Led 13, 2023 | Ochrana životního prostředí
Plzeňský kraj vyhlásil nový dotační program Zdravá krajina. Má zlepšit životní prostředí regionu. Pro letošek na něj vyčlenil šest milionů korun. Je rozčleněn do tří titulů zaměřených na výsadbu dřevin, zadržování vody, ochranu druhů i jejich rozmanitost a ochranu biotopů a ošetření významných stromů. Žádosti budou přijímány od 1. března.
Krajina podle Bernarda není v dobrém stavu. Sucho, eroze nebo povodně ji zasahují mnohem víc než v minulosti. „Proto jí chceme vrátit původní funkci a rozmanitost. Pomocí malých dílčích opatření dokážeme zlepšit její stav. Každý z nás se může zapojit drobným zásahem,“ řekl náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN). Zdravá krajina je podle Bernarda aktivitou kraje, která se snaží zadržet vodu v krajině, revitalizovat vodní toky, obnovit prameniště a staré polní cesty.
Krajina podle náměstka ztrácí vodu, přichází o biotopy. Bylo chybou, že se voda svedla do umělých koryt řek, která se vybetonovala nebo narovnala. „Dnes se stává voda v přírodě nejvzácnější komoditou a krajinu musíme změnit tak, abychom biodiverzitu zvyšovali, vytvářeli remízky, tedy místa mezi poli a cestami, kde nezasahuje člověk a kde necháme přírodu volně působit tak, aby v ní byly různé živočišné druhy,“ řekl Bernard. V rámci aktivity Zdravá krajina vznikl informační web, kde jsou příklady dobré praxe.
Neinvestiční dotační titul číslo 1 je na zvyšování druhové rozmanitosti, ochranu druhů, biotopů a stanovišť, arboristická ošetření stromů. „Schválený objem je dva miliony korun. Žádosti budou přijímány do 15. března,“ řekla mluvčí kraje Eva Mertlová. Suma i termíny jsou stejné i u dotačního titulu 2 na výsadbu dřevin, které mají zlepšit lokální mikroklima a retenci vody.
Dotační titul číslo 3 je určený na zadržování vody a na snižování dopadů sucha pomocí tůní, mokřadů, opatření pro přirozenou retenci srážkových vod zasakovacími prvky, průlehy, opatřeními zabraňujícími vtoku srážkových vod do kanalizace a podobně, dále pak opatřeními pro zpomalení odtoku z lesních pozemků, jako jsou svodnice, přehrázky a vsakovací jímky. Objem peněz je také dva miliony koruny, ale žádosti se mohou podávat až do konce března.
Autor: Plzeňský kraj
Zdroj: ČTK
Led 11, 2023 | Ochrana životního prostředí
Středočeský kraj dnes začal přijímat žádosti o dotace ze dvou fondů zaměřených na životní prostředí. Z jednoho jsou hrazeny projekty na ochranu krajiny před suchem a povodněmi, druhý má podpořit environmentální vzdělávání. Žadatelé si rozdělí 20, respektive sedm milionů korun, žádosti lze podávat do 26. ledna, informoval mluvčí kraje David Šíma.
Z prvního fondu půjdou peníze na výstavbu nových nebo obnovu zaniklých rybníků, malých vodních nádrží, tůní a mokřadů či na jejich rekonstrukce a odbahnění. O dotace mohou žádat obce do 2000 obyvatel, dobrovolné svazky obcí, nepodnikající fyzické osoby, neziskové organizace a spolky.
Druhý program má přispět na ekologické výukové programy, výrobu naučných materiálů, pobyty v naučných střediscích ekologické výchovy, odborné exkurze nebo na budování naučných stezek.
Z krajských fondů je také financována činnost dobrovolných hasičů a Integrovaného záchranného systému nebo projekty zaměřené na prevenci, sport a volný čas, sociální věci a zdravotnictví.
Autor: Středočeský kraj
Zdroj: ČTK
Led 11, 2023 | Ochrana životního prostředí
Vláda Petra Fialy (ODS) chce pokračovat v investicích do opatření k ochraně před následky sucha, do příštího roku proto aktualizuje koncepci z let 2017 až 2022. Po dnešním jednání kabinetu, který probral plnění pětiletého plánu, to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva životního prostředí. Díky investicím, které ročně dosahovaly 16 miliard korun, se podle něj podařilo v posledních letech rozšířit systémy s pitnou vodu k více než 100.000 obyvatel.
Jurečka uvedl, že pro vládu je řešení problémů spojených se suchem důležitou prioritou.
Na realizaci opatření obsažených v dnes hodnocené koncepci vydalo průměrně každoročně 13,2 miliardy korun ministerstvo zemědělství, 2,7 miliardy korun ministerstvo životního prostředí. Vybudováno bylo 686 kilometrů vodovodních sítí, 34 úpraven pitné vody a financováno 63 projektů propojení vodárenských soustav, což umožnilo nově napojit 104.000 obyvatel. Koncepce vznikla na základě práce komise Voda-sucho ustavené ministry zemědělství a životního prostředí v roce 2014.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Led 6, 2023 | Ochrana životního prostředí
Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.
Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1060 hektarů a na jeho uhašení, které trvalo 20 dní, se podílelo 6000 hasičů se 400 kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení.
Analýzu požáru provedla skupina expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu Akademie věd ČR. Prováděli i simulace postupu požáru za různých okolností pomocí americké technologie FlaMap. Jediným realistickým alternativním scénářem bylo podle vědců právě odstranění kůrovcových souší, vyklizení dřeva a vznik holin s trávou a křovinami. Jenže i na holinách by byl podle výsledků studie požár silný.
„Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo,“ píše se ve studii. „Pravděpodobně by ale trval kratší dobu,“ doplnili vědci.
Také zkoumání následků požáru v Českém Švýcarsku ukázalo, že holiny požár nezpomalily. „Z terénní analýzy typu a způsobu hoření je patrné, že holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich ‚vyčištění‘, tj. přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků v podobě větví a podobně,“ uvedli experti.
Oheň při letním požáru v parku podle nich dokázal překonat všechny typy lesa, včetně živého borového lesa, skalek nebo i podmáčených míst. Přirozené bariéry v podobě typu terénu a porostu hrály v boji s ohněm jen druhotnou roli. „Na některých místech prochází okraj požářiště odumřelými smrkovými porosty bez zjevného rozdílu mezi silně shořelou a nezasaženou částí lesa. Lze předpokládat, že na těchto místech byla role hasičů v zamezení šíření požáru klíčová,“ popsali situaci vědci.
Primární příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly podle analýzy mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku podle studie nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.
„Rozhodně do budoucna nedokážeme předejít vzniku dalších požárů, ale musíme se ponaučit a mít jasně připravené postupy, které zajistí uhašení požáru v jeho zárodku,“ sdělil dnes ke studii ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na webu ministerstva. Studie bude podle úřadu podkladem pro rozhodování o preventivních opatřeních v lesích národních parků. Ministerstvo nyní koordinuje správy národních parků při práci na aktualizaci předpisů protipožární prevence v lesích.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Led 5, 2023 | Ochrana životního prostředí
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí v roce 2022 od soukromníků vykoupila do státního vlastnictví některé další pozemky, které jsou na území národního parku a jeho ochranného pásma. Za 7,8 hektaru zaplatila 3,29 milionu korun, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Výkupy pozemků byly hrazeny prostřednictvím Národního programu životního prostředí Státního fondu životního prostředí České republiky.
„Jednalo se o různé druhy pozemků, louky, lesy a podobně. Na řadě z nich se vyskytují zákonem zvláště chráněné druhy rostlin či živočichů. Zakoupené pozemky navazují, na již nyní Správou KRNAP obhospodařované pozemky, a tak dochází ke scelování státních pozemků,“ uvedl Drahný.
Podle něj šlo loni například o výkup lesa u obce Křížlice na Semilsku. „Jedná se tam o kus lesního pozemku,“ řekl Drahný.
Projekt výkupu pozemků je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. „V posledních letech se částka na výkupy pozemků pohybuje ročně v řádech nižších jednotek milionů korun. Například v roce 2020 šlo na výkupy zhruba čtyři miliony korun,“ řekl Drahný.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Krkonošský národní park byl založen v roce 1963 a je nejstarším národním parkem v ČR.
Autor: Správa KRNAP
Zdroj: ČTK
