V loňském roce hořela v Česku největší plocha lesů za posledních deset let, celkem bylo zaznamenáno 2473 lesních požárů na ploše 1715 hektarů. Na 82 procentech plochy vznikly požáry lidskou nedbalostí. Lidským přičiněním vzniklo 1275 požárů z 2473. Největší podíl na zasažené ploše měl požár Národního parku České Švýcarsko, který vypukl loni 24. července a zasáhl 1060 hektarů. Lesní požáry loni představovaly 12 procent všech požárů v ČR, jejich podíl na celkovém počtu se v posledních letech zvyšuje.
Podle ústavu se rozsah lesních požárů v minulých zpravidla pohyboval kolem 400 hektarů ročně. „Nejvíce lesních požárů bývá v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. Nejméně požárů lesů hasiči likvidují v Praze, Olomouckém, Zlínském a Pardubickém kraji,“ uvedl.
Podle VÚLHM polovinu z celkového počtu požárů způsobí lidská nedbalost, což je i případ loňského požáru v Českém Švýcarsku. Policie už zadržela a obvinila muže, který ho podle ní založil. Příčinou vzniku požárů je podle ústavu nejčastěji zakládání ohňů v lese a jejich nedostatečné uhašení nebo například nedopalky cigaret. Ze statistik vyplývá, že 96 procent všech lesních požárů nepřesáhne plochu jednoho hektarů. Nejrozsáhlejší požáry bývají v takzvaných výmladkových lesích vznikajících z pařezů nebo v lesích, kde se těží dřevo.
VÚLHM upozornil na to, že lesní požáry nejčastěji vznikají od března do října, nejčastěji v dubnu. Problematické je také to, že k nim je často obtížný přístup pro hasiče a často se musí využívat letecká technika na transport vody.
O potřebě zajistit leteckou hasičskou službu reagovalo ministerstvo zemědělství, které vypsalo výběrové řízení na služby dvou hasičských vrtulníků, které mají doplnit hasičskou kapacitu v období největšího rizika požárů. Vysoké riziko vyhlásili aktuálně například správci Krkonošského národního parku (KRNAP). Letecká služba by měla být k dispozici od 15. července na dva měsíce. Službu mají zajišťovat stroje, které unesou nejméně 3000 litrů vody. Podle dřívějších informací má letos služba stát 52 milionů korun bez DPH, 75 procent nákladů pokryjí peníze z evropských fondů.
Škody způsobené lesními požáry
Rok
Počet požárů
Výměra lesních požárů (hektarů)
2016
892
141
2017
966
170
2018
2033
492
2019
1963
520
2020
2081
484
2021
1517
411
2022
2473
1715
zdroj: Statistická ročenka za rok 2022 Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru
Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Zdroj: ČTK
Tisíce květů růží každý rok v létě provoní a rozzáří množstvím barev zahradu zámku v Nebílovech u Plzně. Roste tu na 100 druhů růží starých odrůd i moderních anglických růží. V barvách od bílé přes krémovou, světle žlutou a žlutou, růžovou až po fuchsiové, karmínové, šarlatové či rubínové odstíny červené nakvétají v druhé polovině června.
V největší kráse je zahrada zhruba tři týdny. Některé takzvané staré nebo historické druhy kvetou jen jednou, anglické nebo remontantní růže vydrží kvést i déle a opakovaně, řekl kastelán Milan Fiala.
„Růže patří ke každému zámku, ke každé zámecké zahradě. My je tady máme hlavně proto, abychom návštěvníkům ukázali, co se pěstovalo v době, kdy zámek ještě sloužil jako zámecká barokní rezidence. Růže, které tady byly za Černínů nebo Valdštejnů,“ řekl kastelán. Za historické jsou považovány růže, která byly vyšlechtěné zhruba do roku 1864. Vyznačují se tím, že většinou kvetou jen jednou v roce, jsou to kříženci růží dovážených z Číny, z Dálného východu s domácími růžemi. Vznikaly stovky odrůd, většina specializovaných šlechtitelů růží byla tehdy z Francie.
„Ty růže měly samozřejmě svoje mouchy, většina byla růžových nebo do bíla, žlutá barva byla až mnohem později, další barevné mutace vznikaly mnohem později. Tyto růže nebyly často mrazuvzdorné, podléhaly různým chorobám, kvetly jen jednou v roce. Snem a cílem všech šlechtitelů bylo, aby vyšlechtili opakovaně kvetoucí růži,“ řekl Fiala. Když se to v 60. letech 19. století podařilo, byl to podle něj doslova převrat v zahradnické kultuře pěstování růží.
Ze stovky druhů v zámecké zahradě je asi polovina odrůd historických růží a polovina anglických či malá část čajohybridů. „Anglické růže byly vyšlechtěny Davidem Austinem, který měl vizi, že chce vyšlechtit něco jako starou růži, která by ale byla mrazuvzdorná, která by pořád kvetla, voněla, měla i jiné barvy, ale pořád měla pěkný tvar takových rozetových bohatých květů, což je jedna z typických vlastností většiny historických růží, které mají bohaté až pivoňkové květy,“ řekl kastelán. První růži Austin vyšlechtil v roce 1961, vyšlechtil desítky druhů a jejich obliba stále stoupá.
V zámecké zahradě v Nebílovech pěstuje růže už téměř 30 let. Jednak proto, že k památce patří a jejich květy mohou ve vázách zdobit interiéry, jednak proto, že růže jsou jedním z jeho koníčků. Zámek byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1998. „Začal jsem sem růže dávat už někdy v roce 1996, když jsme z té skládky, která byla vzadu v zahradě, udělali aspoň trochu záhony. Růžím to tam ale paradoxně svědčí, mají rády provzdušněnou půdu, takže se jim v těch napadaných kamenech a cihlách daří,“ řekl Fiala. Růže dostanou prostor i v obnovovaném barokním parteru zahrady, který správa zámku buduje. Budou to ale růže v nádobách. „Už teď zkoušíme, které v nádobách vydrží aspoň čtyři roky, zemina v nádobách se totiž i přes přihnojování časem vyčerpá a růže pak degradují,“ dodal Fiala.
Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) varují před šířením invazivní rostliny lupiny mnoholisté, známé také jako vlčí bob. Žádají veřejnost o spolupráci v boji proti tomuto druhu, protože představuje pro krkonošské luční druhy značné riziko. Šíření lupiny mnoholisté omezí včasná seč luk, kde se vyskytuje, informovali zástupci Správy KRNAP. Tato jedovatá rostlina pocházející ze Severní Ameriky kvete v Krkonoších přibližně od června. Produkuje vysoké množství semen a tvoří husté porosty.
„Není v možnostech Správy KRNAP regulovat lupinu včas a všude tam, kde se již rozšířila. Prosíme proto o pomoc vlastníky luk, hospodáře i chalupáře či rekreanty. Včasná seč omezí její další šíření. Lupinu je třeba sekat nejdéle v době, kdy začne kvést, aby nemohla vytvořit semena,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Správa KRNAP také žádá o jakékoli informace o výskytu lupiny či dalších invazivních rostlin v Krkonoších. Informace o dalších druzích a metodách jejich likvidace jsou na webových stránkách národního parku invazky.krnap.cz. Lupina mnoholistá, když kvete, tak je nejčastěji modrofialová. Není to ale pravidlem. V přírodě je velmi výrazná. K jejímu omezení vyzývají každoročně i ochranáři v jiných částech republiky.
„Lupina je v Česku klasifikována jako invazní druh, který poškozuje naše ekosystémy. Invazní rostliny jsou charakteristické tím, že se snadno šíří a obsazují nová stanoviště, odkud vytlačují původní druhy. Lupina zvolila dravou životní strategii s velice efektivním způsobem rozmnožování. V symbióze s hlízkovými bakteriemi dokáží obohacovat půdu o dusík a měnit tak živinové poměry v půdě vyhovující rumištním druhům jako jsou například kopřiva nebo šťovíky,“ uvedl Drahný.
V posledních letech se lupina začala vyskytovat i na krkonošských loukách, pro které představuje podle správců KRNAP závažné riziko. „Postupně vytlačuje a mění původní luční společenstva. Provedená mapování potvrzují, že lupiny přibývá. Škodí rostlinám, které jsou v Krkonoších původní,“ dodal Drahný.
Správa parku upozorňuje, že pokud se nezabrání jejímu dalšímu šíření, na některých loukách neporoste vedle lupiny nic jiného. Hrozí, že louky ztratí jak na výživové hodnotě, tak i na své druhové rozmanitosti a lupinové louky nebudou vhodné na pastvu ani senoseč. Celá rostlina lupiny mnoholisté je totiž jedovatá. Riziko představuje hlavně pro hospodářská zvířata, zvláště pak ovce, které v rámci projektů na záchranu cenných horských enkláv od jara do podzimu spásají některé louky.
Autor: KRNAP Zdroj: ČTK Zdroj FOTO: Wikipedia org.
V Česku se loni obnovilo 50.058 hektarů lesů, což je zhruba stejná rozloha jako v roce 2021. Vysadilo se 39.970 hektarů lesů a přirozeně se obnovilo 10.088 hektarů. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, které loni na obnovu lesů poskytlo 4,2 miliardy korun. Vysadilo se přes 225 milionů stromů, z toho 141,5 milionu listnáčů, kterých se podle ministerstva sází stále více. Cílem je vytvořit smíšené, druhově pestré lesy odolné vůči změnám klimatu.
Plocha obnovených lesů se od roku 2017, kdy to bylo 24.446 hektarů, loni více než zdvojnásobila. Na konci roku 2022 zaujímaly lesní pozemky v Česku plochu 2,680.372 hektarů, státní lesy z nich tvořily téměř 54 procent.
Těžba dřeva se podle ministerstva loni snížila o 5,1 milionu metrů krychlových na 25,1 milionu metrů krychlových. Podíl nahodilé těžby způsobené škůdci nebo přírodními vlivy byl 79 procent objemu, tedy zhruba 19,8 milionu metrů krychlových. Podle Českého statistického úřadu kvůli poškození hmyzem se vytěžilo 11,5 milionu metrů krychlových dříví.
Z listnatých lesů se při sadbě nejvíce využívaly sazenice buku a dubu. Dubu letního a zimního se vysadilo 51,9 milionu sazenic, buku 63,6 milionu. Smrkových sazenic se vysadilo 44,8 milionu. Ministerstvo upozornilo, že cílem lesního hospodaření není mít co nejvíce listnáčů, ale vytvořit smíšené porosty a odolné lesy.
Ministerstvo uvedlo, že v současném dotačním období Společné zemědělské politiky EU budou moci lesníci žádat o podporu z nových programů na rozšiřování kapacit skladů dřeva a od roku 2024 na zvyšování biodiverzity lesních porostů. Žádat budou moci od letošního října.
V nevídaném množství letos vykvetl v národní přírodní památce Na Požárech nedaleko Rozvadova na Tachovsku v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les silně ohrožený rostlinný druh všivec lesní. Všivec potřebuje k životu vlhká otevřená stanoviště bez zastínění. Donedávna se v lokalitě vyskytovaly jen jednotlivé rostliny, letos tam ale vykvetly tisíce růžových květů drobných všivců.
Všivec roste na loukách, které po poválečném zániku obce Jedlina přestali lidé obhospodařovat a které postupně zarůstaly. V předchozích letech tam ale ochránci přírody na velkých plochách vyřezali náletové dřeviny a vytvořili tak vhodné podmínky
„Od roku 2001 zdejší louky pravidelně kosíme, vyřezáváme náletové dřeviny, likvidujeme invazní rostliny a na některých místech narušujeme travní drn,“ řekla botanička a vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny CHKO Český les Markéta Kašparová. Přírodovědci se také domnívají, že všivcům velmi prospěla zejména pastva jaků, kterou zde od roku 2021 zajišťuje Český svaz ochránců přírody Libosváry. Sečení a údržbu luk financuje CHKO z Operačního programu Životní prostředí EU.
Všivec je dvouletá, vzácně i vytrvalá rostlina, která dorůstá výšky do 20 centimetrů, až polovinu délky může tvořit hroznovité květenství. Roste od nížin po horské polohy na krátkostébelných vlhkých loukách a pastvinách, často rašelinných, především na kyselých půdách. Kvete od května do června.
Téměř 80 hektarů národní přírodní památky Na Požárech tvoří pestrá mozaika rašelinných, slatinných a pcháčových luk, smilkových trávníků s roztroušenými porosty křovitých vrb a solitérních smrků. Žijí zde stovky druhů rostlin a živočichů. Řada z nich je vzácných a chráněných. „Ukazuje se, že péče o tuto národní přírodní památku má smysl. Rok od roku roste druhová rozmanitost a zvětšují se populace chráněných druhů rostlin a živočichů. Péče prospívá třeba orchideji prstnatci májovému, masožravé rosnatce okrouhlolisté nebo vrbě borůvkovité, která v České republice roste na pouhých čtyřech místech. Daří se zde také motýlu perleťovci severnímu, mravenci rašelinnému nebo i nově objevenému druhu lokality střevlíku Ménétriésovu,“ doplnila Kašparová.
Autor: CHKO Český les Zdroj: ČTK Zdroj foto: Botany.cz
