Lis 1, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce usilovat o navýšení částky určené na pozemkové úpravy a hledat volné peníze ve vlastním rozpočtu. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) souvisí pozemkové úpravy s prioritami ministerstva, jako je zadržení vody v krajině a opatření reagující na změnu klimatu. Letos se navýšil rozpočet o 200 milionů Kč a je na něj k disposici 2,35 miliardy. Příští rok by to mělo být 1,7 miliardy Kč.
Ministerstvo uvedlo, že na pozemkové úpravy, tedy projekty a realizace krajinotvorných opatření, se od 1991 dalo 34,5 miliardy korun. V rozpočtu na příští rok je na pozemkové úpravy vyčleněno 600 milionů Kč ze státního rozpočtu a 1,1 miliardy Kč je ze zdrojů Evropské unie.
Podle Výborného by se měly pozemkové úpravy více dostat do povědomí veřejnosti. Poukázal na to, že Státní pozemkový úřad pořádá například akce, jako je Žít krajinou. „Myslím si, že veřejnosti nepříliš dostatečně ukazujeme, jakým způsobem k ochraně krajiny přistupujeme. Že nám jde o to chránit půdu, vodu a další složky životního prostředí ve venkovské krajině. Pozemkové úpravy mají skvělou přidanou hodnotu pro krajinu a její pozitivní proměnu nejen na venkově,“ dodal.
Akce Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované prvky plánů společných zařízení v krajině. Letos například v kategorii zaměřené na tvorbu a ochranu krajiny zvítězil projekt revitalizace Černého potoka v katastrálním území Klenčí pod Čerchovem v Plzeňském kraji.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Říj 26, 2023 | Ochrana životního prostředí
Plánovaná novela lesnického zákona by mohla umožnit soukromým a obecním vlastníkům lesů sázet pouze jehličnaté stromy, zrušit by se mohl povinný minimální podíl listnatých stromů a jedlí. Vyplývá to z informací ekologického Hnutí Duha k novele lesního zákona, která podle něho vzniká na ministerstvu zemědělství. Na tiskové konferenci to řekl lesnický expert hnutí Jaromír Bláha. Hnutí zároveň představilo svou publikaci nazvanou Plán pro zdravé lesy. Podle ministerstva zemědělství zatím finální návrhy novely zákona nejsou připraveny. Záměr resortu je, aby novela platila od ledna 2025, uvedla zástupkyně tiskového mluvčího Tereza Kubálková.
Plán, který hnutí předalo i ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL), vznikal po konzultaci s řadou odborníků a navrhuje 43 bodů týkající se budoucnosti lesů v ČR. Návrhy se týkají i například mysliveckého zákona, zákona o vodách nebo různých vyhlášek. Bláha řekl, že zrušení povinného podílu listnáčů a jedlí v lesích při sázení je velký krok zpět a umožnilo by to opakování lesnických kalamit.
„Ministerstvo zemědělství samo limity stanovuje vyhláškou,“ poznamenal Bláha. Již nyní jsou podle něho příliš nízké, když do roku 2018 to bylo pět až 15 procent. Dnes je procento sice vyšší, přičemž podíl listnatých lesů se určuje podle lokality. „Tam, kde lesy plošně umírají, jako je Českomoravská vrchovina nebo podhůří Jeseníků, tak i podle dnešní vyhlášky je možné vysazovat i třeba 75 procent smrků,“ řekl.
Jednou ze změn, které hnutí navrhuje, je výrazně omezení holosečí, tedy kácení stromů, po kterém vznikne holá plocha. Návrh hnutí uvádí, že holoseče by se měly používat na ploše vyšší než 0,3 hektaru jen v porostech nepůvodních nebo ekologicky rizikových dřevin. Za klíčové pro obnovu lesů považuje hnutí to, aby zákon nenutil vlastníky uměle vysazovat stromky na holinách. Z lesního zákona navrhuje například vypustit povinnost do dvou let zalesnit vytěženou plochu. Argumentuje mimo jiné tím, že lesy přirozeně vyrůstající ze semen jsou mnohem odolnější.
„Máme společný cíl v budování druhově pestrých lesů odolných vůči klimatické změně, které poskytují společnosti veškeré užitky zahrnující produkci dřeva jako obnovitelného materiálu, ochranu biologické rozmanitosti nebo využívání lesa pro rekreaci a sběr lesních plodin,“ uvedla Kubálková k dnešním vyjádřením Hnutí Duha.
„Současná kůrovcová kalamita v ČR dosahuje rozměrů, které si dříve lidé nedovedli představit. Po celé Evropě od 90. let podle něj majitelé i správci lesů přicházejí s iniciativami zaměřenými na odklon od monokultur a s návrhy na podporu biologické rozmanitosti lesa nebo zavedení přírodně blízkých způsobů hospodaření. Mám dojem, že toto se u nás nebere v úvahu,“ doplnil na tiskové konferenci profesor Josef Fanta, který působil na nizozemských univerzitách.
Poznamenal také, že v ČR se od 50. let minulého století ve vedení státních lesů podle něho razí pouze jediný model hospodaření zaměřený na monokultury a lesnictví se řídí stále důraznějšími vyhláškami a předpisy. V žádné evropské zemi podle něj neexistuje tak složitá struktura přepisů. „Vrcholem tohoto přístupu je zavedení ryze ekonomického modelu hospodaření státních lesů, jak bylo provedeno v 90. letech,“ dodal. Poukázal i na to, že současná vláda si upřednostnění například mimoprodukčních funkcí lesa dala do svého programového prohlášení.
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že plán Hnutí Duha reflektuje některé požadavky, které mají soukromí vlastníci k novele zákona. Výhrady ale mají například ke zrušení lhůty na zalesnění. „Řešení vidíme jednoznačně v motivaci a podpoře vlastníků lesů ve správné lesnické praxi, ne v dalších zákazech a příkazech,“ dodal předseda SVOL Jiří Svoboda.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Říj 25, 2023 | Ochrana životního prostředí
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), podle něhož bude do konce dekády nutné do energetiky investovat asi půl bilionu korun. Plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033.
Vrchlabí na Trutnovsku na závěr letošní roku chystá silvestrovské oslavy, které vyvrcholí laserovou show, nikoli ohňostrojem. Vedení dvanáctitisícového města žádá obyvatele a návštěvníky, aby na přelomu roku upustili od zábavní pyrotechniky a silvestrovského ohňostroje. Silvestrovská akce nazvaná #VrchlabiNepraska bude na náměstí T. G. Masaryka v centru města. Vrchlabská radnice silvestrovskou oslavu s ohňostrojem pro veřejnost neorganizovala.
„Připravili jsme spolu s partnery mnohem šetrnější laserovou show a několikahodinovou silvestrovskou party,“ řekl předseda výboru pro životní prostředí vrchlabského zastupitelstva Tomáš Vrbata (sdružení Zvon).
Program silvestrovských oslav začne ve 20:00 laserovou show pro děti, ve 22:00 přijde na řadu moderovaná akce a vše vyvrcholí o půlnoci laserovu show na náměstí. „Nebude to videomapping, ale laserová show s částečnou projekcí na radnici,“ řekl Vrbata. Podkrkonošské Vrchlabí se tak přidává k městům v Česku, která ustupují od využívání pyrotechniky při oslavách příchodu nového roku i jiných významných událostí.
„Ohňostroje a zábavní pyrotechnika znamenají významné znečištění toxickými látkami, hluk rušící lidi, domácí zvířata a okolní přírodu, ale také nebezpečí zbytečných zranění. V neposlední řadě jsou zdrojem ohromného množství nerecyklovatelného odpadu. Chceme množství odpadu snižovat až k nule,“ uvedl Vrbata.
Vrchlabský výbor pro životní prostředí na jaře přišel v rámci programu #VrchlabiBezOdpadu s iniciativou s pyrotechnikou ve městě od letoška skoncovat. „Oslovili jsme všechny ubytovatele ve městě, aby své hosty informovali o tom, že u nás o petardy a ohňostroje nestojíme a na silvestra nabídneme šetrnější alternativu,“ řekl Vrbata. Podle něj požádali také prodejce zábavní pyrotechniky ve městě, aby s jejím prodejem přestali.
Proti pyrotechnice se v krátkých videovzkazech vyslovily i některé osobnosti města, například starosta Vrchlabí a senátor Jan Sobotka (sdružení Zvon), veterinářka Pavla Zázvorková, chirurg Radek Kebrle, biatlonista Michal Krčmář nebo náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. Partnery iniciativy #VrchlabiNepraska jsou společnosti Argo-Hytos Vrchlabí, Kablo Vrchlabí a Marius Pedersen.
Odhadované náklady na celou akci včetně laserové show jsou 200.000 až 300.000 korun, většinu uhradí sponzoři, řekl Vrbata. Podle něj za městem půjde zhruba čtvrtina nákladů.
Také stotisícový Hradec Králové oslaví 1. ledna příchod roku 2024 videomappingem a laserovou show místo tradičního ohňostroje. Konat se bude při každoroční akci První den spolu.
Autor: Město Vrchlabí
Zdroj: ČTK
Říj 25, 2023 | Ochrana životního prostředí
Tuzemské teplárny mohou čerpat do roku 2030 z předloni spuštěného dotačního programu HEAT na modernizaci provozu celkem 87 miliard korun z Modernizačního fondu. Dosud stát z těchto peněz rozdělil 15,5 miliardy korun. Teplárny mohou peníze čerpat na změnu využívaného paliva nebo modernizaci rozvodů tepelné energie. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), jehož zprávu o programu dnes projednala vláda. Kabinet nedávno naopak zrušil jiný dotační program pro teplárny, který měl zákazníkům kompenzovat vysoké ceny tepla v době energetické krize.
„Aby bylo teplo pro občany cenově dostupné a současně ekologicky udržitelné, potřebujeme investovat do modernizace a dekarbonizace našeho teplárenství. Jde o klíčovou složku energetické infrastruktury našeho státu, která dodává teplo do domovů více než 3,5 milionu lidí,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Z Modernizačního fondu byly na modernizaci tepláren vyhlášeny tři výzvy, jedna pak na modernizaci rozvodů. Státní fond životního prostředí aktuálně podle MŽP hodnotí 50 přihlášených projektů z těchto výzev. Rozhodnutí o podpoře v celkové výši 15,5 miliardy korun již dostalo 15 projektů, další výzvu by měl úřad vyhlásit na přelomu roku.
„Aktuálně si o dotace z Modernizačního fondu žádá celkem 50 tepláren a pokud všechny projekty uspějí, ušetříme ročně zhruba dva miliony tun hnědého uhlí a také přibližně pět milionů tun oxidu uhličitého. Navíc jednáme o dalších financích a navýšení alokace,“ uvedl Hladík.
Dotace jsou určené na velké i malé projekty, především na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s využitím obnovitelných zdrojů energie, případně energetického využití odpadů. Firmy mohou žádat o dotace na rekonstrukci nebo na úplnou výměnu zdroje tepla v soustavách zásobování tepelnou energií. Podporu mohou čerpat i na modernizaci a rekonstrukce zásobování tepelnou energií. Dotace mají podpořit úsporu primární energie z neobnovitelných zdrojů i využití tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla nebo odpadního tepla z průmyslové výroby.
Koncem loňského roku obhájil podle MŽP Státní fond životního prostředí i program podpory pro velké teplárenské projekty ve výši 1,2 miliardy eur (asi 29,7 miliardy Kč), jehož cílem je podpora dekarbonizace a modernizace tepelných jednotek. I tento program bude součástí výzev HEAT. Jeho cílem je nahradit stávající zařízení a také modernizovat stávající jednotky pro výrobu tepla tak, aby fungovaly na biomasu místo uhlí. Program umožní poskytovat přímé dotace vlastníkům stávajících tepelných jednotek a soustav dálkového vytápění, aniž by museli své investice individuálně oznamovat u Evropské komise. Program bude otevřený do poloviny ledna 2026.
Vláda před dvěma týdny naopak zrušila jiný dotační program pro teplárenství, jehož cílem bylo kompenzovat zákazníkům vysoké ceny tepla v loňském roce. Původně tento program vláda schválila na konci loňského roku a vyhradila pro něj 17 miliard korun, které měly teplárenských společností následně v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Důvodem nedávného zrušení dotací je podle kabinetu „nedostatek finančních prostředků v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření“. Podle tepláren tím utrpěli zejména odběratelé.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 23, 2023 | Ochrana životního prostředí
Na otázky klimatu a klimatické krize je potřeba se dívat jedním pohledem, protože klimatická krize nezná hranice. Na zahájení česko-německého klimatického dialogu to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pro Česko je podle něj zásadní zlomit narůstající tendenci světových emisí skleníkových plynů, a to nejpozději v roce 2025.
„Pokud chceme, abychom byli opravdu těmi tahouny ochrany klimatu, tak potřebujeme trošku jiný přístup, na který jsme doposavad v Evropě byli zvyklý. My totiž musíme celou řadu našich aktivit zrychlit, zpřesnit,“ řekl Hladík. Potřeba je podle něj také snížit byrokracii mnoha legislativ a povolovacích procesů. „Je to otázka nás jako politiků, ale je to otázka i celého veřejného nastavení,“ dodal.
Kromě opatření, jejichž cílem je snížení množství emisí skleníkových plynů, jsou podle Hladíka potřebná i opatření adaptační. Na klimatickou změnu se podle něj musí připravit obce, města i přírodu a krajinu.
„To je totiž to, co ovlivní životy naší generace. To je to, co se dotkne každého z nás. I proto musíme více vtahovat občany, obyvatele, a je jedno z jaké strany hranice, k těm věcem adaptačním, které se dotýkají jejich vlastních životů,“ řekl.
Ke globálnímu řešení klimatické krize přispívají i klimatické fondy, jako je například Zelený klimatický fond. Vznikl v roce 2010, je to mezinárodní fond, jehož cílem je financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích.
„Je potřeba zamyslet se nad tím, jakým způsobem globální sever globálnímu jihu tu pomoc dává,“ řekl Ladislav Miko, vládní zmocněnec pro mezinárodní vyjednávání v oblasti ochrany biodiverzity. Pomoc rozvojovým zemím se musí podle něj řešit komplexně. „Současně ale platí, že obrovské objemy finančních prostředků odcházejí z globálního severu na globální jih už teď v rámci rozvojové pomoci, v rámci nejrůznějších programů,“ řekl.
Velká část peněz, které jsou na podporu chudších zemí určené, podle něj nebere ohled na dopady na klima a biodiverzitu. Pokud by se rozvojové projekty řešily od začátku s ohledem na dopady na klima a biodiverzitu, byl by rozvoj pravděpodobně pomalejší, ale nemusely by se podle něj vynakládat další peníze na řešení problémů, které způsobily. Peníze podle něj musí být využívané efektivně, proto je potřeba zjednodušit byrokracii, která se s podporovanými projekty pojí.
Podle vedoucího oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu Radima Tolasze je důležité vědět, která opatření dávají smysl z hlediska možností dané země. „Dneska sklízíme, řekněme, problémy z toho, že jsme deset let zpoždění. Kdybychom řešili před deseti lety, jestli je lepší stavět soláry na poli nebo na střechách, kdybychom před deseti lety řešili, kde postavíme větrníky nebo jestli je lepší je stavět jenom na pobřeží, tak jsme o hodně dál, než jsme dneska,“ řekl.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
