Kvě 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam dnes začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů. Novinářům to dnes řekl Václav Křivan z této organizace.
Skalnaté svahy okolo městyse v údolí řeky Jihlavy ochránci prozkoumali asi před 14 lety, podařilo se jim objevit řadu zajímavých druhů živočichů a rostlin. „Řekli jsme si, že bude potřeba s tím něco dělat, aby ty lokality nezanikly,“ řekl Křivan. Výhodou je podle něj to, že většina pozemků patří obci. Ochránci se tam nyní starají přibližně o deset hektarů.
„Podařilo se nám postupně získat i některé pozemky soukromých vlastníků,“ řekl Křivan. Pomáhá to, když lidé vidí, že se o stráně někdo stará a že to tam pěkně vypadá. „Třeba přišel pán a nabídl nám sám svoje pozemky, že neví, co by s tím dělal,“ uvedl. Podotkl, že jde o několik enkláv, každá je trochu jiná. Roste tam například žlutě kvetoucí smil písečný, který patří mezi ohrožené druhy. Vyskytují se tam početní brouci, pavouci, motýli.
„Jak se zlepšuje stav, nacházíme nové a nové druhy. Každý rok přibude nová rarita, kterou tady objevíme,“ uvedl Křivan. Celkově jsou podle něj území u Vladislavi podobná jako nedaleká Mohelenská hadcová step. „Má to stejnou historii, stejný vznik – odlesněné údolí, stovky let trvající pastva. Byla by škoda, kdyby to zaniklo,“ řekl ke stráním u Vladislavi.
Ochránci přírody z Kněžic mají základnu v Radoníně. Jako pozemkový spolek se starají o víc než 60 cenných lokalit s rozlohou převyšující 100 hektarů. K údržbě tří desítek míst využívají dvousethlavé stádo ovcí. „Některé lokality se třeba nepasou každý rok, střídá se pastva s kosením,“ uvedl Křivan.
Český svaz ochránců přírody pořádal tiskovou konferenci k ukončení dvou projektů podporovaných z norských fondů. Jeden pomohl pozemkovým spolkům zachraňovat stepní lokality, druhý projekt se týkal mokřadů. Do 26 území plynulo celkem okolo šesti milionů korun z dotací, ČSOP u těchto projektů hradil desetinu nákladů. Petr Stýblo z ČSOP uvedl, že pozemkových spolků je v ČR přes 60. Starají se přibližně o 4000 hektarů ploch.
Autor: Český svaz ochránců přírody
Kvě 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předpokládá projednání zamýšleného národního parku Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim. Místním podle něj chybí informace o skutečných dopadech národního parku. Starostům opakovaně nabídl, že je s nimi schopen podepsat dohody týkající se zón, péče o park a podobně, aby měli jistotu, že co dnes ministerstvo říká, to naplní. Tyto podmínky podle Hladíka nemohou být obsaženy v chystané novele zákona o ochraně přírody. Hladík to řekl po dnešní návštěvě Křivoklátska.
Součástí cesty byla návštěva dvou obcí, schůzka s včelaři a procházka na území zamýšleného národního parku, které se zúčastnilo zhruba 20 lidí z Nižboru i dalších míst Křivoklátska. Starostové z Křivoklátska trvají na tom, aby zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO).
Ministr dnes místním zopakoval, že změna se má týkat lesního hospodaření, nikoliv lidí. Zachytil i některé obavy, které jsou formulované též v připomínkách a námitkách, které nyní ministerstvo vypořádává. „Část z nich můžeme vyřešit už v té novele, část z nich vyřešíme v dalších dokumentech, které bude schvalovat rada národního parku,“ vysvětlil Hladík. Procházky se účastnili místní obyvatelé, ale také lesníci a ochránci přírody. Poukazovali například na to, že se nyní vzájemná spolupráce daří, stav přírody je dobrý a nemají jistoty, že po vyhlášení národního parku bude vše fungovat.
Nižborský rodák Jan Kravec míní, že aktuální ochrana Křivoklátska postačuje a národní park je čistě politickým rozhodnutím. Podle něj stoupá počet lidí v Nižboru během letní turistické sezony jedenapůlkrát až dvakrát. Jde o turisticky velmi vyhledávanou lokalitu, a to lidmi z Kladenska, z Prahy i okolí. Proto se místní obávají dalšího nárůstu turismu spojeného s NP. „Myslím si, že z 90 procent tady jsou lidi proti,“ uvedl Kravec. Také starostka Nižboru Kateřina Zusková (ODS) uvedla, že většina místních lidí NP nechce. Podle ní se na postoji některých starostů a místních projevilo i to, že vláda nejprve určila vyhlášení NP jako svou prioritu a pak teprve spustila jednání s obcemi. „Kdyby byl na všechno čas a vědělo se, že se to dotáhne do konce, tak věřím, že se to dá možná skloubit,“ dodala Zusková.
Novela zákona podle Hladíka přináší i dvoukomorovou radu národního parku, která už nyní funguje v Krkonošském národním parku. V jedné komoře budou jen zástupci samospráv, jeden za každou obec. Druhá komora bude složená z odborníků, místních spolků a podnikatelů, a tu si bude určovat ředitel národního parku. „Aby byl schválen nějaký návrh, tak musí hlasovat většina z obou těchto komor,“ vysvětlil Hladík. Dosud byla v zákoně rada definována jako jednokomorová.
Ministr dnes také uklidnil včelaře, že včelstva jsou žádaná i v lese národního parku a nebudou považována například za nepůvodní entitu. V návštěvách Křivoklátska chce pokračovat.
Starostové se shodují, že jim chybí některé podrobnosti, například podrobný přehled o zónách národního parku. Řada starostů upozorňuje, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15.000 obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí, poukazují na dosavadní dostatečnou ochranu místní přírody, která je zároveň výsledkem dlouhodobé činnosti lesníků, nikoliv pouze přírody.
Podle návrhu MŽP má zamýšlený národní park Křivoklátsko zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
Autor: MŽP
Kvě 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
Akcemi pro veřejnost bude Chráněná krajinná oblast (CHKO) Slavkovský les slavit po celý letošní rok 50 let od svého založení. Ředitel CHKO Jindřich Horáček řekl, že Slavkovský les je jediná chráněná krajinná oblast v Česku, která vznikla kvůli ochraně přírodních léčebných zdrojů. Dodal, že za půlstoletí existence zabránili ochranáři možným škodám v unikátní přírodní krajině a pomohli zachovat výjimečné lokality v CHKO. Ocenění v podobě zápisu na seznam UNESCO z roku 2021 nebo získání statusu klimatických lázní to podle něj potvrzují.
Od dubna do listopadu bude možné s průvodci navštívit zajímavá místa v chráněné krajinné oblasti. Zájemci se budou moci vypravit třeba za minerálními prameny, chráněnými rostlinami, obojživelníky, ptáky, hmyzem nebo do přírodních rezervací a památek. S rozšířeným programem se v Mariánských Lázních bude konat v červnu Setkání příznivců Slavkovského lesa, v září výstava hub či v říjnu Lázeňský festival jablek. Od července do října bude možné zhlédnout venkovní výstavu Slavkovský les v obrazech v areálu Sv. Linharta v Karlových Varech.
O ochraně krajiny, z níž čerpají své zdroje lázeňská města, se uvažovalo od první poloviny 20. století. „První úvahy o ochraně přírody Slavkovského lesa jsou už z konce 40. let minulého století. Znovu se o ní začalo intenzivněji mluvit na přelomu 70. a 80. let. Ale zásadní roli pak sehrála sama lázeňská města. Františkovy Lázně, Jáchymov, Karlovy Vary, Lázně Kynžvart a Mariánské Lázně požádaly o zřízení CHKO a 3. května 1974 byla CHKO Slavkovský les zřízena,“ popsal historii Horáček.
K pěti profesionálům, kteří v CHKO pracovali na počátku, se v 70. letech přidaly desítky dobrovolníků a nadšenců. Tehdy se jim podařilo zachránit řadu podmáčených luk, i když tehdejší trend byl spíše opačný, meliorovat. Ze zachráněných území později vznikly první přírodní rezervace a památky jako Upolínová louka nebo Mokřady pod Vlčkem.
Zásadní změny přinesla podle Horáčka 90. léta minulého století a pak nové tisíciletí. Ochrana přírody se stále více snoubí i s turismem. Vyhledávaným cílem turistů se stala například ikonická nádrž Kladská s okolními rašeliništi, takže bylo nutné rozšířit původní chodník, který už okolí Kladské nestačil. Díky spolupráci s Lesy ČR zase vzniklo v roce 2012 návštěvnické centrum Dům přírody Slavkovského lesa.
Posledním úspěchem je podle Horáčka získání statusu klimatických lázní pro město Mariánské Lázně. Potvrzuje se tak fakt, že Slavkovský les je vlastně léčebným prostředkem, uzavřel ředitel CHKO. Slavkovský les je jediná CHKO na území Karlovarského kraje.
Autor: Chráněná krajinná oblast Slavkovský les
Kvě 8, 2024 | Ochrana životního prostředí
Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů, informovala o tom mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
„Je potřeba zdůraznit, že změny způsobené člověkem, jako jsou stavby jezů či vodních elektráren, nebo výstavba čističek, či svedení odpadu z kempu, mají negativní dopady na biodiverzitu včetně ohrožených druhů z Červeného seznamu či soustavy Natura 2000. U nich s největší pravděpodobností dojde k lokálnímu vyhynutí například kvůli vzedmutí hladiny v nadjezí, zvýšenému přísunu živin, nedostatku kyslíku či kvůli zániku mikrostanovišť, jako jsou peřejnaté úseky, z důvodu nedostatku vody,“ řekl Vojtěch Kolář z entomologického ústavu biologického centra a přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Soukromý investor Michal Masnička, který vybudování malé vodní elektrárny chystá, řekl, že staví na vlastním pozemku a postupuje podle předpisů. Projekt už dříve kritizovala Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS). Vadí jí například to, že stavba by měla vzniknout v první zóně chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Přehrazení řeky kvůli elektrárně podle vědců zcela změní charakter toku. Z peřejovitého úseku se stane méně tekoucí voda, která se bude více prohřívat a zhorší se i přirozené čištění úseku. „Odvod vody na elektrárnu a plánovaný minimální zůstatkový průtok, který je výrazně pod dlouhodobým průměrem v tomto úseku, fakticky znamenají, že se nesnažíme řešit budoucí negativní dopady klimatické změny, ale jdeme jim naproti,“ řekl ředitel hydrobiologického ústavu biologického centra Jiří Peterka.
Podle vědců může snížení průtoku vést k zabahnění a zarůstání pomalých úseků a tišin řeky a v létě nevylučují ani vyschnutí koryta. Změny by také mohly ohrozit populace vzácných vodních brouků, jepic, pošvatek, ploštic a vážek, ale také vzácné druhy ryb a obojživelníků.
Vybudování malé vodní elektrárny navazuje na projekt z roku 1912. Tehdy kvůli tomu řemeslníci i vyhloubili náhon, ale další práce byly zastaveny. Masnička uvedl, že by letos chtěl dokončit veškerou potřebnou dokumentaci a zahájit schvalovací procesy. Zatím není přesně daný termín zahájení stavby.
Autor: Akademie věd ČR
Dub 27, 2024 | Ochrana životního prostředí
V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala o tom Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
Jedním ze soutěžících je například revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku. Do tamních rašelinných a podmáčených smrčin v minulosti zasáhl člověk a odvodnil je. Proto se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila na jejich obnovu.
„Revitalizace se týkala 35 lokalit, kde jsme pomocí hrazení a zahrnování zrušili více než 40 kilometrů odvodňovacích příkopů. V případě, že by se zrevitalizované kanály naplnily, tak zadrží zhruba 120.000 metrů krychlových vody, což odpovídá roční spotřebě třítisícové obce, tedy třeba podkrkonošských Lázní Bělohrad. Projekt prakticky ověřil, že se lze i ve velmi degradovaných přírodních prostředích vrátit k jejich přirozené životaschopnosti,“ uvedl Radek Drahný ze Správy KRNAP.
O titul nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu usiluje 77 projektů. Loni bylo 115 přihlášených projektů, což bylo rekordní číslo, předloni 67. Finalisty soutěže a vítěze hlavních kategorií vybere odborná porota. Do hlasování se bude moci zapojit i veřejnost. Celostátní kolo soutěže se dělí do čtyř hlavních kategorií: Krajina, Sídla, Budovy a Cena sympatie. Letos je poměr projektů napříč kategoriemi vyrovnaný. Letošní ročník má navíc novou speciální kategorii Průmysl. Podniky se potýkají zejména s velkou spotřebou vody.
Vítězové soutěže Adapterra Awards 2024 pořadatelé vyhlásí na tematicky zaměřené konferenci v Praze 6. listopadu. Vítězové si odnesou finanční odměny od partnerů soutěže ve výši 50.000 až 100.000 korun. Cenu sympatie si odnese projekt, který získá nejvíce hlasů v online hlasování veřejnosti, které začne 1. srpna a potrvá do 15. října.
V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů, například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Autor: Nadace partnerství
