Led 6, 2024 | Ochrana životního prostředí
Jihomoravský kraj ve spolupráci s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace JINAG připravuje klimatický akční plán, jenž má stanovit hlavní opatření pro adaptaci kraje na změnu klimatu. Na základě dokumentu chce také vytvořit projekt, díky kterému může získat peníze z evropského programu LIFE. Na opatření by mohl dostat deset až 30 milionů eur (v přepočtu asi 245 milionů až 740 milionů korun), řekl novinářům hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Jižní Morava patří podle klimatologů dlouhodobě mezi regiony nejpostiženější růstem průměrné teploty nebo půdním suchem.
Podobný koncepční dokument podle hejtmana kraj dosud nemá. „Máme dílčí dokumenty, energetické koncepce, strategie, jak bojovat se suchem, ale tohle bude první takový ucelený plán. Jeho klíčový cíl je snížení emisí, zvýšení energetické soběstačnosti a posílení schopnosti kraje adaptovat se na nové podmínky. Díky němu si také vyhodnotíme, která opatření mají opravdu smysl,“ uvedl Grolich.
Tvorbu plánu má na starost agentura JINAG. „Začali jsme v prosinci, teď nás v nejbližších týdnech čeká sběr dat. Jedním ze zdrojů budou zástupci samospráv, kteří na vznikajícím webu CoolRegion budou vyplňovat dotazníky a uvádět třeba to, jaké investice v plánu chystají, jaký to bude mít dopad na emise CO2 a podobně. Také budeme využívat již existující data od Českého statistického úřadu nebo od Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe,“ řekl ředitel agentury Patrik Reichl.
V únoru a březnu chce JINAG navrhnout cíle a opatření týkající se třeba využívání obnovitelných zdrojů energie nebo výměny materiálů kumulujících teplo a podobně. Grolich od agentury neočekává nějaká zcela nová opatření, důležité je ale také stanovit si priority, řekl. K tomuto kroku JINAG podle svého odhadu přejde na jaře, přes léto chce plán dokončit a následně předat vedení kraje.
Na tvorbě plánu se budou podílet také experti z veřejné, akademické i soukromé sféry a různých oblastí. Důležitá je vznikající síť energetických manažerů, kteří budou radit městům a obcím, jak dosáhnout úspor v obecních budovách. Pomohou také s tím, kde získat peníze a jak postupovat v souladu s legislativou. Na tříleté fungování deseti- až dvanáctičlenného týmu poradců získala agentura z Evropské unie 34 milionů korun.
Plán kraje ocenil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Jižní Morava má problémy s větrnou erozí i vysycháním půdy, jako Brňan mám s dopady klimatické změny reálnou zkušenost. Musíme proto okolí nejen adaptovat, ale zaměřit se také na snižování emisí. Věřím, že projekt Jihomoravského kraje přinese výsledky a stane se inspirací pro ostatní regiony,“ poznamenal.
Autor: Jihomoravský kraj
Pro 27, 2023 | Ochrana životního prostředí
Česko momentálně neplánuje samostatně přispívat do Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích zřízeného na prosincovém klimatickém summitu COP28. Nastavení dalších finančních rámců se bude řešit příští rok na summitu COP29. K představení plánu, jak by Česko do fondu mělo přispívat, vyzvala po summitu řada ekologických spolků.
„Česká republika na celou mezinárodní pomoc vydává přes miliardu korun, ať už se to týká klimatických ztrát nebo rozvojových projektů spojených s životního prostředí. Většinou se jedná o projekty týkající se zajištění a čištění pitné vody, projekty v oběhovém hospodářství, projekty spojené s českou geologickou službou a další. Česko realizovalo řadu podobných projektů například v Gruzii a dalších rozvojových zemích,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Fond by měl přispívat chudších zemí na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. Podle Hladíka většina členských zemí přispívá do fondu z rozpočtu Evropské unie, která se do něj zavázala přispět částkou ve výši 25 milionů eur (615 milionů korun). Česká republika do tohoto rozpočtu přispívá jako součást EU a samotný příspěvek tak stát zatím neplánuje. Fond funguje na bázi dobrovolnosti, přímo tak do něj přispěli svými individuálními příspěvky i některé země jako Německo nebo Švédsko.
Kromě zřízení fondu se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji téměř dvě stovky světových představitelů shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny. Podle kritiků ale v dokumentu chybí výzva k úplnému ukončení využívání některých paliv, což chtěla více než stovka států, včetně Evropské unie a USA, nebo zmínka o metanu, který patří k nejvíce nebezpečnějším skleníkovým plynům.
Dalším výsledkem summitu bylo ztrojnásobení obnovitelných zdrojů proti současnému výkonu a zdvojnásobení účinnosti. ČR si ale podle Hladíka dala větší závazky zohledněné ve vládou schváleném klimaticko-energetickém plánu. „Předpokládáme zpětinásobení fotovoltaiky, větrných elektráren a tepelných čerpadel. České ambice jsou tak vyšší než ty mezinárodní,“ dodal Hladík. Podle plánu by měl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika.
Zástupci ekologických spolků dříve uvedli, že financování ztrát a škod způsobených klimatickou krizí je odhadován na osm miliard korun ročně. Česko na ně zatím přispívá ročně 200 až 300 milionů korun. Podle Svena Harlinga z organizace Climate Action Network největší množství emisí celosvětově vytvoří 20 největších ekonomik světa, mezi které patří také EU.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Pro 20, 2023 | Ochrana životního prostředí
Láva z erupce sopky, která začala soptit v pondělí na jihozápadě Islandu, tryskala v porovnání s předchozími erupcemi v této oblasti mnohem rychleji. Sopka bude podle ní pravděpodobně soptit i nadále. Předpovědět, jak přesně se bude sopka chovat, je podle ní téměř nemožné. Rychlost, s jakou vyvrhuje lávu, se v čase mění, všechny prognózy se tak musí chápat jako odhady a hypotézy. Zatím není ze sopky podle vědkyně žádné velké množství sopečného prachu, u tohoto typu sopky to pravděpodobně ani nehrozí.
Větším nebezpečím mohou být toxické sopečné plyny, které monitorují tamní úřady. „Oproti předchozím erupcím v této (sopečné) oblasti, která se probudila v roce 2021 po zhruba 6000 letech, byla rychlost výlevu co do objemu lávy mnohem vyšší,“ uvedla vědkyně Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Při erupci se vytvořila dlouhá puklina, z níž tryskalo 100 až 200 metrů krychlových lávy za sekundu. Například při erupci v roce 2021 tryskalo sedm metrů krychlových lávy za sekundu, v roce 2022 to pak bylo zhruba 30 metrů krychlových a dříve letos to bylo asi 20 metrů krychlových lávy za sekundu. Intenzita nyní zeslábla, podle islandského meteorologického ústavu by se ale mohly v puklině otevřít další magmatické komíny.
Sopka vybuchla v pondělí pozdě večer na poloostrově Reykjanes. Stalo se tak po týdnech otřesů půdy v regionu, které vedly v listopadu k evakuaci více než 3000 obyvatel rybářského města Grindavík. Podle místních úřadů je erupce výrazně větší než minulé případy v této vulkanicky aktivní oblasti. „Například seismická aktivita a měřená deformace zemského povrchu, které doprovázely formování magmatické žíly již od listopadu dávaly tušit, že hrozí sopečná erupce, ale do poslední chvíle nebylo jasné jestli, kdy a kde přesně k výlevu dojde,“ řekla vědkyně.
Všechny tři předchozí erupce podle vědkyně jednoznačně náležely k sopečnému komplexu Fagradalsfjall, zatímco ta současná aktivita je na pomezí Fagradalsfjallu a komplexu více na východ Eldvörp-Svartsengi. Ten byl podle ní aktivní naposledy ve 13. století. „Přestože jednotlivé vulkanické komplexy poloostrova Reykjanes se vzájemně ovlivňují a je otázka, jak moc je lze oddělit, může příslušnost k jinému vulkanickému tělesu znamenat i jiný charakter erupce. Nicméně na to si zase musíme počkat, nikdo nedokáže odhadnout, jak se to bude dále vyvíjet,“ uvedla Doubravová.
Největším nebezpečím výbuchu sopky je podle vědkyně poničení infrastruktury a staveb v Grindavíku nebo geotermální elektrárně Svartsengi či lázní Modrá laguna zalitím lávou. Dalším možným nebezpečím je zamoření ovzduší toxickými plyny, pokud by byl nepříznivý vítr, mohl by být jejich dosah podle vědkyně značný.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Pro 18, 2023 | Ochrana životního prostředí
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) s blížícím se koncem roku vybízí návštěvníky i místní obyvatele, aby nepoužívali zábavní pyrotechniku a tzv. létající lampiony štěstí. Zákaz ohňostrojů nebo používat zábavní pyrotechniku platí pouze na území národního parku, nikoliv na území jeho ochranného pásma.
„Zábavní pyrotechnika ruší domácí i divoká zvířata a obtěžuje i mnohé lidi, zvlášť když si chtějí odpočinout od hluku města. Pyrotechnika také zvyšuje koncentraci těžkých kovů v ovzduší,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
V létě 2017 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která ohňostroje a používání zábavní pyrotechniky na území národních parků zakazuje. „Vítáme, že se k zákazu dobrovolně připojují i některá krkonošská města a obce,“ uvedl Drahný.
Správci KRNAP upozorňují i na vypouštění lampionů štěstí, které znečišťují krajinu a zvyšují riziko požárů. „I tuto aktivitu nově zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje na celém území národního parku, s výjimkou zastavěných území a zastavitelných ploch,“ uvedl Drahný.
Bez silvestrovského ohňostroje budou mít oslavy například ve Vrchlabí v podhůří Krkonoš, závěr letošní roku tam vyvrcholí laserovou show. Vedení dvanáctitisícového města žádá obyvatele a návštěvníky, aby na přelomu roku upustili od zábavní pyrotechniky a silvestrovského ohňostroje. Silvestrovská akce nazvaná #VrchlabiNepraska bude na náměstí T. G. Masaryka v centru města.
Národní parky společně s ministerstvem životního prostředí vydaly informační plakáty v několika jazykových mutacích, které mají upozornit na možná rizika spojená s používáním zábavní pyrotechniky. Jsou k dispozici v informačních a návštěvnických střediscích národních parků, ale také v místních hotelech, penzionech a kolují po sociálních sítích. V ČR jsou KRNAP, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Pro 2, 2023 | Ochrana životního prostředí
Změna klimatu je jednou z největších globálních výzev naší doby. Řekl to na klimatické konferenci COP28 v Dubaji český premiér Petr Fiala. Zároveň jako součást řešení klimatických problémů obhajoval obnovený rozvoj jaderné energetiky, která je podle něj spolehlivá a zároveň čistá. Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala.
„Klimatická změna je jednou z největších globálních výzev naší doby. Související rizika se týkají každého. Ale některé regiony čelí větším nebezpečím než jiné,“ řekl na úvod svého krátkého projevu český premiér. Poukázal například na nedostatek vody, jehož byl svědkem během cesty po Africe minulý měsíc.
Česká republika je připravena do roku 2027 poskytnout čtyři miliony dolarů na činnost Zeleného klimatického fondu, což pomůže rozvojovým zemím čelit klimatické změně a přizpůsobit se jejím dopadům, řekl Fiala.
Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. „Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii,“ řekl Fiala.
„Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů,“ pokračoval český ministerský předseda, který už před odletem do Dubaje řekl, že ČR podpoří deklaraci za ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050. Za iniciativou stojí 21 zemí včetně Francie, USA či Británie. „Globální jaderná renesance může být účinným řešením našich problémů,“ uzavřel dnes Fiala ve svém projevu pasáž věnovanou tomuto tématu.
Státníci na COP28 jednají o tom, jak zabránit katastrofickým důsledkům globálního oteplování a udržet růst teplot na Zemi na přijatelné úrovni, což se podle odborníků zatím nedaří. Politici se ale hned první jednací den ve čtvrtek shodli na spuštění nového fondu pomoci pro chudší země, které jsou klimatickými změnami nejohroženější.
Mezi řečníky na konferenci dnes byli například americká viceprezidentka Kamala Harrisová, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo představitelé Řecka, Portugalska, Pákistánu či Vatikánu. V pátek měli projevy například britský král Karel III., šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, indický premiér Naréndra Módí či japonský premiér Fumio Kišida.
Autor a zdroj: ČTK
