Čvc 5, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí zřejmě ještě v létě vyhlásí záměr na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která proces připravuje, dospěla s naprostou většinou obcí ke kompromisu, jakých území by se budoucí CHKO měla dotknout. Pokud by CHKO Krušné hory byla vyhlášena, šlo by o největší CHKO v České republice s rozlohou okolo 1200 kilometrů čtverečních. V Jáchymově na Karlovarsku to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Záměr vítá ekologická organizace Greenpeace.
„AOPK vedl více než 100 jednání se zástupci samospráv a také s velkými vlastníky (pozemků). Celý tento proces předjednání děláme nad rámec zákona. Samozřejmě nejsme asi nikdy schopni zajistit stoprocentní soulad, ale na základě toho, že jsme se dohodli s celou řadou samospráv, které měly na začátku spíše odmítavý postoj, tak je patrné, že jsme k dohodě dospěli, a tudíž můžeme přistoupit k tomu formálnímu procesu vyhlašování,“ uvedl Hladík.
Při jednáních o rozsahu CHKO obce nejčastěji požadovaly, aby se netýkala jejich zastavěného území nebo rozvojových lokalit. Tomu se snažila AOPK vyhovět. Podobný přístup měl například Jáchymov, který sice ochranu přírody podporoval, nechtěl ale, aby to omezilo rozvoj města. To se podle místostarostky Lady Baranek (nez.) nakonec povedlo dohodnout, takže CHKO se Jáchymova dotkne v přírodně cenných lokalitách, nikoli v samotném městě.
AOPK jednala se zástupci 67 obcí a měst a dvěma krajskými úřady, Karlovarského a Ústeckého kraje. CHKO Krušné hory by se měla rozpínat po celém vrcholu Krušných hor zhruba od Kraslic až po Petrovice, které chtějí, aby byly do chráněného území také zahrnuty. Podle Hladíka by jednání s obcemi mohla být dokončena do několika týdnů. Už v létě by ale mohl být záměr formálně vyhlášen. Následně budou mít obce a všichni dotčení účastníci 90 dnů na zaslání svých vyjádření nebo výhrad. Po jejich zpracování by mohl jít návrh na vládu, která je orgánem, který CHKO vyhlašuje. Podle Hladíka by to mohlo trvat zhruba rok.
Posun vítá organizace Greenpeace, která v minulosti upozorňovala na případy kácení ve starých lesích Krušných horách. „Nyní by se situace mohla změnit, ale bude nesmírně důležité, jak bude nakonec vypadat zonace chráněného území. Je žádoucí, aby CHKO Krušné hory nebyla jen velká svojí rozlohou, ale aby měla i výraznou část území v režimu přísné ochrany. Evropská unie – včetně Česka – se zavázala, že do roku 2030 ochrání 30 procent svého území, a třetinu z toho přísně. Právě Krušné hory by k tomuto cíli mohly na českém území výrazně přispět,“ uvedl v zaslaném prohlášení mluvčí organizace Lukáš Hrábek.
Ministr Hladík kromě jiného zdůraznil i to, že ochranu přírody mělo dosud v této oblasti na starosti 11 správních orgánů. Jejich roli by pak měl převzít jeden úřad správy CHKO.
I podle Petra Zemana, jednatele Skiareálu Klínovec, by tato změna mohla přinést zrychlení a zprůhlednění povolovacích procesů. Jak řekl, samotnou ochranu přírody největší rekreační areál v Krušných horách podporuje. I podle jejich průzkumu mezi návštěvníky je příroda jedním z důvodů, proč do areálu jezdí.
Autor: MŽP
Čvn 28, 2024 | Aktuality
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
• O program Oprav dům po babičce je velký zájem
• Obce mají druhou šanci získat podporu na výstavbu vodovodů a kanalizací
• Program Norských fondů dospěl do cíle, podpořil 165 projektů
• V Kuřimi otevřeli obnovený park
• Biocentrum v Tomíkovicích slouží přírodě i rekreaci
• Kuňka ohnivá dostala na Liberecku další prostor
• Manželé, kteří zasadili stromy
• Globální květinový trh
Celé číslo najdete ZDE.
Autor: SFŽP
Čvn 25, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvu životního prostředí se podařilo vyčerpat 70 miliard korun z evropských peněz na projekty zaměřené na zlepšení životního prostředí pro období 2014 až 2020. Peníze dal úřad například na obnovu řek a potoků či výměnu starých kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Zájemci o ně podávali žádosti v dotačním programu Životní prostředí (OPŽP), ministerstvo program spravovalo ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP ČR) a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
„Podpora směřovala na oblast zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, také do oblastí zlepšování kvality ovzduší, odpadového hospodářství, ochrany a péče o přírodu a krajinu, energetických úspor a v závěru programu i na projekty na podporu zranitelných domácností, které byly negativně zasaženy zvýšením cen energií,“ uvedl ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.
Do konce období dotačního programu se mimo jiné podařilo vybudovat přes 2.000 kilometrů kanalizací a více než 180.000 obyvatel pomoct s připojením k zlepšenému čištění odpadních vod. Vzniklo také téměř 500 kilometrů vodovodů.
OPŽP pro období 2014 až 2020 schválila Evropská komise v dubnu 2015, přičemž první výzvy pro příjem žádostí o dotace ministerstvo spustilo od 14. srpna 2015. Za celé období úřad podpořil více než 10.000 projektů. Letos ministerstvo program finančně uzavřelo.
„Využívání finanční podpory z OPŽP jednoznačně pomohlo a pomáhá k lepšímu zadržování vody v krajině, rozvoji biodiverzity, nakládání s odpady, čistšímu ovzduší nebo lepšímu čištění vody,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Dodal, že program také pomohl obcím a lidem ušetřit peníze na energie například ve školách, nemocnicích, obecních úřadech nebo desítkách tisíc domácností při výměně zastaralých kotlů.
Díky programu podle ministerstva domácnosti vyměnily více než 90.000 starých kotlů na tuhá paliva za moderní a ekologicky šetrné alternativy. Přispělo to podle úřadu ke zlepšení kvality ovzduší na celonárodní úrovni.
Zvedla se kapacita pro recyklaci odpadů o 314.000 tun za rok, uvedlo ministerstvo. Zlepšila se podle něj i péče o krajinu a přírodu. Například díky obnově 70 kilometrů řek a potoků nebo opatřením na podporu zvláště chráněných území a lokalit Natura 2000 na ploše 1,5 milionu hektarů, sdělil úřad. Program podle něj pomohl snížit rovněž emise skleníkových plynů a spotřebu energií.
Autor: MŽP
Čvn 9, 2024 | Ochrana životního prostředí
Klimatická politika by měla být sociálně citlivá a zároveň spravedlivá. Dopadá nejvíce na nízkopříjmové domácnosti zejména v bydlení a dopravě, uvedli analytici. Ze současných pobídek k udržitelnějšímu bydlení profitují bohatší domácnosti. Elektroautomobily mohou být po určitou dobu pro zranitelné skupiny příliš drahé. Sociálně citlivá klimatická politika bude podle expertů jednou z výzev pro Česko.
„Důležité je, aby měla klimatická politika rozměr klimatické spravedlnosti, a teda, aby vedla k propojení sociální politiky s ochranou klimatu. Toho příkladem je na evropské úrovni zřízení Sociálně klimatického fondu, který vznikl za účelem řešení sociálních dopadů, způsobených zařazením budov a silniční dopravy do evropského systému emisního obchodování,“ uvedla Miriam Macúrová z organizace Greenpeace ČR. Zásadní podle ní ale je, aby v něm bylo dostatek peněz a aby byly smysluplně použity tam, kde budou nejvíce potřebné.
„Když se podíváme na spoustu událostí a politik poslední doby, například energetická krize, zrušení superhrubé mzdy nebo rozdávání zelených fondů jako Nová zelená úsporám, tak mají na společnost nějakým způsobem nerovný dopad,“ řekla Krisitýna Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Jako příklad uvedla program Nová zelená úsporám, ze kterého mají prospěch bohatší domácnosti vlastnící nemovitost a peníze na renovaci. Program podporuje rekonstrukce a změny, které přispívají k úspornějšímu bydlení. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice. „Pokud máme dělat klimatickou politiku a dekarbonizovat budovy, je třeba myslet na nízkopříjmové domácnosti,“ dodala.
Zranitelné domácnosti podle Zindulkové mnohdy bydlí v pronájmech či bytových domech, což jsou budovy, které mívají horší energetickou náročnost. „V případě, že klimatická politika má být spravedlivá, tak současné pobídky nejsou dostačující. Rozdělila bych to na dvě skupiny. Jedna z věcí pro to nezbytná jsou regulace energetického standardu metodou cukr a bič. Nastavit například, že do určitého roku musíme zateplit všechny budovy se stupněm energetické náročnosti G,“ řekla Zindulková. Druhým faktorem by měla být například určitá ochrana nájemníků.
Česko bude mít přístup k Sociálnímu klimatickému fondu EU od roku 2026. „Hlavní výzvou je, že jednak změna klimatu jako taková má největší dopad na sociálně nejzranitelnější část obyvatelstva, ale také opatření, která zvyšují cenu energie, mají na tyto skupiny největší dopad, zejména v oblasti bydlení a dopravy. Pro Česko je zásadní vypracovat podrobný plán pro zemi k způsobu podpory slabších skupin,“ uvedl Mats Braun z Ústavu mezinárodních vztahů.
Podle Brauna bude největší výzvou doprava. „Elektromobily, i když budou podporovány, mohou být pro část populace po určitou dobu příliš drahé. Dostupnější model by mohl najít inspiraci v Německu a snížení cen jízdenek na vlak a velké investice do železniční a hromadné dopravy,“ míní.
Autor: Greenpeace
Čvn 2, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava opětovně upozorňují na šíření invazní rostliny klejichy hedvábné. V případě zjištění jejího výskytu je podle nich potřebné zakročit neprodleně. Správa CHKO o tom informovala na webu.
„Na první pohled sympatická okrasná a medonosná bylina klejicha hedvábná původem ze Severní Ameriky je ve skutečnosti úporný invazní druh s potenciálem ničit biodiverzitu původních ekosystémů, způsobovat ekonomické škody a nebezpečně působit na lidské zdraví,“ uvedli ochránci. Na Pálavě její plošnější šíření evidují od loňského roku, a to v polích, vinohradech a zahradách na jižním úpatí mikulovského Svatého kopečku a v Klentnici.
V teplých oblastech Moravy a Čech se klejicha šíří teprve v posledních letech. Tato až metr a půl vysoká rostlina se do Evropy dostala jako okrasný druh, využívala se i jako medonosná rostlina. Díky schopnosti snadného šíření pomocí lehkých ochmýřených semen, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500 a která vyklíčí klidně i po pěti letech, i vegetativního šíření pomocí oddenků, dokáže rychle ovládnout plochy, jako jsou okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady i pole. Oddenky přitom mohou být až 1,5 metru pod zemí. Vyráží z nich výhony, kterých může být až 30 na metr čtvereční. Při poranění rostlina roní bílé jedovaté mléko.
„V případě zjištěného výskytu klejichy hedvábné je potřebné zakročit neprodleně, a to 5 % postřikem herbicidu na bázi glyfosátu, který se aplikuje bodově na její listy – prvně v červnu před vykvetením a pak v srpnu před uložením asimilátů do kořenů. Stejným roztokem lze ošetřit i mladé jedince pajasanu žláznatého, a sice nátěrem oloupaných kmínků. Zásahy je nezbytné trpělivě opakovat několik let až do odstranění celé populace invazního druhu,“ uvedli ochránci.
Klejicha je od roku 2017 zařazena na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU, cílem je její úplná likvidace na českém území. Mechanická likvidace ale není až na výjimky účinná, kdy posečení vede k rychlému růstu z oddenků. Prakticky jedinou možností, jak se jí zbavit, je aplikovat herbicid.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Autor: CHKO Pálava
Zdroj foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klejicha_hedv%C3%A1bn%C3%A1#/media/Soubor:Asclepias_syriaca01.jpg
