Kvě 25, 2023 | Ochrana životního prostředí
Hlavní město vynaloží v letošním roce na projekty zlepšující životní prostředí celkem 40 milionů korun, což je meziročně stejně. Peníze dostane od metropole 81 žadatelů na 130 projektů. Peníze jsou určené na projekty v sedmi oblastech včetně veřejné zeleně nebo adaptace na klimatickou změnu. Rozdělení dotací dnes schválili pražští zastupitelé. Na úřad dorazilo 280 žádostí od 163 různých žadatelů v celkové sumě 110,3 milionu korun.
Žadatelé se mohli přihlásit v šesti konkrétních oblastech, kterými jsou veřejná zeleň, zelené učebny, ochrana přírody, ekologická výchova, výukové a vzdělávací programy pro školy a adaptace na klimatickou změnu. Sedmou je specifická oblast, kam patří projekty, které nelze zařadit do výše zmíněných kategorií. Patří sem například výcvik zvířat pro handicapované.
Nejvíc peněz půjde na adaptaci na klimatickou změnu, a to 11,06 milionu korun, kterými metropole podpoří 31 projektů. Druhá nejvyšší částka půjde na ekologickou výchovu, a sice 8,53 milionu korun. V této skupině podpoří město nejvíc žadatelů, a to 34. Více než osm milionů korun pak půjde na výukové a vzdělávací programy pro školy.
Radní dnes odsouhlasili pouze část projektů, a sice pouze ty, jejichž náklady nepřesahují 200.000 korun. Projekty v hodnotě nad tuto částku, které jsou v souhrnné výši za 32,87 milionu korun, musí schválit na svém čtvrtečním zasedání městští zastupitelé.
Autor: Magistrát hl. m. Praha
Zdroj: ČTK
Kvě 24, 2023 | Ochrana životního prostředí
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) před začátkem letní sezony rozmístí na několika vstupech do KRNAP detektory zvuku. Cílem je efektivněji postihovat nelegální vjezdy motorových vozidel do národního parku. Půjde o testovací provoz. Detektory budou součástí kamerových bodů, které data zasílají na dispečink. Pokud se zařízení osvědčí, ostrý provoz na některých vytipovaných místech by mohl začít před letní sezonou 2024. Detektory dodává soukromá firma.
„Regulaci dopravy v KRNAP se věnujeme dlouhodobě, a toto je jeden ze střípků do mozaiky, jak lépe řešit nelegální vjezdy do KRNAP. Provoz vjezdu motorových vozidel kontrolují strážci KRNAP, ale nemohou být všude 24 hodin denně,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Na plánované zahájení zkušebního provozu detektorů zvuku v Krkonoších upozornila Česká televize.
Ve zkušebním provozu je od loňského léta kamerový systém, který zaznamenává na vytipovaných místech průjezdy vozidel a vyhodnocuje podle databáze SPZ, které jede legálně a které nelegálně. Podle Drahného ale není kamerový systém samostatně pro potřeby Správy KRNAP dost efektivní, proto správa národního parku začne zkoušet detektory zvuku. Pokud se technologie osvědčí, detektory zvuku budou součástí kamerových bodů, tedy na vjezdech do národního parku, na desítkách míst.
„Kamerový systém se osvědčil, ale až na detaily, a to, že kamera se občas sepne až v okamžiku, kdy auto odjíždí, což je pro nás nedostačující. Novým nástrojem, který začneme letos zkoušet v terénu, je zvukový detektor, který spustí kameru v předstihu, než auto kontrolním místem projede. Je to nová technologie aplikovaná pro naše potřeby. Cílem je zklidnit podmínky v horách, které jsou pro vysoký počet nelegálních vjezdů, pro území národního parku nepřijatelné,“ řekl Drahný.
„V okamžiku, kdy ale systém zjistí vozidlo, které nemá oprávnění pro vjezd do národního parku, pak tato informace přijde úředníkům, kteří to začnou řešit. Pokud se technologie osvědčí, detektory zvuku doplní kamerové body. Za takové situace by mohla být těmito technologiemi osazena část Krkonoš již na letní sezonu 2024,“ řekl Drahný.
Jeden z vážnějších případů porušení návštěvního řádu motoristy z poslední doby se stal v srpnu 2021, kdy přes zákaz do Obřího dolu vjela skupina asi dvou desítek většinou zahraničních motorkářů. Poté, co policie po upozornění svědků dorazila do Pece pod Sněžkou, přistihla už jen některé z nich. Pokutu za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny dostali jen ti, kterým se to podařilo prokázat.
Krkonošský národní park se dlouhodobě potýká s enormní návštěvností. Návštěvnost KRNAP byla v roce 2022 rekordní. Krkonoše loni zaznamenaly více než 12,1 milionu návštěv, což je o 250.000 více než v dosud rekordním roce 2018. Nedávno zveřejněné údaje jsou za celou oblast Krkonoš včetně území KRNAP.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Kvě 9, 2023 | Ochrana životního prostředí
V pražské zoologické zahradě zahájili výstavu k ochraně biodiverzity. Představili ji dnes ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ředitel zoo Miroslav Bobek či náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti). Výstava se koná k 50. výročí úmluvy CITES a má lidem přiblížit problematiku obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin, které jsou úmluvou chráněny. Návštěvníci ji mohou vidět do středy 14. června. Zároveň zoo uvedla, že z každého vstupu půjde osm korun na ochranu biodiverzity, částka se tak zvyšuje o tři koruny.
„Hned po ničení přírodních biotopů živočichů a rostlin jsou aktivity jako sběr, lov, rybolov ničivým motorem celosvětového úbytku druhové rozmanitosti. Nadto je tu nelegální obchod s ohroženými druhy rostlin a zvířat nebo výrobky z částí jejich těl jako se slonovinou nebo nosorožčími rohy,“ uvedl Hladík.
Řekl, že obchod s volně žijícími zvířaty (wildlife trade) je spolu s nelegálním obchodem s tropickým dřevem čtvrtým nejvýnosnějším nelegálním byznysem s odhadovaným objemem v řádu stovek miliard korun ročně. Tuto problematiku má výstava přiblížit.
Mezinárodní obchod se živou přírodou je podle zástupců ministerstva životního prostředí (MŽP) velký komerční byznys a využívá nejen živá zvířata a rostliny, ale i o výrobky z nich, například na potraviny a léčiva nebo kožené zboží či exotické turistické upomínkové předměty. To se podle MŽP týká i České republiky, a to hlavně kvůli tradici chovatelství, zejména plazů a ptáků či pěstitelství například kaktusů.
„Výstava představuje i několik živočišných skupin, jejichž ochraně v oblastech přirozeného výskytu se věnuje rovněž Zoo Praha,“ řekl Bobek. „Uvedl bych například luskouny, na které se zaměřujeme zejména v Kamerunu. S radostí mohu potvrdit, že jejich ochrana CITES skutečně vedla k žádoucímu omezení mezinárodního obchodu,“ dodal.
Bobek dále uvedl, že úkolem zoologických zahrad je ochrana biodiverzity. „My jsme z toho důvodu požádali radu hlavního města, aby se částka z každého vstupu, která jde na projekty in-situ (ochranu fauny a flóry ve volné přírodě) zvýšila z pěti na osm korun,“ řekl Bobek. To dnes podle Komrskové rada hlavního města Prahy schválila.
Úmluva CITES chrání více než 6000 druhů živočichů a kolem 33.000 druhů rostlin. Z živočišných druhů České republiky chrání třeba orla královského nebo sokola stěhovavého.
Autor: ZOO Praha
Zdroj: ČTK
Dub 25, 2023 | Ochrana životního prostředí
Prezident Petr Pavel chce pořádáním seminářů nebo diskusí přispět k tomu, aby se debata o ochraně životního prostředí stala zcela věcnou a oproštěnou od emocí. Řekl to na dnešním setkání se zástupci neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí u příležitosti Dne Země. Schůzka se konala dopoledne na Pražském hradě.
Pavel před zástupci ekologických organizací připomněl, že otázky týkající se ochrany životního prostředí a třeba tzv. Green Dealu včlenil mezi své priority. Věnovat se jim chce především tím, že o nich bude diskutovat a bude je přinášet do různých debat. Lidi by chtěl přesvědčovat o tom, že nejde o přehnanou aktivitu nebo ekoterorismus, ale o realitu, ve které žijí a ve které se musí naučit vidět příležitost.
Na téma ekologie by rád pořádal semináře nebo třeba kulaté stoly. Prezident chce debatou docílit toho, aby se stala věcnou a oproštěnou od emocí, kterými je dnes prosycena. Je také připraven poskytnout záštitu různým akcím, které budou iniciativy na ochranu životního prostředí podporovat. Chce zároveň, aby Kancelář prezidenta republiky šla v ekologických opatřeních příkladem.
Pavel poznamenal, že jeho možnosti nejsou z hlediska pravomocí i času neomezené. Chce se proto soustředit hlavně na ochranu klimatu, energetickou transformaci a jejich dopad na sociální oblast, ekonomiku, ale i na běžný život lidí.
Na setkání s prezidentem byli pozváni zástupci více než dvou desítek neziskových organizací, které se ochraně životního prostředí věnují. Byly mezi nimi například Arnika, AutoMat, Český svaz ochránců přírody, Člověk v tísni, Frank Bold Society, Hnutí Duha nebo Greenpeace ČR.
V tiskové zprávě Pražský hrad uvedl, že počítá s dalšími schůzkami. „Jak v užším kruhu k jednotlivým tématům, tak v ještě širším okruhu účastníků než dnes. Vítám také možnost seznámit se s konkrétními projekty dobré ekologické praxe při mých cestách do regionů,“ uvedl Pavel.
Zástupci neziskových organizací podle Evy Hromádkové z komunikačního týmu prezidenta ocenili to, že se Hrad po dlouhé době tématu životního prostředí opět otevřel a že mohli o tématech na jeho půdě mluvit. Prezidentovi nabídli svou expertizu pro domácí i mezinárodní účely. „Na setkání zazněly argumenty například k tématům klimatických změn, odklonu od fosilních paliv, dopravy, ochrany přírody a obnovy funkční krajiny nebo odpadu,“ poznamenala Hromádková.
Organizace Zelený kruh, jejíž zástupce byl mezi pozvanými, v tiskové zprávě uvedla, že tématem setkání byla například role neziskových organizací ve společnosti. „Prezident a ekologické organizace shodně vnímají význam ekologie a potřebu ukazovat praktická řešení, dohodli se také na konkrétních krocích další spolupráce,“ uvedla. Spolupracovat chtějí při cestách prezidenta do regionů. Pražský hrad by se také mohl stát místem pro celospolečenská setkávání k tématům ochrany přírody, klimatu i zelené transformace české a evropské ekonomiky.
Autor: Pražský hrad
Zdroj: ČTK
Dub 14, 2023 | Ochrana životního prostředí
Organizace Greenpeace se odvolala proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Povolení těžit o pět let déle než dosud vydal v březnu Obvodní báňský úřad v Mostě pro společnost Severočeské doly, kterou ovládá skupina ČEZ. Podle Greenpeace v rozhodnutí chybí navazující a smysluplný plán na rekultivaci území po těžbě či posouzení negativních vlivů spálení bílinského uhlí na klima.
V rozhodnutí báňského úřadu jsou podle Greenpeace pochybení. Přestože těžba má skončit v roce 2035, schválený plán rekultivací podle organizace počítá s tím, že se bude těžit déle a na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055. Organizace se domnívá, že na základě takto povoleného záměru by mohla těžební společnost tvrdit, že nabyla legitimní očekávání k pokračování těžby i v letech 2035 až 2055 a požadovat od státu odškodné za neuskutečněnou těžbu. „Podobným způsobem argumentují těžební firmy v Německu, které dostávají za dřívější uzavírání dolů finanční kompenzace ve výši několika miliard eur,“ uvedla organizace.
Greenpeace také upozorňuje na to, že těžba v dole je limitována pouze vymezením plochy, na které je možná. Pokud by těžaři pomaleji těžili, mohla by hornická činnost v území pokračovat i po 2035. Organizace rovněž dlouhodobě kritizuje to, že úřady při rozhodování o prodloužení těžby neřeší negativní vliv, které by mělo spálení vytěženého uhlí na klima.
„Vláda přitom tento týden schválila východiska pro Státní energetickou koncepci, ve které si jako jeden ze strategických cílů vytyčila zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033,“ uvedl Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu ovšem prodloužení těžby není v rozporu s vládním plánem pro odklon od uhlí do roku 2033. Ten směřuje k zastavení spalování uhlí, například při výrobě elektřiny. Nevztahuje se ale na těžbu, která může vést například k prodeji uhlí na trhu.
S pokračováním hornické činnosti do roku 2035 souhlasili loni zastupitelé Mostu a dalších dotčených obcí. Záměr počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun hnědého uhlí. Těžbu hnědého uhlí za současnými limity schválila vláda v roce 2015.
Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2019 kladný posudek vlivu těžby plánované do roku 2035 na životní prostředí (EIA), doly musí splnit několik podmínek. Odstup od zastavěných území obcí má být 500 metrů.
Severočeské doly mají aktuálně povoleno těžit do roku 2030. Za limity je území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních. Proti pokračování těžby uhlí za povolenými limity jsou dlouhodobě ekologické organizace.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
