Jeskyňář: V Moravském krasu je stále co objevovat, bílá místa jsou

Dub 18, 2025 | Ochrana životního prostředí

V Moravském krasu je podle speleologa Michala Šenkýře stále co objevovat. Bílá místa jsou podle něj například v lokalitě zvané Chobot poblíž Vilémovic. Podle jeskyňáře by se dalo očekávat, že oblast může ještě skrývat až kilometry neobjevených chodeb. V Moravském krasu je pětice běžně přístupných jeskyní, v sobotu to bude 100 let od otevření jeskyně Balcarka.

Podle Šenkýře ze Základní speleologické organizace 6-20 Moravský kras České speleologické společnosti je toho v Moravském krasu stále hodně k objevování. „Máme například obrovské bílé místo mezi Ostrovem u Macochy a spodním výtokem Punkvy. Jde o celý Chobot,“ uvedl jeskyňář. Řekl, že možné neobjevené prostory ale budou nejspíš pod vodou, takže se tam lze těžko dostat. „Mohou tam být dohromady klidně i řádově kilometry chodeb. Těžko ale říct, jestli se tam někdo někdy podívá, vzhledem k tomu, že je to nejspíš zaplavené,“ uvedl speleolog.

Jeho speleologická skupina už udělala několik objevů, na kontě má například jeskyni Matalovu Vymodlenou s bohatou krápníkovou výzdobou, která leží v Hradském žlebu, nebo menší Elfí domeček, který je právě v lokalitě Chobotu. Před pár lety se ze Skleněných dómů, což je část Punkevních jeskyní, malou chodbou prokopali i do chodby vedoucí do dalších prostor. „V posledním období jsme pracovali například v dolních patrech Matalovy Vymodlené, kde jsme rozšiřovali průstup do Gregorova dómu. Očekáváme, že za ním by také mohlo něco být,“ uvedl Šenkýř.

Jeskyňáři se průzkumu věnují ve svém volném čase, práce jdou tudíž pomalu. Aktuálně je ale zaměstnává jiná činnost. Vzhledem k tomu, že pracovníci v Punkevních jeskyních opravují elektroinstalaci, kterou poškodily povodně loni v září, a museli kvůli tomu museli snížit hladinu podzemní řeky, jeskyňáři mapují takzvané komíny. Do nich by se jinak nedostali. Jsou totiž nad hlavami turistů, kteří se jeskyní za běžného stavu plaví na lodích. Lodě jsou ale nyní na suchu. „Běžně se do těch komínů nedá dostat. Když tam teď není voda, jde to. Dopřesňujeme mapy komínů. Některé nebyly ani značené, tak jsme je zmapovali. V jednom jsme našli i propojku do druhého, která v mapách nebyla. Těch komínů je do deseti,“ uvedl speleolog.

V krasu je přes 1100 jeskyní. Pět z nich je běžně přístupných, z nich nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kam ročně v posledních letech zavítá kolem 200.000 lidí. V sobotu to bude 100 let od otevření jeskyně Balcarka, do ní loni zavítalo asi 32.000 lidí. Kromě pětice běžně přístupných jeskyní ale mohou lidé v krasu po dohodě navštívit i několik dalších, neupravených jeskyní.

Autor: Moravskoslezský kraj

Experti: Změna klimatu zvyšuje v Česku riziko sucha i extrémních srážek

Dub 18, 2025 | Ochrana životního prostředí

Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho. Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době. Vyplývá to z vyjádření odborníků Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu a Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).

„Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa častější a intenzivnější. Neplatí to však pro všechny jevy rovnoměrně a neplatí to všude stejně,“ uvedl Přibyla. Změna klimatu se tedy podle něj neprojevuje jednotně a některé oblasti jsou postihovány výrazněji než jiné.
Podle Trnky je vazba mezi klimatickou změnou a některými jevy zřejmá. Například nárůst počtu tropických dnů či teplotních maxim je důsledkem posunu průměrných hodnot. Vyšší teploty zároveň zvyšují výpar a výsušnou schopnost atmosféry, což spolu s delší vegetační sezonou a vyšší intenzitou slunečního záření vede ke zvyšujícímu se deficitu půdní vláhy. „Výsledkem je častější výskyt sucha. Méně je naopak dnů s nízkými teplotami a sněhovou pokrývkou,“ dodal.
U složitějších jevů, jako jsou zimní ledovky či extrémní sněhové srážky, vědci zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost jejich výskytu. „V zimě může být více srážek, a přestože poroste podíl dešťových, zvýší se i pravděpodobnost velmi vydatných sněhových událostí s větší mocností než obvykle,“ uvedl Trnka.
Méně jasná souvislost je podle Trnky mezi změnami klimatu a povodněmi, které jsou ovlivněny řadou dalších faktorů. Přesto analýzy trendů ukazují, že ve východní Evropě, včetně Česka, jejich výskyt narůstá, podotkl. „Teplejší atmosféra je schopna zadržet více vodní páry, což může vést k intenzivnějším srážkám. Srážkové úhrny se mohou zvyšovat, ale přímá vazba na povodně není tak snadno prokazatelná jako u vyšších teplot,“ řekl Trnka.

Autor: Akademie věd ČR

Geolog: Je jen otázkou času, kdy benzen dorazí u Hustopečí n. B. do řeky Bečvy

Dub 5, 2025 | Ochrana životního prostředí

Toxický benzen, který unikl na konci února při havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, dorazí až do řeky Bečvy. Je jen otázkou času, kdy to bude, řekl geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Ondřej Bábek. S ohledem na to, že je však relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou, může se v dobře prokysličené říční vodě odbourávat rychleji než v méně prokysličené podzemní vodě. Podle odborníka je odčerpání benzenu z hlubinných vrtů vhodnou cestou k likvidaci. Část benzenu je však nutné odtěžit se zeminou.

„Rychlost šíření benzenu závisí na rychlosti proudění podzemní vody, které v dobře propustných štěrkopíscích může dosahovat několika decimetrů za den. V běžných povodích řek, jako je Bečva, proudění podzemní vody zpravidla směřuje do řeky. Vzhledem k místu kontaminace a dobré propustnosti štěrkopískové vrstvy je v podstatě jen otázkou času, kdy benzen dorazí do Bečvy,“ míní Bábek, který je zároveň proděkanem fakulty. Prostoupení do Bečvy by podle něj znamenalo kontaminaci povrchové vody, jejíž důsledky se špatně odhadují, protože nejsou známy koncentrace benzenu v kontaminovaném mračnu. „Benzen je ale relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou (biodegradovatelný). V dobře prokysličené říční vodě se proto benzen může rychleji odbourávat než v méně prokysličené podzemní vodě,“ míní geolog.

Poločasy rozkladu benzenu se pohybují podle něj přibližně v řádu dvou až 14 dnů v podmínkách dobrého prokysličení a přibližně jeden měsíc až dva roky v podmínkách bez kyslíku. „Lze tedy očekávat, že v Bečvě se benzen odbourá rychleji než ve studnách chatařů. Celková doba odbourání je závislá na koncentracích a mnoha dalších faktorech a špatně se odhaduje,“ doplnil Bábek.
Podotkl přitom, že benzen se ale může šířit i v půdě nad hladinou podzemní vody a je téměř jisté, že patrně menší část úniku se při infiltraci v půdě zachytila. Odtěžování benzenu ze zeminy je podle něj podstatně složitější. „Kapalný benzen prostupuje půdou vertikálně a v půdě se drží kapilárními silami. Půda z místa kontaminace se dá samozřejmě odtěžit, ale po odtěžení se musí deponovat na skládku nebo spálit, což je náročné ekologicky i ekonomicky. Protože benzen je ale těkavá kapalina, jeho páry se mohou šířit ve vodou nezaplavených pórech půdy i do okolí kontaminace, a tudíž patrně uniknou těžbě,“ podotkl geolog. Doplnil, že těkavost benzenu je závislá především na teplotě, takže čím blíže povrchu půdy, tím více bude benzen unikat do atmosféry.

Benzen je jednoduchý uhlovodík, který je běžně obsažen v benzinu (zhruba dvě procenta), je toxický a karcinogenní. Jako nepolární sloučenina se benzen špatně rozpouští ve vodě (jeho maximální rozpustnost dosahuje zhruba 1780 miligramů na litr), zvláště pokud je obsažen ve směsi s jinými uhlovodíky. V podzemí se proto benzen šíří především na hladině podzemní vody, protože je lehčí (méně hustý) než voda, případně jako mračno rozpuštěné ve vodě plynoucí při hladině podzemní vody. „Díky rozdílům v hustotě vody a benzenu je skutečně nejsnazší cestou odčerpání benzenu přímo ve vrtech z hladiny podzemní vody. Ovšem díky jeho nízké, ale přesto nikoli nulové rozpustnosti ve vodě, část kontaminace zcela jistě unikne čerpání,“ dodal Bábek.

Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého

Vláda aktualizovala úkoly na snižování zátěže podnikatelů při ochraně prostředí

Dub 1, 2025 | Ochrana životního prostředí

Vláda schválila aktualizaci takzvaného Ekoauditu, jehož cílem je snížit administrativní a finanční zátěž podnikatelů v environmentální legislativě. Do Ekoauditu zařadil kabinet například úkoly na zjednodušení opatření při zacházení s odpady. Celkem jich nově přibylo 34. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ekoaudit obsahuje návrhy na úpravu zákonů ke zjednodušení právní povinnosti firem, které ale zároveň nesníží ochranu životního prostředí.
Od roku 2010 bylo podle údajů MPO z celkem 174 navržených opatření dosud splněno 154, nyní vláda k těmto návrhům schválila přidání dalších 34.

„Naším cílem je postupně omezovat zbytečnou byrokracii a co nejvíce podnikatelům usnadňovat život. Proto jsme připravili nový Ekoaudit, jehož opatření pomohou snížit nadměrnou zátěž v oblasti ochrany životního prostředí pro české firmy. Jde například o zjednodušení hlášení přepravy nebezpečných odpadů, možnost nově ukládat papír společně s dalšími druhy odpadů nebo snížení povinné rezervy obalových materiálů. Díky tomu se zmírní tlak na ceny baleného zboží,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Materiál byl podle ministerstva zpracován na základě zkoumání problematických oblastí environmentální legislativy, který provedlo MPO spolu s průmyslovými svazy a asociacemi. Samotný dokument následně zpracovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) a předložilo jej vládě.
Pro MŽP bylo v dokumentu vytipováno 34 nových úkolů. „Jde například o několik úkolů v oblasti nakládání s vozidly s ukončenou životností a nakládání s odpady z různých oblastí – kupříkladu solární panely, odpadní léčiva a další. Úkolem je tak třeba snížení administrativní zátěže lékáren nebo digitalizace řízení o povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Součástí materiálu je také přehled dřívějších opatření. Podnikatelé podle MPO pozitivně hodnotí například v oblasti ochrany ovzduší zjednodušení provozní evidence a navýšení hranice pro placení záloh. Dále v oblasti ochrany přírody a krajiny doplnění výjimky pro kácení dřevin ve zvláště chráněných územích pro provozovatele energetických soustav nebo zjednodušení ohlašování povinných údajů v rámci vodního zákona.

Autor: MŽP, MPO