KRNAP zahájí Rok Františka Schustlera, stál u zrodu myšlenky založení NP

KRNAP zahájí Rok Františka Schustlera, stál u zrodu myšlenky založení NP

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) si v roce 2025 připomene 100. výročí úmrtí botanika Františka Schustlera, jednoho z iniciátorů založení KRNAP, a zároveň 70. výročí úmrtí propagátora Krkonoš Jindřicha Ambrože, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správci KRNAP na Rok Františka Schustlera, který začne v lednu, chystají několik akcí.

Letos si KRNAP připomínal 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace v Krkonoších, kterou vyhlásil Jan Nepomuk František hrabě Harrach (1828-1909) v roce 1904 na Strmé stráni v Labském dole. Krkonošský rok Harrachů skončil symbolicky 12. prosince, v den úmrtí hraběte Harracha v roce 1909.
„Nadcházející rok 2025 zasvětíme dalším velikánům, kteří jsou bytostně spjati s Krkonošemi a vznikem Krkonošského národního parku. Jsou jimi botanik František Schustler a všestranná osobnost města Jilemnice, mimo jiné konzervátor přírody, Jindřich Ambrož,“ řekl Drahný.

Stejně jako v případě Krkonošského roku Harrachů, tak i v roce 2025 bude připravena dočasná značka připomínající Františka Schustlera a na sociálních sítích hashtag #FrantisekSchustler.
Profesora Františka Schustlera (1893-1925) správci NP označují za jednoho z ideových zakladatelů dnešního Krkonošského národního parku, byť se jeho vyhlášení v roce 1963 nedožil. „Již v roce 1923 přišel s návrhem na zřízení Národního parku krkonošského, který měl pokrývat Krkonoše, Rýchory i Jizerské hory,“ uvedl Drahný.

Schustlerovo působení v Krkonoších připomíná i jeho nejobsáhlejší dílo Krkonoše, rostlinozeměpisná studie z roku 1918. „Živou připomínkou je pak Schustlerova zahrádka, jedna z nejbohatších botanických lokalit na svazích Labských jam, na jeho počest nesoucí jeho jméno,“ uvedl Drahný.
Správa KRNAP na Rok Františka Schustlera plánuje tematickou výstavu v Praze, terénní pochůzky po Schustlerově zahrádce nebo do konce listopadu 2025 vydání knihy k botanickému monitoringu. „Termíny akcí zatím stanoveny nebyly. Od Roku Františka Schustlera si slibujeme popularizaci tohoto předního československého botanika, který stál u myšlenky zřízení NP v Krkonoších,“ řekl Drahný.
Rok Harrachů a vyhlášení Strmé stráně si správci národního parku letos připomněli například koncerty trubačů v krkonošských obcích, tematickými terénními exkurzemi nebo publikačními aktivitami znalce Harrachů a emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici Jana Luštince i návštěvami potomků hraběte Jana v Praze, Jilemnici a Vrchlabí. „Celý rok nás provázela dočasná grafická značka ke 120. výročí a hashtagy na sociálních sítích #KrkonosskyRokHarrachu, případně #StrmaStran120,“ dodal Drahný.

Autor: KRNAP

Fiala: ČR bude v EU usilovat o odklad nového systému povolenek na r. 2028

Fiala: ČR bude v EU usilovat o odklad nového systému povolenek na r. 2028

Česká republika bude v EU usilovat o odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by měl systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Stát zároveň odmítá nový návrh Evropské komise na snižování emisí do roku 2040.

Podle Fialy je nutná revize celkové zelené politiky EU. „Musíme zreálnit ekologické cíle, aby neměly negativní vliv na celou ekonomiku,“ řekl premiér. Jedním z konkrétních návrhů Česka tak bude úprava připravovaného nového systému obchodování s emisními povolenkami, který by se od roku 2027 mohl rozšířit i na dopravu nebo na vytápění budov. „Budeme přesvědčovat naše kolegy v EU, aby se přidali k našemu návrhu odložit účinnost systému ETS 2 na rok 2028. Do té doby chceme zavést silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií,“ uvedl Fiala. Pokud by se tak nestalo, tak podle něj hrozí zvýšení nákladů pro domácnosti, průmysl a podnikatele. „A to rozhodněme nechceme dopustit,“ dodal. Podle něj je pro Česko důležité dosáhnout odkladu minimálně o rok. „Dovedli bychom si představit i delší odklad, například do doby, než budou ceny energií v Evropě opravdu konkurenceschopné, ale jsme realisté a snažíme se najít co nejširší shodu,“ podotkl premiér.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) upozornil na to, že je už vypracovaný tzv. non-paper, tedy neformální dokument, který vláda schválila v minulém týdnu. Hladík materiál postupně představuje svým protějškům z ostatních členských zemí. „Musím říct, že celá řada hlavně středoevropských i některých velkých západoevropských zemí tomuto návrhu zatím neformálně vyjádřila podporu,“ řekl ministr. Konkrétní státy ale jmenovat nechtěl. Podle něj by se v následujících týdnech měla vykrystalizovat skupina států, která bude za návrhem stát.
„Je potřeba zpřehlednit to, jakým způsobem se bude ta povolenka obchodovat. Aby tu nebyly diskuse, jak se bude vypočítávat a kolik bude stát,“ dodal Hladík. Podle Fialy by ideální cestou byla úprava unijní legislativy k emisním povolenkám.

Česko se bude podle Fialy zároveň snažit i o úpravu dalších cílů EU v environmentální politice. Stát například odmítá nový návrh EK na snížení emisí do roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990. Dalším cílem ČR je také revize cílů EU v automobilovém průmyslu. Premiér v této souvislosti připomněl společnou iniciativu ČR a Itálie s podporou dalších států, která vyzývá EU, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež nesplní vymezené ekologické cíle.
V současnosti emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Státy EU mají výnosy z povolenek využívat na ochranu klimatu. Letošní výnosy z povolenek v ČR budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.

Autor: MŽP

SFŽP vydal nové číslo Priorita 12/2024. Co se v tomto čísle dozvíte?

SFŽP vydal nové číslo Priorita 12/2024. Co se v tomto čísle dozvíte?

Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:

  • Nejúspěšnější program Nová zelená úsporám slaví 15 let
  • Modernizační fond: Místo naftových „motoráčků“ vyjedou elektrické, bateriové
  • Domy po babičce už lidé opravují rok. Jaké jsou výsledky programu?
  • Dotace cílí na nebezpečné fluorované plyny
  • Město Úvaly se proměnilo v zelenou oázu
  • V Plavu je upravena celá lokalita říčního ostrova
  • Revoluční zemědělec Allan Savory
  • Regenerativní zemědělství

Celé číslo najdete ZDE.

Autor: SFŽP

Křivoklátsko se může stát příští rok národním parkem, návrh schválila vláda

Křivoklátsko se může stát příští rok národním parkem, návrh schválila vláda

Křivoklátsko se může stát v příštím roce pátým národním parkem Česka. Návrh ministerstva životního prostředí podpořila vláda, informoval po jednání ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení Sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO).

Ochranu přírody považují za dostatečnou, vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Varují i před omezením práv nejen místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny. Podle Hladíka však jiní starostové vidí v záměru nové možnosti a výzvy.
Také zopakoval, že na území plánovaného parku neleží žádná obec, pouze lesy a louky. Zamýšlený národní park má podle Hladíka zabírat 105 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách.

Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.
Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Nyní ještě pokračují soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí.

Návrh čelí kritice zejména místních obyvatel, obcí a některých podnikatelů. Vyhlášení národního parku umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny, vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy. Zároveň existují obavy z toho, že vyhlášení národního parku kvůli přísnějším pravidlům bude mít vliv na turistický ruch a podnikání v regionu.

Řada starostů dlouhodobě upozorňuje na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15.000 obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí. Naopak ekologické organizace, jako je například Hnutí Duha, návrh vítají. V Česku nyní existují čtyři národní parky – Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny zavádí také změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. Vláda také svým nařízením vymezila novou ptačí oblast v západní části Krušných hor, chce tam posílit ochranu tetřívka obecného a sýce rousného. Ptačí oblasti vznikají na základě evropského práva a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. V Česku jsou ptačích oblastí čtyři desítky, zaujímají plochu zhruba devět procent rozlohy ČR.

Autor: MŽP

Průzkum: Drtivá většina Čechů teď neplánuje přechod na ekologické zdroje energií

Průzkum: Drtivá většina Čechů teď neplánuje přechod na ekologické zdroje energií

Drtivá většina Čechů zatím neplánuje přechod na ekologické zdroje energií. Podle průzkumu výzkumného týmu Knowlimits až 91 procent tuzemských domácností neuvažuje nyní o změně typu zdroje pro topení, vaření či ohřev vody. Hlavním důvodem jsou obavy z nárůstu cen energií. Nadpoloviční většina respondentů přitom považuje Česko za středně až těžce ekologicky znečištěné. Výsledky průzkumu, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci, zástupci Knowlimits představili.

Zhruba polovina českých domácností topí plynem, uhlím nebo dřevem. Na centrální vytápění, které pochází především z výtopen na fosilních paliva, funguje dalších 30 procent domácností.
„Snížení emisí budov patří k nejdůležitějším opatřením evropského Green Dealu v boji proti klimatické změně. Asociace podniků topenářské techniky nicméně odhaduje, že v Česku stále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, a to navzdory zákazu platnému od 1. září. České domácnosti tedy stojí teprve na začátku této cesty a z jejich aktuálních postojů čteme, že se na ni zatím ani moc vydat nechtějí. Přinejmenším v sektoru domácností tak bude nejspíš u nás dekarbonizace i nadále postupovat velmi pomalu,“ uvedl ředitel výzkumu Knowlimits Zdeněk Kubena.
Průzkum ukázal, že hlavním problémem jsou obavy domácností z vysokých nákladů, které při přechodu na jiný zdroj mohou dosahovat desítek i stovek tisíc korun, a také nárůst ceny za energie. Nejčastěji tyto obavy v průzkumu vyjadřovali muži a starší lidé. Mírně více žen uvedlo, že by rády přešly na alternativní zdroje, ale nemají na to peníze.

Průzkum se zaměřil také na zájem respondentů o takzvané zelené tarify dodavatelů, v nichž energetické firmy nabízejí dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zájem připlatit si za odběr této energie projevilo 24 procent dotázaných, nejčastěji z věkové kategorie do 24 let. Klíčová zůstává při výběru dodavatele pro většinu domácností cena, smluvní podmínky a historie dodavatele. Původ energie a environmentální aktivity naopak hrají podle průzkumu stále okrajovou roli.
Do budoucna zvažují změnu typu energie podle dat z průzkumu vysokoškolsky vzdělaní lidé (12 procent), přičemž nejčastěji uvažují o instalaci fotovoltaiky (15 procent), přechodu na plyn (13 procent) nebo využívání elektrických zdrojů (deset procent). Průzkum se uskutečnil letos mezi 1049 respondenty.

Autor: Knowlimits