Dub 4, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Hřebenovka Českým Švýcarskem provede pěší turisty přes známá i méně známá místa. Nová turistická trasa se otevře 25. dubna a měří 101 kilometrů. Povede od obce Petrovice na Ústecku, přes skalní města Rájec a Ostrov, na nejvyšší stolovou horu v zemi Děčínský Sněžník a dál do Děčína a Růžovým hřebenem do Hřenska, přes atraktivní místa v národním parku až po Šébr. Poprvé se na ni budou moci pěší vydat 25. dubna, kdy se v osadě Sněžník v Jílovém na Děčínsku uskuteční slavnostní otevření. Trasa bude součástí hřebenovky od Pradědu k Aši.
„Jedná se o jedinečnou dálkovou pěší trasu určenou všem aktivním turistům, kteří si chtějí užít nejkrásnější místa tím nejzdravějším způsobem. Pěšky,“ uvedl Miroslav Kokta z Obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko. Během cesty si budou moci turisté užít výhledy na Labský kaňon, projdou se i přes Malou Pravčickou bránu nebo skalní hrad Šaunštejn. Součástí trasy je také například Kyjovské údolí a nejstarší naučná stezka v ČR zvaná Köglerova.
Hřebenovka je jednou z novinek obecně prospěšné společnosti, která tak chce oživit nadcházející turistickou sezonu v Českém Švýcarsku, kde loni vypukl rozsáhlý požár. Hlavní sezona tradičně začíná o Velikonocích. Nasazena bude od 29. dubna autobusová linka 441, která bude přibližovat turisty k Pravčické bráně, Divoké soutěsce nebo rozhledně Janov. Autobusy pojedou v půlhodinových intervalech. V červenci a srpnu se zájemci svezou každý den od 10:00 do 18:00. V květnu, červnu, září a říjnu mohou lidé s kyvadlovou dopravou počítat o víkendech a svátcích.
Nadále trvá akce, kterou spustily Ústecký kraj a obecně prospěšná společnost loni na podzim. Každý, kdo stráví ve vybraných ubytovacích zařízeních v destinaci aspoň dvě noci, získá po dobu svého pobytu veřejnou hromadnou dopravu po celém Ústeckém kraji zdarma. Od ubytovatele obdrží unikátní kód, který při vložení do mobilní aplikace DÚKapka vygeneruje volnou jízdenku.
Správa národního parku přišla kvůli uzavření Gabrieliny stezky s alternativní trasou po Mlýnské cestě mezi Mezní Loukou, Třemi prameny a Pravčickou bránou. Otevřená je od minulého víkendu i Divoká soutěska, Edmundova soutěska letos kvůli poškození nefunguje.
Propad tržeb po požáru podle společnosti dosahuje k 600 milionům korun, letošní predikce by v případě jejího naplnění podle společnosti znamenala ztráty zhruba 450 milionů korun.
Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1060 hektarů, vyšetřuje ho i policie jako obecné ohrožení.
Autor: České Švýcarsko, o.p.s.
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: cestoviny.cz
Bře 30, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Ministerstvo zemědělství letos rozdělí na příspěvcích na lesní hospodaření čtyři miliardy Kč. Dotace se budou financovat převážně z peněz EU z Národního plánu obnovy. Podpoří mimo jiné obnovu lesních porostů, využití technologií šetrných k přírodě nebo zvýšení podílu dřevin, které zpevňují porost proti větru a zlepšují kvalitu půdy.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že prioritou resortu jsou zdravé a pestré lesy a jejich obnova. „I vlastníci nejmenších lesů mohou díky dotacím pokrýt náklady na úklid po kůrovci, výsadbu nových stromů nebo péči o už vysazené, jako je vyžínání či ochrana proti zvěři,“ řekl.
Majitelé lesů mohou žádat o příspěvek na přirozenou obnovu až 30.000 Kč na hektar při obnově lesů využívající meliorační a zpevňující dřeviny. Mezi ty patří například stromy a keře, které odolávají větru, sněhu nebo dešťům. Zlepšují mimo jiné ochranu půdy proti erozi nebo sesuvům. Na obnovu základními dřevinami lze žádat o dotaci 20.000 Kč na hektar.
Ministerstvo přispívá také na prořezávky a probírky vzrostlých stromků. Žadatelé mohou dostat 10.000 Kč na hektar nejvýše dvakrát za období platnosti hospodářského plánu. Příspěvek lze čerpat také na stavbu oplocenek. Žadatelé mohou získat 70.000 Kč na kilometr v případě, že bude na obnovované ploše růst alespoň 40 procent melioračních a zpevňujících dřevin a oplocenka bude vysoká alespoň 160 centimetrů.
Dotace budou také na ochranu dřevin před zvěří a plevelem. Majitelé lesů mohou žádat až o 16.000 Kč na hektar po dobu pěti let na náklady například na nátěr stromků proti okusu zvěří nebo vyžínání porostů.
Informace o jednotlivých příspěvcích lze najít v příručce na webu ministerstva.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Bře 17, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech, a především ve vyšších pohořích.
Ohňovec rezavohnědý byl na území dnešní ČR poprvé nalezen v roce 1964 právě v Boubínském pralese a od té doby zde byl pravidelně evidován, uvedl vedoucí mykologické skupiny Jan Běťák. „Na poslední nález z roku 1995 se však i přes pozdější intenzivní a cílené pátrání dlouho nedařilo navázat. Po dlouhém čtvrtstoletí byl při cíleném hledání znovu objeven, a to hned na několika tlejících kmenech,“ dodal.
Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. V jádru pralesa mykologové registrují více než tisícovku druhů s výraznými plodnicemi, z nichž stovky patří mezi vzácné. Vědci v posledních letech zkoumali, zda způsob úmrtí stromu může vytvářet lepší podmínky pro výskyt hub. „Vybrali jsme celkem 60 smrkových kmenů. Polovinu z nich tvořily stojící a padlé souše v různých stadiích rozkladu. Druhou skupinu reprezentovaly kmeny, které se vyvrátily zaživa. Na těchto kmenech jsme podrobně prozkoumali druhové složení houbových společenstev. Na šesti desítkách smrkových kmenů jsme nalezli 312 druhů hub, přičemž na jednom kmeni bylo zaznamenáno až 49 druhů,“ uvedl Běťák.
Vzácný ohňovec rezavohnědý má podle vědců specifické ekologické nároky. Jeho plodnice vyrůstají téměř výhradně na kmenech, které uschly nastojato a dlouho stály jako souše. Navíc tento druh sám o sobě významným způsobem ovlivňuje vývoj celého společenstva hub. „Evidentně platí, že je rozdíl, zda stojící souši pokácíme nebo necháme přirozeně tlít nastojato a potom spadnout. Příroda nám jasně ukazuje, že i různé druhy smrti a posmrtného vývoje stromů dávají život odlišným druhům a celým společenstvům organismů,“ řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Autor: NP Šumava
Zdroj: ČTK
Bře 17, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Žďár nad Sázavou nechal odborně ošetřit asi 400 let starý památný strom. Lípu srdčitou či malolistou podle arboristy Tomáše Dolenského trápila hniloba, která napadla jednu z větví. Strom potřeboval úpravu, aby bylo bezpečné se kolem něho pohybovat, roste u cyklostezky nedaleko společnosti Tokoz.
„Zákroky, které se pravidelně provádějí v rozmezí tří až pěti let, tak tady byly nějakou dobu neprováděné a ten strom potřebuje relativně velký zásah,“ řekl Dolenský. Korunu památné lípy jistí ocelová lana podložená smrkovými špalíky. Kvůli mohutnění stromu a krátké životnosti smrkového dřeva, už byly podložky rozpadlé, v některých místech se lana dotýkala kůry lípy. Nahradily je podložky z dubového dřeva, bylo nutné přidat i víc lan, protože hrozilo, že se část mohutné koruny odlomí.
Dolanský je autorem plánu péče o památný strom, který podle něho bude přibližně do tří let potřebovat zmenšit korunu. Bude také nutné kontrolovat aktuálně provedené práce včetně vazby lan.
„Dost často se strom kontroluje po silnějších bouřkách, jestli někde něco neprasklo, neodlomilo se. Péče by měla být průběžná, právě proto děláme plán péče a návrh opatření,“ řekl Dolenský.
Lípa roste pod Pilskou nádrží, je asi 25 metrů vysoká, koruna už byla dřív prořezávaná. Obvod kmene má přes 840 centimetrů. Mezi památné stromy byla zapsaná v roce 1980. Mezi památné stromy patří ve městě i buk u kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Autor: Žďár nad Sázavou
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) začaly těžit přestárlé smrkové porosty v okolí nově vyhlášené brdské přírodní rezervace Klobouček. Cílem je proředit smrkové monokultury a přispět k jejich proměně na pestré lesy. Pro zvýšení druhové pestrosti lesníci pod vzrostlé smrky navíc vysadí listnaté stromy a jedle.
Lesníci nyní těží až stopadesátileté smrky na západní straně vrchu Klobouček směrem k Obrázecké lesní cestě. „Těžíme zde výběrovým způsobem tak, aby se dostalo světlo a vláha mezi koruny stromů. Následně zde začne postupně vznikat spodní patro náletu různých dřevin, které doplníme výsadbou listnatých stromů a jedlí. V zásadě tak míříme ke stejnému cíli jako v přírodní rezervaci Klobouček, která zde byla vyhlášena právě díky druhově, výškově a věkově pestrým porostům,“ uvedl ředitel divize VLS Hořovice David Novotný.
Lesy na Kloboučku jsou podle Sotony výsledkem péče několika generací lesníků Vojenských lesů. Státní podnik tam po zrušení vojenského újezdu vybudoval také okružní naučnou stezku s lesnickou tematikou, na sklonku loňského roku byla oblast prohlášena maloplošným chráněným územím.
V suťovém lese rostou kromě obvyklejších buků mohutné staré lípy, kleny, jasany a jilmy. Součástí rezervace je i malá loučka s chudým smilkovým trávníkem, dříve využívaným na seno. Loučka je stanovištěm několika vzácných druhů hub, typických právě pro chudé podhorské trávníky.
CHKO Brdy vznikla v roce 2016 na území někdejšího vojenského újezdu. CHKO ochraňuje například významná paleontologická naleziště, skalní výchozy, kamenná moře a sutě. Díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin.
Autor: Vojenské lesy a statky ČR (VLS)
Zdroj: ČTK
