Srp 28, 2024 | Ochrana životního prostředí
Zemědělci, obce i vlastníci půdy mohou od státu získat na stavbu krajinných prvků od 10.000 do pěti milionů korun z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, větší projekty za částku přesahující pět milionů podpoří Státní fond životního prostředí. Cílem podpory je kromě jiného vrátit druhovou pestrost do krajiny. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to řekli ministři životního prostředí Petr Hladík a zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL). Každý zemědělec, který postaví například mokřad nebo vysadí stromořadí, dostane na základě žádosti podle Výborného navíc finanční podporu zhruba 9000 korun na hektar jako součást takzvané ekoplatby.
„Nám se podařilo ve spolupráci ministerstev vytvořit novelu zákona o půdním fondu, která umožní kamkoliv do volné krajiny beztrestně, bez zbytečné administrativy, bez nutnosti něco platit dostat krajinné prvky,“ řekl Hladík. Jeho úřad vyčlení na zakládání nových krajinných prvků půl miliardy korun. Zemědělci mohou dostat peníze na stavbu příkopů, mezí, mokřadů, skalek, teras či na výsadbu skupin dřevin, stromořadí či travnatých svahů.
Cílem podpory je motivovat hospodáře, spolky, obce a vlastníky půdy, aby tvořili nové krajinné prvky. Česká krajina se podle Hladíka za posledních 80 až 90 let velmi změnila a vymizelo z ní spoustu druhů opylovačů, živočichů, květin i ptáků. „Krajinné prvky zvyšují odolnost krajiny vůči suchu a dalším extrémům, podporují vsákávání vody do půdy a zlepšují její kvalitu a úrodnost,“ dodal Výborný.
Zemědělci navíc po stavbě krajinných prvků mohou získat úlevu v podmínkách zemědělských dotací a dostat 9000 korun na hektar nově upravené plochy jako takzvanou ekoplatbou, uvedl Výborný. O platbu budou moci zemědělci žádat prostřednictvím Portálu farmáře.
Dotace na krajinné prvky ve výši do pěti milionů korun bude poskytovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Příspěvek bude možné využít také na nákupy pozemků nezbytných pro vytvoření krajinných prvků. Na větší projekty nad pět milionů korun lze podat žádost o podporu na Státní fond životního prostředí. Ministři zároveň řekli, že by chtěli vytvořit opatření, které by finančně pomohlo také s údržbou krajinných prvků.
Autor: MŽP
Čvc 23, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ekologické organizace vnímají rozhodnutí o výstavbě pouze dvou jaderných reaktorů v Dukovanech jako pozitivní. Podle nich je díky tomu větší prostor pro rozvíjení energetiky směrem k obnovitelným zdrojům energie. Výstavba čtyř reaktorů by podle ekologů bylo megalomanské rozhodnutí, které by Česko nemuselo finančně zvládnout. Ekologové navíc míní, že odklon od uhlí nastoupí v tuzemsku pravděpodobně dříve, než budou reaktory dokončené, a proto chtějí rozvoj udržitelnějších zdrojů energie.
Vláda oznámila, že nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Zatím půjde o dva reaktory, vláda ovšem bude ještě s vítězem jednat o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Cena za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků je při současných cenách 200 miliard korun. Kabinet dal korejské společnosti přednost před francouzskou firmou EDF.
„My v současné době věnujeme přehnanou pozornost celému jadernému tendru, přitom ale potřebujeme řešit náhradu uhelných elektráren. A v tomhle smyslu vnímáme, že vláda všechny kapacity příliš věnuje jaderné problematice,“ řekl Jan Bican z Greenpeace ČR.
Bican uvedl, že rozhodnutí o výstavbě dvou bloků jaderných reaktorů v Dukovanech vnímá organizace pozitivně. „Ve chvíli, kdy by se u nás stavěly všechny čtyři bloky, tak to opravdu vnímáme jako velký nerealistický megalomanský projekt, který odvádí pozornost někam jinam od obnovitelných zdrojů energie. V následujících letech budeme odstavovat uhelné elektrárny a musíme řešit tu náhradu teď a tady,“ dodal s tím, že reaktory budou odhadem dostavěné až ve 40. letech.
„Rozhodnutí spěje k možným problémům s přípravou jádra. První společná věc pro kteréhokoli ze dvou soutěžících dodavatelů je ten, že se jedná o prototyp a nový typ reaktoru. K výrokům, že to bude postavené včas a mají pojistky, máme pochybnosti. Otázka také je, jak bude vyřešena cena za to zpoždění,“ řekl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens. Podle něho je navíc projekt ohrožen probíhající arbitráží mezi KHNP a Westinghouse, když Američané korejskou firmu viní z nedodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu a chtějí se kvůli tomu právně bránit. Dalším problémem může být rozdílná kultura projektování.
Ačkoliv ekologové vnímají pozitivně rozhodnutí o výstavbě pouze dvou reaktorů, přesto se obávají, že pozornost na obnovitelné zdroje energie není dostatečná. Odklon od uhlí podle nich nastoupí dříve, než budou reaktory v Dukovanech vystavěné.
„Problém vidíme v tom, že o jaderných reaktorech se rozhoduje v opačné posloupnosti. Nemodeluje se to férově – nejdříve rozhodneme o reaktorech a poté až řešíme strategickou koncepci. V tom vnímáme špatný přístup. Pokud chceme místní energetiku transformovat, tak rozhodně musíme řešit také obnovitelné zdroje energie, neboť reaktory se dostaví pravděpodobně později, než se budeme muset vzdát uhlí,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
Autor: Greenpeace ČR
Čvc 15, 2024 | Ochrana životního prostředí
Obyvatelé Národního parku (NP) České Švýcarsko oceňují jeho práci. Spokojeno se zřízením rezervace je 80 procent z nich. Podle 77 procent dotazovaných správa národního parku chrání místní přírodu, 74 procent z nich ji považuje za dobrého souseda pro místní obyvatele. Vyplývá to z průzkumu Institutu 2050, který mapoval názory obyvatel dva roky po ničivém požáru. Výsledky Institut 2050 společně s ministerstvem životního prostředí a Správou NP České Švýcarsko představil novinářům na konferenci.
Národní park České Švýcarsko je nejmladší národní park v Česku, má rozlohu zhruba 79 kilometrů čtverečních. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska, na německé straně je o deset let déle chráněna jako Národní park Saské Švýcarsko.
„Je to dva roky, co Národní park České Švýcarsko postihl ničivý požár, s jehož následky se budeme ještě nějakou dobu potýkat. Od začátku se snažíme najít rovnováhu mezi obnovou a ochranou přírody v národním parku a životem tamních obyvatel, podnikatelů i turistů a jejich bezpečnosti. … Přiznám se, že takto silná podpora jeho správy a ochrany přírody mě překvapila a jsem za ni opravdu rád. Potvrdilo se, že Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
S faktem, že v Českém Švýcarsku je zřízen národní park je nespokojeno deset procent místních obyvatel. Osm procent dotázaných se domnívá, že jeho správa přírodu v parku poškozuje a devět procent ji považují za špatného souseda pro místní.
Průzkum také zjišťoval názory na turistický ruch v regionu. Z dotazování vyplynulo, že většina obyvatel obcí národního parku je spokojena s tím, kolik cest je v současné době otevřeno. Podle 53 procent tak akorát, podle 22 procent dostatek a podle 14 procent nedostatek. Zřízený národní park na území podle 54 procent místních obyvatel zvyšuje turistickou návštěvnost v regionu. „Většina, konkrétně 60 procent, by si přitom přála, aby turistická návštěvnost v jejich obci zůstala na loňské úrovni, 25 procent by si ji přálo větší a 15 procent menší. Podle 68 procent může krajina po požáru přitáhnout mnoho turistů,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.
Ředitel Správy NP České Švýcarsko Petr Kříž řekl, že chce do budoucna vytvářet další příležitosti pro osobní setkávání s lidmi v regionu. Chce cíleněji vysvětlovat postupy v ochraně přírody místním obyvatelům. Před dvěma roky, 24. července 2022, vypukl dosud nejrozsáhlejší požár v ČR v Českém Švýcarsku. Jeho uhašení trvalo 20 dní. Obyvatelé několika obcí se tehdy museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.
Autor: NP České Švýcarsko
Čvc 15, 2024 | Ochrana životního prostředí
Venkovní výstava Udržitelnost a civilizace, kterou připravil se svými spolupracovníky archeolog a egyptolog Miroslav Bárta, má podle tvůrců donutit lidi k zamyšlení se nad dnešním životním stylem a nadužíváním výhod globální civilizace. Výstava slavnostně začala v Českém Krumlově. Expozice nabídne 39 ucelených témat na solárně nasvícených panelech, které jsou přístupné 24 hodin denně zdarma do 30. července, informovala Andrea Hakenová.
„Myšlenka udržitelnosti v této výstavě představuje především vizi fungování světa a každého z nás, která nás může nasměrovat k lepšímu, čistšímu a udržitelnějšímu světu,“ řekl Bárta. Expozici, která klade důraz mimo jiné na téma migrace a udržitelnosti, mohli zájemci navštívit již v loňském roce na pražské Kampě.
Nad výstavou poskytlo záštitu ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu. „O nutnosti proměnit naši civilizaci na udržitelnou se diskutuje mnoho desetiletí, v posledních letech se nám důsledky našeho neudržitelného chování ukazují všude ve světě,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj je nezbytné najít rovnováhu v životě současných generací tak, aby nerostné suroviny zůstaly i pro budoucí populaci.
Záštitu nad výstavou poskytl také českokrumlovský starosta Alexandr Nogrády (ANO 2011). „Jednou ze základních životních potřeb současné generace je zejména dostupné bydlení. Věříme, že vytvořením atraktivních míst pro bydlení formou citlivých a nenásilných rekonstrukcí vznikne nová příležitost pro obyvatele města v souladu s udržitelným rozvojem,“ uvedl Nogrády.
Bárta, který působí v Českém egyptologickém ústavu FF UK, získal loni významné mezinárodní uznání. Americká akademie umění a věd (American Academy of Arts and Sciences) jej přijala se čtyřicítkou nových čestných zahraničních členů. Bárta vede české výzkumy v Egyptě a Súdánu, je nositelem mnoha mezinárodních cen za svou činnost ve vědě.
Autor: Město Český Krumlov
Čvc 5, 2024 | Ochrana životního prostředí
Zemědělci budou moct od podzimu žádat o podporu na vytváření remízků nebo stromořadí na orné půdě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na zakládání nových krajinných prvků vyčlení půl miliardy korun. Úřad o tom informoval společně s ministerstvem zemědělství. Cílem podpory je zvýšit odolnost zemědělské krajiny ke změnám klimatu a podporovat biodiverzitu. Jednodušší vytváření krajinných prvků v hospodářské krajině má podle ministerstev umožnit také novela o ochraně zemědělského půdního fondu.
Mezi krajinné prvky na orné půdě, které oba úřady finančně podporují, patří příkop, mez, mokřad, skalka, skupina dřevin, izolovaně rostoucí dřevina, stromořadí, terasa nebo travnatý svah ke snižování nebezpečí eroze.
„Pokud zemědělci a další vlastníci či nájemci půdy tyto krajinné prvky v hospodářské krajině obnoví a vhodně tak pole rozčlení, mohou problém s erozí, nedostatečnou kvalitou půdy a úbytkem celkové pestrosti a rozmanitosti v krajině vyřešit. Umožní to také lepší zadržování vody v krajině nebo ukládání uhlíku díky vzniklé biomase,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
MŽP podporu spustí na podzim, dotace na krajinné prvky bude poskytovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Příspěvek bude možné využít také na nákupy pozemků nezbytných pro vytvoření krajinných prvků. Ministerstvo zemědělství aktuálně na obnovu a tvorbu mezí či skalek poskytuje takzvané plošné platby, plánuje ale také novou podporu prostřednictvím zvláštní platby na plochu nově vzniklého prvku.
Zakládání příkopů nebo mokřadů se má navíc podle Hladíka zjednodušit. Pokud chtěl dosud hospodář vysadit stromořadí nebo vytvořit terasy, musel úsek půdy vyjmout ze zemědělského půdního fondu. „Nově nebudou muset o odnětí půdy žádat a platit za to odvody. Veškeré krajinné prvky budou navíc osvobozeny od placení daně z nemovitosti,” doplnil Hladík.
Zákon o půdním fondu od 1. července mimo jiné usnadňuje výsadbu stromů podél silnic. Novela zkrátila vzdálenost od pozemků sousedících s těmi silničními z tří na půl metr, což vytvoří podle Hladíka prostor pro sázení nových stromů.
Novelu, která slibuje vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy, podepsal s výhradami 17. června prezident Petr Pavel. Na nejkvalitnější zemědělské půdě tak nebudou moci do budoucna vznikat až na některé výjimky velká obchodní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.
Autor: MŽP
