Říj 27, 2024 | Ochrana životního prostředí
S válkou je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.
Střelivo nebo exploziva využívaná v bojích kontaminují životní prostředí organickými látkami a toxickými kovy. Problematická je vyhozená munice, nevybuchlá munice a rezidua munice. Příkladem znečišťovatelů je například olovo obsažené ve střelivu. Kov je přitom kumulativní jed hromadící se v kostech. Trinitrotoluen (TNT) přítomný ve výbušninách je toxický, ovlivňuje játra a imunitu a může být karcinogenní.
Přírodu znečišťuje podle Cajthamla i provoz vojenské techniky, například vytékající pohonné hmoty, havárie anebo servis techniky. Válka má environmentální dopady, když se naruší infrastruktura jako budovy chemického průmyslu, ropovody a podobně. „Musíme se obávat toxických kovů, zbytků výbušnin a ropných produktů, kterými jsou vojenské oblasti kontaminovány,“ řekl Cajthaml.
Podle Lukasze Chrzanowského z polské Technické univerzity v Poznani je odstraňování kontaminace v přírodě ve vojenských oblastech velice drahé. „Čím více máme moderní vojenskou techniku, tím větší mívá dopady na životní prostředí,“ řekl.
Cajthaml připomněl dřívější nečekané problémy, které vznikaly po válce. „Například se zjistilo, že beryllium je velmi toxické, má mutagenní a karcinogenní účinek s latentní periodou až několik let. Za druhé světové války bylo ale normou ho využívat ve vojenském průmyslu,“ přiblížil. Ve válce ve Vietnamu vznikaly jako vedlejší produkt dioxiny, které patří mezi jedny z nejjedovatějších organických znečišťovatelů. Kontaminovaly půdu, vody a sedimenty. Po válce v Zálivu až 210.000 vojáků mělo chronickou multisymptomatickou poruchu s vytrvalými bolestmi hlavy, poruchami vnímání, únavou, vyrážkami a podobně. Dodnes není uspokojivě vysvětlená.
Hana Müllerová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR vysvětlila, že z pohledu práva neexistuje žádná univerzální úmluva, ale stovky dílčích úmluv na ochranu životní prostředí. Problémem je ale to, že nemají většinou žádné sankce nebo donucovací mechanismy při porušení.
„Mluví se o takzvané ekocidě, která je navrhována mezi trestní mezinárodní zločiny, ale zatím nemůže být oficiálně stíhaná,“ vysvětlila Müllerová. Dodala, že Mezinárodní trestní soud v Haagu může soudit pouze jednotlivce, ne státy, a ne každá podaná stížnost je řešena. Podmínkou trestní odpovědnosti je úmysl a znalost věci, což je u životního prostředí náročné prokázat.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Říj 20, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předloží na jednání vlády návrhy na vyhlášení dvou nových národních přírodních památek Tok a Jordán, které se nacházejí v oblasti Brd ve Středočeském kraji. Cílem obou vyhlášek je zajistit ochranu cenných přírodních území, která zahrnují mokřadní ekosystémy, horská vřesoviště, lesní ekosystémy a paleontologicky významné útvary. Tento krok naplňuje závazky vyplývající z národní i evropské legislativy o ochraně přírody a krajiny. V Česku se nachází aktuálně 125 národních přírodních památek, patří mezi ně například Barrandovské skály, Jánský Vrch, Pravčická brána, Venušiny misky nebo Zlatý vrch.
Národní přírodní památka Tok se rozkládá na přibližně 407 hektarech území obce Obecnice. To se vyznačuje především mozaikou podhorských vřesovišť a rašelinišť, která představují přírodní rozmanitost střední Evropy. Tok je rovněž důležitou lokalitou pro vědecký výzkum, zejména kvůli výskytu geomorfologických a paleontologických jevů vzniklých za doby ledové. Příkladem jsou skalní výchozy křemenných slepenců a tůně způsobené táním podzemního ledu.
Národní přírodní památka Jordán by se rozkládala na území obcí Obecnice, Malá Víska a Zaječov. Území Jordán je známé svými travinnými ekosystémy nížinných a horských vřesovišť, mokřadními slatinnými a přechodovými rašeliništi a lesními ekosystémy smrčin a rašelinných lesů. Díky tomu má Jordán podle ministerstva nejen národní, ale také mezinárodní ekologický, vědecký a estetický význam. Ministerstvo navrhuje pro Jordán stanovit bližší ochranné podmínky, které by zahrnovaly i ochranné pásmo vymezené v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Tato opatření mají zajistit udržení přirozených procesů v oblasti, která čelí rostoucím ekologickým tlakům.
Odhadované náklady na péči o území Tok v rámci plánu platného na devět let činí přibližně 7,5 milionu korun, přičemž budou využity jak národní, tak evropské dotační programy. Péče o území Jordán dosahuje za stejnou dobu osm milionů korun. Součástí plánované péče je například odstranění náletových dřevin a revitalizace rašelinišť.
Vyhlášení národních přírodních památek Tok a Jordán posiluje snahy České republiky o ochranu přírodních hodnot a splňuje závazky vyplývající z evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť a druhů. Ochrana těchto území přispěje k zachování jedinečné biodiverzity pro budoucí generace. Ochrana přírody má v českém právním řádu několik stupňů. Vedle národních parků a chráněných krajinných oblastní, které se vztahují na celostátně významná území s větší rozlohou, existují také menší chráněná území s lokálním významem. Jejich prvním stupněm je přírodní památka, následuje národní přírodní památka, přírodní rezervace a národní přírodní rezervace.
Autor: MŽP
Říj 20, 2024 | Ochrana životního prostředí
Zřízení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory je reálné od roku 2026, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), řekl po setkání se starosty obcí na Teplicku.
Připomínky k návrhu na vyhlášení a rozdělení území do zón ochrany mohou obce, vlastníci lesů a další dotčení posílat do konce října. Hladík uvedl, že ministerstvo se bude snažit připomínky zohlednit. Zástupci obcí ho pozvali, aby si vyslechl, co jim na předloženém návrhu vadí.
„Nám se nelíbil způsob projednání. Dostali jsme nějakou malůvku, pak čtyři nebo pět měsíců nic, pak se vystřelil na úřední desky návrh CHKO o prázdninách, v tichosti, v době dovolených,“ uvedl starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná). Obce podle něj chápou, že CHKO vznikne. „Nechceme to brzdit, ale vystříhat z toho sporné body,“ uvedl. Návrh podle Svády počítá například s tím, že ve sportovním areálu na hřebeni Krušných hor na Teplicku by nemohlo sportovat víc než 500 lidí, předpokládá také 2. zónu CHKO metr od parkoviště u sídliště nebo zákaz solení silnic. „Ministr slíbil, že se to bude řešit a bude možné měnit navržené zóny ke shodě všech,“ uvedl Sváda.
Návrh CHKO zahrnuje území v Krupce, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO společně s dalšími památkami jako Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge. „Nám vadí dvojí ochrana. Lidi, kteří tu bydlí, se budou muset vypořádávat s připomínkami památkářů a CHKO, to je nadbytečná byrokracie,“ řekl místostarosta Krupky Rostislav Kadlec (Krupka náš domov). „Navíc máme v Krupce lyžařský areál, který chceme rozvíjet,“ dodal.
Vyhlášení CHKO by podle Hladíka rozvoji obcí nemělo bránit, ale naopak mu pomáhat. „Je to velká příležitost pro cestovní ruch, na druhou stranu sem lidé jezdí za přírodními hodnotami, které je potřeba chránit,“ uvedl. Jednání bylo podle něj velmi příjemné. „Nebyl tu žádný starosta, který by odmítal CHKO, z toho mám velkou radost. Zazněly obavy, připomínky, které budeme zpracovávat,“ řekl ministr.
Starosta Moldavy David Leitermann (SPOLU) uvedl, že CHKO sjednotí a zpřehlední ochranu. „V tom vidím přínos, dneska už stejně je každý metr čtvereční našeho území pod nějakou ochranou. Nespatřuji v tom drastické omezení pro rozvoj obce. Už před rokem zastupitelstvo schválilo usnesení, v němž souhlasí s vyhlášením CHKO,“ uvedl. Starosta Moldavy věří, že CHKO pomůže zabránit vzniku nevhodných developerských projektů na hřebeni Krušných hor.
CHKO Krušné hory by měla být s rozlohou kolem 1200 kilometrů čtverečních největší CHKO v České republice, měla by zahrnovat území od Kraslic na Sokolovsku v Karlovarském kraji po Děčínský Sněžník v Ústeckém kraji. Krušné hory jsou nyní jediným pohořím v ČR, které nemá ucelenou ochranu.
Autor: MŽP
Říj 12, 2024 | Ochrana životního prostředí
Platforma Evropský klimatický pakt otevřela nábor nových ambasadorů, kteří se chtějí aktivně podílet na řešení klimatických otázek. Zájemci se mohou registrovat na webových stránkách Evropského klimatického paktu do konce října. Pakt nabízí příležitost stát se součástí mezinárodní komunity, která propojuje odborníky a nadšence z celé Evropy s cílem podpořit udržitelnější budoucnost.
Ambasadoři Evropského klimatického paktu mají za úkol šířit povědomí o klimatických problémech a inspirovat veřejnost prostřednictvím svých aktivit a sociálních sítí. V Evropě působí více než 800 ambasadorů, kteří se aktivně zapojují do celospolečenské debaty o klimatu.
„Bez podpory lidí se ochrana klimatu neobejde. Role ambasadora je ideální pro ty, kteří chtějí o klimatické změně mluvit a šířit informace o řešeních,“ řekl pedagog Petr Daniš, který se ve vzdělávání zabývá ochranou životního prostředí. Napsal také knihu Klima je příležitost.
Ambasadoři mají možnost se po celý rok podílet na vzdělávacích aktivitách, spolupracovat s odborníky a navazovat kontakty s kolegy z různých zemí. „Spektrum aktivit v rámci ambasadorství je velmi pestré, od revitalizace rašelinišť na Šumavě až po vystoupení na konferencích,“ řekla Stanislava Tomková, projektová koordinátorka z organizace Na mysli.
Nezisková organizace Na mysli jakožto koordinátor Klimatického paktu pro Českou republiku pravidelně organizuje workshopy, přednášky a další akce, kde se jednotliví ambasadoři mohou propojit nejen mezi sebou – ale zároveň poznat i další evropské zástupce.
„Největší přínos vidím v množství neformálních setkání s podobně smýšlejícími lidmi. Získal jsem cenné zkušenosti a kontakty na akcích, jako byl například den v Evropské komisi v Bruselu,“ řekl Jakub Nekvasil, zakladatel studentského spolku Telperion a účastník programu Klimatické dny.
Evropský klimatický pakt je platforma, která propojuje jednotlivce z různých oborů v Evropě, aby společně pracovali na řešení klimatické krize a podporovali udržitelnější Evropu. Ambasadoři mají přístup k novým kontaktům, zdrojům a příležitostem pro spolupráci.
Autor: Evropský klimatický pakt
Říj 5, 2024 | Ochrana životního prostředí
Výzkumníci v Česku vyvíjejí nové přírodně rozložitelné pachové nosiče, které mají odpuzovat divokou zvěř a současně chránit životní prostředí. Pachové nosiče se využívají například k ochraně zahrad a silnic před divokými zvířaty, jako jsou jeleni či srnky. Současné nosiče však při rozkladu uvolňují mikroplasty a obsahují problematické látky, které škodí přírodě, informovalo o tom Národní centrum kompetence BIOCIRKL.
Cílem projektu je vyvinout ekologickou alternativu s využitím odpadních materiálů. Výsledky výzkumu se očekávají do roku 2026.
Aktuálně používané pachové nosiče jsou tvořeny polyuretanovou pěnou napuštěnou pachovou látkou a jsou umísťovány na místa, kde je třeba odpudit zvěř. Pachové nosiče v odpuzování zvěře mohou hrát klíčovou roli, nicméně jejich současná forma je podle vědců rizikem kvůli uvolňování mikroplastů. Srážky vozidel se zvěří jsou přitom podle Zdeňka Kekena z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (FŽP ČZU) závažným ekologickým, ale také finančním problémem.
Na vývoji ekologických pachových nosičů se podílí odborníci z různých institucí, včetně Fakulty lesnické a dřevařské (FLD) ČZU a Ústavu chemických procesů (ÚCHP). Mezi možnými materiály pro náhradu syntetických pěn jsou takzvané taniny. Jedná se o sekundární rostlinné metabolity, což jsou látky rostliny na sebeobranu před okolním prostředím. Ty však samy o sobě nejsou schopny nést pachové látky, proto je třeba přidávat aktivní uhlí či biouhel z odpadních materiálů, jako jsou kávová sedlina nebo dřevěné palety. Tato kombinace poskytuje podle vědců levné řešení a je i ekologicky šetrná.
Podle Olgy Šolcové, hlavní řešitelky projektu BIOCIRKL, je důležité, aby pachové nosiče nejen odpuzovaly zvěř, ale také se snadno rozkládaly v přírodě. Nosiče musí efektivně uvolňovat pachové látky, jako je kyselina izovalerová, která napodobuje lidský pach, a směsi jiných pachových látek.
Vědci proto vyvíjejí metodiky pro vzorkování a analýzu těchto látek. Jaromír Hradecký z FLD ČZU potvrdil, že tým úspěšně ověřil extrakci a analýzu klíčových pachových sloučenin a zjistil, že látky se z nosičů uvolňují zejména z jejich povrchu.
Výzkum také sleduje, jak nosiče při použití fungují a jak na ně reagují zvířata. Vědci chtějí zjistit optimální koncentrace pachových látek, které budou účinné pro dlouhodobé používání. Kromě ekologických benefitů se projekt zaměřuje i na omezení plýtvání chemickými látkami.
Preventivní opatření spojená s používáním pachových nosičů na silnicích v Česku stojí každoročně několik milionů korun, uvedlo Národní centrum kompetence BIOCIRKL.
Autor: Národní centrum kompetence BIOCIRKL
