Dub 13, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ornitologové žádají lidi, aby neničili a neshazovali hnízda jiřiček a vlaštovek, které se v tomto období vracejí do Česka ze svých zimovišť v Africe. Shazování hnízd s vejci a mláďaty, s kterým se ornitologové každoročně setkávají, je v rozporu se zákonem o ochraně přírody.
Jiřičky i vlaštovky se podle ornitologů zpravidla vracejí na místo, kde se narodily. „Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let,“ řekl Lukáš Viktora, odborník České společnosti ornitologické (ČSO) na ochranu ptáků v zástavbě. Podle něj si oba druhy staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích.
Ornitologové se ale každoročně setkávají s případy, kdy se lidé snaží ptákům v hnízdění bránit například tím, že umisťují překážky do oken včetně bodců proti holubům. „Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít,“ vysvětlil Viktora. Vlaštovkám zase někteří lidé bránit vletět do budovy, v které mají hnízdiště. „Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny,“ doplnil Viktora. Pro jiřičky to může znamenat konec sezóny, jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít.
Lidem, kteří se obávají trusu pod hnízdem, ornitologové radí umístit pod hnízdo podložku, která trus zachytí. Pokud chce někdo jiřičkám a vlaštovkám se stavbou hnízda pomoci, může jim na zahradě připravit nádobu s hlínou, kterou zalije vodou, radí Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání. Oba druhy totiž potřebují na stavbu bláto.
Vlaštovky a jiřičky jsou považovány za tradičního posla jara. Když krmí mláďata, uloví jeden pták denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Dub 11, 2023 | Ochrana životního prostředí
Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold.
Tým analytiků a expertů Fakta o klimatu usiluje o věcnou a na ověřených datech založenou diskusi o klimatických změnách, expertní skupina Frank Bold poskytuje právní expertizy a také poradenství pro energetiku a zelené finance. „Z naší studie vyplývá, že dokážeme do roku 2030 získávat z obnovitelných zdrojů celou třetinu naší spotřeby. K tomu nám pomohou úspory a biomasa, ale především rozvoj obnovitelné energie ze slunce a větru. Fotovoltaika zažívá v posledním roce velký rozmach. Jak ale ukazují naše data, je potřeba podobně nastartovat i rozvoj energie větrné,“ uvedl Jan Krčál z Fakt o klimatu.
Krčál i další spoluautorka studie Laura Otýpková z Frank Bold poukázali na to, že invaze Ruska na Ukrajinu posílila tlak na transformaci evropské energetiky k ekologickým zdrojům a také snahy Evropské unie o snižování emisí skleníkových plynů. Legislativa v Česku už podle Otýpkové usnadnila pořízení solárních elektráren na střechy domů. „Čekají na nás ale další úkoly – vláda si musí stanovit ambiciózní cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů ve svých strategických dokumentech. K jeho naplnění budou potřeba další legislativní změny – otevření energetického trhu novým hráčům a zavedení chytrých řešení v měření i optimalizaci spotřeby a výroby,“ dodala.
Hlavními překážkami pro rychlý rozvoj energie z větru a slunce v Česku je podle Otýpkové vedle legislativy také dostupnost přenosové a distribuční infrastruktury. Přitom právě solární a větrná energie by měla podle studie ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie přispět nejvýrazněji. Podíl je nyní asi 17 procent, naprostá většina této energie pochází z různých forem biomasy. Energie ze slunce a větru může podle studie do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelné energie v Česku o 6,2procentního bodu.
Dalších 5,8procentního bodu dokáže Česko získat zvýšením energetické účinnosti, tedy hlavně zateplováním, výrazně vyšším využitím tepelných čerpadel a rozvojem elektromobility, uvádí studie. Počítá také s tím, že dalším rozvojem využívání udržitelné biomasy, včetně cíleně pěstované biomasy, je možné podíl obnovitelné energie v Česku zvýšit do roku 2030 o čtyři procentní body.
Evropská unie by měla v roce 2030 podle březnové dohody členských států a Evropského parlamentu produkovat z obnovitelných zdrojů 42,5 procenta celkové spotřeby energie. Dohoda zvýšila předchozí závazek, který byl 32 procent. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Aktualizace plánu odrážející březnovou dohodu se v Česku připravuje.
Autor: Jan Krčál (Fakta o klimatu)
Zdroj: ČTK
Dub 4, 2023 | Ochrana životního prostředí
Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.
Index, který je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo šesté od konce. Hůře dopadlo pouze Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je stejně jako před rokem Švédsko, následované Portugalskem a Francií.
Česko podle indexu stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijní průměr. Jen tuzemský průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent. Loni Česku v tomto ohledu náleželo 17. místo, letos se zařadilo na 19. příčku. Jednou z příčin nadprůměrných emisí je podle analýzy skutečnost, že česká ekonomika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU.
„Hlavní příčinou zvýšení emisí v průmyslu je návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů. Za přibližně 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR ale stojí spalování uhlí,“ komentovala výsledky analýzy mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Rychlá dekarbonizace energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost pro snižování emisí, dodala.
Kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí. V přepočtu na obyvatele se jedná v rámci unijní sedmadvacítky o 21. nejvyšší hodnotu.
Oproti minulému roku se Česko zhoršilo v produkci odpadu, zlepšilo se v jeho recyklaci. Podíl odpadů, které se povede znovu využít, v ČR meziročně vzrostl o tři procentní body na 43 procent. Republika si tak v tomto indikátoru polepšila o šest příček na 13. místo. Za tímto posunem stojí podle analýzy zřejmě efektivnější vybírání bioodpadu.
Samotná recyklace nicméně podle odborníků není řešením, efektivnější je snižovat množství produkovaného odpadu. Z tohoto hlediska si ale Česko naopak pohoršilo. Na jednoho obyvatele nyní připadá 570 kilogramů odpadu ročně, což odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent. Například v produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než mnohé evropské země, které se v celkovém pilíři stavu životního prostředí umístily lépe.
Podle indexu má Česko stejně jako loni nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce, dosahuje 16 procent. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich klesající schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší, konstatovali autoři analýzy.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Dub 4, 2023 | Ochrana životního prostředí
CHKO Český ráj chce zakázat používání dronů kolem hradu Trosky každoročně od začátku ledna do konce června. Při hnízdění ruší kriticky ohrožené sokoly stěhovavé, kteří jsou symbolem Českého ráje. Na vydání opatření se pracuje. Platit začne nejdřív od příštího roku, řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. Dravci se do lokality vrátili v roce 2019, jejich pokusy o vyvedení mláďat zatím nebyly úspěšné. Ochránci přírody se domnívají, že jedním z hlavních důvodů jsou právě každodenní přelety dronů nad Troskami.
Cílem je zakázat používat letadla bez pilota a jejich modely na území přírodní památky Trosky a v okruhu 300 metrů. Ochránci přírody na majitele dronů apelují, aby je do vzduchu v okolí hradu nevypouštěli v jarním období už ani letos.
„Zejména na počátku hnízdění jsou samice sokolů velmi citlivé. Vadí jim především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Pokud jsou vyrušeny, mnohdy hnízdo opustí. Hrozí pak zastydnutí vajec či úhyn mláďat hladem. To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety. Žádáme proto všechny milovníky létání s drony, aby svou zálibu provozovali někde jinde. Dejme sokolům šanci,“ uvedl v tiskové zprávě Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sokoli stěhovaví na Troskách naposledy úspěšně zahnízdili v roce 1957. Tito kriticky ohrožení dravci se do lokality vrátili v roce 2019, zatím ale byly jejich pokusy o vyvedení mláďat neúspěšné. Ochránci přírody se domnívají, že jedním z hlavních důvodů je pravděpodobně právě rušení drony. Jejich přelety nad Troskami jsou totiž téměř každodenní záležitostí.
Sokoli v současné době kromě Českého ráje hnízdí v České republice na více místech. Jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí jsou Jeseníky, dalšími jsou například České středohoří, České Švýcarsko či Moravský kras.
Sokol stěhovavý je nejrychlejší dravec na světě, který je velký zhruba jako vrána. Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží. Ve druhé polovině minulého století počty sokolů výrazně klesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v ČR stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2023 | Ochrana životního prostředí
Soustava sedmi tůní, která zadrží vodu, ale také místa ke sportování a odpočinku, by měla vzniknout v areálu Srnčí důl v Jablonci nad Nisou. Na projekt zhruba za milion korun získal spolek Milujeme Jizerky po 400.000 korunách od města Jablonec nad Nisou a z dotačního programu Libereckého kraje. Cílem je zadržet dešťové vody v soustavě sedmi zasakovacích tůní, zvýšit biodiverzitu a zlepšit biologickou stabilitu území, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová.
Vedle vytvoření sítě tůní plánuje spolek ve spodní části areálu umístění laviček a informačních tabulí, v plánu je také workoutové hřiště. „Chceme, aby oblast Srnčího dolu byla znovu přístupným a příjemným místem pro lidi, kteří si sem půjdou třeba zasportovat nebo užít hezké odpoledne v přírodě,“ doplnil za spolek jeden z jeho zakladatelů Daniel Honzig. Cílem podobných projektů je ale podle něj také zmírnění rizika záplav v obydlených oblastech v podhůří Jizerských hor.
Spolek Milujeme Jizerky založili dva jablonečtí rodáci Stanislav Dubský a Daniel Honzig, které spojila láska k přírodě a Jizerským horám. Cílem spolku je snaha o zachování krás Jizerských hor pro další generace a propojení lidí s přírodou. Spolek se zaměřuje na realizaci projektů na zadržení vody v krajině – od sázení stromků až po rekultivaci prostorů poškozených těžkou lesní technikou. Za dobu svého působení se už členům spolku a dobrovolníkům podařilo vysázet přes 3000 stromů v Jizerských horách a jejich podhůří.
Díky spolku vznikla edukační stezka v Hejnicích, v oblasti Kateřinek se podařilo zrekultivovat bezmála kilometr dlouhou přibližovací linku, po níž se v minulosti pohybovala těžká technika při těžbě dřeva, a přilehlé vytěžené holiny. Díky rozrušení terénu teď lokalita dokáže zadržet až čtyři miliony litrů dešťové vody ročně a významně tak pomáhá v boji se suchem. Dubský a Honzig se také snaží poučit návštěvníky hor o výhodách udržitelného turismu a pomáhají s úklidem v přírodě. Každoročně také pořádají takzvané Dobrotýdny, při nichž se už podařilo získat přes 150.000 korun pro handicapované.
Autor: Jablonec nad Nisou
Zdroj: ČTK
