Pro 16, 2022 | Ochrana životního prostředí
Upozorňovat na dostupné ekologické výrobky a rozšířit počet prodejců ekoznaček chce v následujících dvou letech nová informační kampaň ministerstva životního prostředí (MŽP). Jejím ambasadorem bude fiktivní postavička pojmenovaná Ekolífek. Lidé se s ní budou moct potkat na internetu či v obchodních centrech.
„Našim hlavním cílem je, aby lidé dokázali jednoduše poznat výrobek, který je kvalitní a zároveň šetrný k přírodě,“ řekl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ekologické výrobky a služby mají nyní národní označení Ekologicky šetrný výrobek a Ekologicky šetrná služba či Ekoznačku EU, která je platná na celém území Evropské unie. O Ekoznačce EU podle ministerstva slyšelo asi jen 16 procent Čechů, letos přitom oslavila 30 let od svého založení, sdělil úřad. Zvýšit povědomí o certifikaci ekoznaček má podle něj proto kampaň s Ekolífkem.
Kampaň si podle ministerstva také klade za cíl zvýšit důvěru zákazníků v ekoznačky a snížit pochybnosti o jejich kvalitě. „V prvé řadě upozorňujeme, že ekologický původ výrobku není na úkor kvality a účinnosti, jejichž prokázání je také součástí kritérií certifikačního procesu,“ uvedl ředitel České informační agentury životního prostředí (CENIA) Miroslav Havránek. CENIA ekoznačky v ČR spravuje.
„Zdůrazňujeme, že námi udělované ekoznačky mohou získat jen výrobky a služby, které jsou opravdu ekologické během celého životního cyklu od výroby, přes užití až po recyklaci,“ dodal Havránek. Zákazníci podle něj někdy mohou najít i výrobky či služby, které jejich producenti za ekologické vydávají, ve skutečnosti ale nejsou šetrné k životnímu prostředí.
Kampaň bude upozorňovat na výhody ekoznaček rovněž výrobce. Certifikace jim podle Havránka může pomoci ve výběrových řízeních v případě veřejných zelených zakázek. O výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí, je mezi spotřebiteli rostoucí zájem a certifikace by producentům pomohla získat nové zákazníky, dodal.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Pro 13, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody vybudovali u Zašové nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku tůně. Vznikly při revitalizaci mokřadu, na projektu spolupracovali i studenti Střední zemědělské školy z Rožnova pod Radhoštěm, sdělil Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
V údolí Rožnovské Bečvy u zašovského hřbitova byla neudržovaná podmáčená louka. „Vzhledem k tomu, že se v okolí nenachází žádná vodní plocha, přišlo nám žádoucí z hlediska posílení biodiverzity i zadržování vody v krajině vytvořit na lokalitě několik tůněk,“ uvedl Miroslav Dvorský ze Severomoravského regionálního sdružení ČSOP.
„Věděli jsme, že na pozemku se nevyskytují žádné cenné druhy rostlin, které by záměr ohrozil, naopak v širším okolí byl potvrzen výskyt skokana hnědého, skokana štíhlého a kuňky žlutobřiché, letos na jaře jsme poblíž pozorovali bekasinu otavní. Ti všichni by úpravu mokřadu uvítali,“ uvedl Dvorský.
S kosením několik let neudržované plochy pomohli studenti rožnovské školy. Bagr vyhloubil tůně, které budou vhodné pro rozmnožování obojživelníků i vodních bezobratlých živočichů. Dvě tůně mají rozměry 15krát osm metrů, jedna menší osm krát šest metrů. Jde o mělčí tůně s proměnlivou hloubkou vody, průměrná hloubka nepřesahuje 50 centimetrů. Tůně přirozeně navazují na mokřadní louku. Na několika místech ochránci vytvořili mělké podmáčené plochy, které budou vyhovovat například bahňákům v době tahu.
Projekt byl součástí spolupráce mezi ČSOP a Nadačním fondem Veolia na ochranu mokřadů. Na Valašsku ochránci loni obnovili také mokřad Rybníky u Hrachovce, který patří k významným mokřadním lokalitám, žijí tam vzácní a ohrožení živočichové. Ochránci přírody tam obnovili čtyři zarostlé tůně a vybudovali jednu novou.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Pro 12, 2022 | Ochrana životního prostředí
Turisté se v letošní zimě nedostanou do Postojne, která je největší jeskyní Českého ráje. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR ji uzavřela kvůli ochraně netopýrů, kteří jsou v zimě extrémně citliví na rušení. V minulých letech do jeskyně v období Vánoc běžně přicházela až stovka návštěvníků denně.
„Vchod jeskyně je nyní dočasně zabezpečen mříží,“ řekla mluvčí AOPK Karolína Šůlová. V jeskyních, kde je vlhko a stálá teplota, upadají netopýři do hibernace, výrazně snižují svou tělesnou teplotu a zpomalují všechny životní procesy. „Pokud jsou v této době vyrušeni hlukem, světly nebo zvýšenou teplotou vzduchu sálající z těl návštěvníků, z hibernace se proberou. V zimě ale nenajdou dostatek hmyzí potravy a uhynou. Proto jsme kvůli ochraně těchto vzácných savců jeskyni na zimu uzavřeli. Je to jediná možnost, jak jim zabezpečit potřebný klid,“ uvedl vedoucí oddělení Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště. V Českém ráji žije 19 druhů letounů (chiroptera) z celkových 27 druhů žijících v ČR.
Jeskyně Postojna v Klokočských skalách nazývaná též Amerika je oblíbeným cílem turistů. Nachází se v chráněné krajinné oblasti nedaleko turistické cesty z Turnova ke zřícenině skalního hradu Rotštejn. Uvnitř je rozlehlá síň o rozměrech 16krát 18 metrů. Z ní odbočují další chodby, jejich celková délka je 75 metrů.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Pro 9, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody začali v chráněné krajinné oblasti Pálava odstraňovat nelegálně postavené ploty. V lokalitě je podle nich asi 193 kilometrů plotů, podle jejich odhadu je z toho nelegálně postavených třetina až polovina. Ploty podle ochránců brání živočichům a lidem v pohybu krajinou a výrazně ovlivňují její vzhled.
Ploty podle ochránců lemují zemědělské pozemky a především vinice. Agentura je nechala zmapovat v letech 2019 až 2020. „Celkem bylo na Pálavě nalezeno neuvěřitelných 193 kilometrů plotů v různém stavu – od zcela nových a bez jakýchkoliv závad až po nefunkční děravá oplocení zarostlá křovím. Nyní se začínáme zabývat prověřováním legálnosti těchto oplocení. V součinnosti se stavebními úřady pak budeme vyzývat vlastníky, aby nelegální oplocení odstraňovali,“ uvedl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Oplocení je podle zákona považováno za stavbu, a je tedy nutné mít povolení příslušného stavebního úřadu. Agentura se k vydávání těchto povolení vyjadřuje a v odůvodněných případech s oplocováním souhlasí, například u mladých vinic. Mnohdy jsou však podle ochránců pozemky oplocovány nelegálně nebo jsou ploty ponechávány na místě i po uplynutí dočasného povolení.
„Apelujeme tedy na vlastníky, aby si ověřili faktický stav a včas nelegální oplocení odstranili. Pokud tak včas neučiní, budeme příslušné stavební úřady žádat o zahájení řízení ve věci odstranění stavby. Jsme si samozřejmě vědomi, že v některých případech je nutné ploty zachovat zejména kvůli ochraně před přemnoženou zvěří. Jednotlivé případy proto budeme posuzovat individuálně,“ uvedl Kmet
Kromě administrativních kroků se agentura rozhodla začít i s faktickým odstraňováním starých plotů.
V minulém týdnu proto odstranila dodavatelská firma na základě smlouvy zhruba 150 metrů nefunkčního oplocení u silnice mezi Mikulovem a Klentnicí. Oplocení částečně zasahovalo do ochranného pásma přírodní rezervace Turold a podle ochránců nebylo vybudováno na základě platného územního rozhodnutí. Následovat budou další.Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Pro 9, 2022 | Ochrana životního prostředí
Státy Evropské unie se dnes shodly na přísnějším postupu proti zločinům, které poškozují životní prostředí. Ministři spravedlnosti členských zemí odsouhlasili rozšíření seznamu celounijních environmentálních zločinů a zpřísnění postihů za jejich spáchání. Unijní země by pro dvě desítky zločinů spadajících do této kategorie měly zavést jednotné nejvyšší tresty, které nebudou moci být nižší než tři roky vězení. Státy se však na konečné podobě pravidel budou muset nejprve domluvit s Evropským parlamentem.
Evropský blok se kromě aktivního zavádění limitů omezujících poškozování životního prostředí snaží v posledních letech bojovat také proti zločinům, které k němu přispívají. Dosud platná pravidla zavedla unie v roce 2008 a nyní se je rozhodla aktualizovat.
„Musíme zajistit potrestání takových lidí a organizací, které profitují z aktivit ohrožujících naše zdraví a poškozujících naše životní prostředí,“ prohlásil dnes český ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který zasedání unijních kolegů za české předsednictví řídil.
Zástupci vlád se shodli na tom, že by se seznam environmentálních zločinů měl rozšířit ze současných devíti na dvacet. Přibýt na něj má nelegální obchodování se dřevem, nedovolená recyklace znečišťujících součástí lodí nebo vážná porušení pravidel týkajících se nakládání s chemikáliemi.
Cílem nové normy je také sjednotit úroveň trestů, které pachatelé zločinů z této kategorie v jednotlivých členských zemích dostanou. V případě úmyslného činu, který způsobí smrt člověka, bude maximální trest nejméně deset let, u činu z vážné nedbalosti pět let. Za jakýkoli jiný úmyslný čin ze seznamu by neměl být nejvyšší udělený trest menší než tři roky.
Jednotných pokut v celé EU by se měly poprvé dočkat i firmy poškozující životní prostředí. Za spáchání nejtěžších zločinů z kategorie by měly zaplatit nejméně pět procent svého ročního obratu nebo 40 milionů eur (975 milionů korun).
Autor a zdroj: ČTK
