Starostové vyzývají představitele státu k zásahu do vyhlašování NP Křivoklátsko

Starostové vyzývají představitele státu k zásahu do vyhlašování NP Křivoklátsko

Starostové z Křivoklátska vyzývají v otevřeném dopise představitele státu, aby přerušili, prodloužili nebo zastavili lhůtu pro připomínkování záměru vyhlašování národního parku Křivoklátsko. Současnou ochranu parku nadále považují za dostatečnou. Devadesátidenní lhůta plyne od 27. září, kdy ministerstvo životního prostředí záměr zveřejnilo.

Tehdy uplynuly tři dny od komunálních voleb, po kterých se mění složení obecních zastupitelstev. Zvláště chráněné území parku se podle záměru dotkne 19 obcí a celkem má park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku.

Pod dopisem je podepsáno 17 starostů obcí z Křivoklátska. Dopis je adresovaný premiérovi, předsedovi Senátu, ministerstvu životního prostředí, senátnímu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a parlamentnímu výboru pro životní prostředí. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) na počátku října oznámila rezignaci ze zdravotních důvodů. Ve funkci ji má nahradit lidovecký místopředseda Petr Hladík.

Protože nově zvolení zastupitelé mohou podle zákona jednat nejdříve dnes, považují starostové termín vypsání záměru jako snahu zkrátit jejich zákonná práva na uplatnění námitek. „Žádáme Vás proto o ochranu těchto našich práv a Vaše zasazení se o narovnání této situace, ať již přerušením, prodloužením nebo zastavením této lhůty,“ uvedli starostové. Stížnost jsou připraveni předat i soudním orgánům a napadnout veřejnou vyhlášku o oznámení záměru.

Hubáčková dříve plánovala zahájení procesu 9. června, v tomto případě by ale lhůta pro vyjádření k podkladům skončila několik dní před volbami. Reakce by tak nemusely odpovídat postojům nových zastupitelů. Tehdy ministryně argumenty starostů vyslyšela a záměr vyhlášení odložila.

Podle záměru má park chránit rozsáhlý vnitrozemský komplex převážně listnatého lesa nižších poloh s velkým podílem přirozených či lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů, kde je mimořádně vysoká rozmanitost živé i neživé přírody. Změnit se má i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

Vedení obcí vyhlášení národního parku považují za kontraproduktivní. „Ministerstvo prezentuje svůj záměr jako zájem na ochranu přírody, tento zájem je ale již v současnosti zcela naplněn, neboť stávající ochrana je zcela dostatečná,“ míní většina starostů dotčených obcí. Podle nich proces vyhlašování nehájí ani zájmy státu jako takového, ani zájmy lidí, kteří mají být budoucím národním parkem dotčeni. Poukazují například také na náklady spojené s vyhlášením a správou parku, které podle nich dosáhnou stovek milionů korun.

Autor a zdroj: ČTK

Klimatický fond by se měl podle Jurečky spustit dřív, chce o tom v EU jednat

Klimatický fond by se měl podle Jurečky spustit dřív, chce o tom v EU jednat

Dneškem nabývá účinnosti zákon, který zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Maximální pokuta za porušení zákona bude pět milionů korun. Změny se měly do českého práva dostat už v červenci 2021, ale návrh předložený předchozí vládou Andreje Babiše (ANO) bývalá Sněmovna nestihla projednat do konce volebního období.

Sociální fond pro klimatická opatření, který zřídila Evropská unie ke zmírnění dopadů ekologické přeměny ekonomiky, by měl začít kvůli energetické krizi poskytovat podporu dřív než v roce 2025. Je o tom přesvědčen ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tento týden chce o tom jednat se šéfy resortů práce z unijních států na neformálním zasedání v Praze.

Podle zástupců evropských odborů a dalších organizací by takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu měly provázet i sociální kroky. „Ve čtvrtek a pátek povedeme debatu na neformální radě ministrů práce a sociálních věcí o aktivaci nástrojů jako klimatický fond, abychom ho dokázali spustit dřív, než se plánovalo,“ uvedl Jurečka.

Sociální fond pro klimatická opatření má přispět ke změnám při prosazování Zelené dohody, jejímž cílem je omezit emise skleníkových plynů a do poloviny století zajistit uhlíkovou neutralitu. Ekologická přeměna se dotkne energetiky, dopravy, společnosti či zaměstnanosti. Pocítí ji třeba uhelné regiony či automobilový průmysl. Situaci s odklonem od fosilních paliv zkomplikovala válka na Ukrajině a energetická krize.

„Pokud dokážeme udržet racionální přístup a jednotu evropského společenství, můžeme vyjít posíleni. Nebo to nezvládneme a bude to mít negativní dopady. Historie ukazuje, že když jsme dokázali najít společný kompromis, řešení přineslo posílení a lepší výchozí pozici,“ řekl Jurečka. Dodal, že se Česko jako předsednická země snaží unijní řešení hledat.

Klimatický fond má poskytovat podporu podle počtu obyvatel, podílu chudých, národního důchodu či vypouštěných emisí. Česku mají připadnout 2,4 procenta peněz. Od roku 2025 do roku 2032 může čerpat téměř 1,74 miliardy eur (nyní asi 42,6 miliardy korun). Celkem je ve fondu 72,2 miliardy eur (1,77 bilionu korun).

„Potřebujeme sociální klimatický fond, aby se vykompenzovala situace těch nejzranitelnějších. Jde to správným směrem. Zatím je ale suma nízká. Pokud bude financování nedostatečné, tak to bude mít dopad na všechny,“ uvedl tajemník Evropské odborové konfederace Ludovic Voet.

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) zanikne při ekologické přeměně evropské ekonomiky jen v příštích letech šest milionů míst, ale současně by mělo vzniknout 24 milionů nových postů, upřesnila viceprezidentka Centra pro sociální a ekonomický výzkum (CASE) Agnieszka Kulesová. Dodala, že Evropská komise předpokládá, že do poloviny století budou potřeba dva miliony nových vysoce kvalifikovaných pozic. Pokud se nezohlední sociální dopady, mohla by Zelená dohoda přispět k prohlubování rozdílů mezi evropskými regiony, míní expertka.

Podle Voeta je nutné v unii nastavit právní rámec i pro sociální transformaci, který by Zelenou dohodu doplnil. Také podle předsedy skupiny Zaměstnanci z Evropského hospodářského výboru Olivera Röpkeho je potřeba Zelenou dohodu prosazovat spolu se „sociální dohodou“. „Evropa musí nastavit jasné standardy. Nejde o to harmonizovat odvody, ale je nutné jasná minimální pravidla stanovit, aby nebyli zaměstnanci první a druhé kategorie, ale ani nezaměstnaní první a druhé kategorie,“ uvedl Röpke.

Autor a zdroj: ČTK

Jak chránit klima, ušetřit a být šťastnější, kampaň Act for Planet

Jak chránit klima, ušetřit a být šťastnější, kampaň Act for Planet

Jak chránit klima, ušetřit a být šťastnější? Praktické tipy mladým lidem, jak pomoci planetě, přinesla kampaň Act for Planet společnosti Člověk v tísni: Vysoká míra stresu související s nejistou budoucností v důsledku změny klimatu, aktuálního dění ve světě a nárůstu cen jsou obavy, se kterými se musí popasovat prakticky každý, včetně mladé generace.

Právě mladí lidé si často připadají ztracení v tom, jak se na současné výzvy adaptovat, případně jak efektivně pomoci k jejich řešení. Organizace Člověk v tísni proto vytvořila mezinárodní kampaň s názvem Act for Planet, která přinesla praktické rady, jak v každodenním životě přispět k ochraně klimatu, být šťastnější, a přitom šetřit své peněženky. Kampaň proběhla na sociálních sítích, zapojili se do ní influenceři a zasáhla bezmála 100 milionů lidí.

Mladí lidé se obecně o změnu klimatu i o témata kolem ochrany přírody zajímají ve velké míře, nejčastějším problémem ale je, že nevědí, co přesně by mohli a měli dělat, aby jejich snaha měla smysl. Navíc mohou podléhat dojmu, že v tom jsou sami. „Máme radost, že se kampani podařilo propojit zástupce mladé generace napříč zeměmi a nabídnout jim praktické možnosti a jednoduché každodenní změny, které víme, že efektivně přispívají k ochraně klimatu a zároveň šetří naše peněženky,“ vysvětluje Kateřina Gabrielová, vedoucí komunikace z organizace Člověka v tísni.

Kampaň probíhala od dubna do června v České republice, Estonsku, Španělsku a Portugalsku. Hlavním cílem bylo nabídnout jednoduché změny, které může zařadit do svého životního stylu každý, například snížit topení o pár stupňů, místo letadla odjet na dovolenou občas vlakem, snížit spotřebu masa, změnit dodavatele elektřiny anebo se více zabývat tím, koho volím. Jak moc je změna náročná nebo co přinese každému z nás i planetě, bylo vysvětleno na webové stránce www.actforplanet.eu. Součástí kampaně byl i mezinárodní live stream, na kterém sdíleli své zkušenosti a tipy influenceři ze zúčastněných zemí.

Influenceři, včetně Jitky Nováčkové reprezentující Česko, dokázali oslovit a zapojit do výzev celkem desítky tisíc svých fanoušků. Kreativu, provedení a řízení celé kampaně napříč zapojenými zeměmi měla na starosti agentura CZECH PROMOTION.

„Účast na kampani pro nás byla cennou výzvou, včetně její koordinace napříč několika zeměmi a spolupráce s inspirativními lidmi s různými pohledy, názory a zkušenostmi. Významnou součástí bylo i využití výzkumů, které nám ještě před startem kampaně poskytly důležité informace o mladé generaci. Kvůli možnostem cílení, řízení frekvence a také dosahu, jsme jako stěžejní médium využili sociální sítě Facebook a Instagram,“ uvádí ředitel online divize CZECH PROMOTION Adam Hazucha.
Pod hashtagem #act4planet zhlédlo kampaň v jejím průběhu celkem 98,9 milionu lidí, výzvu osmnácti influencerů si zobrazilo 8,8 milionu a instagramový filtr využilo 833 tisíc uživatelů sociální sítě. K tomu přes 130 tisíc lidí navštívilo webové stránky actforplanet.eu.

O projektu 1Planet4All

1Planet4All je mezinárodní projekt probíhající ve 12 evropských zemích (Česká republika, Slovensko, Itálie, Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Belgie, Estonsko, Polsko a Rakousko), který sdružuje 14 nevládních organizací. Cílem projektu je zvýšit povědomí mladých lidí o změně klimatu – co ji způsobuje a jak dopadá na nás i na lidi žijící v rozvojových zemích. Zaměřuje se také na možná řešení a snaží se poskytnout podporu zapojení mladých lidi v občanské společnosti při jejich snaze o utváření udržitelné budoucnosti pro všechny. Projekt je podpořený z prostředků Evropské unie a jejího programu DEAR (Development Education and Awareness Rising).

Autor: Člověk v tísni
Zdroj: ČTK

VLS investují v Brdech 120 ml. Kč do adaptace ekosystémů na klimatickou změnu

VLS investují v Brdech 120 ml. Kč do adaptace ekosystémů na klimatickou změnu

Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech, investují přes 120 milionů korun do adaptace ekosystémů na klimatickou změnu. Získaly podporu z mezinárodního projektu LIFE zaměřeného na udržení pestré krajiny přírodě blízkými a tradičními způsoby péče. V brdských lesích budou VLS uplatňovat specifický způsob hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů, při nichž vznikají prostorově, výškově i věkově pestré lesy.

Přírodní procesy chtějí využívat v maximální možné míře, která zároveň zajistí trvalé zachování produkčních funkcí. EU podle šéfa VLS Romana Vohradského ocenila způsob, jakým VLS hospodaří v Brdech, a zařadila letos tuto lesnickou oblast jako jedinou z ČR do projektu LIFE. „Jednoznačně preferujeme přírodě šetrné způsoby hospodaření, péči o les i krajinu, přirozenou obnovu lesních porostů před umělou po kůrovcové kalamitě, která Brdy sice postihla, ale díky nasazení našich lidí zatím ne v takové míře jako jiné oblasti,“ řekl ředitel.

Podpora LIFE umožní podle něj prohloubit zavádění tradičních lesnických postupů a jít dál ve změně druhové, včetně vysazování lesních odrůd ovocných stromů, jimiž se krajina zpestří a ekologicky stabilizuje. „Chceme například rozšířit volnou pastvu dobytka na Padrťských pláních a dalších vhodných loukách. V brdských rybnících pokračuje výzkumný projekt přírodě blízkého chovu ryb bez umělého přikrmování,“ dodal.

Na projektu LIFE, který je zaměřený na podporu vybraných špičkových projektů v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu, spolupracují VLS s vědci z České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti – Výzkumnou stanicí Opočno a Saskými státními lesy, které hospodaří v Krušných horách přírodě blízkým způsobem přes 30 let.

Projekt LIFE ADAPT BRDY je podle Sotony moderní lesnický model, který spustily VLS v Brdech a přejdou na něj také na Šumavě, v Doupovských horách, v Ralsku i na Moravě v Drahanské vrchovině a Oderských vrších. Stejně staré pásy monokultur se změní v druhově i věkově pestré lesy. „A místo holosečných těžeb, jimiž vznikají paseky, přecházet na podrostní způsoby hospodaření, kde se těžebními zásahy podporuje vnitřní dynamika porostů, a dává se tak prostor nové generaci lesa bez nutnosti celoplošného odtěžení mateřského porostu,“ uvedl.

Změny se projeví v Brdech, kde VLS hospodaří na více než 22.000 hektarech (Posádkové cvičiště Jince a CHKO Brdy), postupně v řádu desetiletí. Už teď ale plánují těžby tzv. výběrným hospodářským způsobem.

VLS hospodaří na 140.000 ha vojenských újezdů a dalších strategicky významných území pro obranu státu. Spravují šest rozsáhlých přírodních lokalit, které patří k nejzachovalejším lesním celkům v Evropě.
Do programu LIFE, který má zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémů, je zapojený od roku 2018 také Národní park Šumava. Projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady) za 150 milionů Kč vrací vodu do krajiny. Plánuje obnovit 47 rašelinišť a pramenišť s plochou 2059 hektarů. Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány produkcí dřeva, zemědělstvím a v posledních letech i počasím. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se má zvýšit hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.

Autor: VLS
Zdroj: ČTK

MŽP v úterý zahájí proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko

MŽP v úterý zahájí proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko

Ministerstvo životního prostředí v úterý zahájí proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a zveřejní podklady. Na vyjádření k nim budou mít obce 90 dní. Dokumentace upřesní například režim v parku. Po podrobnějších informacích zástupci obcí dlouho volali. Na termín zahájení procesu upozornil server HN.cz, informaci potvrdil starosta Bělče Lukáš Kocman.

Řada místních obyvatel i starostů považuje ochranu zajištěnou statusem CHKO Křivoklátsko za dostatečnou. V dubnu více než 30 představitelů obcí vyzvalo poslance a senátory, aby od záměru upustili. MŽP poukazuje například na vysokou druhovou pestrost území a celostátně významnou flóru a faunu.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) původně plánovala zahájení procesu 9. června, avšak starostové ji na květnovém setkání požádali o odložení, aby devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku neskončila několik dní před volbami a také, aby reakce odpovídaly aktuálním postojům i v případě změny vedení obce. Hubáčková jim vyšla vstříc. Podle Kocmana mohlo ministerstvo ještě počkat například řádově týdny, aby se s problematikou mohli včas seznámit i nově zvolení zastupitelé.

V úterý zveřejněný záměr by měl starostům odpovědět na otázky ohledně fungování parku, případných omezení a také argumentů pro jeho vyhlášení. „Určitě budeme dávat připomínky,“ dodal Kocman.
Konkrétní znění připomínek zveřejní až po podrobném seznámení se s dokumentací. Řada obyvatel i starostů se opakovaně ministerstva dotazovalo, proč nestačí dosavadní ochrana přírody v rámci chráněné krajinné oblasti. Místní obyvatelé se také obávají negativních vlivů souvisejících s možnou zvýšenou turistikou, například nadměrným dopravním ruchem.

Ministerstvem navrhovaný Národní park Křivoklátsko má chránit především pestré lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích. Park má zabírat 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.

Autor: MŽP
Zdroj: ČTK