Úbytek ledu na zemi se podle vědců překvapivě zrychlil

Úbytek ledu na zemi se podle vědců překvapivě zrychlil

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Hladina oceánů se za tři desetiletí vlivem tání pozemského ledu v Antarktidě, Grónsku a z horských ledovců zvedla v průměru o 3,5 centimetru. Z celkového objemu roční ztráty pochází 22 procent z horských ledovců, na něž připadá pouze jedno procento z objevu ledové vrstvy na zemském povrchu.

Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vyšel v časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením. Glaciolog Thomas Slater z univerzity v Leedsu, který se na studii podílel, řekl, že změna je zřejmá lidem v oblastech, kde pitná voda pochází z horkých ledovců, nebo tam, kde zimní ledová vrstva na moři chrání pobřežní obydlí před bouřemi. Slater řekl, že nyní se ale o rychlé odtávání ledu začínají zajímat i obyvatelé oblastí vzdálených od polárních krajů. „Lidé si uvědomují, že i když je led od nich daleko, jeho tání pocítí také oni,“ řekl Slater, kterého citovala agentura Reuters.

Úbytek ledu jej patrný i v Arktidě, kde v létě nebývale taje led v moři. Při loňských satelitních pozorováních vědci v arktické oblasti zaznamenali druhou nejmenší ledovou plochu za minulých 40 let. Odhalená mořská hladina je tmavá, takže pohltí více slunečních paprsků místo aby je led odrážel zpět, což je další zdroj regionálního oteplení. V celém světě se ve srovnání s předindustriálním obdobím průměrná teplota zvýšila v průměru o 1,1 stupně Celsia, ale v Arktidě je toto oteplování ve srovnání s průměrem dvojnásobné.

Na základě satelitního pozorování, místního měření a modelů britští vědci vypočítali, že v 90. letech na světě ročně v průměru ubývalo 0,8 bilionu tun ledu, v minulých letech je to ale 1,2 bilionu tun.
Geolog Gabriel Wolken, který se podílí na geologickém průzkumu na Aljašce, považuje za zajímavou kombinaci výpočtu úbytku ledu z ledovců, polárních moří a ledovcových tabulí. „Na Aljašce si už lidé důsledky ubývání ledu z ledovců uvědomují, změny jsou patrné na pohled,“ řekl.

Kdysi obří ledová kra A68a unášená proudy jižního Atlantiku, se rozlomila nejméně na dva kusy. Podle satelitních snímků se nyní obě její části pohybují vedle sebe ve vzdálenosti asi 135 kilometrů jihovýchodně od neobydleného ostrova Jižní Georgie, ale brzy se bezpochyby od sebe vzdálí. Pouť ledové masy v poslední době vědci bedlivě sledovali kvůli obavám, že by mohla uváznout u pustého ostrova patřícího k britským zámořským územím a ohrozit tamní faunu. Toto nebezpečí ale ve světle posledních událostí nejspíše již pominulo, napsal zpravodajský portál BBC.

Zdá se, že ledová kra, která v dobách svého největšího rozmachu měřila přibližně 5800 čtverečních kilometrů, tedy zhruba jako Moravskoslezský kraj, je nyní blízko své záhubě. K jejímu postupnému rozpadu přispívá teplejší podnebí i rozbouřenější vody.

Zdroj: ČTK

Skupina biologů volá po větší ochraně světových parazitů

Skupina biologů volá po větší ochraně světových parazitů

Říjnové vydání odborného časopisu Biological Conservation přišlo s návrhem „globálního plánu na záchranu parazitů“. Asi desítka vědců z celého světa v něm varuje před zkáznými následky toho, kdyby se lidem podařilo tuto často přehlíženou a nepříliš oblíbenou skupinu organismů vyhubit, napsal list The Washington Post.

„Nalezneme je napříč celým stromem života v každém ekosystému. Parazité jsou jedněmi z nejrůznorodějších a ekologicky nejdůležitějších zvířat na Zemi – ale téměř ve všech případech jsou nejméně chráněni při snahách o zachování ekosystémů a volně žijících živočichů,“ píší autoři plánu. Požadují proto nejen prohlásit některé z parazitů za chráněné, ale také výrazně posílit výuku o těchto organismech ve školách a povzbudit také zájem široké veřejnosti.

„Většina lidí slyšela o parazitech jen tehdy, když se mluvilo o těch, jež jsou škodliví pro lidi,“ řekla spoluautorka plánu Kelly Speerová. „Přitom ale neexistuje zdravý ekosystém, který by v sobě neměl parazity,“ dodala.

Vědcům je dnes známo mnoho důvodů, proč si parazitů vážit. Jedna z hypotéz například tvrdí, že správně fungujícího lidského imunitního systému lze dosáhnout jen po nákaze různými červy. Parazitní druhy vos také například v USA šetří farmářům miliony dolarů ročně, protože likvidují zemědělské škůdce tím, že do jejich těl kladou svoje vajíčka, které následně hmyz sežerou zaživa.

Jen asi jedno procento ze všech známých parazitů přitom napadá člověka. „Jsou to regulátoři populací, jsou základem řady vazeb v potravinových řetězcích a tvoří hodně biomasy v ekosystémech,“ řekl další autor plánu Colin Carlson. „Jsou jako temná hmota – pohybují se ekosystémy, propojují jednotlivé prvky a hrají zásadní roli, ale nikdy je nevidíme,“ dodal.

Je těžké přesně vyčíslit, jaké výhody parazité světu přináší, protože ani v dnešní době jednoduše nevíme, kolik jich vlastně je. Vědci se domnívají, že asi 40 procent ze všech živočichů jsou parazité, ale jen zlomek z nich už se podařilo určit, ačkoliv se nachází téměř na každém tvorovi. Biologové proto volají po rychlém zlepšení znalosti vědců o co největším množství druhů parazitů.

Obavy z vyhynutí těchto organismů přitom nejsou neopodstatněné. Parazité čelí stále většímu tlaku kvůli úbytku přirozeného prostředí, klimatickým změnám a vymírání svých hostitelů. „Realita je taková, že vždy, když vymře například vakovlk, tak nepřijdete jen o něj, a tím pádem o jeden druh. Přijdete o celou řadu druhů,“ řekl Kevin Lafferty z americké geologické služby USGS. Studie z roku 2017 například předpovídá, že by na zemi mohla do roku 2070 vyhynout až třetina parazitických červů.

V rámci záchrany parazitů, kteří s námi stále přežívají, volají vědci po ambiciózní veřejné osvětové kampani. Nejde přitom o ochranu parazitů škodlivých lidem, jakými jsou například komáři přenášející malárii nebo takzvaní guinejští červi. Cílem vědců je informovat o všech těch ostatních, kteří si podle nich zaslouží větší ohled veřejnosti, než by se na první pohled mohlo zdát. Zvláště o tasemnicích by se podle ekoložky Chelsea Woodové z Washingtonské univerzity mohly točit pořady pro hlavní vysílací čas v televizích. „Už máme týden žraloků (na kanálu Discovery Channel – pozn. ČTK). Myslím, že nastal čas pro týden parazitů,“ řekla listu The Washington Post.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila státní politiku životního prostředí ČR

Vláda schválila státní politiku životního prostředí ČR

Schválená Státní politika životního prostředí České republiky 2030 (SPŽP) s výhledem do 2050 je nejvyšším strategickým dokumentem stanovujícím cíle v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu na dalších deset let. K nim patří snaha na národní i mezinárodní úrovni pomoci dosažení cílů udržitelného rozvoje, Pařížské dohody a dalších environmentálních úmluv.

První Státní politika byla přijata již v roce 1995, aktuálně schválený dokument platí od roku 2021 do roku 2030. SPŽP 2030 se zaměřuje na tři oblasti – Životní prostředí a zdraví, Klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, Příroda a krajina a klade deset strategických cílů.

Pro životního prostředí ovlivňující lidské zdraví je to:

  • Zajistit dostupnost vody a zlepšit její jakost
  • Zlepšit kvalitu ovzduší
  • Snížit expozici nebezpečným chemickým látkám
  • Snížit hlukovou zátěž a světelné znečištění
  • Zvýšit připravenost a odolnost společnosti vůči mimořádným událostem a krizovým situacím
  • Adaptovat sídla
  • Pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice a oběhovému hospodářství cílí na:
  • Snižování emisí skleníkových plynů
  • Zavedení oběhového hospodářství pro hospodárné nakládání se surovinami, výrobky a odpady
  • Pro šetrné využívání a ochranu přírody a krajiny se zaměřuje na:
  • Obnovení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v ní
  • Zachování biologické rozmanitosti v mezích tlaku změny klimatu

K dosažení cílů budou v příští dekádě maximálně využity finanční zdroje již tradičních dotačních titulů, jako jsou operační programy, i těch nových jako je Modernizační fond, Národní plán obnovy či Fond spravedlivé transformace. Díky nim bude moci ČR v těchto 10 letech investovat do životního prostředí a ochrany klimatu rekordních 300 miliard korun.

V rámci monitoringu plnění Státní politiky životního prostředí 2030 budou pravidelně sledovány indikátory a aktivity realizované jednotlivými gestory, a to skrze Zprávu o životním prostředí ČR a také nové Platformy pro monitoring plnění SPŽP 2030, jejíž členy budou gestoři a spolugestoři jednotlivých specifických cílů, zástupci Parlamentu ČR, akademické obce a nestátních organizací a sdružení. V roce 2025 bude publikováno vyhodnocení jejího střednědobého plnění. Cíle SPŽP budou plněny skrze typová opatření, jejichž příklady jsou uvedeny u jednotlivých strategických cílů. Konkrétní výběr a podoba typových opatření bude předmětem platných složkových a sektorových strategických dokumentů, které musí při své tvorbě cíle SPŽP zohledňovat a dále je rozpracovávat.

Ke stažení: Státní politika životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050 (SPŽP 2030.DOCX, 1 MB )

Zdroj: Tiskové oddělení MŽP, zde