Kvě 26, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má posílit ochranu stromořadí a vzrostlých stromů. Zajistí podle úřadu také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázená náhrada. Vzrostlé stromy a aleje ve městech mají být součástí opatření k ochraně proti měnícím se klimatickým podmínkám. V horkých dnech poskytují chlad a stín, zvlhčují ovzduší, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu.
Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má posílit ochranu stromořadí a vzrostlých stromů. Zajistí podle úřadu také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázená náhrada. Vzrostlé stromy a aleje ve městech mají být součástí opatření k ochraně proti měnícím se klimatickým podmínkám. V horkých dnech poskytují chlad a stín, zvlhčují ovzduší, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu.
„Živá zeleň pomáhá městům, obcím a jejich obyvatelům za jakéhokoli počasí, samozřejmě nejvíc citelná je pomoc v době veder. Vzhledem ke klimatickým změnám je to navíc stále naléhavější a potřebujeme, aby byla města i v budoucnu obyvatelná a příjemná pro žití. Stromy a stromořadí jsou důležitá pro člověka i ostatní přírodu, a proto musí mít stejnou ochranu jako jiná infrastruktura – elektřina, vodovod či plynovod. Proto jsme na ministerstvu připravili návrh, který to má změnit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
U novely v současné době skončilo připomínkové řízení. Jejím hlavním cílem je podle ministerstva zajistit vyšší stupeň ochrany stromořadí na veřejných prostranstvích sídel. Podle návrhu by každé stromořadí tvořené pěti a více stromy na veřejně přístupném místě v městské či obecní zástavbě mělo získat ochranné pásmo. To by mělo být široké tři metry na každou stranu od osy stromořadí.
„Týká se to hlavně budování a údržby podzemních technických sítí, ze kterých nejvíce stromy poškozují necitlivé zásahy do jejich kořenového systému. V ochranném pásmu bude kácení a výkopové práce podmíněny vyjádřením samosprávy obce. Informace o tom, kde se ochranné pásmo nachází, stavebníkovi podá obec a do pěti let je snadno najde na internetu ve veřejně přístupném registru krajiny,“ uvedl Hladík.
Součástí novely je také omezení kácení zdravých vzrostlých stromů. Pokud se kvůli stavbě musí kácet, důsledně se bude muset zajistit náhrada stromů. Týká se to výhradně větších staveb, které vyžadují povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Nově by tak neměla nastat situace, že kvůli nedostatku vhodných ploch pro výsadbu nebude muset investor či developer pokácené stromy nahradit. Pro tyto případy je proto zavedena i alternativní možnost ukládat za kácené dřeviny poplatky, která je však až poslední možností. „Návrh se v žádném případě netýká kácení v soukromých zahradách u domů – tam zůstává vše při starém, tedy za vykácení stromu je nutné zasadit strom nový. Novela ale zavádí určitou hierarchii v postupu při kácení kvůli větším stavbám. Zejména chceme předejít tomu, kdy developerské firmy spíše zaplatí dnes poměrně nízké pokuty, než aby zajistily náhradní výsadbu,“ přiblížil ministr.
Autor: MŽP
Kvě 26, 2024 | Ochrana životního prostředí
V údolí pod pražským Nuselským mostem se nachází nevšední a stále pro mnoho lidí neznámá Umělecká zahrada, která vznikla před sto lety okolo prosperující sochařské dílny. Na úzkém pozemku podél železniční trati doplňují stromy, keře, trávníky a záhony s květinami desítky uměleckých děl – sochy, busty a reliéfy, vstupní portály, sloupy, fontány či altány s posezením. Pozoruhodnou i pohnutou historii tohoto místa připomíná nově otevřená výstava v galerii zahrady, která mapuje umění sochařů a štukatérů z přelomu 19. a 20. století. Areál je veřejnosti přístupný do konce října, a to každou středu a sobotu od 10:00 do 16:00, řekl majitel Umělecké zahrady Vojtěch Haluza, který stojí za její novodobou obnovou.
Školy či jiné organizované skupiny si mohou domluvit komentované prohlídky. Přístup do zahrady je z ulice Křesomyslova nedaleko tramvajové zastávky Svatoplukova. Příběh zahrady začal v roce 1924, odkdy na tomto místě fungoval ateliér prvorepublikového sochaře Karla Nováka. Vznikla zde nejen jeho díla, ale i sochy dalších významných umělců té doby, hlavně modely velkých figurálních návrhů. Novákova nuselská dílna se podílela například na alegorické postavě Vltavy a jejích čtyř přítoků při zdymadle u Dětského ostrova na Smíchově nebo na památníku Praha svým vítězným synům na náměstí Pod Emauzy. Vznikaly tu modely a součásti i pro Husův pomník na Staroměstském náměstí nebo Žižkovu sochu na Vítkově.
Po znárodnění sochařského závodu začátkem 50. let minulého století v areálu fungovala provozovna podniku Krátký film Praha. Tým filmových výtvarníků kolem Břetislava Pojara v areálu natočil legendární pohádky jako Pane, pojďte si hrát, Kocour Mikeš, Pat a Mat, Dášenka nebo O zvířátkách pana Krbce.
Zahrada mezitím chátrala, zkázu ji přinesla na přelomu 60. a 70. let výstavba Nuselského mostu, během níž sloužil areál jako zázemí stavebních firem. Většina uměleckých děl byla během stavby zničena, zasypána sutí nebo skončila v betonových základech mostní konstrukce. Začátkem 90. let se zdevastovaný prostor v restituci vrátil potomkům původního majitele, kteří ho prodali staviteli Vojtěchu Haluzovi. Ten v něm zřídil sídlo své stavební firmy, s několika spolupracovníky začal postupně obnovovat zchátralé pozemky i budovy a zahradě v Nuselském údolí vracet původní genius loci.
Z areálu bylo třeba vyvézt hromady suti, nalezená díla z Novákova ateliéru restaurovat nebo podle fotografií znovu odlít, na zahradě podle dobových snímků obnovit cesty, schodiště, opěrné zídky, drobnou architekturu či vstupní zahradní domek a prostor osázet zelení. Uprostřed velkoměsta tak lidé najdou ojedinělé lapidárium pod širým nebem. Haluza vytvořil prostor, kde se podle něj potkává minulost se současností. I proto vedle děl prvorepublikových umělců jsou v zahradě také instalace současných tvůrců a práce žáků Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích na Jičínsku.
Autor: Město Praha
Kvě 18, 2024 | Ochrana životního prostředí
Takzvané norské fondy za pět let podpořily téměř 900 miliony korun 165 projektů a dalších 11 bilaterálních iniciativ, zaměřených na podporu spolupráce mezi Českou republikou a Norskem. Realizace projektů z programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu tak po pěti letech dospěla do cíle, sdělilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Jako tzv. norské fondy jsou označovány Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska, jejichž prostřednictvím přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP.
Prostředky programu byly rozděleny mezi čtyři vybrané oblasti podpory. Zahrnovaly ochranu ekosystémů a biodiverzity, znečištění ovzduší a vod a adaptaci na změnu klimatu v obcích a regionech. Díky norským fondům se podařilo rozšířit například ptačí parky Josefovské louky a Kosteliska, vybudovat stovky nových hnízdních budek pro ohrožené druhy sov, ozelenit desítky lokalit v Ostravě, provést monitoring znečištění ovzduší mimo jiné v česko-polském pohraničí a zavést zkušební provoz nového stupně čištění odpadních vod v Thomayerově nemocnici v Praze.
„Jedním z hlavních pilířů programu norských fondů je důraz na přeshraniční spolupráci u našich projektů. Státní fond životního prostředí ČR nově inicioval také prohloubení spolupráce mezi jednotlivými přijímacími státy, mezi něž patří například Polsko, Slovinsko, Řecko, Rumunsko či státy Pobaltí,“ uvedl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR).
Příprava financování zelených projektů z prostředků norských fondů pro nové období, stejně jako nastavení programu a výzev, je podle něho v současné době na úplném začátku. „Ze strany donorů je základní rámec stanoven, nyní probíhá schvalovací proces mezi jednotlivými státy Evropské unie. Následně proběhnou jednání na úrovni České republiky a teprve poté budou uzavřeny příslušné dohody,“ dodal Valdman. Přípravné práce může Fond zahájit až v okamžiku, kdy bude mít k dispozici podklady ze strany donorů a Kanceláře finančního mechanismu v Bruselu.
„V následujících měsících budeme pečlivě hodnotit výsledky našich projektů i administrativní postupy, které s nimi souvisejí. Na základě dosavadních zkušeností již víme, že se budeme snažit prosadit celkové zjednodušení administrativních požadavků a vykazování způsobilých výdajů,“ řekl Ivo Marcin, ředitel Sekce strategie Fondu a mezinárodní spolupráce SFŽP ČR.
S příběhy vybraných projektů se mohou lidí seznámit v krátké dokumentární sérii dostupné na YouTube kanálu SFŽP ČR. V současnosti probíhá natáčení dalších dílů, které diváky zavedou například za invazními druhy raků nebo do jihomoravských Kostic, kde s podporou Norských fondů vznikla nová vodní nádrž.
Autor: MŽP
Kvě 18, 2024 | Ochrana životního prostředí
Projekty využití těžební lokality na Mostecku a vzdělávání zaměřené na přeměnu průmyslového regionu v základních a mateřských školách v Ústeckém kraji by mohly získat dotaci z Evropské unie. Oba strategické projekty doporučila Regionální stálá konference Ústeckého kraje ministerstvu životního prostředí k posouzení.
Jediným doposud podpořeným strategickým projektem je transformační centrum Ústeckého kraje. Na začátku června se bude rozhodovat o podpoře těžby lithia na Cínovci. Projekt Green Mine na využití těžební lokality se týká lomu ČSA. Severní energetická minulý týden oznámila přerušení těžby hnědého uhlí a propouštění 500 zaměstnanců. Zbytková jáma se přemění v jezero. Těžaři plánují, že na část vodní hladiny instalují plovoucí solární panely, počítají i s výrobnou zeleného vodíku. Fotovoltaické panely budou také na střechách domů, které kolem jezera vzniknou. Celé území, nad nímž se tyčí zámek Jezeří, má rozlohu 5000 hektarů. Nová páteřní komunikace zpřístupní lokalitu veřejnosti. Odborníci doporučují zhruba 20 procent plochy hnědouhelného lomu nechat zcela přírodě, aby si s ní poradila. Část území se má stát národní přírodní památkou. Rozpočet projektu je 1,3 miliardy korun.
Druhý projekt má název Animace pro spravedlivou transformaci Ústeckého kraje – Transformace hrou. Cílem je vytvořit didaktické materiály pro žáky mateřských a základních škol, které mají pomoci dětem připravit se na změny spojené s transformací. Rozpočet je 52 milionů korun, oslovit chtějí jeho tvůrci všechny dotčené školy, kterých je v kraji přes 600.
V dubnu podpořila Regionální stálá konference Ústeckého kraje strategický projekt ústecké univerzity zaměřený na energetiku a projekt vodíkové mobility ústeckého dopravního podniku. Posledními posuzovanými projekty bude na začátku června těžba lithia na Cínovci a H2Triangle, který spočívá ve výrobě vodíku v průmyslové zóně Triangle u Žatce.
Autor: Ústecký kraj
Kvě 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
Největší české stavební firmy se postupně snaží snižovat ekologickou náročnost a produkci skleníkových plynů. Úplné uhlíkové neutrality chtějí dosáhnout několik let před závazkem Evropské unie učinit tak do roku 2050. Snižování emisí je podle stavebních firem ale postupný proces a ve většině případech se tak na přechod připravují už nyní. Nejčastěji se snaží negativní dopad na prostředí omezit využíváním recyklovaných materiálů či využíváním udržitelných zdrojů energie a moderních technologií.
Například společnost Strabag by chtěla dosáhnout úplné uhlíkové neutrality do roku 2040. Firma do té doby hodlá přistoupit ke změnám ve všech oblastech své činnosti, a to jak při výrobě stavebních materiálů a při samotné výstavbě, tak v administrativním provozu. Výroba stavebních materiálů a realizace staveb podle Strabagu způsobují v současnosti celosvětově deset procent emisí oxidu uhličitého, provoz administrativních budov poté dalších 28 procent.
„Největší část emisí CO2 ve stavebnictví vzniká již při výrobě stavebních materiálů. Recyklace je proto důležitou součástí strategie,“ uvedl předseda představenstva společnosti Moritz Freyborn. Snížit emise by ale mohla také spolupráce se start-upy, které přicházejí s novými technologiemi a postupy.
Původem švédská firma Skanska plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045. V současnosti má společnost nastavený plán, podle kterého snížili emise uhlíku o 60 procent ve srovnání s rokem 2015 a o 11 procent s rokem 2022. Podle ředitele podpory projektů ve firmě Davida Kuchaříka bude třeba z dlouhodobého hlediska klíčové zaměřit se na recyklaci stavebních materiálů, jako jsou beton a ocel, které mají největší podíl CO2 z materiálů na stavbách.
Firma Vinci Construction CS plánuje snížit produkci skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent oproti roku 2019. Komplexní uhlíkové neutrality chtějí dosáhnout v delším časovém horizontu, pro přípravu přesného harmonogramu firmě ale podle mluvčí Ivety Štočkové chybí legislativa a informace ze strany příslušných ministerstev a organizací. V současnosti skupina čeká na finální podobu legislativních požadavků pro reportování ESG, tedy nefinanční výkaz ekologických a společenských dopadů povinného od roku 2025, respektive 2026.
Podobně jako Vinci plánuje výrazně snížit produkci emisí do roku 2030 i Metrostav. Konkrétní časový plán pro dosažení úplné uhlíkové neutrality ale společnost také zatím nemá. „Respektujeme termín pro dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 a současně vnímáme, že cesta k němu nebude snadná. Avšak již nyní vyvíjíme řadu aktivit, které jsou dobrým základem k naplnění požadovaného cíle,“ řekl mluvčí firmy Radim Mana.
Strategie Evropské unie je do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a být prvním „klimaticky neutrálním blokem“ na světě. Dosáhnout toho chce pomocí Zelené dohody, takzvaného Green Dealu, která se týká přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií.
Autor: ČTK
