Úno 16, 2023 | Ochrana životního prostředí
Doposud používané mapy byly podle ústavu odvozeny z měření na meteorologických stanicích a zobrazovaly pouze idealizované klimatické podmínky. Nové mapy zohledňují lokální efekty, například proudění chladného vzduchu do údolí nebo rozdíly teplot mezi jižními a severními svahy kopců.
„Z našich měření vyplývá, že lesy zmírňují extrémní výkyvy teplot a vytvářejí na velmi jemné škále mozaiku kontrastních mikroklimatických podmínek. Abychom tuto jemnou mozaiku mohli zmapovat, založili jsme v lesích národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko síť několika stovek měřicích stanic pro sledování mikroklimatu,“ vysvětlil spoluautor map Matěj Man z oddělení geoekologie Botanického ústavu AV ČR.
Na více než 500 místech měřili odborníci vzdušnou a půdní teplotu, kterou následně propojili s daty z leteckého a satelitního snímání. Díky tomu mohli podle ústavu vytvořit mapy mikroklimatu v rozlišení pěti metrů pro celou oblast národních parků.
Podle spoluautora map Josefa Brůny z oddělení geoekologie Botanického ústavu AV ČR pomohou mapy především při plánování ochrany a managementu území unikátního mikroklimatu. „Dobrým příkladem jsou chladné rokle Českého Švýcarska s výskytem horských biotopů a vzácných druhů v jinak nízko položené a spíše teplé polabské krajině. Nejnižší průměrné roční teploty se v chladných roklích pohybují kolem 6,3 stupně Celsia, což je srovnatelné s roční průměrnou teplotou například ve Stockholmu,“ sdělil Brůna.
Botanický ústav AV ČR je největším centrem botanického výzkumu v České republice, zkoumá vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. Tamní vědci se podíleli i na vývoji dataloggerů, které umožňují evidovat průběh teplot a půdní vlhkosti až po dobu deseti let bez nutnosti externího napájení. Právě díky dataloggerům mohou odborníci mikroklimatické mapy tvořit.
Sídlem Botanického ústavu AV ČR je zámek v Průhonicích.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Úno 15, 2023 | Ochrana životního prostředí
Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka. Hlavním cílem novely zákona je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků.
Nekula poznamenal, že snah o novelizaci zákona bylo již několik. Naposledy jeho projednávání skončilo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období. Ministerstvo chce novelu připravit letos a Legislativní radě vlády ji odeslat v červenci, stále tedy platí zákon z roku 2001. Uvedl, že škody způsobené zvěří jsou velmi vysoké a cílem novely je systematicky eliminovat jejich rozsah. Digitalizace podle něj má pomoci vyhodnocovat odstřely zvěře, protože zřejmě v určité míře se vykazují stavy zvěře, které neodpovídají realitě.
Plán lovu by se měl podle představ MZe stanovovat podle úrovně poškození lesa, což bude posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). „Bude možnost státní správy vstoupit do plánu a na základě své iniciativy plány navyšovat,“ doplnil Mlynář. Za významný prvek plánované novely spojený i s digitalizací označil kontrolu lovu. Měla sloužit mobilní aplikace, do které se budou nahrávat ulovené kusy zvěře. Do evidence budou moci nahlížet myslivci, majitelé pozemků i státní správa. Při nesplnění plánu lovu by měla hrozit sankce až do 200.000 Kč. Žižka upozornil na to, že v současnosti hrozí sankce pouze v případě, že nesplněním plánu lovu se překročily maximální stavy zvěře, což je v praxi velmi těžko prokazatelné.
Státní správa by podle novely měla mít možnost uložit navýšení odlovu zvěře nebo omezit či zakázat lov samců spárkaté zvěře starších dvou let. Mlynář uvedl, že novela nebude pracovat s pojmem normování zvěře, ale termínem minimální stavy a zvěří, která se v dané honitbě chová.
Novela by měla také rozvolnit podmínky lovu a umožnit například využití přístrojů nočního vidění nebo uvolnění lovu při sklizni, což dnes lze pouze v rámci mimořádných opatření Státní veterinární správy. Novela má sjednotit termín pro uplatnění náhrad škod za poškození zvěří na 60 dnů a zavést povinnost ohlásit škody sedm dní před sklizní a povinnost sepsat záznam. „Škody zvěří budou součástí informačního systému evidence myslivosti,“ uvedl Mlynář.
Ministerstvo chce také upravit definici myslivosti. Podle Mlynáře by novela měla obsahovat ustanovení, že myslivost je činnost, která poskytuje ekosystémové služby, což se týká nejen lovu, ale i chovu zvěře a obstarávání zvěře jako národního přírodního dědictví. Měla by obsahovat i to, že myslivost je vykonávána nejenom mysliveckými spolky, ale i vlastníky lesů nebo zemědělci.
Podle představ ministerstva by se měla změnit a zefektivnit podoba státní správy myslivosti. Na nejnižší úrovni obcí s rozšířenou působností by se myslivosti věnoval úředník na plný úvazek. V současnosti je běžné, že se lidé pověření správou myslivosti musí věnovat i řadě jiných témat. Novela by měla zajistit, aby lidé ke správě myslivosti měli odborné předpoklady. Jednou z podmínek má být, že se věnují správě myslivosti alespoň pět let, nebo vysokoškolské vzdělání.
Při pronájmu státních honiteb by se podle připravované novely také měla zohlednit existence místních spolků a měly by mít větší šanci stát se nájemcem. Pronájem by také by měl nově být na pět až deset let.
Tématem, které často zmiňují i nevládní organizace, je snížení minimální výměry honiteb. V současnosti je to 500 hektarů. Ministerstvo k tomu podle Mlynáře spíše moderuje diskusi a lze očekávat, že o některých hodně diskutovaných tématech se rozhodne při projednávání ve Sněmovně.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Úno 14, 2023 | Ochrana životního prostředí
Seznam zvláště chráněných území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava na Břeclavsku se rozrostl o přírodní památku Kočičí kámen. Jde o území o rozloze asi 1,25 hektaru, kdy předmětem ochrany jsou především stepní trávníky. Nově je tak v CHKO 17 zvláště chráněných území.
Lokalita Kočičí kámen leží přibližně dva kilometry jižně od Klentnice. Jde o nenápadný vápencový skalní výchoz obklopený vinicemi. Ve středověku se tam vápenec těžil, což dokládá i malá lomová stěna. Předmětem ochrany jsou stepní trávníky, které území pokrývají z větší části. V nich rozkvétají či rostou například hvozdík Pontederův, kavyl vláskovitý, šalvěj luční, koniklec velkokvětý či hlaváček jarní. Botanici tam v minulých letech napočítali dohromady přes 200 druhů vyšších rostlin. V roztroušených křovinách hnízdí několik párů pěnice vlašské a ťuhýka obecného, občas tam lze zahlédnout i vzácného střevlíka hrbáče černého.
Zvláštní ochrana této lokality je podle Kmeta důležitá. „Ve zvláště chráněných územích například není možné zemědělsky hospodařit, nebo jen za zcela specifických podmínek na takzvanou výjimku. Ochrana touto formou je v tomto případě adekvátní,“ uvedl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Kočičí kámen byl chráněný od roku 1951 jako součást rezervace s názvem Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. V roce 1988 byla rozdělena na tři samostatné státní přírodní rezervace, kdy v roce 2000 byly rezervace opět sloučeny do jedné, aby je v roce 2004 nahradila nová Národní přírodní rezervace Tabulová. Ta zahrnuje Stolovou horu a Růžový vrch se zříceninou Sirotčího hrádku, ale bez Kočičího kamene.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: AOPK ČR
Úno 13, 2023 | Ochrana životního prostředí
Za vypuštění nebezpečných látek do řek by měly podniky platit pokutu v maximální výši 25 milionů korun oproti současným pěti milionům. Přísnější tresty hrozí i při dalších proviněních v souvislosti se znečištěním vodních toků. Vyplývá to z novely vodního zákona, kterou do připomínkového řízení předkládá ministerstvo životního prostředí. Reaguje tím na případ havárie na řece Bečvě ze září 2020, kdy uhynuly desítky tun ryb kvůli otravě kyanidy.
Podle důvodové zprávy je nutné uplatnit vyšší sankce, protože odpadní vody obsahující toxické látky představují větší nebezpečí pro vodní prostředí i pro společnost než běžné splašky. Novela zákona tak kromě zvýšené horní hranice pokuty na 25 milionů korun pro právnické a fyzické osoby podnikající navrhuje zvýšit peněžní tresty až na 500.000 korun pro fyzické osoby nepodnikající. V současnosti platí lidé pokuty v maximální výši 100.000 korun.
Zároveň by se měla navýšit pokuta ze současných 500.000 korun až na pět milionů pro původce havárie, kteří danou událost nenahlásí příslušným orgánům. Až dva miliony korun by také měl zaplatit ten, kdo nepodnikne kroky ke zneškodnění havárie.
Kamil Repeš z neziskové organizace Arnika sdělil deníku Právo, že plánované sankce vnímá jako příliš mírné. Podle Repeše by pokuta za vypuštění nebezpečných látek do řek měla být dvojnásobná, tedy až 50 milionů korun.
„Pouze takto vysoká pokuta může představovat pro největší průmyslové podniky v České republice ekonomickou hrozbu, které už bude třeba předejít preventivními opatřeními,“ řekl Právu Repeš.
Ekologická havárie, kterou v neděli 20. září 2020 podle České inspekce životního prostředí zapříčinily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.
Kauzu začal koncem ledna letošního roku projednávat vsetínský okresní soud. V případu je obžalována společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Sedmašedesátiletému Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest. Před začátkem soudu Havelka popřel, že by on nebo podnik způsobili otravu řeky Bečvy, jak jim klade za vinu obžaloba.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Úno 12, 2023 | Ochrana životního prostředí
Myslivci ode dneška nesmějí při lovu na mokřadech používat olověné broky. Vyplývá to z nařízení EU. V tiskové zprávě to uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO), která se mimo jiné věnuje ochraně ptáků. Uvedla, že na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně uhyne podle odhadů milion ptáků, což je sedm procent všech zimujících ptáků. Otráví se poté, co broky snědí při sběru potravy. Podle ornitologické společnosti se již podařilo zdokumentovat vliv otravy u 40 druhů vodních ptáků a 24 suchozemských druhů.
Ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek uvedl, že myslivci každoročně vystřílí do mokřadů až pět tisíc tun olověných broků. „Velká část z nich ale mine cíl a dopadne do krajiny. Hrabaví ptáci, jako koroptve nebo bažanti, je mohou spolykat místo kamínků, které potřebují ke správnému trávení, vodní ptáci je většinou spolknou při sběru potravy ze dna,“ doplnil. Uvedl také, že zhruba tři miliony ptáků mají kvůli otravě zdravotní problémy.
Podle ČSO k zákazu používání olověných broků v EU vedla nedostatečná regulace na úrovni členských států a odpor mysliveckých organizací. Vermouzek poznamenal, že zákaz používání olověných broků k lovu pernaté zvěře obsahuje myslivecký zákon z roku 2001, platnost tohoto ustanovení ale byla původně odložena o deset let.
To podle něj vedlo k tomu, že se prosadila změna, která omezila používání broků jen na mokřadech a v praxi zákaz vůbec nefungoval. Uvedl, že nařízení EU jasně definovalo mokřady a omezení platí i například na rybnících, přehradách nebo u řek. Platí také ve stometrovém ochranném pásmu kolem nich a nařízení i přímo zakazuje myslivcům olověné broky mít v těchto místech u sebe.
ČSO upozorňuje na to, že zákaz sníží sekundární otravy dravců a mrchožravců, kteří se otravují pozřením kořisti zastřelené olověnými broky.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
