Úno 9, 2023 | Ochrana životního prostředí
Karlovarský kraj pokračuje v přípravě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Vytvořil pracovní skupinu, která projednala možné výhody i nevýhody vyhlášení tohoto stupně ochrany, a následně doporučila pokračovat v záměru, informoval náměstek hejtmana Karlovarského kraje Karel Jakobec.
Vzniku CHKO se věnuje také Ústecký kraj, na jehož území by také zasahovala. Vyhlášením CHKO se zabývají ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). CHKO pak ve finále vyhlašuje vláda svým nařízením.
K záměru vytvoření CHKO Krušného hory se Karlovarský kraj přihlásil před dvěma lety. Podle Jakobce se stává kdysi opomíjená oblast Krušnohoří vyhledávanou turistickou destinací i zajímavou lokalitou k bydlení, a měla by se tak dočkat potřebné ochrany. Pracovní skupina projednala možné výhody a nevýhody vyhlášení CHKO nejen z hlediska péče o přírodu a krajinu, biodiverzitu, ale rovněž z pohledu zemědělského a lesnického hospodaření, územního plánování, rozvoje obcí, urbanistiky a architektonického dědictví. Zaměřila se také na oblasti cestovního ruchu a s ním související turistické a sportovní využití.
„Pracovní skupina předložila radě kraje ucelený materiál, podle kterého rada doporučila, abychom v této činnosti dále pokračovali. Zároveň mi uložila, abych jednal se starosty dotčených obcí v průběhu dvou tří měsíců. Jejich názor bude zásadní,“ uvedl Jakobec.
Na podporu vyšší ochrany Krušných hor byla vyhlášena i petice. Na stránkách chkokrusnehory.cz ji dosud podepsalo zhruba 5300 lidí. Ministerstvo loni v červnu petici převzalo. Podklady k možnému vyhlášení CHKO Krušné hory by měly být hotové letos na jaře.
Rozhodovat se ještě bude o přesné rozloze nové CHKO. Území Karlovarského kraje by mělo být ohraničeno obcí Stříbrná a Přebuz až po Boží Dar, jižní část by končila u Nejdku a Jáchymova. Zonaci, čili odstupňovaná pásma ochrany, která budou náležet jednotlivým územím, má připravit AOPK.
Za chráněnou krajinnou oblast lze podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlásit rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.
Česko má v současné době 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země. Na území Karlovarského kraje je dosud jediná CHKO, a to Slavkovský les.
Autor: Karlovarský kraj
Zdroj: ČTK
Úno 4, 2023 | Ochrana životního prostředí
Zadržování vody v krajině patří mezi hlavní terénní aktivity Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). V posledních více než 20 letech se na území KRNAP uskutečnily tři rozsáhlé projekty na podporu mokřadů a na dalších podobných národní park pracuje, vyplynulo z informací Správy KRNAP. Zachování mokřadů na hřebenech Krkonoš je klíčové pro zachování arkto-alpínské tundry, toho nejcennějšího, co nejvyšší české hory nabízejí.
„Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu. Význam tohoto ekosystému pro přírodu Krkonoš i pro lidi v Krkonoších i v podhůří si velmi dobře uvědomujeme,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
V letech 2010 až 2014 šlo o projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 o projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 o projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách. Podniknuté kroky by měly pomoct zlepšit stav původně podmáčených či rašelinných smrčin, vést ke stabilizaci a zlepšení přírodního prostředí, včetně zlepšení mikroklimatu.
„Naše pozornost v posledním jmenovaném projektu se soustřeďuje na rozlohou menší rašeliniště, zejména na rašelinné a podmáčené plochy v lesních společenstvech. V první části projektu revitalizace vodního režimu jsme zaznamenali plochy vhodné k úpravě a vznikl materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy revitalizačních opatření. V průběhu druhé části projektu provádíme opatření na jednotlivých plochách,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch budují systém malých a velkých přehrážek, na některých místech se zahrnou dříve vybudované kanály. „Přehrážky slouží zejména ke zpomalení odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště,“ uvedl Drahný.
V místech, kde je dopad odvodnění menší, hladina podzemní vody výrazně nekolísá a nejsou tam patrné ani rychlé odtoky vody z místa spadu srážek. „Zadržení vody pomocí přehrážek vede ke vzniku drobných tůní a blízké okolí odvodňovacích kanálů je ve srovnání s původním stavem výrazně vlhčí a získává mokřadní charakter. V těchto tůních se již následující rok rozmnožují obojživelníci. Pokud se na ploše vyskytovala místa s mokřadní vegetací, tato vegetace se šíří do blízkého okolí,“ uvedl Drahný.
Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště. Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem nuly, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1500 milimetrů a souvislá sněhová pokrývka tam leží od začátku listopadu do konce dubna. „Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů,“ uvedl Drahný.
K tomu nejcennějšímu, co krkonošská rašeliniště nabízejí, patří například drobný keříček ostružiník moruška, pták slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské nebo bylina všivec sudetský. „V Krkonoších jsou dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště lze nalézt na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi také kopečky – bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky,“ dodal Drahný.
Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů náleží mezi nejpozoruhodnější biotopy Krkonoš. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš – Úpské rašeliniště a Pančavská louka – byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tzv. Ramsarské úmluvy.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Úno 3, 2023 | Ochrana životního prostředí
Lidé z obce Horní Stakory a okolí od února podepisují petici proti nadměrnému kácení stromů v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos na Mladoboleslavsku. Společnost Forestlaan, která tam od roku 2021 vlastní většinu lesa, začala s rozsáhlejším kácením loni. Podle Jiřího Hoštičky ze společnosti Forestlaan jde pouze o probírkové kácení, které je v souladu s platnými limity pro těžbu. Petici doposud podepsalo přes 760 lidí.
„Lidé jsou znepokojeni, dlouho se tam nic nedělo a loni se začalo kácet masivně, limity jsou podle nás velmi volné s ohledem na to, že je to rezervace, kde žijí vzácné druhy,“ řekla předsedkyně petičního výboru Eva Smažíková. Iniciátoři petice žádají o okamžité zastavení těžby. Petici chtějí zaslat krajskému odboru životního prostředí, chráněné území je v péči Středočeského kraje. „Vůbec se nepočítá ani s tím, že by tam zůstalo mrtvé dřevo, které je potřeba třeba jako úkryt pro vzácné druhy, spíš se to začíná blížit lesoparku,“ doplnila Smažíková.
Na Českou inspekci životního prostředí a krajský úřad se už obrátila i místní ochranářská společnost. „Zajímavé je, že v bývalém hospodářském plánu se mohlo na jeden hektar vytěžit 1,9 metru krychlových dřeva a v tom současném pro roky 2022 až 2031 se může na jeden hektar vytěžit 5,77 metrů krychlových,“ řekla za Český svaz ochránců přírody Klenice Milada Vrbová. Podle Hoštičky je kácení v souladu s platným hospodářským plánem. „Jedná se o probírku, z lesa se těží ty nejméně kvalitní stromy,“ řekl. Probírka má podle něj vytvořit podmínky pro další růst ponechaných stromů. „Porosty byly dlouhodobě zanedbané, a proto je zásah tak razantní,“ doplnil.
„Máme informace o prováděných zásazích na území přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos již z konce minulého roku, a to z několika zdrojů. Od té doby se situací zabýváme,“ řekl mluvčí hejtmanství David Šíma. Těžbu podle něj aktuálně prověřuje Česká inspekce životního prostředí. „Ta se v souladu se svými kompetencemi obecně zabývá dodržením například schváleného objemu těžby, ale také způsobem provedení s ohledem na dodržení ochranných podmínek území,“ doplnil mluvčí. Do ukončení kontroly podle něj není možné podávat další informace. „Nicméně odbor životního prostředí a zemědělství nemá doposud informaci o tom, že by v rámci této kontroly bylo Českou inspekcí životního prostředí zjištěno zjevné porušení zákona vedoucí k zákazu takto prováděné těžby,“ uvedl mluvčí.
Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena v roce 1950 na ploše 240 hektarů. V rezervaci jsou vzácné druhy rostlin i zvířat, které dokumentuje i naučná stezka s informačními tabulemi.
Autor: ČSOP Klenice
Zdroj: ČTK
Úno 2, 2023 | Ochrana životního prostředí
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v rámci projektu Vracíme vodu lesu za roky 2019 až 2022 vybudoval nákladem 850 milionů korun 500 různých staveb na zadržení vody v krajině. Letos chce investovat čtvrt miliardy korun do 180 staveb a do projekční přípravy 110 dalších. U příležitosti dnešního Světového dne mokřadů to uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a starají se také o 38.000 kilometrů vodních toků.
Podnik od roku 2019 v lesích cíleně buduje nebo obnovuje tůně, mokřady, lesní nádrže, prameniště nebo meandrující potoky, které dokáží zadržet vodu v krajině a zmírnit sucho. „Jde většinou o technicky jednoduché, levné a účinné terénní úpravy, které prospějí krajině i vodomilným rostlinám a živočichům. Opatření patří k evropským adaptačním změnám v lesnickém hospodaření, kterými reagujeme na změny klimatu,“ uvedl generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.
Lesy ČR například obnovily Borkovická blata na Táborsku, mokřad u vodního toku v Dlouhém Újezdě na Tachovsku nebo tůně u obnoveného přítoku Třeslice v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko na Náchodsku. Významným projektem je podle podniku obnova vodního režimu v lokalitě lužních lesů u soutoku Dyje s Moravou, která je pro své přírodní bohatství označována jako Moravská Amazonie.
Lesy ČR za loňské první tři čtvrtletí meziročně znásobily hrubý zisk na rekordních 7,39 miliardy korun z předloňských 2,9 miliardy Kč. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Úkolem Lesů ČR v nadcházejícím období je především obnova lesů po kůrovcové kalamitě.
Autor: Lesy ČR
Zdroj: ČTK
Led 16, 2023 | Ochrana životního prostředí
Vláda podle několika ekologických organizací alespoň částečně plní své sliby ve většině ekologických témat, mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů, v ochraně půdy a zemědělské krajiny a v evropské politice ochrany životního prostředí. V žádném ze svých slibů ale nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla či slibovala, tvrdí ekologové.
Negativně hodnotí například kroky ministerstva zemědělství (MZe) v ochraně a obnově lesů. Na hodnotící zprávě ekologů se podílelo Hnutí Duha a další členové asociace ekologických organizací Zelený kruh. MZe se proti kritice některých svých kroků ohradilo, ekologické organizace považuje za partnery.
„Rok od chvíle, kdy vláda Petra Fialy získala se svým programem důvěru poslanců a poslankyň, udělala pokrok v 11 z 15 ekologických témat, které dlouhodobě sledujeme. Pouze ve čtyřech tématech však došlo k zásadnějším krokům a většímu celkovému posunu,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
Ekologové mimo jiné vyčítají vládě to, že předložila balíček zákonů k reformě stavebního práva, které podle nich prohlubují omezení účasti veřejnosti oproti stavu v roce 2017, ačkoli slíbila obnovení práva veřejnosti účastnit se povolování staveb. Podle ekologů by tak veřejnost byla vyloučena z řízení o výjimkách ze zákazů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Ministerstvo životního prostředí ale připomnělo návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku, který zachovává pravidla účasti veřejnosti. „Není tedy možné tvrdit, že omezuje účast veřejnosti oproti současnému stavu. Také platí, že účast v řízeních o stavbách s významným dopadem na životní prostředí (EIA) zůstává zachována, stejně jako účast v řízeních vedených v chráněných územích,“ sdělilo ministerstvo ČTK.
Ekologové kritizují také počiny ministerstva zemědělství v lesnictví. Například fakt, že dosud nebyla předložena novela zákona o myslivosti, ačkoli ji odborná veřejnost připravila. Nečinnost ministerstva podle ekologů znemožňuje obnovu odolnějších lesů kvůli přemnožené zvěři. MZe uvedlo, že novela bude projednána tento rok. Chce navíc zavést elektronický informační systém, který usnadní administrativu a komunikaci spojenou s výkonem práva myslivosti.
Úřad také odmítá tvrzení ekologů, podle kterých nebylo výběrové řízení na generálního ředitele Lesů ČR zcela transparentní. Nového ředitele Dalibora Šafaříka doporučila odborná komise. Ministerstvo ho označuje za zkušeného lesnického manažera, podle ekologů ale není zárukou slibované změny.
Ekologové zároveň kritizují nový program podpor adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, na základě něhož podle nich dává ministerstvo vlastníkům lesů peníze za momentální neudržitelné hospodaření namísto toho, aby podporovalo biodiverzitu a přizpůsobení lesů vůči klimatické změně. Vlastníci dostávají peníze zejména na výsadbu lesů, které budou odolné vůči změně klimatu, reagovalo ministerstvo. Loni za tímto účelem uvolnilo 2,25 miliardy korun.
Převážně kladně pak ekologové hodnotí kroky MZe v oblasti půdy a zemědělství, vyzdvihli například důležitost vzniku úhorových ploch, což přispěje i ke zlepšení vodních ploch. Ekologové zároveň oceňují podporu menších zemědělců. Naopak negativně vidí roli českého předsednictví v EU v otázce pesticidů, jelikož podle nich Česko aktivně blokovalo projednávání nařízení o udržitelném používání pesticidů. Podle Mze se však ČR naopak snažila férově nastavit snížení spotřeby pesticidů a Evropská komise poté navrhla povinné procento snížení užívání pesticidů podle úrovně spotřeby v jednotlivých státech místo plošného nařízení.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
