Liberecký kraj zvýší dotační podporu pro projekty zaměřené na ochranu přírody a krajiny a také na projekty, jejichž cílem je zadržení vody v krajině nebo adaptace sídel na změnu klimatu. Nově podpoří kraj dotacemi také ochranu hospodářských zvířat před útokem vlka, řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jiří Klápště (Spolu). V šesti dotačních programech resortu je 30 milionů korun, žádat o dotace bude možné od 1. března, změny musí ještě schválit zastupitelstvo.
Liberecký kraj zvýší dotační podporu pro projekty zaměřené na ochranu přírody a krajiny a také na projekty, jejichž cílem je zadržení vody v krajině nebo adaptace sídel na změnu klimatu. Nově podpoří kraj dotacemi také ochranu hospodářských zvířat před útokem vlka, řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jiří Klápště (Spolu). V šesti dotačních programech resortu je 30 milionů korun, žádat o dotace bude možné od 1. března, změny musí ještě schválit zastupitelstvo.
Nejvíc peněz, 15 milionů korun, je v programu na podporu retence vody a adaptaci na změnu klimatu, tři miliony bude rozdělovat program na ochranu přírody a krajiny, u těchto programů chce kraj zvýšit maximální možnou dotaci z původních 70 procent na 90 procent. „Opatření jako jsou výsadby stromů, tvorba tůní a mokřadů, jsou vysoce ve veřejném zájmu a nepřináší žádný zisk žadatelům. Aby někdo kofinancoval tato opatření třetinou ze svých peněz, není úplně adekvátní,“ řekl ke zvýšení podpory Klápště. Nově bude podle ně možné žádat i na víc projektů.
Nově bude možné z programu 8.4 na podporu zemědělství a lokální produkce žádat o dotaci na ochranu hospodářských zvířat před útoky vlka. „V letošním roce se stát z hlediska financování preventivních opatření proti útokům vlků na hospodářská zvířata na chovatele prakticky vykašlal, nechceme je nechat ve štychu. Podporu budeme poskytovat od 20.000 do půl milionu korun,“ dodal Klápště. Peníze je podle něj možné použít například na budování oplocení, v programu je 5,5 milionu korun, v případě potřeby je ale podle něj možné přidat.
Vlci se v Libereckém kraji vyskytují minimálně od roku 2014, odhadem jich tu žije několik desítek. Potvrzené zprávy o jejich výskytu jsou z CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, Jizerských i Lužických hor a také Krkonoš. Útoků vlků na hospodářská zvířata v Libereckém kraji přibývá, zatímco ještě před pár lety se objevovaly v jednotkách případů, teď jich jsou podle hejtmanova náměstka desítky. I proto mohou chovatelé získat z kraje až 70 procent peněz, které na ochranu svých stád potřebují.
Liberecký kraj má letos v dotačním programu 176,4 milionu korun, zhruba o dva miliony víc než loni. Kromě zvýšení podpory v některých programech je od 6. ledna letošního roku možné žádat o krajskou dotaci prostřednictvím nového dotačního portálu. Žádosti je možné podávat výhradně elektronicky, fyzické osoby se mohou hlásit prostřednictvím identity občana. Žádosti v písemné podobě bude podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) přijímat úřad jen ve výjimečných případech.
Přehled dotačních programů v oblasti životního prostředí a zemědělství v Libereckém kraji
číslo
název programu
příjem žádostí
předpokládaná alokace
8.1
Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
1. 3. – 31. 3. 2025
1,500.000 korun
8.2
Podpora ochrany přírody a krajiny
1. 3. – 31. 3. 2025
3,000.000 korun
8.3
Podpora včelařství
1. 3. – 31. 3. 2025
800.000 korun
8.4
Podpora zemědělství a lokální produkce
1. 3. – 30. 4. 2025
5,500.000 korun
8.5
Podpora předcházení vzniku odpadů a využití bioodpadů
1. 3. – 31. 3. 2025
5,000.000 korun
8.6
Podpora retence vody v krajině a adaptace sídel na změnu klimatu
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlašuje rok 2025 Rokem obojživelníků. Cílem této iniciativy je zvýšit povědomí veřejnosti o obojživelnících a podpořit jejich ochranu. Po celé České republice se uskuteční různé aktivity, včetně komentovaných vycházek, výstav, přednášek, soutěží či workshopů, které nabídnou bližší pohled na tyto živočichy a možnosti jejich záchrany. Svaz rovněž poskytne peníze na projekty zaměřené na ochranu obojživelníků.
Obojživelníci jsou živočichové, kteří potřebují jak souš, tak vodu. V dospělosti žijí převážně na souši, kde hledají úkryty a potravu, pro vývoj však potřebují vodu – ideálně čistou, mělkou a různorodou. Tento typ prostředí je podle ochránců přírody v současné krajině stále vzácnější. ČSOP se ochraně obojživelníků věnuje dlouhodobě. Nabízí také finanční podporu dalším organizacím a spolkům, které se chtějí podílet na ochraně obojživelníků.
V národním programu ČSOP Ochrana biodiverzity mohou žádat o financování projekty zaměřené na mapování, praktická opatření v terénu nebo záchranné transfery obojživelníků při jejich jarním přesouvání se po silnicích. Zájemci o dlouhodobou péči o přírodně cenné lokality se mohou zapojit do programu ČSOP a založit spolek.
Termíny pro podání projektů jsou stanoveny na 2. února pro záchranné transfery a 2. března pro ostatní projekty.
Rok obojživelníků je součástí dlouhodobé kampaně ČSOP, která tematicky každoročně vyzdvihuje konkrétní ohrožené skupiny rostlin či živočichů a vyzývá veřejnost k jejich ochraně. V předchozích letech zástupci svazu vyhlásili rok orchidejí, vážek, netopýrů, konikleců nebo motýlů. Letošní akce mají podle zástupců svazu odhalit tajemství obojživelníků přímo v terénu. ČSOP také nabídne putovní výstavu, metodické materiály a další aktivity. Více informací zájemci najdou na webu www.rokobojzivelniku.cz.
V posledních letech se Ústecký kraj mění k nepoznání. Rozsáhlé změny, které se dotýkají veřejného prostoru i odpadového hospodářství, mají za cíl nejen zlepšit kvalitu života obyvatel, ale především chránit životní prostředí. Tento trend transformace se odráží v bezpečnosti v mnoha aspektech – od a estetiky až po ekologickou udržitelnost a modernizaci městské infrastruktury podle principů Smart City.
Zelenější a bezpečnější města
Projekty jako prosvětlení a úprava zeleně v děčínském parku u „Máchovky“ nebo revitalizace parku Střed v Mostě jsou jen začátek. Města Ústeckého kraje sestávají vzorem udržitelného urbanismu, což zahrnuje vytváření zelených pásů, obnovu městských parků a vodních prvků, které kromě estetických funkcí plní i roli biotopů pro místní flóru a faunu. Ve městě Louny se například realizují projekty rozsáhlých výsadeb stromů a revitalizací veřejných prostor, což ukazuje, jak je možné přírodní prvky efektivně začlenit do městské krajiny.
Smart City – chytré technologie ve službách obyvatel
Ústecký kraj rovněž klade důraz na koncepty Smart City, které jsou stále více integrální součástí urbanistického plánování. Tyto projekty zahrnují inteligentní dopravní systémy a aplikace IoT (internetových věcí) pro zefektivnění městských služeb. Děčín a další města se zaměřují na chytré odpadové systémy s čipováním nádob, které umožňují efektivnější sběr a recyklaci odpadů. V Lounách a Teplicích se zavádí inteligentní veřejné osvětlení s LED, které nejen snižuje spotřebu energie, ale také zlepšuje noční bezpečnost. Tato kombinace moderních technologií a environmentální odpovědnosti vytváří model, který může následovat i další regiony.
Edukace a komunitní zapojení
Kraj nezůstává pozadu ani v oblasti vzdělávání a komunitních aktivit. Chomutovské naučné stezky, akce typu „Ukliďme Česko“ (jichž se účastní např. Teplice) a ústecké mykologické výlety jsou příkladem toho, jak lze kombinovat rekreaci s ekologickým vzděláváním a komunitním zapojením. Tyto aktivity nevytvářejí pouze příležitost pro poznání, ale také podporují občanskou zodpovědnost a vztah k místnímu prostředí. Děti i dospělí se učí, jak mohou přispět k ochraně přírody a proč je důležité respektovat naši planetu.
Budoucnost plná příležitostí
Rok 2025 přinese do Ústeckého kraje další vlnu transformačních projektů, které posunou region ještě dál na cestu k udržitelnosti a modernizaci. Od ledna se spouští několik klíčových iniciativ, které další rozšíření inteligentních systémů nakládání s odpady a pilotní projekty zaměřené na třídění „door-to-door“ zahrnují. Tato metoda, již zavedená v některých částech kraje, bude rozšířena i do dalších lokalit, což umožní obyvatelům jednodušší a efektivnější recyklaci.
Plánují se také významné investice do rozvoje veřejných prostor – například další revitalizace parků a výsadba tisíců nových stromů v rámci programu klimatické adaptace. Důležitou součástí budou i vzdělávací programy pro školy, zaměřené na environmentální výchovu a udržitelný rozvoj. Region se navíc stává průkopníkem v testování nových technologií, které podporují chytré bydlení a zlepšení energetické efektivity.
Tyto iniciativy nejenže zlepšují kvalitu životního prostředí, ale zároveň posilují regionální ekonomiku a zároveň a zároveň atraktivitu kraje pro nové obyvatele i investory. Ústecký kraj tím demonstruje, že moderní přístupy k urbanismu a ekologii mohou ruku v ruce s potřebami a očekáváními obyvatel. Transformace kraje se tak stává symbolem toho, jak propojit inovace, udržitelnost a kvalitu života.
Závěr
Ústecký kraj stojí na prahu velkých změn, které přinášejí do regionu novou dynamiku a moderní vizi. Projekty v oblasti zeleně, odpadového hospodářství a chytrých technologií činí z kraje příkladný model pro udržitelný rozvoj. Rok 2025 slibuje být milníkem na cestě ke zelenější, bezpečnější a inteligentnější budoucnosti, která bude přínosem nejen pro současné obyvatele, ale i pro budoucí generaci. Tento úspěšný přerod je ukázkou toho, jak může region s průmyslovou minulostí vykročit směrem k udržitelnosti a stát se vzorem pro ostatní.
S blížícím se koncem roku Ústecký kraj přináší klíčové projekty, které přetvářejí krajinu i přístup obyvatel k životnímu prostředí. Transformace zasahuje veřejné prostory, odpadové hospodářství i ekologickou osvětu a ukazuje, že změna je nejen možná, ale i nezbytná pro udržitelnou budoucnost.
Ekologická centra jako pilíře osvěty
Mezi klíčové organizace v oblasti environmentální výchovy a osvěty (EVVO) patří Středisko ekologické výchovy Sever Litoměřice, o.p.s., které pořádá každoroční konference (pod záštitou krajského koordinátora EVVO), jako je například letošní 22. ročník Kapradí. Tyto akce přinášejí účastníkům praktické workshopy a semináře zaměřené na ochranu přírody a udržitelný rozvoj.
Centrum ekologické výchovy VIANA v Chomutově propojuje děti s přírodou prostřednictvím výukových programů, jako je péče o zvířata či interaktivní naučné stezky.
Tato centra tvoří základní pilíře ekologického vzdělávání, které inspiruje jednotlivce i komunity k aktivní ochraně přírody.
Školy jako centra environmentálního vzdělávání
Ústecký kraj je domovem škol, které se neváhají pustit do ambiciózních projektů. Například ZŠ Malé Žernoseky spojila síly s místními farmáři a vytvořila program „Cesta potravin“, který učí děti, odkud pochází jídlo, a podporuje nákup od lokálních producentů. Tento program zahrnuje výlety na farmy a praktické workshopy, kde si žáci vyzkoušeli pěstování bylinek a zeleniny přímo ve školní zahradě.
ZŠ Chbany získala certifikát Lesní třída a stala se patronem Boubínského pralesa, což je důkazem jejich aktivního přístupu k ochraně přírody.
ZŠ Litvínov – Hamr zorganizovala letní příměstský tábor zaměřený na ekologii, jehož součástí byly výlety spojené s environmentálním vzděláváním. ZŠ Bílina se zapojila do projektu „Dej zbytkům šanci“, který nejen edukuje o plýtvání potravinami, ale podporuje i charitativní aktivity.
ZŠ Jirkov pořádá pravidelné osvětové akce na téma odpovědného nakládání s energií a potravinami. Tyto projekty ukazují, že vzdělávání může být motorem pozitivní změny.
ZŠ Úštěk byla oceněna za svůj dlouhodobý program ekologické výuky zaměřené na ochranu vodních zdrojů, zatímco MŠ Tisá připravila vzdělávací aktivity, které propojují děti s místními přírodními biotopy. ZŠ Klášterec nad Ohří letos představila inovativní přístup k environmentálnímu vzdělávání prostřednictvím využití digitálních technologií, které umožňují sledovat ekologické procesy v reálném čase. ZŠ Roudnice nad Labem zaujala svým projektem „Energie pro budoucnost“, kde se žáci učí o obnovitelných zdrojích energie prostřednictvím experimentů a modelů.
ZŠ Most – Velebudice vytvořila originální „hmyzí hotel“ jako součást školní zahrady, který slouží nejen k podpoře biodiverzity, ale i jako vzdělávací pomůcka při hodinách přírodovědy. Tento projekt byl oceněn jako příklad dobré praxe v rámci krajských iniciativ.
Komunitní zapojení a regionální spolupráce
Kraj podporuje komunitní akce jako „Ukliďme Česko“, do kterých se zapojují školy, neziskové organizace i široká veřejnost. V loňském roce bylo při těchto akcích sesbíráno přes 50 tun odpadu. Kromě úklidu přírody se organizují také výměnné akce, jako jsou swapy pokojových rostlin a semínek, které posilují komunitní vazby a podporují udržitelné chování. V rámci krajských aktivit jsou pravidelně organizovány ekologické workshopy, které propojují vzdělávací instituce s veřejností a nabízejí příležitosti k zapojení do ochrany přírody.
Plánované projekty pro rok 2025
Rok 2025 přinese nové inspirativní projekty, jako je spuštění programu na podporu komunitních zahrad, které promění nevyužité plochy na ekologicky zaměřené veřejné prostory. Dále budou realizovány interaktivní workshopy a modernizace vzdělávacích materiálů propojujících technologie a přírodní vědy. Díky investicím z Národního plánu obnovy se očekává modernizace ekologické infrastruktury, včetně chytrých systémů pro nakládání s odpady a rozvoje zelených ploch v městských centrech. Například Louny plánují výsadbu nových stromů a revitalizaci veřejných prostranství, zatímco Most se zaměří na vzdělávací programy zaměřené na udržitelnost. ZŠ Litoměřice připravuje nový projekt „Ekologická laboratoř“, který zahrnuje vybavení pro výuku biologie a přírodních věd s důrazem na praktické zapojení žáků.
Závěr
Ústecký kraj ukazuje, že region s průmyslovou minulostí může být příkladem ekologické transformace. Díky aktivitám škol, ekologických center a komunit, jako je například obnova mokřadů vedená SEV Sever, či programům environmentální výchovy zaměřeným na udržitelný způsob života, se daří nejen zvyšovat povědomí o ochraně přírody, ale také zapojovat širokou veřejnost do konkrétních kroků vedoucích k lepší budoucnosti.
