Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto v Praze představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.
Při vytváření stravovacích doporučení vycházela WWF z původně britského programu Livewell. Upravila ho ale tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Model udržitelné stravy má za cíl ukázat, jak mohou změny stravovacích návyků přispět k dosažení závazků Pařížské dohody do roku 2030 a zároveň byl v souladu s národními nutričními doporučení. Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných. Nynější stravovací návyky většinové populace mají negativní dopad nejenom na životní prostředí, ale i na zdraví jednotlivců, upozorňuje WWF. Češi konzumují v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Téměř polovina všech úmrtí v regionu je podle WWF způsobena rizikovými faktory chování, z nichž nejvýznamnějším je strava.
Dopad živočišné produkce na klimatickou změnu činí podle WWF zhruba 80 procent. „Málokdo si uvědomuje, že když se bavíme o klimatické změně, tak většinou vypichujeme například energetiku, ale nejvýznamnějším faktorem, který má vliv, je způsob našeho stravování,“ uvedla vedoucího českého zastoupení WWF Lenka Fryčová. Evropa a její jídelní vzorce se podle ní propisují například do odlesňování a nadměrného rybolovu, protože lidé na kontinentu sní více ryb, než jsou schopni vylovit ve svých vodách.
„Lidstvo čelí trojí výzvě – jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny, zároveň udržet globální oteplování na 1,5 stupňů Celsia a zastavit úbytek přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,“ uvedla Irene Luciusová, regionální ředitelka WWF pro střední a východní Evropu.
WWF je nezávislá organizace na ochranu divoké přírody, která má více než pět milionů příznivců, což z ní dělá jednu z největších organizací takového zaměření. Má celosvětovou síť působící ve více než 100 zemích. Zaměřuje se na ochranu ohrožených druhů a biologické rozmanitosti. V České republice se například angažuje při záchraně lesů na Šumavě.
Plzeňští zvířecí záchranáři budou mít po 30 letech fungování moderní stanici za 22 milionů korun. Místo na okraji městské části Doubravka zůstane, ale komplex k léčení volně žijících živočichů a ekologickou výchovu se obnoví, rozšíří a zkvalitní služby. „Projekt už má pozemek, stavební povolení a požádal o peníze EU, město a Plzeňský kraj,“ řekl Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva, provozujícího Záchrannou stanici živočichů Plzeň (ZSŽ).
Současná stanice, která zachraňuje zvířata v Plzni i v dalších částech kraje, už nevyhovuje kapacitně, funkčně, ani současným normám. Stavba nového komplexu na dvojnásobném pozemku má začít letos na jaře, stavební povolení je na dva roky. Ekologický spolek požádal koncem října Státní fond životního prostředí (SFŽP) o dotaci 12 milionů Kč z fondů EU, minulý týden pak město i kraj shodně o čtyři miliony korun z přebytků jejich rozpočtů. „Pokud bychom těch osm milionů dostali, tak můžeme hned v březnu dubnu rozjet rozsáhlé zemní práce a stavbu nových voliér a nemusíme čekat na verdikt SFŽP,“ uvedl Makoň. Provoz ZSŽ nebude stavbou ohrožen. Zbylé dva miliony uhradí spolek z darů příznivců. ZSŽ dále oslovila Národní síť záchranných stanic ČR, osobnosti státu i EU a sympatizanty spjaté s regionem.
„Řekl jsem mu (Makoňovi), že by bylo šťastnější, aby město přidávalo peníze až k přiznané dotaci (SFŽP). Odpověděl mi, že to s ní vypadá velmi dobře. Ale chtěli bychom mít jistotu, že dotaci získají,“ řekl náměstek primátora Aleš Tolar (STAN). Plzeň podle něj stanici podporuje a bude jí pomáhat dál, město darovalo pozemek a změnilo kvůli rekonstrukci územní plán. Peníze z přebytku bude rozdělovat dubnové zastupitelstvo. „Stanici chápu jednoznačně jako důležitou pro celý region, proto jí dáváme každý rok na provoz. O penězích na modernizaci se určitě budeme bavit, chceme, aby její služby pokračovaly,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). ZSŽ zachránila za 30 let tisíce volně žijících živočichů v regionu, loni téměř 800. Podle Makoně potřebuje větší voliéry a ošetřovnu, sklady, sociální a technické zázemí. Téměř 30 let staré dřevěné objekty, postavené svépomocí za 260.000 Kč včetně projektu, nahradí dvě větší vytápěné zděné stavby ve stráni, které budou mít zelenou střechu. Na ně naváže objekt s deseti přepouštěcími voliérami, jež usnadní manipulaci. Největším ošetřovaným zvířetem v ZSŽ měla být labuť. „Dnes tam ale máme orly, jeřáby, vydry, bobry, prostě všechno kromě losa a medvěda,“ uvedl. Podle Makoně nejde o útulek, ale o léčebné zařízení první pomoci, zvířata tam nejsou natrvalo.
Roční rozpočet kolem 1,5 milionu Kč se po stavbě nové stanice nezmění. „Jsem přesvědčený, že jsme nejlepší v republice. Systém takhle dobře funguje i díky městu a kraji. Ale jestli máme pokračovat dalších 30 let, tak potřebujeme rekonstrukci,“ řekl Makoň.
V Šumperku na přelomu roku vysadili přes 100 nových stromů. Nová výsadba nahradila dřeviny, které bylo v minulosti nutné odstranit kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, stabilitě nebo snížené bezpečnosti. V mnoha případech byly za každý pokácený strom vysazeny dva nové, řekl starosta Miroslav Adámek (ANO). Za výsadbu město zaplatilo téměř milion korun, částka zahrnuje i péči o stromy v následujících letech.
„Výsadba se uskutečnila na konci roku na popud našich místostarostů. Důvodem bylo to, že za posledních několik let se ve městě hodně kácelo. Nová výsadba nahradila v řadě případů jeden pokácený strom dvěma novými, chtěli jsme touto cestou také dát vědět našim občanům, že chceme mít Šumperk zelený a chceme jej takto udržet,“ uvedl starosta.
Nové stromy odborníci vysázeli po celém území města na 28 různých místech. Podle Šárky Hofmannové z šumperské radnice se stromy sázely po celém městě, jde o okrajové lokality i centrum. Nové stromy jsou například ve Vřesové ulici, Gen. Svobody, Gen. Krátkého či v Temenické ulici. „Celkový rozpočet projektu činí 977.700 korun, přičemž povýsadbová péče, zahrnující zálivku, péči o kořenovou mísu, výchovný řez a kontrolu a opravu kotvení tvoří přibližně čtvrtinu celkových nákladů. Tato péče je zajištěna na období pěti let, aby byl zajištěn zdravý růst a rozvoj nově vysazených stromů,“ uvedlo město na svých stránkách.
Nová výsadba stromů je podle zástupců radnice součástí strategie města zaměřené na zlepšení kvality životního prostředí a podporu biodiverzity. Město plánuje investovat do zeleně a podporovat projekty ke zlepšení životního prostředí i v dalších letech, uvedli zástupci radnice.
Česká společnost ornitologická (ČSO) se od začátku nového roku stala majitelem a provozovatelem e-shopu Zelená domácnost, který se zaměřuje na ochranu přírody. ČSO, která je neziskovou organizací, chce tímto krokem udržet různorodé financování nezávislé na státních dotacích.
Zakladatelé rodinné společnosti Zelená domácnost, manželé Zuzana a Petr Dobrých, prodali svůj obchod ornitologické společnosti za symbolickou cenu ve výši aktuálního firemního majetku. Veškerý zisk z e-shopu Zelená domácnost půjde prostřednictvím ČSO na ochranu ptactva. „Připadá nám smysluplné rozšiřovat nabídku kvalitních výrobků a umožňovat rostoucímu množství zájemců přístup k prostředkům ochrany přírody. To jsme dosud dělali v našem e-shopu, kde ovšem širší nabídku limitovaly omezené skladové prostory,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Zelená domácnost vznikla před 13 lety. Nabízí výrobky ohleduplné k přírodě se zaměřením pro pomoc zvířatům žijících ve městech, na vesnicích i ve volné přírodě – ptákům, netopýrům, ježkům a čmelákům či k ekologickému provozu domácností.
Dobrý na webu Zelené domácnosti uvedl, že se s manželkou rozhodli předat svou společnost někomu, pro něhož je samozřejmou prioritou pomoc přírodě, ne „zisk nade vše“. „Nový majitel, Česká společnost ornitologická, je velká nezisková organizace s mnoha členy. Má za sebou řadu úspěchů, z nichž asi nejviditelnější jsou úžasné ptačí rezervace, ale věnují se i vědeckým projektům a edukaci. Jsou také součástí BirdLife International, celosvětové sítě ornitologických organizací,“ připomněl. Zelená domácnost podle něj mění majitele, ale ne svoje unikátní zaměření a fungování. Česká společnost ornitologická je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptactva a milovníků přírody. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků. V současné době má organizace přes 7000 členů.
Ve třetím kole žádostí o dotace na rozvoj venkova se rozdělí 3,5 miliardy korun. Podpora má pomoci s obnovou lesních cest nebo pořízení technologií pro hospodaření v lesích. Směřuje také na snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělské výroby. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Žádost o dotace lze podávat přes Portál farmáře od 30. dubna do 21. května.
O dotace lze žádat rovněž na investice do lesních školek, základního zpracování dřeva nebo například výstavby skladů dříví či na vodohospodářská opatření v lesích. „Podpora je určena také na investice související s rekreační funkcí lesa, kdy se za dotace budou moci budovat turistické stezky, herní a naučné prvky, informační tabule, stavět lávky a mostky nebo zřizovat odpočinková místa pro návštěvníky lesa. Příspěvky poslouží i k výsadbě porostů náhradních dřevin v imisních oblastech,“ doplnil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Zemědělci budou moci pomocí dotací rozšířit činnost i na další podnikání. Budou moci například založit řemeslnou dílnu, začít zpracovávat dřevo nebo podnikat v agroturistice, uvedlo ministerstvo.
Dotace jsou součástí programu rozvoje venkova, který tvoří druhý základní pilíř Společné zemědělské politiky EU. Peníze z něj směřují převážně na investice. Program kofinancují členské státy, Česká republika z 65 procent. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace administruje, se v roce 2022 vyplatilo z programu rozvoje venkova 14,05 miliardy korun.
Plánované rozdělení dotací:
Intervence
Alokace (Kč)
Technologické investice v lesním hospodářství
373.437.500
Investice do lesnické infrastruktury
956.000.000
Technologie snižující emise GHG a NH3
1.195.000.000
Vodohospodářská opatření v lesích
74.547.800
Neproduktivní investice v lesích
93.294.800
Přeměna porostů náhradních dřevin
181.835.900
Investice do nezemědělských činností
597.500.000
Celkem
3.471.616.000
pozn.: Konečná částka může být upravena podle stavu aktuálního kurzového přepočtu.
