Ústecký kraj navrhl zákaz stavby větrníků v ptačích oblastech Krušných hor

Pro 8, 2024 | Ochrana životního prostředí

Ústecký kraj navrhuje zákaz stavby velkých větrných elektráren ve dvou ptačích oblastech Krušných hor. V další části Krušných hor by bylo možné větrníky umístit pouze po zpracování posouzení vlivu záměru na krajinný ráz. Návrh představili jeho autoři na krajském úřadě při veřejném projednání deváté změny zásad územního rozvoje Ústeckého kraje.

Nejvyšší správní soud (NSS) loni v červenci zrušil původní regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily budování vysokých elektráren na více než 99 procentech území kraje.

Kraj podle rozhodnutí soudu dostatečně nevyvažoval různé konkurující zájmy, které se pojí s větrnou energetikou. „Mnohokrát zopakoval, že převažuje veřejný zájem na ochraně přírodních hodnot, kulturně-historických hodnot a krajinářsky cenných oblastí. Veřejný zájem na výrobě obnovitelných zdrojů energie a nahrazení výroby z fosilních paliv pak zcela odsouvá stranou,“ uvedl NSS.
Po rozhodnutí soudu kraj začal připravovat nové podmínky výstavby větrných elektráren na svém území. Nejprve oslovil obce, zda žádají nějakou regulaci ohledně větrníků. Pro regulaci se vyslovilo 25 obcí, pět ji nepožadovalo. Nově navržená regulace se týká menší plochy Krušných hor. Je to pás horského území podél hranic s Německem.

Návrh spočívá v tom, že lze umisťovat větrné elektrárny, jejichž nosný sloup je vyšší než 35 metrů, do území v části Krušných hor pouze za podmínky zpracování posouzení vlivu záměru na krajinný ráz a nelze je umisťovat do ptačích oblastí soustavy Natura 2000 Novodomské rašeliniště – Kovářská a Východní Krušné hory. Důvodem je hlavně to, že v těch místech žije tetřívek, který je ohroženým druhem. Regulací by byla dotčena zhruba tři procenta území kraje.

K návrhu mohou do 15 dnů ode dneška zaslat své připomínky a stanoviska obce a občané.
V Ústeckém kraji je nyní 48 vysokých větrných elektráren, z toho 21 stožárů je v Kryštofových Hamrech na Chomutovsku.

Autor: Ústecký kraj

MŽP předloží na vládě návrh zákona, který má zlepšit ochranu přírody

Pro 3, 2024 | Ochrana životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předloží ve středu na jednání vlády návrh zákona o předcházení ekologické újmě. Má zlepšit ochranu životního prostředí v Česku a pomoci při řešení ekologických havárií. Návrh zpřesňuje definici ekologické újmy, usnadňuje financování nápravných opatření a posiluje kompetence veřejných institucí při řešení krizí. Také reaguje na rostoucí počty kontaminovaných míst a nepoužitelnost současné legislativy, která nebyla v praxi aplikována ani v případě závažných havárií, jako byla otrava řeky Bečvy.

Návrh zákona mimo jiné zavádí nový systém hodnocení rizik, který má umožnit rychlejší zásah při ekologických haváriích, včetně využití prostředků ze Státního fondu životního prostředí, pokud není znám původce. Ministerstvo eviduje přes 10.000 kontaminovaných míst, přičemž na třech stovkách z nich jsou nutná neodkladná opatření. Náklady na sanaci těchto lokalit se odhadují na stovky milionů korun.
Ministerstvo uvádí, že havárie na řece Bečvě ukázala, jak nedostatečná současná legislativa byla – ani takto rozsáhlý případ nebyl možné podle stávajících pravidel kvalifikovat jako ekologickou újmu.
Nový zákon má také motivovat firmy, aby více investovaly do prevence a řešení ekologických škod. Ministerstvo očekává, že změny zpočátku zvýší administrativní zátěž, ale dlouhodobě uleví státnímu rozpočtu, protože větší část nákladů na nápravu ponesou přímo ti, kdo škody způsobí.
Návrh zákona vznikl i v reakci na evropské směrnice, které vyžadují efektivní nástroje pro předcházení škodám na životním prostředí. Návrh navíc harmonizuje české právo s pravidly EU, čímž snižuje riziko sankcí v budoucnu. Avšak v připomínkovém řízení zazněly obavy z možného zneužití nových pravidel nebo nevyhovění specifickým potřebám některých regionů.

Pokud návrh zákona získá podporu vlády a parlamentu, mohl by začít platit od poloviny roku 2025. Ministerstvo životního prostředí doufá, že novela zlepší stav životního prostředí a urychlí řešení ekologických havárií. Podle analýzy dopadů by změny měly přispět k efektivnějšímu využití veřejných prostředků i k ochraně lidského zdraví.

Autor: MŽP

Strategie udržitelného rozvoje Česka má aktuální verzi, schválila ji vláda

Lis 9, 2024 | Ochrana životního prostředí

Vláda schválila aktualizovanou strategii udržitelného rozvoje Česka s výhledem do roku 2050. Dokument stanovuje 27 cílů v sociální, hospodářské a environmentální oblasti. O jejich naplňování mají usilovat jednotlivá ministerstva. O schválení dokumentu informovalo ministerstvo životního prostředí.

Jádro strategického rámce Česká republika 2030 (ČR 2030) tvoří šest kapitol věnovaných klíčovým tématům, jako jsou rodina, vzdělávání, hospodářský rozvoj nebo zdravá krajina. „Původní strategický rámec ČR 2030 je z roku 2017, od té doby se svět a společnost značně proměnily – zejména v důsledku covidové pandemie, ruské agrese proti Ukrajině, uprchlické a energetické krize i akcelerace projevů změny klimatu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Mezi nové trendy a výzvy patří podle tvůrců aktualizované koncepce nutnost odpoutat se od závislosti na nedemokratických režimech, rychlejší odchod od využívání fosilních paliv nebo naopak lepší využívání druhotných materiálů. Do budoucna se Česká republika musí vyrovnat také s tématy, jako je umělá inteligence, obnova přírody, měnící se forma rodinného soužití nebo udržitelné financování.
Aktualizace strategického rámce navazuje na zprávu o kvalitě života a její udržitelnosti, kterou vláda schválila počátkem letošního roku. Z ní vyplývá, že Česko dosáhlo pokroku ve dvou třetinách cílů, mezi které patří například zaměstnanost, boj s nepůvodními invazními druhy a podpora obnovitelných zdrojů energie. Nedostatky jsou naopak zejména v oblasti rovnosti žen a mužů nebo v ochraně ekosystémů.

Autor: MŽP