Kvě 9, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ústecká rada nesouhlasí s prodloužením výjimky z emisních limitů pro oxidy dusíku, o které žádá společnost Energy na Střekově. Primátor Petr Nedvědický (ANO) novinářům řekl, že teplárna nesplnila podmínku, když o výjimku žádala poprvé v roce 2021. Tehdy se zavázala, že do srpna 2026 nainstaluje speciální zařízení na snížení škodlivin. Z žádosti o prodloužení výjimky ale podle něj vyplynulo, že zařízení instalovat neplánuje.
„Nesouhlasíme s tím prodloužením, protože nejsou plněny podmínky,“ okomentoval rozhodnutí rady primátor.
Server Seznam Zprávy 1. května uvedl, že firma, která sídlí v areálu firmy Setuza, dluží státu 270 milionů korun. Dluh vznikl tím, že teplárna neodváděla emisní povolenky. Firma uvedla, že byly povolenky moc drahé a musela by zdražit teplo, nebo by skončila ve ztrátě, což ale odmítl soud. Celní správa začala dluh vymáhat, teplárně hrozí i zabavení majetku, uvedly Seznam Zprávy.
Primátor připomněl, že v ústecké čtvrti Střekov vznikají nové plynové zdroje. Teplo do domácností z nich bude proudit zřejmě již začátkem topné sezony 2025. Energy má 131 odběrných míst. Podle primátora není reálné plynofikovat celý Střekov, protože nejde o řešení, které by bylo možné provést v krátkodobém horizontu. „Oni potřebují řešení okamžitě,“ zdůraznil. Lidem, kterým by v případě ukončení činnost společností Energy hrozilo odpojení od tepla, chce předat seznam poradenských organizací. S nimi by pak zákazníci Energy mohli hledat vhodné řešení. Nedvědický řekl, že bude záležet také na tom, jak se k celé situaci postaví stát, potažmo jeho orgány.
Autor: Město Ústí nad Labem
Dub 29, 2025 | Ochrana životního prostředí
Novela energetického zákona zvaná lex plyn přináší dílčí pozitivní kroky zejména pro obnovitelné zdroje, míní ekologové. Vítají, že se urychlí povolování nových paroplynových zdrojů energie. Návrh by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let. Paroplynové elektrárny by měly pokrýt potřebnou kapacitu výroby elektřiny v souvislosti s plánovaným útlumem uhelných zdrojů. Novelu přijala Sněmovna, nyní ji projedná Senát.
Lex plyn přináší zlepšení v oblasti větrné energie, kterou nově zařazuje mezi stavby pro zajištění energetické bezpečnosti. Edvard Sequens ze sdružení Calla věří tomu, že změna pomůže odblokovat rozvoj větrné energetiky, která dosud brzdila administrativní zátěž. Kladně hodnotí i zrušení povinné kontroly menších fotovoltaik.
Jaroslav Bican z Greenpeace ČR však upozornil na to, že novela navzdory pozitivním úpravám stále umožňuje dotovat ztrátový provoz uhelných elektráren i jejich přiměřený zisk, a považuje to za zásadní problém. Pozitivní podle něj však je, že byl přijat návrh, který vyžaduje, aby případná podpora byla schválena Evropskou komisí jako veřejná podpora.
„My jsme od začátku upozorňovali, že se pod rouškou lex plyn otevírá prostor pro podporu uhlí,“ řekl Bican. Přestože byly podle něj přijaty určité pojistky, považovali by za nejlepší řešení celou pasáž o uhlí ze zákona vypustit.
Lex plyn přináší možnost nařídit pokračování provozu uhelné elektrárny, pokud by její odstavení ohrozilo fungování sítě. Nicméně byla pozměňovacím návrhem limitována možnost podpory uhlí, čímž se podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha novela přiblížila spíše roli pojistky proti příliš rychlému vypínání uhelných zdrojů.
Sequens uvedl, že některé problematické návrhy neprošly a že se podařilo prosadit podmínky, které omezují možnost zneužití státní podpory uhlím, i když souhlasí s tím, že by tam pasáž o uhlí vůbec být neměla. Dodal, že by bylo vhodné udělat nový energetický zákon, neboť přibývající novely stávajícího začínají být nepřehledné. Změny se dotýkají také připojování nových zdrojů do sítě. Ekologové pozitivně hodnotí přijetí pozměňovacího návrhu, který zavádí nevratné kauce za rezervaci připojení. Podle Koželouha to může motivovat investory, aby se v případě neperspektivních projektů vzdali kapacity ve prospěch rozvoje obnovitelných zdrojů. Novela energetického zákona zpřesňuje povinnosti investorů do plynových elektráren, kteří budou muset v žádosti o autorizaci uvádět předpokládaného dodavatele a po dobu výstavby i údržby plnit bezpečnostní požadavky stanovené ministerstvem průmyslu. Zároveň se zúžil okruh solárních elektráren z let 2009 až 2010, které budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti – nově se budou týkat jen těch s výkonem nad 145 kilowatt.
Autor: Greenpeace ČR
Dub 29, 2025 | Ochrana životního prostředí
Dopadům klimatické změny čelí i nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních 20 letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy. Zástupci Univerzity Palackého (UP) o tom informovali.
Monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku zahájili biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety. Právě rašeliniště patří k nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Podle nové studie však pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu. „Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo,“ uvedl vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Podle vědců ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako je například šídlo sítinové nebo vážka tmavoskvrnná. „Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, například vážka žíhaná nebo šidélko páskované. Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ doplnil vedoucí výzkumu.
Podle odborníků jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev. „Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností, například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště, jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev,“ uvedla spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty. „To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplnila Šigutová. Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá podle nich předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.
Autor: Univerzita Palackého v Olomouci
Dub 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
Dosavadní výsledky výzkumu publikoval časopis Nature. Studie ukazuje, že s nárůstem lidského vlivu klesá úplnost rostlinných společenstev. Lidská činnost tedy negativně ovlivňuje potenciální biodiverzitu ekosystémů.
„V projektu DarkDivNet jsme zkoumali rostliny na téměř 5500 lokalitách ve 119 různých oblastech světa,“ uvedl Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, člen užšího týmu specialistů, kteří navrhli metodiku projektu.
„Běžně používané metody měření biodiverzity, jako je například prostý počet zaznamenaných druhů, nejsou schopné odhalit vliv člověka, protože přirozeně vzniklé rozdíly v biodiverzitě mezi regiony zakrývají skutečný rozsah lidského vlivu,“ doplnil botanik.
V Česku se výzkumníci soustředili na Krkonoše, Ralsko, Šumavu, Novohradské hory a Podyjí. „Zaznamenali jsme všechny druhy rostlin vyskytující se ve výzkumných plochách v přírodních oblastech a botanickým průzkumem širšího okolí jsme určili tzv. ‚temnou diverzitu‘ – tedy původní druhy, které by mohly ve studované ploše růst, ale nezaznamenali jsme je,“ popsala výzkum Michaela Vítková z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Míru narušení okolní krajiny hodnotili výzkumníci pomocí indexu vlivu člověka, který zahrnuje hustotu osídlení, změny ve využití krajiny, urbanizaci, zemědělství a dopravní infrastrukturu. Zjistili, že rozmanitost je negativně ovlivněna nejen přímou lidskou činností, ale i jejími důsledky v okruhu stovek kilometrů. V oblastech s malým lidským vlivem chybí v každém porostu v průměru 65 procent potenciálně vhodných druhů přítomných v širší krajině. V oblastech silně ovlivněných člověkem však v porostech chybí kolem 80 procent takových druhů.
Výsledek je podle odborníků alarmující, protože ukazuje, že lidské aktivity mají mnohem širší dopad, než se dosud předpokládalo, a to i na chráněná území. Znečištění prostředí, těžba, fragmentace přírodních biotopů a další lidské vlivy mohou zabránit rostlinám v osídlování jejich přirozených stanovišť i v případě, že v širším okolí se jejich menší populace stále vyskytují.
Autor: Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
Dub 18, 2025 | Ochrana životního prostředí
Letošní olomouckou cenu Pelikán, kterou za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog každoročně uděluje dvouměsíčník Listy, získá ředitel Sluňákova-centra ekologických aktivit města Olomouce Michal Bartoš. Ekolog je zároveň zakladatelem největšího environmentálního festivalu v České republice Ekologických dnů Olomouce (EDO). Plastiku Pelikána převezme v pondělí v sále Central Muzea umění Olomouc, sdělil Tomáš Tichák z redakce Listů, které založil olomoucký rodák Jiří Pelikán v roce 1971 v exilu v Římě.
Ocenění za loňský rok ekolog získá za svou dlouholetou organizátorskou a propagační činnost v oblasti ochrany přírody. „Michal Bartoš je zakladatel, dramaturg a vůdčí osobnost Ekologických dnů Olomouc. Na tomto největším a hojně navštěvovaném festivalu v ČR zaměřeném na environmentální témata, který se letos koná již po třicáté páté, se setkávají vědci a popularizátoři vědy nejen přírodovědných oborů s veřejností. Kromě besed jej tvoří také mnoho dalších vzdělávacích a kulturních akcí,“ uvedl šéfredaktor Listů Tichák.
Bartoš je také zakladatelem a ředitelem Domu přírody Sluňákov, vzdělávacího centra v Horce nad Moravou v Litovelském Pomoraví, které se od roku 2007 věnuje šíření environmentální osvěty dětí, mládeže i veřejnosti. „Je rovněž autorem a editorem řady publikací, zaměřených na vzájemné přesahy ekologie, sociologie, filozofie, religionistiky i ekonomie,“ doplnil Tichák.
Slavnostní předání ceny spojené s debatou se koná v pondělí od 17:00 v sále Central. Tradiční debata, které je součástí ocenění, ponese název, Jaký deal? Zelený, nebo zdravý rozum? a pořádá se společně s 35. ročníkem EDO. Debatovat na ní bude mimo jiné filozofka Eliška Fulínová a přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Cenu Pelikán udělují Listy od roku 2004. Ocenění je udělováno osobnostem, které prosazují hledání pravdy v otevřeném a demokratickém dialogu, přitom však neváhají vystupovat proti společenskému zlu, a to ani za cenu osobních obětí či ztráty popularity. Prvním nositelem se stal první polský postkomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki, ocenění získala také bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, politik a publicista Jaroslav Šabata, maďarský bohemista György Varga, polský novinář Adam Michnik či bývalý předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. Loni cenu obdržela maďarská politoložka Eszter Kovátsová.
Autor: Sluňákov-centrum ekologických aktivit města Olomouce
