Bře 31, 2023 | Ochrana životního prostředí
Opozice a koalice ve Středočeském kraji se přou kvůli ekologickým škodám v Milovicích na Nymbursku, obě strany se vzájemně obviňují. Podle ANO vedení kraje o stavu demolic a nakládání se sutí vědělo. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) nařčení odmítla. Hnutí se podle ní snaží na koalici přehodit problém, který vznikl za jeho vedení. Radní pro majetek Libor Lesák (ODS) podotkl, že ANO bylo v čele hejtmanství v letech 2016 až 2020 a za tu dobu nechalo spor s firmou RP Mladá vygradovat až do obžaloby.
Vyplývá to z vyjádření politiků zaslaných ČTK. Podle státního zástupce byl materiál ze zbouraných objektů po sovětské armádě nadrcen a rozvezen po celém areálu. Obsahoval přitom nebezpečný azbest. Případ prověřují kriminalisté pro podezření z neoprávněného nakládání s odpady a podvodu.
Podle serveru SeznamZprávy jsou mezi podezřelými středočeští úředníci i politici, kteří měli vyčištění vojenského prostoru na starosti. Někteří z nich přitom měli blízké vztahy s firmami, které se prací v Milovicích zúčastnily. „Prověřování je tak zaměřeno i na případný korupční rozměr celého případu,“ napsal soud podle serveru do příkazu k prohlídce.
Jedním z prověřovaných je podle SeznamZpráv bývalý radní za éry někdejší hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) a nyní opoziční zastupitel za ANO Robert Bezděk, který dojednával podmínky smlouvy o odstranění staveb. Klub ANO dnes jeho vinu odmítl. Připomněl, že finální smlouvu o vypořádání bezdůvodného obohacení a podmínek odstranění stavební suti se společností Mladá RP podepsala již Pecková. Suť měla být odstraněna do úrovně terénu a nerozdrcená přetěžena.
ANO míní, že zastupitelé za STAN a ODS na zastupitelstvu v lednu 2021 prokazatelně věděli, že subdodavatelé Mladé RP na betonové ploše letiště drtí materiál z demolic, který následně poskytují okolním obcím na opravu cest. „Nemůže být tedy sporu o tom, že tehdejší zástupci koalice Středočeského kraje museli prokazatelně vědět o stavu demolic jednotlivých objektů a způsobu, jakým bude naloženo se sutí, která demolicemi vznikne,“ uvedl klub ANO.
Pecková nařčení odmítla a označila za skandální, že se problém nedořešil za vlády ANO a že dohody o narovnání projednával radní pro zdravotnictví a bezpečnost Bezděk, ačkoliv to bylo mimo jeho gesci. Připomněla také, že kraji hrozila platba až 190 milionů korun. Policie podle ní prověřuje období před několika lety, kdy za odvoz nebezpečného odpadu podle smluv odpovídala RP Mladá. „Od roku 2020 území Milovic nemohlo být kontaminováno. Ve vojenském prostoru se nacházely od tohoto roku už jen dvě velké deponie, které kraj monitoroval i pomocí dronů,“ doplnila hejtmanka.
Radní pro majetek Libor Lesák (ODS) upřesnil, že RP Mladá budovy demolovala do roku 2014. V roce 2012 byla veškerá suť prodána této firmě za jednu korunu. RP Mladá měla zajistit likvidaci suti podle platné legislativy. „Hnutí ANO bylo ve vedení krajského úřadu v letech 2016 až 2020. Po dobu jejich působení ve vedení kraje nechali naopak celou situaci vygradovat až do obžaloby, kterou proti kraji vyvolala firma RP Mladá. Nám se podařilo po více než deseti letech soudních sporů situaci uklidnit a s firmou uzavřít finální dohodu,“ dodal Lesák.
Autor a zdroj: ČTK
Bře 30, 2023 | Ochrana životního prostředí
Z původně lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže mnohem lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny, se stal tzv. Model Živá krajina, jenž se může uplatnit v celé republice. Předseda spolku Živá voda Jiří Malík usiluje o lepší vodní režim v krajině téměř dvě desetiletí. Od té doby vzniklo know-how, které mohou sdílet obce i jednotlivci a s pomocí konkrétního příkladu, jednotné metodiky i počítačového programu mapovat a navrhovat klimaticky odolnější krajinu, řekl Malík na konferenci Živá krajina pro jižní Moravu ve Křtinách na Blanensku.
Odborníci dlouhodobě poukazují na problémy české krajiny, která nedokáže zadržet vodu. Způsobené je to především stylem hospodaření na polích a v lesích v mnoha posledních desetiletích i zásahy, které měly v minulosti naopak za cíl z krajiny vodu odvést. Ve Zdoňově a Křinicích na Náchodsku by se mohla krajina už brzy reálně proměnit.
„Začali jsme dělat opatření, která nepotřebují stavební povolení. Státní fond životního prostředí nám také přispěl na projektovou dokumentaci, kterou projednáváme s klíčovými vlastníky a do konce června bychom měli mít stavební povolení. Věříme, že během roku začneme dělat všechno, aby na sebe jednotlivá opatření navazovala. Město a státní správa se změnami souhlasí, drobnější vlastníci půdy také, líbí se jim to. Trochu jsme se zasekli s jedním velkým vlastníkem. Uvidíme, jestli to dopadne, nebo ne,“ řekl Malík. Podle něj nejsou nyní dotační tituly nastavené tak, aby z toho měli zemědělci zřetelný prospěch, proto musí být pro změny dostatečně nadšení.
Spolek Živá voda postupně pracuje na tom, aby se podařilo ideálně proměnit českou krajinu jako jeden celek a aby vznikl komplexní plán adaptace pro celé území, a to jak pro volnou krajinu, tak pro zastavěná území. Mezi pět kroků, které k tomu mají vést, patří plošné navrácení území vodě, která jí dříve patřila, jde tedy p mokřady, meandrovité toky řek či údolnice v orné půdě. Dále jsou to opatření, která zajistí zvětšení objemu vody, kterou dokáže krajina zadržet. Dalším krokem je snížení rychlosti odtoku vody z krajiny, také zvýšení podílu zeleně v krajině. A posledním krokem je transformace lesnictví a zemědělství, aby se do půdy vrátil život a půda dokázala pojmout více vody.
Spolupracovníci se s podporou spolku pustili už do řady projektů, které jsou v různé fázi rozpracovanosti. Neustále přibývá vyškolených dobrovolníků, kteří se mohou stát koordinátory ve své obci či blízkém okolí. Podle Malíka lze Model Živá krajina postupně replikovat na území celého Česka a díky dobrovolníkům a počítačovému programu půjde o výrazně rychlejší a levnější cestu, než kdyby se na přípravě podílely specializované projekční firmy. „Studie proveditelnosti jsou rozpracované pro 3000 kilometrů čtverečních, hotové jsou pro 300 kilometrů,“ řekl Malík. Ideální je podle něj řešit komplexně území celého povodí o velikosti alespoň deseti až 20 kilometrů čtverečních. Mapu projektů i další informace o proměně krajiny lze najít na webu Společně proti suchu. Studie proveditelnosti slouží jako podklad pro jednání s obcemi, státní správou a vlastníky a také jako základ projektu.
K rychlosti sběru dat a tzv. konturování krajiny má přispět i dotace ministerstva životního prostředí, díky němuž může být v projektu využita umělá inteligence. „Bude konturovat krajinu, tedy vnášet do ní nové linie, na základě daných parametrů. Také umělou inteligenci učíme hledat meliorace na základě dálkového průzkumu země. A dobrovolníci nám mohou pomoct sbírat data o všech melioračních zařízeních, když je objeví v terénu. Odborníci pak obrovské množství dat mohou zpracovávat,“ řekl Malík. Podle něj může být při dostatečné výpočetní kapacitě celé Česko takto „nakonturované“ za deset let.
Bez adaptace krajiny na projevy klimatické změny lze podle odborníků očekávat čím dál vyšší škody v různých odvětvích. Zatím jsou vidět především v zemědělství či lesnictví, ale mohou mít velký dopad i na průmysl, na turismus a problémem může být samotná dostupnost pitné vody.
Autor: Spolek Živá voda
Zdroj: ČTK
Bře 28, 2023 | Ochrana životního prostředí
Chystaná Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok u soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku by měla mít kolem 12.000 hektarů, předjednávají ji ochránci přírody. Obeslali obce s nabídkou setkání se zastupiteli. Za Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR o tom dnes informovala Karolína Šůlová. O záměru vyhlásit novou CHKO informoval na začátku března tehdy ještě náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jde o území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě.
Agentura začala z pověření ministerstva seznamovat obce, významné hospodářské subjekty, místní instituce a organizace s návrhem vymezení CHKO Soutok, její zonací a bližšími ochrannými podmínkami.
„Po padesáti letech snah, nejrůznějších výzev, petic, stanovisek, nekonečných jednání a diskusí byly nyní konečně zahájeny reálné kroky k zajištění územní ochrany oblasti soutoku Moravy a Dyje – mimořádně cenné krajiny mezinárodního významu. Pokud se podaří vyhlásit CHKO Soutok, bude odstraněn bezesporu největší dluh české státní ochrany přírody,“ uvedl ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout.
Cílem předjednání návrhu CHKO je shromáždit připomínky a podněty a zohlednit je tak, aby návrh měl co nejširší shodu v regionu ještě před zahájením oficiálního procesu vyhlašování ze strany ministerstva. CHKO vyhlašuje vláda, podle Hladíka by to „superrychle“ bylo ještě letos, reálně to vidí v polovině příštího roku. Chráněná krajinná oblast by měla vzniknout přibližně na 12.000 hektarech, kdy více než 90 procent lesů je ve vlastnictví státu. Do oblasti bude patřit zhruba desítka obcí.
„Řada schůzek již proběhla, nyní jsme obeslali všechny obce s nabídkou setkání se zastupiteli. Připravili jsme speciální webové stránky, kde se každý může s návrhem vymezení CHKO i její zonace seznámit v interaktivní mapové aplikaci. Je tu i návrh bližších ochranných podmínek a odpovědi na často kladené dotazy, které se v souvislosti s CHKO objevují. Web průběžně doplňujeme,“ uvedl Pešout.
V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v oblasti volají ochránci přírody několik desítek let, dodnes jsou tam ale jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy. Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých však podle vědců rychle ubývá. Podle nich mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů. Lesy ČR kritiku odmítají, dnešní lužní lesy v oblasti jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření.
Autor: CHKO
Zdroj: ČTK
Bře 23, 2023 | Ochrana životního prostředí
Členové záchranných stanic se dnes zaškolili v krmení netopýrů, kteří jsou po zimním spánku připraveni vrátit se zpátky do volné přírody. Do českých záchranných stanic se ročně dostanou stovky netopýrů, dnešní kurz měl proto za cíl záchranáře poučit o správné manipulaci s těmito zvířaty. Český svazu ochránců přírody (ČSOP) akci pořádal, účastnili se jí záchranáři z celé České republiky.
Podle Stýbla zachraňují stanice netopýry především na podzim, kdy je lidé najdou například ve skulinách domů či v dutinách stromů. V té době už je ale většinou příliš velká zima na to, aby mohli být vypuštěni zpátky do přírody. Záchranáři je tak podle Stýbla trochu vykrmí a uloží ke spánku, následně je na jaře, tedy právě v těchto dnech, vzbudí teplem.
„Teď přišlo jaro, je teplo, jsou i vhodné noční teploty pro vypouštění, takže netopýry připravujeme na vypuštění. Část z nich už jsme vypustili – ty, co byli v dobré kondici. Někteří byli příliš hubení, takže ti se musí ještě dokrmit. No a to se právě děje teď tady – pracovníci si mohou opravdu vyzkoušet, jak vypadá hubený netopýr, jak vypadá v docela dobré kondici, a jak rozkrmit hubeného netopýra, který vůbec neví, co se děje,“ sdělila odbornice Dagmar Cíglerová ze základní organizace ČSOP Nyctalus (ZO ČSOP Nyctalus).
Během školení drželi záchranáři netopýry v rukavicích a pinzetou je krmili moučnými červy. Odbornice Anna Bláhová ze ZO ČSOP Nyctalus vysvětlila, že pokud se organizace o netopýry stará déle, přimíchává jim do potravy také vitaminovou směs. „Vždycky je pro netopýry lepší, když odlétají a mají alespoň trošku něco v žaludku, než když si musí první co, honem nalovit, aby doplnili energii po zimě,“ nastínila Bláhová.
Během krmení se někteří netopýři zpočátku vztekali, jiní byli naopak celou dobu klidní. Stejně jako ostatní zvířata mají netopýři rozdílné povahy, komentovala jejich chování Bláhová. „Někteří jsou takové vysloveně bázlivější druhy, jako jsou třeba netopýři ušatí nebo černí, ti mohou umřít třeba i jen na vyděšení. Naopak netopýři rezaví jsou odolnější a snáze si zvyknou na lidskou ruku, takže i podle druhů se dá odhadnout jejich povaha,“ objasnila Bláhová a zároveň dodala, že záchranáři dnes krmili 17 netopýrů rezavých, deset pestrých, pět hvízdavých a jednoho černého.
Záchranáři si také mohli prohlédnout dva netopýry v rekonvalescenci po operaci. Jeden z nich měl podle Cíglerové strženou kůži na hlavě od uší až po čumák, na místo mu ale byla přišita náhradní tkáň a odborníci tak předpokládají, že se bude moct vrátit do volné přírody. Druhému netopýru bylo amputováno křídlo.
„Pokud má netopýr amputované křídlo, tak u nás dožívá jako trvalý handicap s tím, že už létat nemůže, takže už ho nemůžeme vypustit. Snažíme se tyto zvířata ochočit natolik, že se nechají pohladit, a potom je ukazujeme na těch osvětových akcích dětem a rodinám, aby získaly na netopýry jiný pohled – že jsou to vlastně roztomilá milá zvířátka,“ řekla Bláhová.
Zpátky do volné přírody vypouštějí odborníci zdravé netopýry už v těchto dnech. Netopýři ze školení pocházejí podle Bláhové ze Zahradního města v Praze, a tak jsou vypouštěni u Hamerského rybníka či u Záběhlického zámku.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Bře 18, 2023 | Ochrana životního prostředí
V sobotu 25. března se uskuteční globální kampaň na ochranu klimatu. Do akce s názvem Hodina Země se bude moct zapojit každý od jednotlivců přes organizace až po města či obce. Úkolem bude zhasnout světla po dobu jedné hodiny, a to mezi 20:30 a 21:30.
Zájemci by podle organizátorů měli svou účast potvrdit na webových stránkách hodinazeme.cz. Podle institutu mohou přispět ke zlepšení životního prostředí také vlastním závazkem, například snížením teploty v domácnosti nebo omezením konzumace masa. Inspiraci pro dobrovolné závazky najdou účastníci akce rovněž na webu, kde mohou zjistit i to, kolik emisí skleníkových plynů CO2 díky své činnosti ušetří.
„Hodina Země je zajímavá v tom, že lidem umožňuje osahat si velmi konkrétně souvislosti ochrany klimatu s každodenními životy,“ řekla Jitka Martínková z Klimatické koalice. Veřejnost se podle ní může díky kampani zabývat například otázkami, z čeho se skládá uhlíková stopa lidí či jaký má strava nebo doprava vliv na životní prostředí.
Hodina Země se poprvé konala v Sydney v roce 2007, podle ekologického institutu tehdy zhasla světla i budova australské opery. Od té doby se akce koná tradičně vždy poslední sobotu v březnu, po celém světě ji koordinuje Světový fond na ochranu přírody (WWF).
V České republice se kampaň pořádá od roku 2010. Loni se podle institutu zapojilo 756 jednotlivců, 133 obcí včetně 12 statutárních měst, 84 organizací, firem i škol a čtyři památky.
Autor: Klimatická koalice a Ekologický institut Veronica
Zdroj: ČTK
