Srp 1, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Poukázali na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve svém článku, který publikoval časopis Nature Reviews Microbiology.
Sucho, vysoké teploty a jejich důsledky, ke kterým patří například přemnožení škůdců nebo požáry, neovlivňují podle vědců pouze lesní stromy, ale i mikroorganismy v lesních půdách. Nejohroženější skupinou jsou pravděpodobně symbiotické houby, které pomáhají lesním stromům získávat živiny a zároveň jsou důležité pro ukládání uhlíku v půdě. Na houby působí negativně rostoucí teplota, kterou špatně snášejí, i sucho, které oslabuje jejich hostitelské stromy.
K omezení negativních vlivů klimatické změny je podle vědců potřeba nalézt strategie takzvaného chytrého lesnictví. Jedním z opatření, která navrhují, je přechod od sklízení celých porostů holosečí k postupné těžbě. Ta vyhovuje lépe půdním mikroorganismům.
„Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy a další nadzemní organismy a při plánování managementu lesů je nutno brát zřetel i na jejich potřeby,“ uvádí Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Pro zachování diverzity má podle něj velký význam zachovat část mrtvého dřeva po těžbě v lese. Lesní hospodaření, které lépe zachovává funkci ekosystémů, je nákladnější a vhodný způsob hospodaření je nutné volit s přihlédnutím k místním podmínkám. Novými strategiemi se proto dosud zabývá výzkum.
„To je výzva pro lesníky i pro ty, kteří o lesích rozhodují. Pokud ale nic nezmění, zvyšuje se riziko poškození porostů v důsledku extrémních podmínek, například horka, sucha nebo přemnožení škůdců,“ řekl.
Lesní ekosystémy pokrývají podle vědců přibližně 30 procent zemského povrchu (asi 42 milionů kilometrů čtverečních) a ukládají 45 procent uhlíku, který se nachází v suchozemských ekosystémech. Působí také jako významný zásobník uhlíku, který zachytí 7,6 gigatuny (7,6 miliardy tun) oxidu uhličitého ročně.
Skupina Petra Baldriana spolupracuje na Evropském projektu HoliSoils, který se zabývá výzkumem přístupů tzv. chytrého hospodaření v lesích a důsledky poškození lesních porostů. V tomto projektu se zaměřuje na fungování společenstev mikroorganismů v lesních půdách a ochranu jejich biodiverzity.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Srp 1, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Způsob, jakým oomycety, houbám podobné organismy žijící ve vodě i na souši, ovlivňují celosvětové ubývání mořských trav, zkoumají v současnosti vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Podílejí se na mezinárodním projektu Restoreseas, jehož cílem je odhalit různorodost, distribuci, původ a patogenní roli oomycetů v různých mořských ekosystémech a propojených vodách. Projekt začal loni a bude pokračovat až do roku 2025.
Porosty mořských trav patří mezi nejbohatší podvodní ekosystémy a jsou považovány za deštné pralesy oceánu. Globálně ale ubývá mořských luk, v nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera, kterému se přezdívá úhoří tráva.
„Mezi hlavní příčiny úbytku úhoří trávy patří lidská činnost a takzvaná chřadnoucí nemoc způsobená oomycety Labyrinthulomycete Labyrinthula. Oomyceta jsou organismy podobné houbám, s houbami jako takovými ale vůbec nesouvisí, jsou příbuzné hnědým řasám a rozsivkám. Nejnovější studie prokázaly, že patogeny oomycet z rodu Phytophthora a Halophytophthora jsou schopné tyto mořské trávy nakazit, způsobují vznik lézí, trávy narušují a snižují klíčivost jejich semen,“ uvedla Anna Hýsková z Ústavu ochrany lesů.
Vědci odebrali vzorky mořských trav, mangrovníku nebo listů spadlých do vody na Sardinii a v atlantických mořských lesích Mauritánie v severozápadní Africe. „Z odebraných rostlinných vzorků jsou izolačními metodami získány čisté kultury přítomných oomycet. Po identifikaci jsme poté schopni zjistit jejich mořskou diverzitu,“ doplnila Hýsková. Poté budou vědci ve spolupráci s portugalskými kolegy testovat patogeny oomycet, aby zjistili, zda by mohly negativně ovlivnit obnovu mořských ekosystémů. Letos plánují odebrat vzorky i v pobřežních biotopech Portugalska a Brazílie.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Přibližně čtvrtina z 2000 stromů, které městský podnik Veřejná zeleň města Brna (VZMB) vysadil od loňského podzimu do letošního léta, nezvládla horké počasí a uhynula. Vysoká intenzita slunečního záření zničila mladé stromy třeba v okolí kampusu nebo ve Wilsonově lese. Správci městské zeleně chtějí ještě více rozšiřovat postupy jako půdní injektáže nebo zálivku s výluhy, které mají kondici rostlin zlepšit.
Na dětském hřišti ve Wilsonově lese slunce popálilo mladé výsadby javorů, přestože je firma zalévala a mulčovala, čímž se dá zabránit nadměrnému odpařování vody. „U výsadby jsme chybu neudělali, ale rostliny z našeho pásma už zkrátka takový sluneční úpal nesnesou,“ uvedl ředitel městské firmy Josef Kasala. V Brně v posledních dnech uhynul třeba javor mléč nebo javor horský. „V minulosti podmínky zvládaly, ale druhová skladba se mění. Teď vydrží tak hrušně, javor babyka, akáty nebo dřezovec. I když ale budeme vysazovat odolnější druhy, musíme dbát na pestrost,“ dodal.
Intenzivnímu slunečnímu záření lze zabránit leda stínováním, VZMB nicméně využívá několik dalších způsobů pro celkové zlepšení stavu rostlin. „Už asi deset let zkoušíme půdní kondicionéry, díky kterým mohou stromy lépe hospodařit s vodou a kořínky rychleji prokoření. Velmi pomáhá také mulčování a prolívání stromů zálivkou s použitím organických materiálů a výluhů vlastní výroby,“ řekl Kasala.
Pracovníci VZMB také mnohem intenzivněji stromy zalévají a doplňují vodu do vaků, které slouží k efektivnějšímu zavlažování stromů, obklopených dlažbou či asfaltem. U starších rostlin se osvědčila injektáž kořenového systému, kdy se půda v mezikořenovém prostoru vysokým tlakem vzduchu provzdušní, čímž vznikne prostor pro dodání živin. Následně ke kořenům aplikují vodu s organickým výluhem a kondicionér. Dnes to chtějí dělat v parku Lužánky, kde suchem trpí především jehličnany.
Dopady klimatických změn, které jsou ve městech cítit více než v krajině, vnímá také Lukáš Štefl z Ústavu biotechniky zeleně Mendelovy univerzity. „Podmínky se mění a citelné je to zvláště tam, kde jsou zpevněné povrchy, jako ulice, náměstí, sídliště nebo okolí obchodních center. Stromy jsou stresované a pokud je nějaký delší faktor, jako sucho, teplo, stačí málo, aby odešly,“ míní.
Reakce na tyto změny podle něj vždy musí být koncepční. „Při nové výsadbě musíme na stromy myslet už na začátku proměny, výstavby nebo rekonstrukce daného místa. Pro stromy je klíčové, aby měly v zemi dostatek prostoru a měly do čeho kořenit. Zeleň nelze řešit ve chvíli, kdy jsou v podzemí inženýrské sítě. Dobře se to povedlo třeba na Mendlově náměstí, kde se stromům věnovala nadstandardní péče. Řešení tam respektuje klimatickou změnu a funkci stromů ve veřejném prostoru,“ sdělil.
V tomto ohledu obecně vnímá za posledních několik let výrazné zlepšení, kdy zvláště velká města udávají trend. Kromě toho rovněž vyzdvihl potřebu změnit druhové složení a používat i část dřevin, která není domácí. I on ale zdůraznil, že je potřeba různorodost pro případ, že by se objevil nový škůdce nebo choroba. Je třeba myslet také na to, aby dřeviny vydržely i přes zimu. Jako možné druhy Štefl uvedl třeba jerlín japonský nebo břestovec, které by v Brně mohly přežít i na místech, kde nejsou ideální podmínky.
Autor: VZMB
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Parta tří cizinců si v pondělí v Obřím dole, klidovém území Krkonošského národního parku (KRNAP), kam je zákaz vstupu, rozdělala oheň a plánovala tam tábořit. Každý z nich dostal na místě pokutu 10.000 korun, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle něj letos v KRNAP žádný požár ve volné přírodě nezaznamenali. Strážci a lesníci Správy KRNAP nyní věnují kvůli suchu zvýšenou pozornost požárním rizikům.
„V pondělí večer přijali strážci Správy KRNAP od místních obyvatel hlášení, že ve spodní části Obřího dolu je vidět hořící ohýnek. Strážci ihned vyrazili na místo i s hasicím přístrojem,“ řekl Drahný.
V těsné blízkosti Dolního Úpského vodopádu v Obřím dole zastihli trojici nizozemských mladíků. „Na místě si postavili dva stany a na vysušené hrabance pod korunami mladých stromků rozdělali oheň. Strážci oheň uhasili hasicím přístrojem a lokalitu zabezpečili. V příkazním řízení všem třem uložili v dané situaci maximální pokutu ve výši 10.000 korun. Tu mladíci po návštěvě nejbližšího bankomatu zaplatili,“ uvedl Drahný.
Dnes ráno se strážci na místo vrátili na kontrolu ohniště a preventivně jej prolili vodou. „Poděkování za včasné zažehnání hrozby patří místní obyvatelům, kteří strážce informovali,“ řekl Drahný.
Správci národního parku nadále vyzývají návštěvníky Krkonoš, aby hlásili jakýkoli zárodek možného požáru. Varovali také před zapalováním svíček u pomníků či božích muk. Informace o možných požárech mohou turisté volat přímo hasičům na nouzovou telefonní linku 150 nebo linku integrovaného záchranného systému 112, případně na pohotovostní telefonní číslo Správy KRNAP 737 211 113.
„Apelujeme na návštěvníky Krkonoš, že v tak suchém období, jaké nyní panuje, kdy všichni sledujeme požáry na jihu Evropy a s ročním odstupem vzpomínáme na požár v Národním parku České Švýcarsko, není rozumné rozdělávat oheň ve volné přírodě. Navíc na území českých národních parků je to aktivita zakázaná zákonem stejně jako táboření,“ dodal Drahný.
V Královéhradeckém kraji od 10. do 20. července kvůli suchu platil plošný zákaz rozdělávání ohňů ve volné přírodě. I když podle hejtmanství se riziko pro vznik a šíření požárů snížilo, lidé by se měli nadále řídit aktuálním doporučením hasičů, kteří varují před rizikovým chováním ve volné přírodě.
Rozsáhlejší požáry v Krkonoších nejsou časté, poslední zasáhl roku 2018 Labskou louku na hřebenech na ploše asi 30 hektarů. Příčinou byl zřejmě lidsky faktor.
Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Čvc 25, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Dobrovolní hasiči likvidovali v pondělí opuštěné ohniště v nepřístupném terénu v oblasti Schrammsteine východně od Bad Schandau. Stalo se tak v den prvního výročí rozsáhlého lesního požáru v Českém a Saském Švýcarsku. Návštěvníci oheň rozdělali na těžko přístupném místě o uplynulém víkendu na lesní půdě. Místo pod zemí dále doutnalo a němečtí hasiči museli ohniště v pondělí zlikvidovat. Správy parků na české i německé straně to uvedly v tiskové zprávě.
„Apelujeme na všechny návštěvníky chráněných území, ale také ostatních lesů, aby dodržovali zákazy rozdělávání ohňů, kouření či používání vařičů. Dodržování těchto zákazů budeme důsledně vymáhat,“ uvedli ředitelé správ národních parků Petr Kříž a Uwe Borrmeister. Obě správy parků přijaly mnoho opatření, která mají zamezit opakování vzniku rozsáhlého lesního požáru. Strážci přírody tak na obou stranách hranice zesíleně kontrolují dodržování zákazu rozdělávání ohňů, dílem i za asistence policie, se kterou spolupracovali při rozsáhlé a koordinované přeshraniční akci.
Pro rychlé odhalení ohně v nepřístupném skalnatém terénu pracovníci správ drží pravidelné hlídky i s využitím termovize či dronu s termokamerou. Zádové hasičské vaky, kterými jsou terénní pracovníci vybaveni, mohou pomoci efektivně zabránit šíření ohně již v jeho počátku, a to právě na obtížně dostupných místech. Správy národních parků zintenzivnily spolupráci s hasiči při cvičeních, opakovaně prověřují sítě cest určených pro integrovaný záchranný systém.
V blízkosti ohrožených staveb už jsou mnohde uklizené smrkové souše. Na základě zpracovaných odborných posudků dřevařské práce dále pokračují. V Národním parku České Švýcarsko byly na některých místech nutné i sanace skal, neboť oheň poškodil svahy nad stavbami a veřejnými cestami. Pokračují přípravy bezpečnostních opatření nad Edmundovou soutěskou. Kvůli rozsahu, náročnému terénu strmých skalních svahů a hrozbě pádů poškozených stromů však práce nelze realizovat v krátkém čase. Uzavřena zůstává také ohněm poničená Gabrielina stezka.
Požár vypukl loni v noci na 24. července. Zasáhl plochu o velikosti přes 1000 hektarů. Kvůli požáru policie obvinila jednoho muže z obecného ohrožení a poškození cizí věci. V případě prokázání viny soudem mu hrozí trest odnětí svobody až na 15 let.
Autor a zdroj: ČTK
