Zář 14, 2024 | Ochrana životního prostředí
Prodloužit termín pro námitky k záměru vzniku Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory, jak chce zastupitelstvo Karlovarského kraje, podle zákona nelze, sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Na posledním jednání zastupitelstva Karlovarského kraje se proti záměru ostře ohradil starosta Božího Daru Jan Horník (STAN). Ač je jinak součástí krajské koalice, kritizoval vedení kraje, že svůj souhlas, byť s výhradami, se starosty dotčených obcí neprobralo. Návrh, aby kraj požádal o pozastavení záměru, neprošel. Zastupitelstvo ale uložilo hejtmanovi Petru Kulhánkovi (za STAN), aby usiloval o prodloužení termínu pro podání námitek. Podle ministerstva je ale lhůta daná zákonem.
Na návrh božídarského starosty Horníka zastupitelstvo uložilo, aby se hejtman pokusil prodloužit lhůtu do konce letošního roku. Veřejnou vyhlášku o oznámení o předložení záměru ministerstvo zveřejnilo 25. července. „Vlastníci nemovitostí dotčení navrhovanou ochranou, zapsaných v katastru nemovitostí, mohou uplatnit své námitky ve lhůtě 90 dnů od dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou na portálu veřejné správy,“ uvádí se ve vyhlášce.
Podle mluvčí ministerstva prodloužení termínu zákon neumožňuje. „Lhůta pro podání námitek k záměru vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory (k vymezení hranice CHKO a bližších ochranných podmínek) je 90 dní. Délku stanovuje zákon o ochraně přírody a krajiny, není možné ji proto prodlužovat. Lhůta je ale dostatečně dlouhá, v tuto chvíli nejsme ještě ani v její polovině,“ uvedla Krejčí. „Díky tomu máme stále prostor pro jednání s dotčenými obcemi, což se děje a bude dít i nadále,“ doplnila.
Souběžně s tímto termínem se mohli lidé i úřady vyjadřovat k zonaci budoucího CHKO, a to do konce srpna. I to bylo terčem kritiky Božího Daru s tím, že přes prázdniny obce většinou jednání zastupitelstva nemívají. „Měsíční lhůta pro připomínkování zonace se stanovuje pro zjištění zájmu dotčených subjektů o připomínkování návrhu vymezení zón a určení okruhu osob, se kterými povede Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) další jednání v této věci. Nejedná se tedy o termín, kdy bude jednání o připomínkách zonace uzavřeno,“ doplnila mluvčí ministerstva.
Podle Horníka se záměrem nesouhlasí nejen Boží Dar, ale i další obce. „My, kteří žijeme v tom prostředí, budeme muset na cokoliv mít papír od ochránců. Když budu chtít postavit králikárnu, budu muset mít svoje vlastní stanovisko. Vy, místo abyste měli na zřeteli to, že tam žijí lidé a že to je obrovské území Karlovarského kraje, tak jste ani neměli snahu nás sezvat,“ vytknul Horník vedení kraje.
Náměstek hejtmana Karel Jakobec (ODS) upozornil, že záměr neřídí kraj, ale ministerstvo životního prostředí a AOPK. Jak řekl, osobně ve vzniku CHKO Krušné hory vidí výhodu v tom, že místo mnoha jednotlivých úřadů, které mohou mít odlišné názory, bude ochranu přírody koordinovat jeden orgán, vedení CHKO. Podle Horníka ale bude záležet na tom, kdo ho povede.
Autor: MŽP
Zář 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
České osobnosti a ekologické organizace vyzývají k ochraně přírody a životního prostředí na Slovensku. Výzvu podepsalo 43 signatářů a sedm organizací, včetně předních českých ekologů a bývalých ministrů životního prostředí. Výzva je symbolicky vydaná k 80. výročí Slovenského národního povstání. Má upozornit na situaci, která na Slovensku panuje v oblasti ochrany přírody od zářijových parlamentních voleb v roce 2023. Podobnou výzvu vydali české kulturní osobnosti k ochraně svobodné tvorby v umění na Slovensku.
Signatáři ekologické výzvy upozorňují na znatelný obrat k horšímu, který podle nich nastal po nástupu Slovenské národní strany do vedení ministerstva životního prostředí a parlamentního výboru pro životní prostředí. „Ihned po nástupu k moci začaly masivní a arogantní čistky prakticky ve všech institucích spadajících pod ministerstvo,“ uvádí výzva. Výměny kompetentních lidí na vyšších pozicích institucí, které mají chránit přírodu a prošli transparentními výběrovými řízeními, byly podle signatářů jen začátkem. Podle výzvy se také množí útoky proti nevládním ochranářským organizacím. Nyní se zastavila podpora nevládních organizací, které nahrazují činnost státu v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, tvrdí. Výzva proto apeluje na české organizace, instituce i jednotlivce, aby podpořili budování sítí kontaktů a společných projektů se slovenskými partnery. Upozorňuje, že „ruku je třeba podávat konkrétním lidem a podporu konkrétním projektům“.
„V této situaci se znovu ukazuje naléhavá potřeba podporovat neformální sektor, který je nositelem kontinuity v naplňování dlouhodobých strategií a v jehož rámci se kultivují základní hodnoty společnosti včetně těch, které souvisí s ochranou přírody. Je také podhoubím, na kterém vyrůstají a působí osobnosti s odbornou erudicí, bez jejichž zapojení by veškeré právní regule byly bezobsažným projevem moci,“ řekla Jana Dlouhá, místopředsedkyně České komise UNESCO. Výzva k solidaritě zůstává otevřena dalším signatářům a podporu vyjádřila řada českých osobností.
„Smysluplná a udržitelná péče o přírodu vyžaduje spolupráci napříč společností, a tedy i státní instituce, které jsou otevřené dialogu s veřejností a s experty. Kroky slovenské vlády jsou v přímém rozporu s takovým postojem, a proto máme obavu, že nejen slovenská společnost, ale i její krásná příroda jsou v ohrožení,“ míní Alena Konečná, předsedkyně hnutí Brontosaurus.
Zástupci Národního divadla v Praze vyjádřili bezvýhradnou podporu slovenským divadelníkům v jejich úsilí o zachování nezávislosti a svobodné umělecké tvorby. Podporu divadlo mimo jiné vyjádřilo i prostřednictvím otevřeného dopisu, který vedení Činohry Národního divadla poslalo premiérovi slovenské vlády Robertu Ficovi.
Autor: Česká komise UNESCO
Zář 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
Vítězem letošního ročníku soutěže Cena za krajinu v Jihomoravském kraji v kategorii komplexních projektů se stala revitalizace lokálního biocentra v Běhařovicích na Znojemsku. V kategorii jednotlivých opatření uspěl Povodňový park Svratka nad Židlochovicemi. Regionální ocenění v tematicky úzce spojené celorepublikové soutěži Adapterra Awards získal projekt rozšíření podniku na výrobu čaje Sonnentor o ekologickou budovu Solis v Čejkovicích na Hodonínsku. Výsledky oznámili představitelé Jihomoravského kraje společně s Nadací Partnerství.
V Běhařovicích se podařilo do krajiny vrátit život. „Biocentrum Za kostelem bylo vždy významným útočištěm pro ptáky a jinou faunu. Kvůli vymizení vodních ploch a napřímenému korytu potoka Křepičky začala krajina strádat výkyvy počasí, povodněmi a suchem,“ uvedla starostka Běhařovic Iveta Moudrá (Občané Běhařovic). Městys vrátil potok do původního koryta, vytvořil osm mokřadů, vodní nádrž a vysázel zhruba 400 nových stromů. Díky tomu vzniklo místo k vycházkám, odpočinku nebo pozorování zvířat, kterým se podle starostky v biocentru daří.
Vítězem hlasování veřejnosti se stal projekt s názvem Návrat tradičního udržitelného hospodaření v srdci Bzenecké Doubravy na Hodonínsku. „Jsme jedna z nejteplejších a nejsušších oblastí republiky. Vytvořili jsme pastvinu pro ovce, máme sedm hektarů sadů, pěstujeme zeleninu a do budoucna chceme vybudovat také rybník,“ popsal tvůrce projektu Miroslav Blahušek.
V kategorii jednotlivých opatření převzal ocenění starosta Židlochovic Jan Vitula (Vaše Židlochovice). „Projekt povodňového parku je ukázkou toho, jak by krajina v okolí řek mohla vypadat i jinde v našem kraji,“ uvedl Vitula. Účelem podle něj není pouze zadržení většího množství vody v území, ale také zlepšení biodiverzity a rozšíření plochy pro rekreaci. Projekt nadchl také 20 okolních obcí, se kterými se Vitula dohodl na společném projektu, který zahrne vodní toky v jejich katastrech.
V regionálním kole Adapterra Awards se na první příčce umístil projekt rozšíření firmy Sonnentor, která se zabývá zpracováním čajů, koření a bylin z ekologického zemědělství. Podnik postavil ekologickou budovu Solis. Porota na vítězném projektu ocenila především komplexní řešení firemního areálu a udržitelný způsob podnikání v mnoha směrech – energie z vlastních zdrojů, podpora malých zemědělců nebo akumulace a využití dešťové vody.
Cílem obou soutěží je upozornit na příklady dobré praxe, jak se lze adaptovat na klimatickou změnu, a oceňování těch, kteří se o krajinu starají. Vítěze Ceny za krajinu letos porota vybrala z 15 přihlášených projektů. Aktuálně mohou lidé podpořit jihomoravské projekty také v celostátním kole Adapterra Awards, kde se hlasy sbírají až do poloviny října.
Autor: Nadace Partnerství
Srp 28, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ekologická organizace Greenpeace ČR má několik výhrad k návrhu ministerstva životního prostředí na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Podle ekologů některá území, na nichž se vyskytuje vzácná příroda, nejsou do návrhu zahrnuty. Další území, kde jsou vzácné bučiny, nejsou zařazeny do prvních zón možné CHKO, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji. Jako problém vnímají i to, že vyhlášení je naplánováno až na rok 2026, neboť do té doby mohou některé zásahy poškodit tamní přírodu už nyní.
Své připomínky Greenpeace ČR zašle ministerstvu v následujících dnech. Bude v nich apelovat na to, aby se ochrana vzácné přírody v Krušných horách ještě zlepšila a aby byla CHKO vyhlášena o rok dříve.
„Nezačlenění některých oblastí se vzácnou přírodou do vznikající CHKO Krušné hory se dá ospravedlnit jen v případě, že se díky tomu CHKO vyhlásí rychleji. Následně pak může nově vzniklá Správa CHKO začít dlouhodobou a detailní diskusi s místními samosprávami, které mají k začlenění svého katastrálního území do CHKO výhrady či z něho mají obavy, o tom, jaké území a za jakých podmínek je možné ještě do CHKO přidat. Nedává ale žádný smysl ustoupit jakékoli kritice a nastavit termín vyhlášení CHKO až na rok 2026,“ uvedl mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.
Podle organizace nejvíce zjevný nedostatek nově vyhlašované CHKO už v minulosti čelil kritice. Ministerstvo ustoupilo místnímu skiareálu a některým místním obcím, které nechtěly v CHKO být, a ve finálním návrhu tak chybí i místa se vzácnou přírodou, které by měly být do CHKO zařazeny, například okolí Klínovce, nejvyšší hory Krušných hor.
Mimo nezahrnutí některé oblasti do první zóny, návrh CHKO také ignoruje vyhlášené ptačí oblasti podle Natury 2000 včetně cenných ploch pro tetřívka obecného. Ekologům vadí to, že návrh nezajišťuje dostatečnou ochranu evropsky významných lokalit jako Krušnohorské plató ve třetí zóně a lokalita Rudné ve čtvrté zóně. Tam lze téměř bez omezení hospodařit.
Větší míru ochrany by si podle Greenpeace zasloužily i další oblasti, například bývalý vojenský prostor Tisá, oblast někdejší obce Rýžovna, okolí obce Český Jiřetín, okolí obce Loučná, okolí vodní nádrže Přísečnice či horního toku potoka Slatina. Nedostatečná je také ochrana bučin v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří, které jsou podle Greenpeace ČR unikátní pro své stáří i rozlohu.
Podle ekologů je nyní také nutné zajistit, aby ještě před vyhlášením CHKO nebyly povolovány záměry, které mohou tamní vzácnou přírodu nevratně poškodit. Například Lesy ČR nyní usilují o pokácení více než 15.000 stromů v lokalitách kolem Litvínova či Oseka, kde se nachází staré porosty. Téměř 7000 z nich jim už Krajský úřad Ústeckého kraje podle vyjádření firmy povolil pokácet.
Autor: Greenpeace
Srp 28, 2024 | Ochrana životního prostředí
Státní podnik Lesy České republiky v roce 2018 včas nevykácel a neodvezl stromy napadené kůrovcem u Chabičovic na Českokrumlovsku. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost podniku, a potvrdil tak pokutu 500.000 korun, kterou mu uložila Česká inspekce životního prostředí. Kvůli nedůslednému postupu lesníků se mohl kůrovec dál šířit. Lesy ČR uvedly, že vyčerpaly všechny dostupné opravné prostředky a rozhodnutí soudu respektují. „Jsme ale přesvědčeni, že s ohledem na tehdejší situaci a rozsah kalamity rozsudek není spravedlivý,“ uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.
Uvedla, že se kůrovcové stromy nacházely ve svažitém a těžko přístupném terénu. „V daném místě a čase se nepodařilo sehnat smluvního partnera, který by disponoval potřebnými technologiemi a byl schopen napadené dříví včas vytěžit,“ uvedla mluvčí. Poukázala na to, že se jednalo pouze o 421 metrů krychlových neasanovaného dříví, zatímco podnik v roce 2018 jen v jižních Čechách zpracoval 668.837 metrů krychlových kůrovcového dříví a v celé ČR přes šest milionů metrů krychlových.
Jde o druhý podobný verdikt. Loni NSS potvrdil pokutu 3,5 milionu korun za nedostatečná opatření na Olomoucku, Bruntálsku, Frýdecko-Místecku a Jesenicku. V obou případech Lesy ČR s pokutami nesouhlasily a uváděly, že činily vše, co bylo za daných okolností možné, a to s ohledem na klimatické podmínky a lidské i technické kapacity. Podle aktuálního rozsudku NSS však podnik neprokázal, že vynaložil „veškeré úsilí“.
Lesy ČR neuspěly ani s poukazem na nepřiměřenou výši pokuty a s kritikou údajné diskriminace. S jinými vlastníky lesů prý inspekce takto přísně nezacházela.
Jouklová k tomu uvedla, že sama inspekce ve své výroční zprávě za rok 2019 konstatovala, že zpracování porostů napadených kůrovci v souladu s právními předpisy bylo v roce 2019 objektivně velmi obtížné, ne-li dokonce nemožné. „Současně uvedla, že v roce 2019 se jedná o přetrvávající stav, tj. lze dovodit, že minimálně v roce 2018 byla situace obdobná,“ uvedla mluvčí.
„Stěžovatel je státním podnikem, který se zaměřuje na lesní hospodářství. Lze tedy očekávat, že má odborné, organizační a technické předpoklady, aby řádně a včas plnil zákonné povinnosti v oblasti ochrany lesů,“ stojí v rozhodnutí NSS. „Nelze tak přisvědčit ani povzdechům stěžovatele, že ostatní majitelé lesa nejsou za obdobné jednání činěni odpovědnými. Jak uvádí i sám stěžovatel, tito majitelé se nachází ve zcela jiné situaci,“ pokračuje rozhodnutí.
LČR uvedly, že při standardních podmínkách jsou schopny včas plnit zákonné povinnosti v ochraně lesů. Při kalamitě to však již na 100 procent možné není. „Jsou-li v kalamitní situaci omlouvány menší subjekty a fyzické osoby, které mají stejné zákonné povinnosti v oblasti ochrany lesů jako LČR a své povinnosti neplní vůbec, pak by měly být omluveny i LČR, pokud svým povinnostem nedostojí pouze z nepatrné části,“ uvedla mluvčí.
Už v předešlém řízení u NSS, které se týkalo pokuty 3,5 milionu korun, Lesy ČR poukazovaly na to, že za šířením kůrovce byly především nepříznivé klimatické podmínky. Soud ale tehdy připomněl, že inspekce to zohlednila jako polehčující okolnost a státnímu podniku kladla k tíži spíše to, že svou nečinností přispěl k rozšíření kalamity.
„Po stěžovateli se nechtělo, aby vymýtil kůrovcovou kalamitu, nýbrž to, aby alespoň zbrzdil šíření kůrovce, a zmírnil tak škodlivé následky,“ stálo ve starším rozsudku NSS.
Autor: Lesy ČR
