Úno 12, 2025 | Ochrana životního prostředí
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ministerstva životního prostředí ohledně dřívějšího soudního verdiktu o námitkách Nižboru k NP Křivoklátsko. Námitky podle říjnového rozsudku nejsou vypořádané a je třeba je v řízení ještě projednat. Podle Svazku obcí Křivoklátska by tedy do vypořádání námitek mělo být zastaveno jednání o novele v Parlamentu, uvedla předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Ministerstvo obec vyzve k doplnění námitek a pak o nich rozhodne, řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Obec Nižbor nesouhlasila s rozhodnutím ministerstva, které zamítlo její námitky proti záměru na vyhlášení národního parku Křivoklátsko, a obrátila se na soud. Městský soud v Praze loni v říjnu vydal rozsudek, kterým rozhodl o zrušení rozhodnutí MŽP a vrátil námitky k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud nyní zamítl i následně podanou kasační stížnost MŽP. „Stav je nyní takový, že námitky proti záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko nejsou vypořádány a rozhodnutí o námitkách není v právní moci,“ uvedla Kohoutová.
Obec Nižbor proti předchozímu rozhodnutí ministerstva podala podle mluvčí MŽP tzv. blanketní rozklad. „To znamená, že neuvedla žádné konkrétní námitky či argumenty proti vyhlášení NP Křivoklátsko. Nejvyšší správní soud nyní uložil MŽP vyzvat obec Nižbor k doplnění blanketního podání o konkrétní námitky,“ uvedla Krejčí.
Starostové z Křivoklátska trvají na zachování chráněné krajinné oblasti (CHKO), ochranu přírody považují za dostatečnou, což podle nich potvrzují i odborné zprávy o dobrém stavu ekosystémů na Křivoklátsku. Na Městském soudu v Praze čekají na projednání žaloby dalších křivoklátských obcí. „Proti vyhlášení NP Křivoklátsko bylo podáno celkem osm žalob, ve čtyřech případech byly žaloby obcí zamítnuty,“ doplnila mluvčí MŽP. V prosinci Městský soud v Praze zamítl žalobu obce Branov. I v tomto případě obec usilovala o to, aby soud zrušil rozhodnutí o zamítnutí jejích námitek proti NP. Předseda senátu Martin Lachmann verdikt zdůvodnil tím, že se Branovu nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí.
Vyhlášení národního parku je navržené v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou v prosinci schválila vláda. Podle Kohoutové je snaha novelu zařadit na jednání schůze Sněmovny příští týden.
Zástupci obcí mimo jiné upozorňují na to, že už nyní je množství turistů v regionu na hranici únosnosti a další zvyšování počtu návštěvníků na Křivoklátsku neprospěje ani přírodě, ani místnímu venkovskému životu. Obyvatelé se obávají například regulace pohybu po území pro pěší, bude též zakázáno jezdit na kole mimo vyhrazená místa. Poukazují na vysoké náklady vzniku a provozu národního parku, který vyjde na desítky milionů korun ročně. Zpráva MŽP o dopadech zamýšleného NP na region mimo jiné uvádí, že po vyhlášení NP lze očekávat zvýšení počtu návštěvníků téměř o 100.000 ročně.
Zamýšlený národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Podle MŽP by nový národní park měl chránit rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů.
Autor: MŽP
Zdroj obrázku: křivoklátsko – Hledat Obrázky (bing.com)
Úno 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Tání arktického mořského ledu, způsobené změnami klimatu, přináší nejen environmentální, ale i geopolitické důsledky. Podle britské armádní analýzy se Arktida v příštích 30 letech může stát strategickým bojištěm mezi Ruskem, Čínou a Západem. Experti se shodují v tom, že kontinent může být potenciálním nalezištěm dalších nerostných surovin. Rozchází se nicméně v otázce, zda skutečně do budoucna na Arktidě hrozí vojenské střety.
„Arktida podle odhadů obsahuje přes 20 procent dosud neobjevených fosilních paliv, včetně ropy, zemního plynu a dalších vzácných prvků nutných například k výrobě baterií či solárních panelů. S rostoucí dostupností těchto zdrojů se zvyšuje konfliktní potenciál mezi Ruskem, Čínou a západními státy,“ uvedl Matěj Prášil z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Dodal, že Arktida v budoucnu může být jednou z geopoliticky nejdůležitějších oblastí světa. Její tání podle expertů vytváří nové obchodní trasy, jako je Severní mořská cesta, a umožňuje kratší spojení mezi Evropou a Asií.
Analýza uvádí, že v Arktidě leží 90 miliard barelů ropy, což činí 16 procent celosvětového objemu, 30 procent celosvětového objemu zemního plynu a přibližně 22 procent světových dosud neobjevených, nicméně vytěžitelných zdrojů fosilních paliv.
Změna klimatu Arktidu zásadně ovlivňuje. Ruská část regionu se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa, což má dopady nejen na infrastrukturu, ale také na dostupnost nových zdrojů. Rusko v současnosti kontroluje více než 53 procent arktického pobřeží.
„Arktida je v Kremlu vnímána jako klíčový prostor pro projekci vojenské síly. Přítomnost Severní flotily v Murmansku a budování nových či obnovených vojenských zařízení podél Severní mořské cesty ukazují na snahu Ruska upevnit dominanci v této oblasti, která by se mohla stát ohniskem konfrontace mezi rusko-čínským blokem a Západem,“ uvedl Martin Laryš, výzkumný pracovník Centra globální politické ekonomie Ústavu mezinárodních vztahů.
Barbora Halašková z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně vnímá situaci jinak. Řekla, že na základě dostupných dat a vývoje bezpečnostní situace se otevřený vojenský konflikt v Arktidě neočekává. Ani podle Prášila otevřený konflikt v Arktidě není v blízké budoucnosti pravděpodobný, roste ale riziko menších incidentů, například v důsledku neúmyslného narušení teritoriálních vod, vzdušného prostoru či sporů o podmořské zdroje.
Severní polární kruh se rozkládá na ploše přibližně 14,5 milionu kilometrů čtverečních, což odpovídá necelým třem procentům zemského povrchu. Středem Arktidy je geografický severní pól, který je obklopen povodím Severního ledového oceánu a nejsevernějšími částmi osmi arktických států, mezi které patří Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy americké.
Autor: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Úno 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Na odstranění starých ekologických zátěží, které ohrožují lidské zdraví, vodní zdroje a ekosystémy, lze z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) čerpat dalších 500 milionů korun. Žádosti o dotaci mohou vlastníci postižených pozemků nebo obce či kraje podávat od 29. ledna do 14. listopadu 2025. Na jeden projekt mohou vlastníci pozemků žádat až milion korun, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Peníze mají primárně pomoci s odstraněním znečištění, které vzniklo před sametovou revolucí.
„V Česku je stále mnoho míst, jejichž kontaminace negativně ovlivňuje naše zdraví. Evidujeme zhruba 500 nejzávažněji znečištěných lokalit, které je třeba řešit. Cílem této výzvy je zabránit dalšímu poškozování vodních zdrojů a ekosystémů a odstranit rizikové faktory, jež znečištění způsobily,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Mnohé takzvané ekologické zátěže vznikly před rokem 1989. Nedostatečné evidence a řešení těchto problémů mezi lety 1989 a 2007 vedly podle ministerstva k situaci, kdy některé lokality stále představují riziko. „Jsou to složité a finančně náročné projekty. V posledních čtyřech letech jsme na ně z OPŽP vynaložili 1,36 miliardy korun. Zájem o financování roste, proto přidáváme další půl miliardu,“ doplnil Hladík.
Nová výzva umožňuje žádat o dotace i na kontaminace vzniklé mezi rokem 1989 a koncem dubna 2007. Podmínkou je, že vlastníkům pozemků nebo jejich právním předchůdcům nebylo úředně nařízeno znečištění odstranit. Podporovány budou komplexní sanace i dílčí kroky ke snížení znečištění. Projekty mohou zahrnovat geologický průzkum, sanační metody, dekontaminaci, čerpání podzemní vody, vzorkování a analýzy, demoliční práce, transport a odstranění odpadů či rekultivaci lokality.
O finanční pomoc mohou žádat obce, kraje, veřejné instituce, vlastníci a nájemci postižených území i další oprávněné subjekty. Na ty projekty lze získat od 50 do 85 procent z nákladů podle plánovaného využití lokalit. Když je místo hodně ekologicky zničené a má to i dobrý potenciál se zlepšit, lze dostat ještě dalších deset procent navíc.
Podání žádosti o dotaci podmiňuje připravenost projektu. „Na průzkum kontaminovaných lokalit a zpracování analýzy rizik lze čerpat podporu z výzvy číslo 67,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Žádosti do 72. výzvy OPŽP mohou žadatelé podávat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21.
OPŽP je program, který pomáhá financovat projekty zaměřené na ochranu životního prostředí v Česku. Tento program je součástí evropské politiky, takže peníze pochází z evropských fondů. Cílem je podporovat ekologické projekty, které zlepší stav přírody a zároveň přispějí k udržitelnému rozvoji.
Autor: MŽP
Úno 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Čeští výzkumníci se zaměřili na rekultivaci ploch po povrchové těžbě výsadbou energetických plodin, jako jsou rychlerostoucí topoly, vrby nebo vytrvalé traviny. K zúrodnění půdy by mohla přispět rychlá tvorba kořenů, větví a listů zmíněných dřevin. Měly by mít při pěstování v pásech v kombinaci s pšenicí také pozitivní vliv na okolní pozemky a plodiny díky částečnému stínění, zmírnění větrů nebo vyššímu zadržování vody v krajině, informovalo o tom Národní centrum kompetence BIOCIRKL, které sdružuje zástupce odborných pracovišť a firem.
Pokusný nerekultivovaný pozemek s vysokým podílem jílů na výsypce Malé Březno hnědouhelného lomu Vršany na Mostecku vědci osadili rychle rostoucími dřevinami loni, výsledky projektu očekávají v roce 2028.
Cílem rekultivací je navrátit plochu po těžbě do zemědělského půdního fondu nebo zalesnit, přičemž nejčastěji jsou rekultivované plochy předávány k dalšímu užívání ve formě trávníků. Tým vědců z BIOCIRKL ale pracuje na navržení a ověření nových pěstebních metod vhodných pro energetické a rychle rostoucí dřeviny. „Jejich výsadby kombinujeme s biouhlem jako nosičem biostimulantů pro obohacení půdy, respektive zemin. Testujeme tedy biologickou účinnost různých modifikovaných organických hnojiv a biostimulantů na bázi hydrolyzátů,“ doplnil k tomu Radek Koprna z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).
Pěstování zmíněných dřevin na rekultivovaných plochách chtějí vědci doplnit fotovoltaikou. Agrovoltaické systémy budou po celou dobu pokusu měřit a vyhodnocovat zejména kvůli zjištění případných dopadů a vlivů jejich instalace na přilehlé plodiny, porosty a kvalitu půdy.
Autor: Národní centrum kompetence BIOCIRKL
Úno 6, 2025 | Ochrana životního prostředí
Pomoci chránit a rozvíjet českou krajinu tak, aby byla odolnější vůči klimatickým změnám a lépe plnila ekologické i hospodářské funkce má nový strategický dokument Politika krajiny. Připravuje ho ministerstvo životního prostředí. Dokument propojí stávající strategie a zaměří se na ochranu půdy, vody a biodiverzity.
„Naši krajinu jsme zdědili a chceme ji v co nejlepším stavu předat dalším generacím. Politika krajiny by měla pomoci odpovědět na otázky, jak chránit velké územní celky a plánovat jejich rozvoj,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj je klíčové, aby se do procesu více zapojily obce.
Strategie se zaměřuje na problémy, jako je úbytek přírodní rozmanitosti, eroze půdy a nedostatečná schopnost krajiny zadržovat vodu. Jejím cílem je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zlepšit adaptaci na klimatické změny. Dokument definuje priority do roku 2050 a jeho součástí bude metodika krajinného plánování. Podílet se na něm budou zástupci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva zemědělství, ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu.
Přípravu odborných podkladů zajišťuje Výzkumný ústav pro krajinu, na tvorbě se podílí i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Do šesti pracovních skupin zaměřených například na vodu, lesnictví či zemědělství jsou zapojeni i zástupci ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství, dopravy a průmyslu.
Podle ředitele Výzkumného ústavu pro krajinu Libora Horta bude klíčové zajistit efektivní spolupráci mezi ministerstvy a vytvořit institucionální rámec pro krajinné plánování. „V příštích měsících nás čeká náročná debata o kompetencích a nástrojích, které budou zásadní pro úspěšné naplňování strategie,“ míní.
Odborníci a ekologické organizace jako Hnutí Duha či Greenpeace ČR varují, že další odklady v přijetí této strategie mohou mít nevratné dopady na zdraví krajiny, její schopnost zadržovat vodu a zmírňovat dopady klimatických změn. Kritizují ministerstvo zemědělství, které podle nich před prosazením dokumentu upřednostňuje „devastující praktiky lesního a zemědělského hospodaření“.
„Vláda se zavázala, že Politiku krajiny schválí a podmínila tím i čerpání evropských miliard z Národního plánu obnovy. Kdyby ji nakonec vláda neschválila, bude to obrovský průšvih nejen pro další generace a naši přírodu. Ale i ministerstvo zemědělství by mělo vnímat, že zdržováním může způsobit velký průšvih pro náš státní rozpočet,“ uvedl Jan Skalík z Hnutí Duha.
Krajinné plánování je v některých evropských zemích samostatným procesem vedle územního plánování, jinde je jeho součástí. Česká republika nyní hledá nejvhodnější model pro svou situaci. Dokument čeká meziresortní připomínkové řízení, poté bude předložen vládě ke schválení. Jeho zavedení a monitoring budou podle ministerstva životního prostředí zásadními úkoly pro následující desetiletí.
Autor: MŽP
