Národní park Šumava dal lesům pokutu 1,5 mil. Kč za nešetrnou těžbu dřeva

Národní park Šumava dal lesům pokutu 1,5 mil. Kč za nešetrnou těžbu dřeva

Národní park Šumava uložil pokutu jeden a půl milionu korun Městským lesům Kašperské hory, uvedl dnes server iROZHLAS.cz. Společnost loni v létě těžila dřevo v chráněné zóně v okolí Pěnivého potoka podle parku velmi nešetrným způsobem – svedla přirozený potok do potrubí, zanechala v lese až metr hluboké koleje a vybudovala nelegální cestu. Proti pokutě za nezákonný postup se kašperskohorské lesy chtějí odvolat, uvedla jednatelka firmy Hana Naušová.

Už dříve poukázala na to, že kvůli deštivému počasí neměli dřevorubci jinou možnost, jak dřevo těžit. „Nebylo sucho, takže nějaké koleje se vždycky udělají. Ještě v tom velikém množství je to v podstatě nevyhnutelné. Museli jsme zasáhnout proti kůrovci,“ řekla serveru.

Národní park loni v září předběžným opatřením těžbu okamžitě zakázal, strážci zajistili stopy a zdokumentovali důkazy. Správa Národního parku podle mluvčího Jana Dvořáka konstatovala, že byl porušen zákon. „Například použitím intenzivních technologií při těžbě nebo k úpravám toků bez příslušných povolení. Za to mohla správa uložit přestupci pokutu do dvou milionů korun,“ dodal.
Odvolání kašperskohorských městských lesů proti pokutě bude řešit ministerstvo životního prostředí.

Autor: Národní park Šumava
Zdroj: ČTK

Vědci z Brna budou zkoumat dopady předpokládaných klimatických scénářů na lesy

Vědci z Brna budou zkoumat dopady předpokládaných klimatických scénářů na lesy

Dopady předpokládaných klimatických scénářů na lesní ekosystémy střední Evropy budou zkoumat vědci z Mendelovy univerzity v Brně pod vedením britského experta na lesy Douglase Godbolda. V pětiletém projektu, který začal v tomto měsíci, budou sbírat data a dělat terénní výzkum ve Školním lesním podniku Křtiny, který je součástí univerzity.

„Projekt by měl přinést nové poznatky v otázce klimatem ohrožených lesních ekosystémů střední Evropy s ohledem na potřeby společnosti. Také by měl objasnit, nakolik k destabilitě ekosystémů přispěl v minulosti člověk tím, že se odklonil od pěstování přirozeného lesa a začal pěstovat monokultury,“ uvedl vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti Libor Jankovský. Výzkumníci budou zkoumat i udržitelnost funkcí lesních ekosystémů v době klimatických změn a řešit otázku, jak zajistit stabilitu lesů pro následující desetiletí.

Na lesy nejvíce dopadá rostoucí průměrná teplota a sucho, které klimatickou změnu ve střední Evropě provází. Různé druhy stromů reagují na sucho rozdílně, mají různě odolné kořenové systémy, jsou různě náchylné k patogenům. Ve Školním lesním podniku Křtiny fungují některé výzkumné plochy již od roku 1973, vědci tak mají k dispozici již velké množství užitečných dat. Navíc se školní lesy vyznačují velkou druhovou pestrostí a různorodým půdním podložím.

Godbold je vědcem, který se věnuje výzkumu lesů tři desetiletí, řídil několik mezinárodních projektů. Počítá s tím, že tým pro brněnský projekt bude začleněný do významných mezinárodních projektů.
Stabilita lesních ekosystémů je v současnosti v Česku jedním z velkých problémů. Kůrovcová kalamita spojená s pětiletou epizodou sucha zdecimovala velkou část smrkových lesů, po nichž zůstaly mnohahektarové holiny. Zkáze však čelí také borové lesy a například v univerzitním lese prosychají i buky. Lesy přitom zadržují vodu, poskytují nenahraditelnou rekreační funkci a také jsou klíčové pro přežití řady rostlinných a živočišných druhů.

Zdroj: ČTK
Autor: Mendelova univerzita v Brně

V ČR by se podle Hladíka mělo sázet víc stromů i u silnic, novelu chce letos

V ČR by se podle Hladíka mělo sázet víc stromů i u silnic, novelu chce letos

V České republice by mělo být podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vysazováno víc stromů, a to i podél silnic. Musí ale jít bezpečnou výsadbu, která nebude bránit automobilové dopravě ani zemědělské rostlinné produkci. Legislativa se tím nejspíš bude zabývat ještě letos.

„Naším cílem je dostat do krajiny dostat víc stromů. Naším cílem je silniční zeleň povýšit, dát ji velkou hodnotu. Vrátit stromy na mnoho míst do krajiny, ale takovým způsobem, aby to nezpůsobovalo konflikty v dopravě. Je potřeba řešit, abychom pro stromy měli dost prostoru, aby koruny stromů mohly přesahovat do krajiny, aby kultivary byly výš a nevadily zemědělské technice,“ řekl Hladík.
Na téma stromů v krajině vzniknou pracovní skupiny. Spolupracovat budou i s ministerstvem dopravy.

Návrhy, které vzniknou, budou mít dopad na zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o zemědělském půdním fondu. Novela o zemědělském fondu se nebude týkat jen silniční zeleně, nicméně rád by ji ministr dostal do schvalovacího procesu na konci letošního roku.

Podle Hladíka patří pardubičtí silničáři z pohledu péče o zeleň k nejprogresivnějším. Silničáři v Pardubickém kraji měli v posledních deseti letech šest dotačních evropských projektů výsadby silniční zeleně v hodnotě 50 milionů korun, další miliony korun investovali ze svého rozpočtu, uvedl ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer.

Tématem se ekolog zabývá od roku 1991, v poslední době vidí pozitivní posun v myšlení a přístupu k zeleni, řekl dnes novinářům. „Do dlouhodobé následné péče o dřeviny bohužel zatím nejde dost prostředků. Také řešíme, aby bylo dostatečné množství odborníků. které budou školit a metodicky vést zaměstnance silničních správ,“ řekl Weisbauer.

Ministr životního prostředí také uvedl, že by se neměla zanedbávat environmentální výchova. Ministerstvo vyhlásilo nový dotační titul, kde je 105 milionů korun, program je určený pro školy i pro profesní vzdělávání. Žadateli o dotace budou envicentra, která připraví vzdělávací a osvětové projekty. Na jeden projekt lze získat až šest milionů korun, výzva bude otevřená do konce května.

„Vzdělávání v oblasti klimatu nám do značné míry chybí. Abychom se nenechali příliš ovlivňovat informacemi, které nejsou pravdivé. Očekáváme zejména dlouhodobé projekty postavené na spolupráci se školami, projekty celoživotního vzdělávání široké veřejnosti, projekty zahrnující nové klimatické studijní programy či kurzy na vysokých školách nebo projekty zaměřené na podporu vzdělávání lidí, kteří pracují s technologiemi v oblasti obnovitelných zdrojů,“ řekl ministr.

Autor: MŽP
Zdroj: ČTK

Greenpeace vyzývá k záchraně starých lesů, stát by měl zamezit jejich ničení

Organizace Greenpeace apeluje na státní i soukromé organizace, aby přestaly kácet lesy starší 120 let. Stát by pak podle ekologů měl připravit opatření, která zamezí ničení starých lesů. V rámci kampaně Nekácejte.cz, kterou dnes spustili, mohou lidé podepsat výzvu k větší ochraně těchto lesů s původní druhovou skladbou. Příští čtvrtek chtějí zástupci Greenpeace předat své požadavky týkající se záchrany starých lesů ministerstvu zemědělství, které je zodpovědné za správu českých lesů.

Mezi jejími požadavky na ministerstvo zemědělství je mimo jiné to, aby nařídilo státnímu podniku Lesy ČR, aby přestal ve starých lesích s kácením a nešetrnými postupy. Greenpeace se přitom odvolává na situaci ve východním Krušnohoří, kde žije několik chráněných druhů živočichů a rostlin. „V minulosti se zde vyskytly případy holosečného kácení, vysazování nepůvodních dřevin, či dokonce ilegálního kácení bez povolení, a to jak ze strany soukromého vlastníka, tak i státní společnosti Lesy ČR. Státní společnost přitom v současné době plánuje další těžbu v nejstarších porostech na úpatí Krušných hor,“ uvedla organizace v tiskové zprávě.

Greenpeace těžbu v krušnohorských bučinách dlouhodobě kritizuje a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.

Podle Greenpeace jsou staré lesy důležité pro zachování biodiverzity. Žijí v nich vzácné druhy jako lejsek malý, strakapoud prostřední, sokol stěhovavý a netopýr rezavý a brouci jako páchník hnědý, kovařík fialový, ale také různé druhy tesaříků, nosorožíků nebo roháčů. V Česku tyto lesy pokrývají zhruba devět procent rozlohy, z toho asi polovinu vlastní stát. Jen zlomek je ale nějakým způsobem chráněn, konstatovali ekologové.

Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK

V Českém Švýcarsku o víkendu hořelo, podle správy parku šlo o žhářské útoky

V Českém Švýcarsku o víkendu hořelo, podle správy parku šlo o žhářské útoky

V národním parku České Švýcarsko zasahovali o víkendu kvůli drobnějšímu požáru hasiči. Podle správců parku šlo o o dva žhářské útoky. Informovala o tom dnes na Facebooku správa parku. Policie se případy zabývá, hořelo ze soboty na neděli na katastrálním území Vlčí hora, řekl policejní mluvčí.

Hořel posed a přilehlý seník. Na místo vyrazili v neděli hasiči z Krásné Lípy a ze Šluknova. „Na místě zjistili, že se jedná o zahoření vývratu, který chytil od shořelého posedu a uhasili jej. Po předání požářiště provedli naši kolegové kontrolu širšího okolí a zjistili, že došlo také k pokusu o zapálení nedalekého seníku. V seníku došlo k ohoření jeho konstrukce a k vyhoření zbytků sena a suché trávy v okolí,“ uvedla na sociální síti správa parku. Policie věc vyšetřuje. „Věříme, že se jí podaří žháře dopadnout a tyto útoky skončí,“ uvedla správa.

V národním parku hořelo také minulý týden. Nejprve shořel posed v lese ve Starých Křečanech a následně rozhledna na Vlčí hoře, v tomto případě zahájili kriminalisté úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci. Shořela přilehlá chata, rozhledna je poškozená zčásti. Škodu starosta Krásné Lípy Jan Kolář odhadl na dva miliony korun.

V Českém Švýcarsku zasahují hasiči každoročně. Nejrozsáhlejší požár zachvátil národní park loni v létě. Rozšířil se na 1060 hektarů, policie ho vyšetřuje jako obecné ohrožení. Stále pokračují práce na odstraňování následků požáru, při kterém zcela shořely tři objekty a evakuováni byli obyvatelé Hřenska a okolí. Uzavřeny jsou pro turisty některé trasy a mimo jiné i Edmundova soutěska.

Autor: Správa parku České Švýcarsko
Zdroj: ČTK