáhnout i dopravu a vytápění, a tím pokrýt dalších zhruba 47 procent. Zhruba 40 procent českých domácností napojených na teplárny do systému spadá už nyní. Nejvíce dopadů tak pocítí lidé, kteří vytápějí uhlím či plynem, žijí v nezateplených domech nebo denně dojíždějí autem. Výnosy z nového systému by stát měl využít právě na podporu zasažených domácností a jejich přechod k udržitelnějším variantám.
Dalším bodem, který EU čeká, je spuštění Sociálního klimatického fondu v roce 2026. Z něj mají členské státy financovat kompenzace pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou v souvislosti s novým systémem emisního obchodování EU ETS 2 na vytápění a dopravu. Pro Česko je vyhrazeno přibližně 50 miliard korun.
Evropská unie si v roce 2019 stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Jako mezikrok byl schválen závazek snížit emise do roku 2030 nejméně o 55 procent proti roku 1990. Projekt Fakta o klimatu, který provozuje stejnojmenný web, sdružuje odborníky na přírodovědu, datovou analýzu a další obory. Za cíl si klade kultivaci diskuse o klimatické změně a s ní související transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku. Peníze na provoz získává od dárců.
Autor: Fakta o klimatu
Zář 4, 2025 | Ochrana životního prostředí
Na zlepšení čištění odpadních vod v Českém a Moravském krasu zamíří miliarda korun z nové dotační výzvy připravené ministerstvem životního prostředí. Cílem je pomoci obcím a dalším provozovatelům vodohospodářské infrastruktury s výstavbou nových čistíren, kanalizace i modernizací stávajících zařízení
„Krasové oblasti s jedinečnými jeskyněmi a vzácnými podzemními mokřady patří k našim přírodním klenotům, přesto se ani jim nevyhýbá znečištění. Čistota vody je pro tyto ekosystémy zásadní, a proto do jejich ochrany dlouhodobě investujeme a na lepší čištění vod v těchto oblastech jsme již přispěli téměř 1,7 miliardy korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Dodal, že i přesto je na mnoha místech kvalita čištění nedostatečná nebo není řešena vůbec. Proto podle něj ministerstvo vyhlásilo navazující výzvu, která se týká více než 60 obcí. Zhruba polovina již má čištění odpadních vod dostatečně vyřešené, v ostatních existuje pouze částečné či nevhodné řešení nebo systém čištění zcela chybí, dodal resort.
Podporu mohou čerpat obce a další veřejnoprávní provozovatelé infrastruktury uvnitř či v blízkosti Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras a CHKO Český kras. Peníze lze využít na modernizaci stávajících čistíren i na vybudování oddílné kanalizace.
„V rámci první výzvy, vyhlášené v únoru, jsme podpořili devět projektů částkou zhruba 90 milionů korun. Ukazuje se, že zájem obcí i provozovatelů čistíren je velký. Proto jsme připravili navazující výzvu,“ doplnil Hladík.
Zatímco první výzva byla zaměřená především na projektovou přípravu, nynější se zaměřuje na samotnou realizaci. „V rámci této dotace mohou obce získat podporu až 60 procent na modernizaci a intenzifikaci čistíren odpadních vod nebo podporu ve výši až 75 procent na realizaci výstavby kanalizace a čističek odpadních vod,“ řekl ministr.
Vyšší podporu zdůvodňuje resort tím, že požadují přísnější limity na čištění fosforu a dusíku, než nařizuje legislativa. Podle Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ČR, budou požadované hodnoty odstranění fosforu 80 až 87,5 procenta a dusíku 70 až 80 procent. Tyto látky jsou hlavními příčinami eutrofizace, která může nenávratně poškodit ekosystémy v chráněných oblastech. Krasové oblasti jsou specifické svou vysokou propustností a složitou hydrogeologií, proto znečišťující látky rychle pronikají do podzemních vod, kde jsou procesy samočištění omezené. Výzva se zaměřuje i na obce mimo chráněná území, odkud mohou znečištěné vody přitékat, dodalo ministerstvo.
Autor: MŽP
Srp 25, 2025 | Ochrana životního prostředí
Největší fotovoltaickou elektrárnu ve stotisícovém Liberci chce do tří let postavit místní radnice na rekultivované skládce Zlaté návrší v průmyslové zóně Sever v Růžodole, řekl náměstek primátora Vojtěch Prachař (ANO). Vyrůst by měla na ploše sedmi hektarů a ročně by mohla vyrobit kolem 8,6 gigawatthodin elektrické energie. Náklady na výstavbu radnice odhaduje na 290 milionů korun, pokusí se na ni získat evropskou dotaci. Projekt je ale teprve na začátku, radní města zatím schválili záměr.
„Záměr výstavby fotovoltaické elektrárny na bývalé skládce na Zlatém návrší představuje snahu maximálně využít jinak nevyužitelné a zatížené území k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Tento krok zapadá do širší strategie města v oblasti energetické soběstačnosti, snižování emisí a adaptace na klimatické změny,“ uvedl Prachař.
Skládka na Zlatém návrší vznikla za komunistického režimu na místním potoce bez jakýchkoli pravidel. Od konce 70. let do roku 1985 se tam vozily průmyslové i domovní odpady z celého města. V některých místech měla skládka na výšku až 20 metrů a léta z ní unikaly škodliviny do řeky Nisy. Zabránila tomu až sanace před 15 lety za 78 milionů korun, na kterou Liberec získal evropskou dotaci 55 milionů korun. Vhodné využití pro toto území nedaleko Stráže nad Nisou dosud radnice hledala marně. Podle harmonogramu, který radní města schválili, by příprava výstavby solární elektrárny o výkonu skoro 8,9 megawatt (MW) měla trvat zhruba rok a půl. Město ji chce začít stavět v roce 2027 a uvést do provozu o rok později. „Součástí projektu bude i instalace bateriového úložiště, ze kterého by mohlo být následně napájeno veřejné osvětlení. To by městu přineslo významné úspory. V nadcházejících letech nás navíc čeká transformace dopravního podniku a rozvoj elektromobility, ke kterému nás vede evropská legislativa. Vyrobená elektřina by tak mohla sloužit k průběžnému nabíjení elektrobusů během dne. V neposlední řadě půjde o zdroj, jehož přetoky bude možné sdílet v rámci vzniklého Energetického společenství Liberec, což dále zvýší efektivitu a přínos celého řešení,“ dodal Prachař. Radnice odhaduje, že díky provozu solární elektrárny by ročně mohla uspořit za energie zhruba 18,6 milionu korun. Z čeho výstavbu elektrárny zaplatí, ale zatím radnice neví. „Financování projektu by mělo být zajištěno kombinací dotací z evropských nebo národních fondů, zejména z Modernizačního fondu, a případného vlastního podílu města. Ten by mohl být pokryt například výhodným úvěrem Evropské investiční banky nebo partnerstvím s odborným investorem,“ uvedl náměstek. Aktuálně mezi největší fotovoltaické elektrárny v Liberci patří ty, jež jsou v libereckých závodech výrobců automobilových dílů. V Magně je s výkonem 2,4 MW a v Densu s výkonem 1,7 MW. Radnice solárními panely v pilotním projektu aktuálně osazuje střechy deseti svých budov, dohromady budou mít výkon kolem jedné MW.
Autor: Město Liberec
Srp 25, 2025 | Ochrana životního prostředí
Z 57 projektů zaměřených na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu vybrala porota soutěže Adapterra Awards 18 finalistů. Ucházejí se nejen o vítězství v jednotlivých kategoriích, ale také o Cenu sympatie, o které rozhodují lidé hlasováním na webu. Projekty mohou zabodovat i v letošní speciální kategorii zaměřené na opatření proti povodním, informoval o tom David Kopecký.
Loni v soutěži uspěl například projekt obnovy mokřadů v Krkonoších. Soutěží se ve třech hlavních kategoriích, a to krajina, budovy a sídla. V první kategorii usilují o výhru úprava štěrkového koryta řeky Bečvy, obnova mokřadů u obce Maříž, ozdravení krajiny Velkobítešska, revitalizace potoka u Budišova a u Hartmanic s vybudováním nových tůní. Dále soutěží zadržení vody v krajině v Českých Budějovicích i navrácení Svratky do původního koryta v Herálci. Mezi budovami bojuje o vítězství udržitelné firemní sídlo v Praze a Českých Budějovicích, Dům přírody v Hodoníně a Dům propojen se zelení v Praze. Do kategorie sídel postoupily revitalizované městské parky v Brně, Litomyšli a Mostu, bývalé letní kino v Novém Jičíně, sídliště Prahy 12 i pražské rozkvetlé vodojemy a protipovodňový park v Židlochovicích.
Rozhodovat bude odborná porota, slovo ale má i veřejnost. Do 15. října mohou lidé podpořit projekt, který je oslovil nejvíc.
Adapterra Awards hledá od roku 2019 nejlepší příklady už realizovaných adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. Oceňuje projekty bojující proti suchu, přehřívání měst v letních vedrech, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy. V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů – například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Autor: Nadace Partnerství
