Dub 27, 2024 | Ochrana životního prostředí
Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
„Je to jedinečné místo, podobná už z naší krajiny skoro vymizela. Půda tu pod nohama čvachtá, odstíny porostu se v prostoru i čase mění. Najdeme tu prameniště tak silně podmáčená, že bývá problém vytáhnout nohy ven i s botami,“ uvedl Fišer. Rostou tam rašeliníky a vzácnější hnědé mechy, mezi nimi jsou třpytivě červené masožravé rosnatky a bílé chomáčky suchopýru. Na podzim pak houby – oranžová čapulka bahenní, na sušších místech pak některé druhy voskovek. „Na plošky pramenišť navazují louky s mnoha druhy ostřic, žlutě kvetoucími vrbinami, hadím mordem nízkým nebo fialovým čertkusem, který vykvétá až koncem léta,“ dodal vedoucí správy CHKO.
Péče o podmáčenou louku je podle Fišera náročná. „Proto louka na Licitantě ležela dlouho ladem a z větší části zarostla náletem. Od vzniku CHKO Brdy v roce 2016 se tu za pomoci majitelů pozemků, ochranářů a financím z programu péče o krajinu podařilo nastolit opět vládu bezlesí,“ uvedl. Boj s vrbami, olšemi, osikami i ostružinami ale podle něj nikdy neskončí, musí se každý rok řezat a stříhat.
V CHKO Brdy bylo podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolíny Šůlové dosud vyhlášeno 14 maloplošných chráněných území, sedm přírodních rezervací a stejný počet přírodních památek.
Autor: CHKO Brdy
Dub 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
„Díky výstavbě a modernizaci kanalizací a čistíren odpadních vod jsme zlepšili kvalitu našich řek. Díky společným evropským pravidlům se zásadním způsobem snížilo množství emisí škodlivých látek z průmyslu i velké energetiky, kromě jiného díky Národnímu programu snižování emisí,“ uvedla Krejčí. Další zlepšení ovzduší podle ní přinesly emisní stropy pro spalovací zařízení a přijetí systému takzvané nejlepší dostupné techniky (BAT). „To v praxi znamená kombinaci nejmodernějších technologií a přísné kontroly jejich ekologických dopadů,“ řekla.
Evropský systém NATURA 2000 pomohl Česku rozšířit síť velkoplošných chráněných území, rozvíjet se začaly také obnovitelné zdroje energie, třídění a využívání odpadu nebo likvidace černých skládek, stejně jako nízko-emisní hromadná doprava. „Klíčové je, že díky členství v Evropské unii jsme na všechna potřebná opatření získali zásadní příspěvek ze společných fondů,“ uvedla Krejčí. Vstupem do Evropské unie v květnu 2004 se podle ministerstva České republice otevřel plnohodnotný přístup k evropským dotacím, a to včetně peněz na zlepšování životního prostředí.
„V současnosti je již třetí řádné programové období Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), což byl donedávna největší zdroj finančních prostředků v oblasti životního prostředí,“ řekla Krejčí. Dodala, že za předešlá dvě programová období od roku 2007 do roku 2020 se podařilo podpořit více než 30.000 projektů za téměř 200 miliard korun.
„V aktuálním programovém období, které poběží až do roku 2029, je v OPŽP připraveno pro projekty na ochranu životního prostředí více než 61 miliard korun. Při posledním programovém období vznikly další finanční nástroje, které významně přispívají ke zlepšení životního prostředí,“ uvedla Krejčí. Zmínila především Modernizační fond, jehož cílem je v období let 2021 až 2030 podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti, a tím k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Na ty by mělo směřovat až 500 miliard korun.
Další možností je Operační program Spravedlivá transformace pro období 2021 až 2027, který pomáhá řešit negativní dopady odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. Kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský mají v tomto programu k dispozici 41 miliard korun.
Autor: MŽP
Dub 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
„Jedna z věcí, které mě trápí, je právě financování environmentálních center a jejich dlouhodobá podpora. V Česku máme asi 180 až 200 ekocenter, jsou různě velká, zhruba čtyři desítky z nich jsou na profesionální úrovni a certifikovaná v síti Pavučiny. Těm chceme nabídnout financování tříletých schémat,“ uvedl ministr. Podpora ve výši 220 milionů korun půjde podle něj do pěti oblastí. První z nich je zaměřena na osvětu veřejnosti a zahrnuje workshopy, semináře či vycházky, další podpora bude určena na environmentální vzdělávání žáků, učitelů na základních školách a vzdělávání pracovníků v ekocentrech.
Podporu získají také špičková střediska ekologické výchovy, která se profesně zabývají vzděláváním dětí, pedagogů a veřejnosti. Ekocentra budou moci získat až tři miliony korun ročně, a to podle velikosti a počtu zaměstnanců. „Byl bych rád, abychom zastabilizovali oblast ekologického vzdělávání, protože zatím nebyla systémově a systematicky uchopena. I když jsme v době, kdy je potřeba šetřit, tak přesto ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí finanční prostředky do ekologického vzdělávání,“ doplnil Hladík.
Zástupci ekologických center podporu vítají. „Působím 30 let v ekologickém vzdělávání a ta podpora je opravdu mimořádná, navíc je to v době, která tomu ekonomicky přeje nejhůř. Přijde mi to skoro jako zázrak. My máme nějaké domy, kde provozujeme činnost, máme areály, pomůcky, ale ta podpora šla vždy na nějaké nové projekty. Nyní je síť stabilizovaná, ta institucionální podpora je výborná,“ řekl ředitel Sluňákova-centra ekologických aktivit města Olomouce Michal Bartoš.
Cílem programu podpory environmentálního vzdělávání je podle ministra životního prostředí oslovit v této oblasti alespoň 50 procent dětské populace. „Dneska se nám daří, a jsme vlastně jedni z nejlepších v Evropě, takto oslovit a vzdělat zhruba jednu třetinu dětské populace. Naším cílem je nárůst z 30 na 50 procent v řádu jednotek let,“ dodal Petr Hladík.
V síti středisek ekologické výchovy Pavučina, ke kterým cílí podpora ministerstva na provoz, je nyní 46 organizací. Jejich výchovných vzdělávacích a osvětových programů a akcí pro děti, učitele a veřejnost, se každoročně účastní téměř 600.000 lidí, uvádí síť středisek na svých stránkách.
Autor: MŽP
Dub 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25.000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15.000 až 25.000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10.000 až 12.000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při on-line webináři.
Investice do ZEVO, které podle Arniky ročně v ČR spálí 100.000 tun odpadu, činí tedy zhruba 2,5 miliardy korun. Podle analýzy spálení jedné tuny komunálních odpadů stojí přibližně 800 až 1500 korun. Finančně může provoz spaloven v ČR také zatěžovat obce úvěry, za které často ručí, či výdaji spojenými s dopadem na znečišťování životního prostředí, tvrdí ekologové.
Spalovny jsou také podle jednoho ze zakladatelů Arniky Jindřicha Petrlíka často závislé na podpoře z evropských dotací a veřejných fondů a jejich provoz musí být zvýhodněn, jinak by nebyly konkurenceschopné. Zároveň nenesou odpovědnost za důsledky svého provozu – momentálně neexistuje fond, který by řešil negativní důsledky provozu, potažmo kontaminace prostředí.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor již dříve řekl, že počet spaloven v porovnání s průměrem vyspělých států je v Česku nižší. Spalovny zároveň mají nejpřísnější emisní limity ze všech energetických procesů, což je podle něj důvodem, proč je běžně povolována jejich stavba v bezprostřední blízkosti sídel, jako je tomu například v případě Malešické spalovny v Praze. Žádný odpad zároveň podle Gavora nikdy nelze z technických a ekonomických důvodů kompletně recyklovat.
Podle členky Arniky Nikoly Jelínek v loňském roce získaly české spalovny vyrábějící energii na výstavbu a modernizaci dotace za zhruba 585 milionů eur (téměř 14 miliard korun). Jednalo se o projekty v Mělníku, Komořanech, Písku, Plané a Brně. Peníze byly vyhrazeny z Modernizačního fondu. Ten je financován z prodeje emisních povolenek a za pomocí investic má podpořit modernizaci energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Výsledkem by pak měl být rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství.
Spalovny odpadů by měly být začleněny do systému prodeje emisních povolenek na základě dohody zemí Evropské unie od roku 2026, nejpozději však do roku 2030.
Autor: Arnika
Dub 21, 2024 | Ochrana životního prostředí
Na projekty proti klimatickým změnám dostanou pražské radnice od magistrátu letos dotace v celkové výši 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Projekty radnice udělají jako součást takzvaného klimatického plánu, který Praha schválila. Plán zahrnuje záměry na zlepšení životního prostředí a snížení emisí.
Podporu získají od města především projekty ke zlepšení životního prostředí ve třech oblastech. První je výsadba stromů nebo keřů a údržba zeleně, druhou například revitalizace ploch, obnova cest nebo mobiliáře a poslední zahrnuje projekty k zadržování vody a hospodaření s dešťovou vodou.
Podle schváleného klimatického plánu chce hlavní město snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030 a o 100 procent do roku 2050.
Autor: Město Praha
