Lis 18, 2022 | Ochrana životního prostředí
Centrální plzeňský obvod Plzeň 3, na jehož území je nejrozlehlejší park ve městě, zřídil šest zimovišť pro ježky i další drobné živočichy. Pomohou jim přečkat zimu. Reagoval tak na anketu na sociálních sítí, do níž se zapojili obyvatelé, kteří kroky obvodu jednoznačně podpořili.
Zimoviště vytváří už třetím rokem také čtvrtý plzeňský obvod, a to v parku V Homolkách na Doubravce. Důvodem jejich zřízení je smutná statistika, kdy každý čtvrtý ježek zimní období nepřežije právě kvůli nedostatku prostoru na zimování, uvedly Doubravecké listy.
Ježci udržují přírodní rovnováhu, zkonzumují velké množství škodlivého hmyzu a slimáků. „Malý bodlináč dokáže spořádat během noci téměř tolik potravy, kolik sám váží. Hlavní důvod, proč ježků ubývá, je přitom právě nedostatek úkrytů,“ řekla mluvčí obvodu Plzeň 3 Michaela Adámková.
Zřízení zimovišť konzultoval obvod s odborníky. „Z ekologicko-výchovného i biologického hlediska je to skvělé a je to dobře i pro jiné živočichy a organizmy. Takže za nás palec nahoru, i kdyby tam žádný ježek nebydlel,“ uvedl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů DESOP Plzeň.
Zimoviště ve formě kupek tvoří podle starosty klacky stromů a shrabané listí, v němž si ježek dokáže vytvořit relativně suché a teplé hnízdo a přečkat tuhé zimní měsíce. Zimoviště je opatřené informativní cedulí a zůstane až do jarních měsíců, kdy bude nejprve opatrně prohledáno a poté odstraněno. „Prosíme, aby kupky nikdo neničil, možná v nich spí ježek,“ řekl Makoň.
Do ankety, zda zimoviště zřídit, se zapojily stovky obyvatel. „Zimoviště pro ježky jsme udělali ve Škodalandu, ve Štruncových sadech, v Lábkově ulici u cyklostezky, v ulici K Merfánům na Nové Hospodě, v ulici Sukova a v parku ETZ v Doudlevcích,“ dodal starosta David Procházka (ANO).
Autor: Město Plzeň
Zdroj: ČTK
Lis 15, 2022 | Ochrana životního prostředí
Evropská unie plánuje zpřísnit svůj cíl pro snižování emisí v rámci pařížské dohody o klimatu. Na summitu COP27 v Egyptě to dnes řekl místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans. Tiskové konference o vyjednáváních za EU se zúčastnil i český ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který uvedl, že je třeba urychlit mezinárodní úsilí o zmírnění škodlivých dopadů změny klimatu.
Doposud EU plánovala snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, a do roku 2050 je eliminovat. V současnosti ale usiluje o úsporu nejméně 57 procent, oznámil Timmermans v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch podle agentury DPA.
Členské země a zákonodárci jednají o legislativě, která má těchto cílů dosáhnout, a podle Timmermanse by měla být hotová do konce roku. Nejprve je třeba schválit příslušné legislativní návrhy z evropského klimatického balíčku Fit for 55, z nějž už byly předběžně schváleny tři z pěti klíčových oblastí, například zpřísnění emisi u osobních aut a dodávek. Dodal, že blok poté plánuje svůj cíl aktualizovat před klimatickým summitem OSN, který se bude konat příští rok.
„Bez ohledu na to, z jaké země nebo regionu pocházíme, jsme už teď v každodenním životě konfrontováni se škodlivými dopady změny klimatu. Vědecké poznatky říkají, že situace je naléhavá a že musíme konat hned,“ uvedl Jurečka podle tiskového prohlášení zaslaného ČTK. „Přestože jsme společně přijali řadu opatření, stále nejsou dostatečná a v mnoha oblastech přetrvává vážný nedostatek ambicí. V této nelehké práci proto musíme vytrvat a urychlit mezinárodní úsilí o zmírnění škodlivých dopadů na klima a posílení adaptace na změnu klimatu,“ dodal.
Podle Jurečky musí ministři během závěrečných dnů klimatické konference navázat na tvrdou práci vyjednávačů a zopakovat úspěch z loňské konference v Glasgow novým úspěchem ze Šarm aš-Šajchu. Dodal, že jen tak je možné udržet pařížské cíle „živé a reálné“.
Avizované zpřísnění cíle uvítala Jitka Martínková, účastnice COP27 za Klimatickou koalici, která je platformou českých ekologických organizací. Je však podle ní stále nedostatečný. „Zvýšení evropských ambicí vítáme. Oznámené číslo 57 procent ale stále zaostává za ideálem a před oficiálním zasláním nového závazku do OSN by se jej měla Evropa dorovnat na potřebných 65 procent,“ uvedla v prohlášení zaslaném ČTK.
Po ambicióznějších cílech volá také expertka na klimatickou politiku ekologické organizace Greenpeace, Miriam Macurová. „Oznámený záměr zvýšit evropský cíl snižování emisí o dvě procenta není dostatečný pro splnění klimatických závazků z Pařížské dohody,“ uvedla. „K reálnému navýšení klimatických cílů Evropě mohou pomoci ambicióznější cíle pro obnovitelné zdroje a energetické úspory, o kterých se rozhoduje v právě projednávané legislativě z balíčku Fit for 55 a REPower EU,“ dodala.
Autor a zdroj: ČTK
Lis 8, 2022 | Ochrana životního prostředí
Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to řekl český premiér Petr Fiala. Vyústění energetické krize ale podle něj může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně.
„Ruská agrese na Ukrajinu má obrovský vliv na naši energetickou politiku, ale také na naši politiku boje proti klimatickým změnám,“ řekl Fiala v Šarm aš-Šajchu novinářům. Podle něj energetická krize vedla k jakémusi zracionálnění harmonogramu boje proti klimatickým změnám. „Na druhé straně také nás donutila rychleji se snažit zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruska a rychleji budovat energetické mixy, jež nás učiní méně závislými na diktátorských režimech,“ dodal Fiala.
„Mnoho evropských zemí sice ctí závazky z Pařížské dohody, byly ale nuceny dočasně využívat více fosilních paliv, než měly v plánu. Aby udržely své občany v teple,“ řekl Fiala v projevu na konferenci. Podle něj je to pochopitelné, nemělo by to ale oslabit odhodlání snižovat emise, protože globální změny klimatu ohrožují celou planetu.
Premiér zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. „Své sliby plníme: do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali,“ řekl v projevu. Fiala také v roli šéfa vlády předsednické země EU zmínil unijní klimatický balíček označovaný jako Fit for 55, který má sedmadvacítku dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století.
Česko podle Fialy také v Šarm aš-Šajchu společně s Rumunskem uspořádala diskusi o vzdělání ohledně oblasti klimatických změn, jíž se účastnila řada státníků, například prezidenti Polska, Estonska či Bulharska. „Vzdělání v této oblasti je důležité a musí vycházet z vědeckých faktů,“ řekl Fiala. Podle něj je v debatě o klimatické politice nutné se řídit i vědeckými poznatky. „Věda nám dává i určitou naději. Je důležité, abychom se neřídili jenom strachem a obavami, protože to nikdy není dobrý rádce,“ dodal.
Autor a zdroj: ČTK
Lis 4, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí vyhlásí 14. listopadu první výzvy z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST), který má pomoci s přeměnou tří uhelných krajů v Česku. Do konce letošního roku chce ministerstvo se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) otevřít pět výzev v každém z krajů, dohromady za 20 miliard korun. Za MŽP to dnes sdělila Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. V programu OPST financovaného z unijních zdrojů je pro Česko k dispozici více než 40 miliard korun.
Peníze zamíří do Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde jsou tisíce pracovních míst přímo spojených s těžbou uhlí a jeho následným využíváním pro výrobu energie. „Program přinese uhelným krajům zejména nové pracovní příležitosti, podpoří malé a střední podniky, investice do výzkumu a vývoje, vzdělávání dětí i dospělých a samozřejmě obnovu území zasaženého těžbou černého i hnědého uhlí,“ uvedl dnes pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podotkl, že proměna energetiky v souvislosti s odklonem od uhlí je prioritním úkolem.
První balíček výzev se zaměří na takzvané strategické projekty – tedy komplexní projekty s významným transformačním dopadem, které už dříve doporučily jednotlivé kraje. Dohromady je to 34 projektů. „O získání podpory z OPST se budou ucházet na základě hodnotících kritérií, na kterých se usnesl čtvrteční Monitorovací výbor,“ podotkla Pospíšilová.
„Na strategické projekty je vyčleněna přibližně polovina alokace celého programu. Do konce roku spustíme ještě například výzvu pro kraje, které budou následně poskytovat vouchery podnikatelům, inovativní projekty v oblasti oběhového hospodářství nebo také výzvu na podporu rozvoje odborných učeben a konektivity škol na území zmiňovaných tří krajů,“ popsal ředitel SFŽP Petr Valdman.
Fond dotační program administruje. „Všechny výzvy budou postupně zveřejňovány na internetových stránkách opst.cz,“ upozornil ředitel. Podle náměstka ministra životního prostředí Jana Kříže by mělo být na základě podmínek Evropské komise do roku 2026 vyčerpáno 71 procent rozpočtu programu.
Do Moravskoslezského kraje z programu poputuje celkem 18,9 miliardy korun. Pro Karlovarský kraj je vyhrazeno 6,2 miliardy korun, zbytek bude pro Ústecký kraj. Program je financován z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci a je součástí Zelené dohody pro Evropu. OPST vychází z Plánu spravedlivé územní transformace, který Evropská komise schválila spolu s programem letos v září. Plán připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s MŽP a dotčenými kraji.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Lis 3, 2022 | Ochrana životního prostředí
Biologický průzkum potvrdil výskyt zvláště chráněných druhů na Fantově louce v Příbrami. Hodnocením výsledků se zabývá odbor životního prostředí, následovat bude podání podnětu na vyhlášení zvláště chráněného maloplošného území a návrh na změnu územního plánu, informovala mluvčí radnice Eva Švehlová. Podle platného územního plánu je Fantova louka určená k zástavbě. Možné využití developery kritizovali ochránci přírody. Podle radnice by výstavba mohla být jen na části louky, bude to ale ještě záviset na hydrogeologickém posudku.
Fantova louka má rozlohu 220.000 metrů čtverečních, z toho 56.000 metrů čtverečních je v majetku města a další plochy patří soukromým developerům. Územní plán tam umožňuje smíšenou výstavbu. Ochránci přírody s výstavbou nesouhlasili, vznikla i protestní petice. Podle kritiků by byly ohroženy vzácné druhy rostlin a živočichů i prameny říčky Kocáby.
Město dalo vypracovat biologický průzkum, jehož výsledky má nyní k dispozici. „Stěžejním důvodem hodnocení bylo prověření výskytu zvláště chráněných druhů a jejich výskyt byl na zájmovém území potvrzen,“ uvedl starosta Jan Konvalinka (za ANO). Ze srovnání s výsledky průzkumů z let 1990, 2006 a 2007 vyplynulo, že stav mokřadní louky se stabilizoval a populace zvláště chráněných rostlin se zvětšila.
Zástavba by podle radnice byla možná jen na severní, relativně suché části louky, tedy na území dnešního starého sadu vedle bytových domů, a dále na zahradách podél Žižkovy ulice. Tím by se vhodně doplnila městská dostavba jedné z hlavních ulic. V případě, že hydrogeologický posudek potvrdí, že zásahy do severního území neovlivní vodní režim níže na louce, šlo by podle města o kompromis mezi veřejným zájmem a zájmem ochrany přírody.
Autor: Město Příbram
Zdroj: ČTK
