MŽP chce bojovat se světelným znečištěním, v Evropě zasahuje 99 pct obyvatel

MŽP chce bojovat se světelným znečištěním, v Evropě zasahuje 99 pct obyvatel

Ministerstvo životního prostředí chce bojovat se světelným znečištěním, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel. Novinářům to dnes v Brně řekl náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík.

Podle ředitele Mezinárodní asociace pro Tmavé oblohy Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (asi 245 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.        

O světelném znečištění dnes na brněnské hvězdárně nebo on-line připojením diskutuje zhruba 80 účastníků z 19 státních správ Evropské unie. „S výsledkem budeme pracovat jak v českém předsednictví, tak je budeme prezentovat Evropské komisi a v Bruselu a budeme s tím pracovat i dále v našich domácích podmínkách,“ uvedl Dusík.

Podle něj se problém může zdát okrajový, ale za 25 let vzrostlo světelné znečištění o polovinu. „Je to problém, který roste. Není to jen o tom, zda budeme moct pozorovat hvězdy, ale je to důležité i pro kvalitu života a spánku. Střídání dne a noci je důležité pro ekosystémy i živočichy,“ uvedl Dusík.
Hartley doplnil, že u světelného smogu je až o 14 procent vyšší riziko rakoviny. „Celosvětově žije 80 procent všeho obyvatelstva pod světelným znečištěním. V Evropě je to až 99 procent. Ohrožení jsou i živočichové. Například celé miliony a miliardy ptáků narážejí do budov příliš osvětlených měst a jsou usmrceni,“ řekl Hartley.

Ředitel hvězdárny a senátor Jiří Dušek uvedl, že „žijeme ve fotonovém moři a za chvíli v Evropě nebude místo, kde bude tma„. Podle Hartleyho narůstá světelné znečištění dvakrát rychleji než počet obyvatel zeměkoule.

Podle něj ale není potřeba vypnout veškeré světlo. „Jen je potřeba používat osvětlení uvážlivě a tam, kde je potřeba. Je důležité si znovu vytvořit noc, jak má být, aby to pro nás bylo bezpečné. V tomto ohledu je Evropa nejvíce zasaženým kontinentem, ale mohla by být i v čele snahy řešení otázky světleného znečištění,“ uvedl Hartley.

Autor: MŽP
Zdroj: ČTK

Přes miliardu korun půjde na další projekty snížení energií u veřejných budov

Přes miliardu korun půjde na další projekty snížení energií u veřejných budov

Více než miliarda korun poputuje na další projekty, v nichž se obce zaměřily zejména na energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie u veřejných budov. Dotace z Národního plánu obnovy schválila končící ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Podpora v řádu desítek milionů byla schválená i na nákup elektomobilů, pro ekologické výukové programy, výstavbu domovních čistíren, hospodaření se srážkovými vodami nebo projekty řešící odstranění nelegálních skládek, informovalo dnes tiskové oddělení ministerstva životního prostředí.

Podle Hubáčkové jsou energetické úspory a obnovitelné zdroje jednou možností, jak výrazně snížit platby za energie a omezit dopady energetické krize, která je pro obce a obecní rozpočty velkým problémem. „Města čelí výzvám, jak zaplatit velký nárůst cen, a přitom co nejméně omezovat veřejné služby,“ konstatovala ministryně.

Vedle nárůstu cen energií musí obce řešit i zdražování pohonných hmot. „I zde se nabízí možná úspora při využití dotace na nákup elektromobilu, který má mnohem nižší provozní náklady. Navíc nová auta jsou technologicky mnohem lépe vybavena než deset a více let stará auta, která slouží na mnohých úřadech,“ uvedlo ministerstvo. Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman v této souvislosti uvedl, že u obcí jsou populární zejména vozy na alternativní pohon. „Dotace pro ně vyřizujeme už řadu let a s rostoucími cenami energií zájem o ně ještě stoupá,“ doplnil Valdman.

S pomocí dotace si nové elektromobily pořídí například obce Babylon, Dolní Němčí nebo Bystrovany, vozy na alternativní pohon budou jezdit v technických službách nebo městských organizacích. Dotaci mimo jiné získá i město Dobruška, které uspělo s projektem rekonstrukce základní školy. Počítá se zateplením střechy, výměnou zdroje tepla, s novým stíněním, vzduchotechnikou, fotovoltaikou a dalšími podobnými opatřeními, které sníží energetickou náročnost budovy.

Autor: MŽP
Zdroj: ČTK

Kvůli ochraně páchníka ošetřili odborníci na jihu Čech sedm stovek dubů

Kvůli ochraně páchníka ošetřili odborníci na jihu Čech sedm stovek dubů

Více než sedm stovek dubů prořezali odborníci v Jihočeském kraji za posledních pět let kvůli ochraně kriticky ohroženého páchníka hnědého. Práce jsou součástí projektu Czk-Sk South-life, který se zaměřuje na zvyšování populace vzácného brouka. Odborníci proto v těchto dnech prořezávají stromy v okolí Českých Budějovic a nedaleké Hluboké nad Vltavou. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci projektu.

„Jedná se o opatření arboristické povahy pro dlouhodobé udržení vhodných podmínek k výskytu larev páchníka ve stromech. Prioritním cílem je nejen zajištění optimálního stavu dutin, ale i udržení a zlepšení zdravotního a bezpečnostního stavu těchto stromů a prodloužení jejich životnosti. Při prvotním monitoringu byly totiž zjištěny negativní faktory jako ubývání stromů vhodných k vývoji páchníka kácením a jinými vlivy, jejich poškozování, nedostatečné zajištění věkové struktury porostů, spontánní zarůstání vhodných dřevin náletovými dřevinami či přímé poškozování nebo likvidace stromových dutin,“ uvedla za Czk-Sk South-life Eva Ježková.

Projekt trvá od roku 2017 a skončí v roce 2024. Po celou dobu odborníci monitorují populaci páchníka v sedmi evropsky významných lokalitách v jižních Čechách. Jde o okolí Blatné, Hlubocké hráze, Hlubocké obory, Lužnice a Nežárky, Vlašimské Blanice, Vrbenských rybníků a Sokolího hnízda a bažantnice.

Součástí projektu je i výsadba listnatých stromů, které páchníci potřebují. Páchník hnědý dosahuje délky kolem 30 milimetrů. Dospělý brouk se ve slunečných dnech objevuje na kmenech stromů a vydává charakteristický zápach, který mu dal české rodové jméno.

Autor: Czk-Sk South-life
Zdroj: ČTK

Mezi Vraňany a Hořínem skončila obnova Vltavy, má prospět rozmanitosti přírody

Mezi Vraňany a Hořínem skončila obnova Vltavy, má prospět rozmanitosti přírody

Mezi Vraňany a Hořínem na Mělnicku skončila obnova toku Vltavy, má prospět rozmanitosti přírody. Přispějí k tomu různé tůňky, říční pláže, ramena či vysázená zeleň. Změna rázu toku stála 180 milionů korun, z toho 173 milionů korun pokryla evropská dotace. Úpravy pětikilometrového úseku jsou unikátní rozsahem, řekl při dnešním oficiálním ukončení prací ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.

Podle Kubaly se běžně obnovy vodních toků dělají buď na menších tocích nebo na kratších úsecích, proto je revitalizace Vltavy na Mělnicku jedinečná a ukazuje, že úpravy blízké přírodě lze dělat i na velkých tocích. „Tento úsek vodního toku už si bude žít, svým způsobem, vlastním životem, takže veškeré vodní a na vodu vázané ekosystémy tady najdou své přirozené zázemí s tím, že někde bude docházet k usazování a někde k vymílání břehů a tak dál,“ popsal Kubala.

První záměry na obnovu úseku se podle Kubaly diskutovaly po povodních v roce 2013. V jiných lokalitách se Povodí Vltavy někdy potýká s komplikacemi kvůli vypořádání s majiteli pozemků, které mohou trvat třeba i devět let. „Na rozdíl od jiných revitalizacích tato byla relativně snadná,“ dodal Kubala k úseku mezi Vraňany a Hořínem. Pozemky zde totiž převážně patřily Povodí Vltavy a Lesům ČR.

Autor: Státní podnik Povodí Vltavy
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: ČTK

Ekologové uvítali, že by daň z mimořádných zisků mohla platit i pro letošek

Ekologové uvítali, že by daň z mimořádných zisků mohla platit i pro letošek

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. 

„Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok,“ uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. „Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a společenské krizi,“ dodal.

Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Hrábek dnes zopakoval, že Greenpeace požadují, aby se všechny zisky nad deset procent danily na úrovni 100 procent.

Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. „Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem,“ upozornil Koželouh. „Nicméně strategickým řešením, se kterým ministr průmyslu Josef Síkela stále otálí, je umožnit lidem, obcím i firmám vyrábět a sdílet si vlastní čistou a levnou elektřinu, aby se do podobných situací dostávali co nejméně,“ míní ekolog.

Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.

Naopak možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022 kritizují analytici. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však již dříve zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb a energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.

Autor: Greenpeasce, Hnutí Duha
Zdroj: ČTK