Pro 6, 2022 | Ochrana životního prostředí
Správa národního parku České Švýcarsko připraví do konce letošního roku harmonogram prací na postupném zpřístupnění cest zavřených pro turisty po letním rozsáhlém požáru. Ministerstvo pro životní prostředí se bude snažit zrychlit práce na geologickém průzkumu území, které oheň zasáhl. Novinářům to po dnešním setkání se starosty obcí v Českém Švýcarsku a novým ředitelem správy parku Petrem Křížem řekl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na schůzku přizval kandidáta na nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).
Dvouhodinová debata se podle Jurečky týkala toho, jaké kroky očekávají starostové od nového ředitele správy parku. Kříž nahradil Pavla Bendu, kterého odvolala bývalá šéfka resortu Anna Hubáčková (KDU-ČSL) mimo jiné s odůvodněním, že dost nekomunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení při požáru, který zasáhl přes 1000 hektarů území.
Klíčovou oblastí je podle vicepremiéra dopracování aktualizace zásad péče o chráněné území s důrazem na zapracování plánu požární ochrany. Aktualizace by mohla být hotova do poloviny příštího roku. V nejbližší době je podle Jurečky nutné vypracovat harmonogram postupného otvírání stezek v požárem zasažených oblastech národního parku.
„Za MŽP vidím důležitý úkol, a to zrychlit kroky na geologickém průzkumu a pak začít sanační práce,“ uvedl Jurečka. Vstup na Pravčickou bránu se otevřel turistům na začátku října, zavřené zůstaly po požáru soutěsky v Hřensku.
Dořešené nejsou podle Jurečky náhrady škod po požáru a například kompenzace podnikatelům, kteří ubytovávali po dobu požáru hasiče. Uhasit požár se podařilo v národním parku po 20 dnech, dobrovolní
hasiči byli následně v parku několik týdnů. Na likvidaci požáru se podílelo 6000 hasičů. Jurečka chce probrat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) obnovu hasičské techniky. Setkání v Krásné Lípě se zúčastnili i zástupci Ústeckého kraje, který pomoc podnikatelům nabídl ve formě ubytovacích voucherů. Uvolnil na ně z rozpočtu pět milionů, stejnou částku přislíbilo ministerstvo pro místní rozvoj. I toto téma chce Jurečka na vládě řešit.
Starostové ohodnotili setkání jako konstruktivní. „Končilo se tím, že pan ministr zadával konkrétní úkoly, za nás tedy spokojenost,“ uvedl starosta Krásné Lípy Jan Kolář (Sdružení 2022). Základním požadavkem starostů je nastavení pravidelné komunikace s ředitelem správy národního parku.
„Nejdůležitějším tématem je přitom pro nás bezpečnost. Ten požár byl varovný a víme, že na většině území je dobrá živná půda pro podobný požár. Tady na východní straně parku by se přitom hasil hůře, protože tu nemáme žádné velké vodní plochy a nemáme tu Labe,“ uvedl Kolář.
Vedle systému protipožárního opatření je pro starosty důležitá podle Koláře průchodnost parku, otevření cest, které jsou zavřeny mimo jiné kvůli kůrovcové kalamitě. Náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj) vnímá dnešní setkání jako dobrý začátek možných řešení následků požáru, který se dotkl významně podnikatelů v cestovním ruchu. Ministrů se během požáru a krátce po něm vystřídalo v Českém Švýcarsku několik, řada z nich přislíbila pomoc. „Myslím, že ve vládě měli svázané ruce s předsednictvím (EU), žádný ministr se slibů nezřekl, ale asi nezbyl čas na řešení právě kvůli předsednictví,“ uvedl Řehák, který požádal Jurečku o urychlené poskytnutí přislíbené částky na vouchery. Hrozí totiž, že pětimilionová částka od kraje bude do konce roku vyčerpána.
U diskuse byl přítomen Petr Hladík, lidovecký kandidát na šéfa resortu. „Vzal jsem ho sem záměrně, aby nebylo nutné tuto debatu v lednu opakovat s novým ministrem,“ řekl Jurečka novinářům. „Aby byl u dohody o dalších krocích, aby byla zajištěna kontinuita. Vnímám, že tady byly v době požáru nějaké přísliby, ale nepodařilo se je naplnit,“ dodal s tím, že předpokládá, že Hladík bude v lednu jmenován novým ministrem. Jmenování bývalého náměstka brněnské primátorky ministrem zkomplikovala kriminální kauza přidělování městských bytů v Brně.
Autor: Správa národního parku České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Lis 30, 2022 | Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí (SFŽP) by měl v příštím roce hospodařit s výdaji 34,54 miliardy korun. Jeho příjmy by měly představovat 32,25 miliardy. Návrh rozpočtu dnes schválila Sněmovna. Letošní rozpočet fondu činí 27,55 miliardy Kč, očekávané příjmy 33,5 miliardy korun. Největší podíl příjmů fondu pro příští rok, 28 miliard korun, tvoří Modernizační fond, který má pomoci s přechodem tuzemské energetiky na ekologické zdroje.
V případě Národního plánu obnovy (NPO) počítal návrh rozpočtu s příjmem 720 milionů korun. Podle materiálu se však bude jednat o zvýšení na požadovanou částku 7,1 miliardy. Fond v souvislosti s tím také požádal ministerstvo financí o zvýšení příjmových a výdajových limitů.
Zhruba miliardu by pak měl fond dostat z poplatků za ukládání odpadů na skládky, téměř 465 milionů pokryje příspěvek z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) na program Nová zelená úsporám. Platby za odběr podzemní vody by měly dosáhnout 310 milionů korun, 325 milionů korun budou náhrady od MŽP za výdaje spojené se správou dotací z evropského Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
Jejich rozdělování má fond na starost. Na spolufinancování a správu dotací z Norských fondů má fond získat 266 milionů korun. S příjmem 200 milionů Kč pak například fond počítá z poplatku za znečišťování ovzduší a 750 milionů korun má plynout ze složkových příjmů a další činnosti fondu.
Většina výdajů půjde také z Modernizačního fondu, a to 23 miliard korun. A přes 6,5 miliardy Kč by měl pokrýt Národní plán obnovy. Výdaje na činnost kanceláře fondu jsou rozpočtovány ve výši 750 milionů korun. Fond má 595 zaměstnanců.
Autor: Sněmovna ČR
Zdroj: ČTK
Lis 28, 2022 | Ochrana životního prostředí
Konference v Panamě dojednala zpřísnění ochrany více než 500 ohrožených druhů, lépe chráněni budou i žraloci a tropické dřeviny. Shodly se na tom signatářské země Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). I díky českému předsednictví EU se podařilo zabránit znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců.
„Obchod se slonovinou se znovu nerozjede. I díky vyjednávání české reprezentace byl odmítnut návrh Zimbabwe, které chtělo uvolnit pravidla týkající se obchodu se slonovinou z populací vyskytujících se v Namibii, Jihoafrické republice, Zimbabwe a Botswaně,“ uvedl Ladislav Miko, který je poradcem ministra životního prostředí a vládním zmocněncem pro vyjednávání v oblasti biodiverzity. Podle ministerstva se také podařilo zvýšit ochranu u řady druhů a prosadit všechny priority, na kterých se předtím dohodly státy evropské sedmadvacítky.
„Podobně se podařilo zabránit návrhu, který měl umožnit obchod s rohovinou získanou z rohů nosorožců tuponosých jižních. Jeho prosazením hrozila stimulace nelegálního obchodu a také pytlačení těchto vzácných zvířat. EU naopak pomohla prosadit upravený návrh Namibie, který za striktních podmínek povoluje vývoz těchto savců do jeho původních lokalit, což by mělo přispět k jeho „in situ“ ochraně,“ dodal.
Podle českého ministerstva se v Panamě povedlo rovněž vyjednat zpřísnění mezinárodního obchodu s mnoha druhy plazů a obojživelníků, které v evropských zemích hojně chovají teraristé. Jde například o agamu kočinčinskou, pačolka laoského nebo želvu žlutočelou.
Dalším úspěchem je podle ministerstva to, že bylo vyhověno návrhu EU a nově budou chráněny doposud nezařazené druhy žraloků z čeledi kladivounovitých. Společně s dalšími státy se podařilo prosadit i zvýšení ochrany žraloků z čeledi modrounovitých.
Dohoda CITES už teď chrání více než 5000 druhů živočichů a 30.000 druhů rostlin. Podle kategorie, do které jsou zařazeni, obchodování s nimi buď úplně zakazuje, anebo dohlíží na to, aby komerční využití zvířat a rostlin nevedlo k jejich vyhynutí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Lis 20, 2022 | Ochrana životního prostředí
Záměr vytvořit speciální fond pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu, na kterém se shodli zástupci klimatické konference COP27 v Egyptě, je krokem k narovnání dlouhodobě nespravedlivé situace. Uvedla v tiskové zprávě Klimatická koalice, která sdružuje ekologické organizace v Česku. Zatímco v otázce dopadů klimatické krize je výsledek COP27 úspěchem, v oblasti snižování emisí jde o fiasko, uvedla koalice.
„Je zřejmé, že výsledky konference jsou diktovány hlasy fosilních a korporátních lobbistů, a nikoli potřebami a voláním těch nejzranitelnějších. Klimatická spravedlnost nebude dosažena bez splnění a zvýšení závazků v oblasti financování a adaptace na změnu klimatu, bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv a bez toho, aby bohaté země zaplatily za ztráty a škody způsobené nejzranitelnějším komunitám,“ reagovala expertka na klimatickou politiku v Greenpeace ČR Miriam Macurová.
Konference v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se poprvé dohodla na společném fondu pro narovnání klimatických škod způsobených chudším zemím. Vznik fondu schválilo zhruba 200 států dnes brzy ráno. Později bylo schváleno také celkové závěrečné prohlášení z konference. Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští.
V závěrečném prohlášení účastníci konference znovu vyzvali k „urychlenému“ snížení emisí skleníkových plynů a potvrdili také dřívější závazek utlumit spalování uhlí. Text se ale nezmiňuje o konci ropy a zemního plynu. Prohlášení tak podle agentury DPA zůstává za požadavky mnoha států, klimatických aktivistů a ochránců životního prostředí, kteří považovali za naléhavé ukončení závislosti na špinavých zdrojích energie. Ke kritice se připojili i čeští ekologové.
Autor: Klimatická koalice
Zdroj: ČTK
Lis 18, 2022 | Ochrana životního prostředí
Zpřesnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky vůči Antarktidě dnes schválila Sněmovna. Předloha mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě. Nyní ji posoudí senátoři.
Novela má podle zdůvodnění zpřehlednit povolovací režim cest do Antarktidy a přispět k jednoduššímu dohledu nad dodržováním zákona. „V současné době vedle sebe existuje dvojí režim ohlášení a povolení. Navrhovanou právní úpravou dojde k vytvoření jednoho povolení obdobně, jako tomu je v jiných smluvních státech s konzultativním statusem, například ve Švédsku nebo Nizozemsku,“ stojí v důvodové zprávě.
Zvláštní požadavky předloha zakotví pro povolování některých druhů činností. Patří k nim zasahování do populací nebo stanovišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě, odběr zvláště chráněných antarktických druhů a dovoz geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů.
Novela také uvádí českou právní úpravu do souladu s jednou z příloh takzvaného Madridského protokolu. Upravuje odpovědnost za ekologické havárie, jež vzniknou v důsledku vědeckých výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních činností spadajících pod Smlouvu o Antarktidě. Povinnost přijetí nápravných opatření má podle přílohy při ekologické havárii provozovatel činnosti.
Autor: Sněmovna ČR
Zdroj: ČTK
