Vědci: Správně opečovávaná fotovoltaická elektrárna okolní přírodu nenarušuje

Dub 14, 2024 | Ochrana životního prostředí

Správně obhospodařovaná solární elektrárna může podpořit pestrost živočichů a rostlin ve svém okolí. Prokázali to vědci z týmu Envirop z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. O objevu informovali v článku Průzkum se týkal počtu druhů a početnosti cévnatých rostlin, motýlů, brouků, pavouků, plazů a ptáků.

Údržba fotovoltaických panelů může přinášet negativa, například v podobě škodlivých látek, které se dostávají do půdy z přípravků proti korozi nebo usazování prachu. Těmito přípravky lidé panely pravidelně ošetřují, aby se prodloužila jejich efektivita a životnost. Mnohdy se navíc ještě využívají pesticidy, aby se zamezilo růstu plevele.

Vědci zjistili, že vegetace uvnitř tří ze čtyř elektráren byla z poloviny podobná té vyskytující se mimo areál elektráren, u čtvrté se podobnost pohybovala kolem 40 procent. „Stanoviště uvnitř fotovoltaických elektráren jsou sice narušena a mírně degradována, ale ne příliš poškozena. Při správné péči lze vegetaci na území elektráren podpořit ve vývoji druhově bohatších travinno-bylinných společenstev, jaká existují v okolí,“ uvedla spoluautorka výzkumu Marie Kotasová Adámková.
V prostředí solárních elektráren se dařilo pavoukům, kterých se na zkoumaném území vyskytovalo 15 až 30 druhů. Brouci byli zastoupeni 40 až 60 druhy a počet druhů v areálu tří ze čtyř elektráren byl srovnatelný s počtem druhů na kontrolních plochách mimo areál. Různorodost a velikost populací motýlů naopak byla na třech ze čtyř elektráren menší.

„Zkoumaným skupinám členovců tedy sušší a teplé prostředí nižších trávníků v areálech fotovoltaických elektráren vyhovuje. Podporu populací motýlů lze docílit vyvážením intenzity sečení, tak, aby rostliny stíhaly kvést – na plochách sečených dvakrát ročně se motýlům daří nejlépe,“ doporučila spoluautorka výzkumu Barbora Pelánková.

Z plazů vědci zkoumali ještěrku obecnou, která patří v České republice mezi silně ohrožený a chráněný druh. Nejlepší podmínky pro ještěrky v areálech elektráren jsou podle zjištění ty, kde je terén doplněn například o štěrkové nebo kamenité náspy.

V součtu vědci na plochách všech elektráren zaznamenali 30 ptačích druhů a 348 jedinců. Některé druhy preferovali okolí elektráren více, například vlaštovka obecná, jiřička obecná, rorýs obecný nebo vrabec polní. Mimo to se výsledky nikterak nelišily s kontrolními a srovnávacími plochami v okolí.
„Z průzkumu biodiverzity v areálech fotovoltaických elektráren se dá vyvodit několik doporučení pro podporu druhové bohatosti i v tomto člověkem ovlivněném prostředí. Stačí se inspirovat zásadami hospodaření na podobných typech přírodních stanovišť, jakými jsou například louky,“ uvedly vědkyně v článku.

Vegetace může v areálech elektráren způsobovat zastínění panelů či zvyšovat jejich znečištění pylem, přítomnost rostlin vždy jednoznačně zlepšuje stav půdy. Půda pak lépe zadržuje vodu a je méně náchylná k erozi. „Důležité je najít balanc. Naše zkušenosti naznačují, že jednou až dvakrát ročně kosené travino-bylinné porosty stíhají kvést,“ řekla Adámková. Kvetoucí rostliny poskytují úkryt i potravu velkému množství opylovačů a jinému hmyzu, který je potravou například pro ještěrky, ježky, netopýry a ptáky.

Výzkum vědci provedli u elektráren v Bílých Karpatech, kde zkoumali druhové složení vegetace a fauny na území o celkové rozloze 18 hektarů.

Autor: Masarykova univerzita v Brně.

Vědec: Vlny veder přibývají, ale nelze předpovědět, kolik jich bude příští rok

Dub 1, 2024 | Ochrana životního prostředí

Trend zvyšující se četnosti vln veder je celkem zřejmý. Každým rokem je pravděpodobnost silnějších vln veder vyšší. Avšak nedá se říct, že například příští rok jich bude více než minulý, řekl Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vlny veder jsou období, při kterých se několik dní v kuse drží denní teploty nad normálním průměrem. Většinou se vyskytují v létě. To, jak je nyní, jsou podle Lhotky spíše teplotní anomálie.

„V poslední dekádě až dvou pozorujeme prudký nárůst délky a četnosti vln veder. Před 30 lety, v období od 1961 až do roku 1990, podle klimatologického normálu bylo možné v České republice pozorovat v průměru pět tropických dní během léta za rok,“ uvedl Lhotka. Od roku 1990 až do roku 2020 je to zhruba dvojnásobek.

„Je to chaotické, neboť z hlediska proměnlivosti počasí a klimatu nelze s jistotou říct, že jejich počet bude každý nadcházející rok narůstat. V průměru ale v nadcházejícím desetiletí lze říct, že jich bude více než v tom předchozím. Podle mezinárodního panelu vědců je to ale téměř jisté. Budou častější, delší a intenzivnější z hlediska denních maximálních teplot,“ řekl Lhotka.

Primárním důvodem častějších vln veder jsou změny klimatu a zvyšující se teplota. „Roli hrají také změny v proudění vzduchu a atmosférické cirkulaci. My sice dobře víme, že se globální teplota bude zvyšovat, ale nejsme si jisti, jak se bude měnit četnost proudění vzduchu, která je pro vlny veder typická,“ řekl vědec. V Česku vlny veder vznikají prouděním velice horkého vzduchu z jihu a přítomnosti jasné oblohy díky tlakové výši.

Mimo jiné má na vlny veder vliv také charakter povrchu. Vlna veder podle Lhotky vypadá jinak nad městem než nad vodní hladinou nebo lesem. „Záleží, jak materiál umí odrážet sluneční paprsky, případně pohlcovat teplo a kolik vody máme v půdě na výpar. Čím více je vody v krajině, tím je větší ochlazující efekt. Vlna veder pak nemusí být natolik intenzivní,“ dodal. Nejvyšší změny ve vlnách veder se předpokládají na evropském kontinentu ve Středomoří i přes ochlazující efekt moře. Vliv, ale podle Lhotky může mít proudění vzduchu v atmosféře. Nicméně dalo by se říct, že střední Evropa a konkrétně Česká republika má nevýhodu, jelikož leží na evropském rozvodí řek, a tudíž nemá tolik vody, se kterou by mohla v budoucnosti počítat například na závlahu při vysokých teplotách.

Lhotka míní, že vlny veder se i přes to dají pozitivně využít kupříkladu v domácnostech. „V poslední době se mluví o napájení klimatizace ze solárních panelů. Slunečního svitu je při vlnách veder více než obvykle a nadbytek by se dal využít k chlazení domácností,“ uvedl.

Snižovat dopady vln veder je možné kropením ulic nebo zaléváním parků. „To ale závisí na množství vody, které si můžeme takzvaně dovolit vyplýtvat. Samozřejmě pomáhá i více vegetace, nicméně to není tak jednoduché a vyžaduje to nejen dostatek půdy ve městech, ale vyžaduje to i další zavlažování,“ dodal Lhotka.

Autor: Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR