Lis 29, 2023 | Ochrana životního prostředí
Česká republika bude na klimatické konferenci OSN COP28 prosazovat stejné pozice jako Evropská unie, zejména to, aby velké světové ekonomiky včas předložily své aktualizované vnitrostátně stanovené příspěvky a dlouhodobé strategie pro zmírňování změny klimatu. Konference v Dubaji začíná ve čtvrtek. Koná se osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování.
Konference, které by se mohlo zúčastnit až 70.000 politiků, diplomatů, akademiků, aktivistů či podnikatelů, by mohla přinést dohodu na postupném odklonu od fosilních paliv a vyjasnění plánů kolem fondu na odškodňování chudších zemí za dopady klimatických změn. Podle deníku The New York Times se rýsuje možná dohoda na nahrazení fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů. EU například prosazuje plán ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu „čisté“ energetiky, což v listopadovém společném prohlášení podpořily Spojené státy a Čína.
Podle Hladíka přináší letošní ročník summitu rozhodující okamžik v provádění Pařížské dohody, protože se budou poprvé vyhodnocovat závazky jednotlivých zemí, které určí další směřování v ochraně klimatu. „Z tohoto hodnocení vyjde konkrétní opatření v budoucnosti. Z pohledu České republiky by to mělo být například postupné ukončení využívání fosilních paliv v celosvětovém měřítku a konec jejich podpory, ztrojnásobení instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení míry zvyšování energetické účinnosti na globální úrovni,“ uvedl.
ČR bude prosazovat, aby se nejpozději v roce 2025 zlomil globální trend růstu emisí a aby celosvětově emise začaly klesat. „Evropa, Čína i Amerika dělá hodně pro snižování emisí CO2 i ostatních plynů, ale celkové emise světově pořád rostou,“ poznamenal Hladík. Ministr poukázal také na to, že konference by měla potvrdit, zda finanční podpora rozvojovým zemím dosáhla v minulém roce 100 miliard USD, k čemuž se v Paříži členské státy OSN zavázaly.
Mnohé země světa v uplynulých letech deklarovaly, že chtějí dosáhnout stavu čistých nulových emisí, přičemž EU jako celek si jako termín pro tento cíl stanovila rok 2050. Skutečnost je však podle OSN taková, že globální produkce skleníkových plynů stále roste, zatímco globální oteplování dosáhlo úrovně 1,2 stupně Celsia. Podle expertů lze katastrofální dopady klimatických změn odvrátit jen razantním omezováním využívání uhlí, ropy a plynu.
Sven Harling z organizace Climate Action Network (CAN) sdružující přes 1900 organizací s celého světa minulý týden na tiskové konferenci Greenpeace ČR poukázal na to, že největší množství emisí celosvětově vytvoří 20 největších ekonomik světa. Do takzvané skupiny G20 patří i EU, samostatně do skupiny patří Německo, Itálie a Francie. CAN Europe požaduje konec uhlí nejpozději v roce 2030, fosilních paliv do roku 2035 a ropy 2040.
COP28 potrvá nejméně do 12. prosince, při loňském ročníku se však jednání proti původnímu plánu protáhla a nelze vyloučit, že se tak stane i letos. Konference oficiálně začíná ve čtvrtek, série vystoupení premiérů a prezidentů je na programu od pátku.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Lis 27, 2023 | Ochrana životního prostředí
Česko podle nevládních organizací dlouhodobě dostatečně nepřispívá na politiku týkající se změn klimatu v souladu s mezinárodními dohodami. Příspěvky neodpovídají také podílu, jakým se Česko na znečišťování podílí. Dlouhodobě je to 200 až 300 milionů korun ročně. Jde o peníze, které směřují hlavně do rozvojových zemí. Na tiskové konferenci ekologického hnutí Greenpeace ke klimatické konferenci OSN COP 28 to řekl ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) Pavel Přibyl.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková řekla, že dlouhodobým cílem ČR je dosáhnout do roku 2030 příspěvků na úrovni celosvětového průměru. FoRS je platforma, která sdružuje neziskové organizace zabývající se rozvojovou spoluprací nebo humanitární pomocí.
Česko si podle Přibyla už dříve stanovilo cíle týkající se příspěvků do klimatických fondů v dokumentu Politika ochrany klimatu, který platí do letošního roku a připravuje se jeho aktualizace. Upozornil na to, že obsahuje záměr poskytovat v roce 2025 ročně 1,2 miliardy Kč a v roce 2030 zhruba 1,8 miliardy Kč. „To, co přispíváme, je několikanásobně nižší,“ doplnil. Politika ochrany klimatu definuje hlavní cíle a opatření na národní úrovni, aby Česko splnilo povinnost snižování emisí skleníkových plynů, která vyplývá z mezinárodních dohod.
Přibyl poukázal na to, že podle různých zdrojů patří v míře vypouštěných emisí na jednoho obyvatele ČR na druhé až čtvrté místo mezi zeměmi EU a globálně předčí i Čínu nebo Indii. Podotkl také, že příspěvky Česka odpovídají pouze jednotkám procent z částky, která by byla adekvátní množství vypouštěných emisí. Poukázal na to, že projekt Fakta o klimatu ve svých analýzách uvedl, že pro dosažení férového podílu podle HDP by Česko už v roce 2018 muselo přispět 7,8 miliardy korun ročně, tedy asi 0,6 procenta státního rozpočtu. „Mezi členskými státy EU patří český příspěvek k nejnižším, v přepočtu na obyvatele vychází pouze na cca 18 Kč za rok,“ uvádí Fakta o klimatu.
Přibyl zmínil, že do Zeleného klimatického fondu zřízeného úmluvou OSN, přispěla ČR pěti miliony USD, tedy asi 110 miliony Kč. Poslední tři roky ale nepřispěla vůbec. „Na příští čtyři roky vláda schválila příspěvek ve výši jednoho milionu dolarů ročně. To je asi dvě koruny na obyvatele,“ poznamenal. Před Českem také bude stát otázka takzvaného fondu na kompenzaci ztrát a škod, který má pomoci zvláště zranitelným a chudým zemím, což bude také jedno z témat klimatického summitu. „To, že by ten fond v nějaké podobě měl být schválen, se považuje za jeden z téměř povinných výstupů summitu,“ doplnil Přibyl.
Ješátková uvedla, že ministerstvo životního prostředí dlouhodobě přispívá na aktivity spojené s dopady změn klimatu v rozvojových zemích. Jde o Globální fond životního prostředí (GEF) a Zelený klimatický fond (GVF), kam přispěla ČR právě 110 miliony Kč do roku 2018. Potvrdila, že od roku 2024 do roku 2027 má Česko přispívat milion USD ročně, tedy podle současného kurzu přes 22 milionů Kč. „Další investice na klimatické aktivity v rozvojových zemích jsou součástí oficiální zahraniční rozvojové spolupráce, která je od transformace v roce 2009 v gesci ministerstva zahraničí,“ uvedla mluvčí.
FoRS oslovil vládu s iniciativu držme slovo, ve které neziskové organizace žádají, aby Česko své závazky v boji proti změnám klimatu dodrželo. Žádají zvýšení příspěvků do klimatických fondů na další čtyři roky na alespoň na dva miliony USD ročně, tedy asi 44,7 milionu Kč.
Autor: FoRS
Zdroj: ČTK
Lis 23, 2023 | Ochrana životního prostředí
Biolog Matyáš Fendrych a zooložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Vědci si nyní mohou za finanční podporu, kterou z vědeckých grantů získávají, sestavit vědecké týmy a dále bádat ve svých oborech. Musilová se zabývá výzkumem zraku hlubokomořských ryb, Fendrych se věnuje studiu toho, jak se kořeny rostlin orientují v půdě.
„Udělení dvou ERC Consolidator grantů doktoru Fendrychovi a doktorce Musilové ukazuje, jak důležité je poznávání těch nejzákladnějších stavebních kamenů, z nichž je život na zemi složen. V době, kdy na vlastní kůži vnímáme křehkost našich ekosystémů, jsou poznatky z oblasti přírodních věd klíčové nejen k pochopení budoucnosti naší planety, ale mohou pozitivně ovlivnit i osud lidské populace,“ řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Musilová zkoumá hlubokomořské ryby známé svými mimořádnými adaptacemi, včetně jejich zdokonalených smyslových systémů. U některých hlubokomořských ryb se vyvinul jedinečný zrak, který jim možná umožňuje vidět barvy.
„Budu studovat funkční evoluci tohoto zrakového systému a díky tomu se mohu zaměřit na limity obratlovčího oka v extrémním prostředí. Zaměřím se na zásadní otázku, zda mohou hlubokomořské ryby vidět barevně,“ řekla Musilová. Vysvětlila, že pro vnímání světla má sítnice obratlovců dva typy fotoreceptorů, tyčinky pro vidění za šera a čípky pro barevné vidění za denního světla.
„Mnoho hlubokomořských ryb ale čípky postrádá, což je činí barvoslepými. Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů (zvláštních proteinů, pozn. red.) a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o supercitlivé tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu. Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce,“ řekla zooložka.
Musilová dlouhodobě zkoumá genom hlubokomořských ryb a jejich možnost evolučního přizpůsobení životu nejen v extrémním prostředí hlubin, ale také ve dvou různých prostředích, se kterými se díky své biologii v životě setkávají.
Fendrych zkoumá fenomén rostlinné biologie – auxin. „Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly,“ řekl biolog. Vědci se nedávno podařilo v kořenu modelové rostliny huseníčku objasnit takzvanou rychlou auxinovou odpověď. Ta rostlinám mimo jiné umožňuje, aby byly kořeny schopné rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovaly.
„Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď specialitkou, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to více obecný děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy,“ řekl biolog.
Autor: Univerzita Karlova
Zdroj: ČTK
Lis 13, 2023 | Ochrana životního prostředí
Klima na Zemi se v posledních 100 letech mění, myslí si devět z deseti lidí v Česku, a lidská činnost k tomu zásadně nebo velmi přispívá podle zhruba dvou třetin. Obavy z dopadů změny klimatu má 60 procent lidí, kteří připouštějí změnu klimatu. Vyplývá to z průzkumu, který od konce července do druhé poloviny září udělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti předchozím průzkumům z let 2020 až 2022 se většinou výrazně nezměnily.
Tím, že se klima na zemi mění, si je jistých 53 procent Čechů, pravděpodobné to je podle dalších 37 procent. Opačný názor má osm procent lidí. O problematiku změny klimatu se ze všech dotázaných zajímá více než polovina, srovnatelných 49 procent takový zájem nemá. „Po výrazném poklesu zájmu (o 13procentních bodů) o problematiku změny klimatu zaznamenaném v loňském výzkumu nyní naopak zájem vzrostl (o 12 procentních bodů) a podíl těch, kteří se o tuto problematiku zajímají, se vrátil na úroveň let 2020 a 2021,“ uvedlo CVVM.
Na další otázky odpovídali jen lidé, kteří rozhodně nevyloučili změnu klimatu v posledních 100 letech. Takových bylo 973 z 985 dotazovaných ve věku od 15 let. Z nich si 27 procent myslí, že lidská činnost ke změně klimatu přispívá zásadně, podle 37 procent přispívá velmi a podle 31 procent přispívá trochu. Svou zodpovědnost za změnu klimatu připouští 42 procent Čechů, 56 procent naopak osobní zodpovědnost necítí.
Přibližně sedm z deseti dotázaných se přiklání k názoru, že úpravou chování mohou lidé změnu klimatu zpomalit, šest procent věří v zastavení změny při jiném chování. Naopak pětina má za to, že svým chováním nemohou změnu klimatu nijak ovlivnit.
Ze 60 procent Čechů s obavami ze změny klimatu připadá 45 procent na ty, kteří se spíše bojí, a 15 procent na lidi s velkými obavami. „Na druhé straně téměř dvě pětiny (38 procent) dotázaných uvedly, že obavy z dopadů změny klimatu nepociťují,“ uvedli autoři průzkumu.
Dvě pětiny českých občanů předpokládají spíše nebo rozhodně špatný dopad změny klimatu na ČR, 46 procent to vidí „tak napůl“. V dobré dopady na Česko věří čtyři procenta, žádné neočekává pět procent. Od roku 2020 tak postupně roste podíl lidí s odpovědí „tak napůl“, zvýšil se o 16procentních bodů. Naopak lidí, kteří očekávají spíše či rozhodně špatný dopad, ubylo o 14procentních bodů.
Pracovníci CVVM se téměř tisícovky lidí ve věku od 15 let dotazovali letos mezi 28. červencem a 25. zářím.
Autor: CVVM
Zdroj: ČTK
Lis 3, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) trvá na tom, že při rozhodování o neproplacení dotací na nákupy z podniků patřících do holdingu Agrofert nemohlo postupovat jinak. Důvodem je závěr Evropské komise, že někdejší premiér Andrej Babiš (ANO), do jehož svěřenských fondů Agrofert patří, byl ve střetu zájmů. Mluvčí resortu uvedl, že ministerstvo se musí řídit zákonem o střetu zájmů a názory expertů. Kvůli neproplacení 2,5 milionu Kč plánuje podat správní žalobu Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Benešov.
Rozhodnutí ministerstva o neproplacení dotací se podle čtvrtečního vyjádření mluvčího Středočeského kraje Davida Šímy týká pěti projektů, a příspěvkovým organizacím kraje vznikla škoda 24,76 milionu Kč. Podobná situace je podle serveru iROZHLAS.cz i v Moravskoslezském kraji.
Neproplacení nebo vymáhání dotace kvůli porušení zákona o střetu zájmů se týká deseti projektů, uvedl na dotaz ČTK Petr Waleczko z tiskového oddělení MMR. „Prozatím pouze ve dvou případech příjemce podal námitky a zvažuje podání žaloby,“ dodal. Zatím podle něj neexistuje žádné relevantní soudní rozhodnutí, které by mohlo sloužit jako precedentní.
Resort uvádí, že neproplacením dotací či jejich vymáháním reagoval na finální závěr auditu Evropské komise ke střetu zájmů expremiéra Babiše a také na dostupná expertní stanoviska. „Jedná se o evropské prostředky a Evropská komise dospěla k závěru, že expremiér Babiš byl ve střetu zájmů. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto případech nemůže jednat jinak než se řídit pravidly zákona o střetu zájmů a názory expertů,“ uvedl Waleczko.
Podle resortu nejde o nic výjimečného. Integrovaný regionální operační program (IROP) už krátil dotace u mnoha stovek případů a řešil skoro 600 námitek proti krácení. Ministerstvo uvádí, že se všemi dotčenými kraji spolupracuje a krajům od začátku doporučovalo další možný postup vůči dodavateli, který se s ohledem na střet zájmů neměl do výběrového řízení vůbec přihlásit. „Je třeba zdůraznit, že pokud by se za minulé vlády důsledně dodržoval zákon o střetu zájmů nebo pokud by se expremiér tehdy vzdal svých vazeb na koncern Agrofert, nemuselo k neproplacení a vymáhání dotací dojít,“ dodal Waleczko.
O možném Babišově střetu zájmů se mluví od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR. Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů. Holding Agrofert je přesvědčen, že veřejné zakázky z jeho strany byly v souladu se zákonem a všemi dotačními pravidly, řekl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Autor: Ministerstvo pro místní rozvoj
Zdroj: ČTK
