Bře 2, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Díky dobrovolníkům, kteří se zapojili do projektu Sázíme budoucnost, přibylo v Česku jen za uplynulý rok 1,7 milionu stromů. Iniciativa, se kterou před čtyřmi lety přišla Nadace Partnerství, je za třetinou svého cíle vysadit deset milionů stromů. Celkem jich už lidé vysadili 3,7 milionu. Do výsadeb se za celou dobu zapojilo přes 78.000 lidí na více než 7000 akcí, které nejčastěji pořádaly obce a města, uvedl dnes na tiskové konferenci strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Mezi nejúspěšnější účastníky, kteří od organizátorů obdrželi symbolické zlaté rýče, se letos zařadila i obec Vohančice na Brněnsku s 200 obyvateli. Tamní lidé začali organizovaně sázet před čtyřmi lety a za uplynulý rok vysadili přes 400 stromů.
„Chtěli jsme udělat něco s tím, že máme jen neúrodná pole s řepkou a kukuřicí. Z výsadby se u nás stala takové kulturní akce, kterou si lidé zařadili k hodům nebo pálení čarodějnic,“ řekl starosta obce Petr Blahák.
Do statistiky Sázíme budoucnost se započítávají pouze stromy zasazené mimo les. Ředitel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla upozornil na to, že nejde o snahu pomoci krajině od kalamitní těžby. Na to by podle něj bylo třeba stromů násobně více než cílových deset milionů. „Pokud se na to ale podíváme jako na otázku, jak dostat do krajiny biodiverzitu, je to strašně velká věc,“ popsal.
Řekl také, že vysazování stromů není řešením změny klimatu, ale podstatným prvkem adaptace. „Jde o vytváření krajiny, která může být odolnější a lepší pro organismy. Stromy v krajině jsou domovy pro hnízdící ptáky a také prvek krásy krajiny,“ uvedl Přibyla. Postavil se také proti přepočítávání vysazených stromů na ušetřené emise a projektům, které používají velkou část svého zisku pouze na propagaci.
Podle dat iniciativy Sázíme budoucnost lidé nejvíce sázejí listnaté stromy – duby, lípy a javory. Mezi deseti nejčastěji vysazovaný druhy jsou z jehličnanů borovice a modřín a z ovocných stromů jeřáb a třešeň. Vysazené stromy jsou v nejvíce případech součástí alejí.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Úno 13, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vzácná orchidej vstavač kukačka by mohla v Českém středohoří růst na více místech. Kriticky ohrožený druh nyní roste pouze v přírodní rezervaci Bohyňská lada na Děčínsku. Plán na jeho záchranu zahrnuje ochranu před divočáky a pěstování v umělé kultuře tak, aby je odborníci časem vysadili na místa, kde dříve rostly. Vstavače mohli dřív lidé vidět zhruba na 50 místech.
Vymizely podle odborníků především kvůli tomu, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit, kosit a pást. Agentura teď schválila regionální akční plán na jejich záchranu. „Doufáme, že se nám podaří na Bohyňských ladech počet vstavačů kukaček navýšit. Louka se vstavači se jedenkrát až dvakrát ročně kosí, vyhrabává se stará tráva. Protože hlízy si oblíbila prasata divoká, položili jsme tu na ochranu rostlin drátěnou síť,“ uvedl Michal Forejt z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Odborníci pěstují rostlinky v umělé kultuře, aby je mohli časem vysadit na další vhodná místa, kde dříve rostly. „Na vstavači kukačce je zajímavé nejen to, že je závislý na specifickém soužití s houbami, ale také, proč se označuje jako kukačka. Nemá přitom nic společného se stejnojmenným ptákem nebo hodinami. Rostlinky vykvétají v květnu a svými lodyhami převyšují okolní travní porost. Zkrátka vykukují, odtud jméno,“ uvedl Forejt.
Vstavač kukačka je jedním ze 64 druhů tuzemských orchidejí. Je podle Forejta doloženo, že na území ČR dříve rostl nejméně na tisícovce míst, nyní přežívá na 150 lokalitách. Květenství je široce válcovitého tvaru složené obvykle z deseti až 25 květů. Po složitém procesu opylení dozrávají v tobolce tisíce velmi malých semínek. Ta po čase pukne a semínka se začnou šířit. „Nastává velmi složitý vývoj. Aby byla orchidej úspěšná, vyrostla a vykvetla, musí mít dostatek zásobních a stavebních látek. Pod zemí je získává díky specifickému soužití s houbami,“ uvedla agentura.
Nový regionální akční plán pomůže podle informací agentury nejen vstavači kukačce, ale i ostatním druhům širokolistých suchých trávníků, např. vstavači osmahlému, ocúnu jesennímu nebo bukvici lékařské.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Zdroj: ČTK
Úno 6, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Novela zákona o myslivosti by měla podle ekologů umožnit snížení minimální výměry honiteb ze současných 500 hektarů na 200 hektarů. Menší vlastníci a pachtýři by měli mít možnost na svých pozemcích samostatně myslivecky hospodařit kvůli ochraně před škodami zvěří. Hnutí Duha na požadavcích na změnu zákona spolupracuje s dalšími organizacemi, jako je spolek Pro Silva Bohemica, Český svaz ochránců přírody nebo Česká společnost ornitologická. Novelu zákona o myslivosti by podle plánu legislativních prací měla vláda projednat letos.
Zmenšení minimální výměry honiteb požaduje také Asociace soukromého zemědělství ČR nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Podle poslední Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství, kterou zveřejnilo ministerstvo zemědělství, bylo v roce 2021 v ČR 5787 honiteb a zhruba 6,89 milionu hektarů honebních pozemků. Průměrná výměra honitby byla 1190 hektarů.
Jedním z hlavních argumentů ekologů i vlastníků lesů pro snižování minimální výměry a posílení práv vlastníků nebo pachtýřů pozemků je snižování stavů zvěře. „Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že bez účinné redukce stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany kultur a mladých porostů bude proces obnovy hospodářsky využitelných lesů velice náročný a mnohde prakticky nemožný,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě o stavu lesa.
Se zmenšováním minimální výměry honiteb nesouhlasí Českomoravská myslivecká jednota, která sdružuje 52.000 členů. Již dříve uvedla, že požadavky vlastníků lesů a zemědělských pozemků by znemožnily hospodaření se zvěří, protože její životní nároky jsou podstatně větší než minimální výměra, kterou vlastníci prosazují. Upozornila také na to, že státní správa může nájemci nařídit snížení stavů zvěře, ale žádá o to jen minimum vlastníků.
Hnutí duha spolu s dalšími organizacemi poslalo ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi (KDU-ČSL) dopis, ve kterém poukazují na své dlouhodobé připomínky k novele zákona. Jedním z nich je i plánování lovu podle míry škod. Odkazují se na data Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který vyčíslil roční škody zvěří na sedm miliard Kč. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti minulý rok uvedl, že podle měření na kontrolních stanovištích v lesích zvěř podle statistiky zničí v průměru 15 procent stromů na plochách, kde se obnovuje lesní porost.
Nekula loni na sněmovním zemědělském výboru k plánované novele zákona uvedl, že posílení pravomocí vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb je součástí programového prohlášení vlády stejně jako trvale udržitelné hospodaření v lesích. Ministerstvo jako jednu z cest, jak zefektivnit myslivecké hospodaření, plánuje mimo jiné využití digitalizace evidencí.
Ekologové prosazují to, aby se nepůvodní druhy zvěře, jako je jelen sika, které se kříží s místními druhy, mohly chovat pouze v oborách. Požadují rovněž, aby byly vzácné a chráněné druhy vyřazeny z působnosti zákona o myslivosti.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Úno 2, 2023 | Živá příroda a krajina, les
V Botanické zahradě v Liberci vykvete zřejmě za měsíc žlutokap šedý, květenství má od začátku ledna. Minimálně v evropských podmínkách jde o jedinečnou událost, v Liberci pokvete teprve potřetí. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí kraje Jan Mikulička. Zahrada je příspěvkovou organizací kraje.
Rostlina stromkovitého charakteru se v přírodě vyskytuje jen v Austrálii. Liberecký exemplář se do Evropy dostal na sklonku 20. století díky tomu, že se v Austrálii stavěla silnice a stavbaři dostali zvláštní povolení ji vykopat a prodat mimo kontinent. Rostlina, jejíž pěstování je obtížné, je v Liberci přes 20 let, první roky ale nic nedělala – nerostla, ale ani neumírala. Pak začala pomalu růst, poprvé se na ni květenství objevilo nečekaně o Vánocích v roce 2015 a vykvetla asi o dva měsíce později. Obdobné to bude zřejmě i letos. „Vlastní kvetení se očekává na přelomu února a března,“ uvedl Mikulička.
Žlutokap nebo také Xanthorrhoea je schopný ve volné přírodě růst až 300 let, liberecký exemplář je více než stoletý. V přírodě kvete žlutokap hlavně po požárech, kdy je jeho kmínek zčernalý. „Od toho je odvozen také jeden z jeho lidových názvů – Black Boy. Český název vznikl překladem původního názvu, rostlina totiž při poranění roní žlutou pryskyřici. Dalším lidovým názvem, se kterým se lze setkat, je stromová tráva, což zjednodušeně popisuje vzhled rostliny,“ dodal Mikulička.
Autor: Botanická zahrada Liberec
Zdroj: ČTK
Úno 1, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Lesní správa Lány požádala krátce před odchodem svého ředitele Miloše Baláka z funkce o povolení „terénních úprav“ v chráněné přírodě prezidentské obory, při kterých by se těžil kámen. Dobýval by se v prostoru bývalého kamenolomu, ze kterého se kámen prodával pod tržní cenou, za což byl Balák nepravomocně odsouzen. Žádost posuzuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), proti těžbě protestuje obec Běleč, do jejíhož katastru oblast spadá. Plán se nelíbí ani zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi, který se ujme úřadu 9. března.
Žádost Balák podal 7. prosince, tři týdny před odchodem z funkce ředitele lánské lesní správy. U Agentury ochrany přírody a krajiny, pod kterou spadá chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, požádal o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek pro „terénní úpravy stávajícího skalnatého masivu“. Podle starosty obce Běleč Lukáše Kocmana jde o novou snahu lesní správy obejít zákony. „Je zcela zřejmé, že Lesní správa Lány opět usiluje o kamenolom,“ řekl. Vedení obory by podle něj mělo s podobnými kroky počkat na nového prezidenta.
Balák serveru sdělil, že jde o velmi omezené využití částečně odtěženého kamenolomu k zabezpečení svahových deformací vodní nádrže Klíčava, která je zdrojem pitné vody pro Kladno a okolí. Balákův nástupce ve funkci Pavel Rus připustil, že jde o získání kamene, které by mělo být levnější a ekologičtější, než kdyby si obora nechala kamenivo dovážet. Kámen by se podle něj využíval třeba na údržbu cest v oboře. „Dělám si na to svůj názor a pak se podle toho rozhodnu,“ uzavřel. Roli v tom podle Rusa bude hrát i jednání s obcí Běleč a s ochranáři.
Řízení, které by mohlo vyústit v povolení prací, je podle mluvčí AOPK Karolíny Šůlové nyní přerušeno, protože ze žádosti Lesní správy Lány agentura nedokázala věc kompletně posoudit. Chce tak další podklady. „To se týká zejména specifikace rozsahu terénních úprav a způsobu jejich provedení,“ doplnila mluvčí.
Plánovaný projekt dobývání kamene v oboře se nelíbí Petru Pavlovi. „Těžit v Lánech ve velkém a prodávat kámen pro komerční účely je podle mě nepřípustné,“ uvedl. Balákovo působení ve vedení Lesní správy Lány považuje za kontroverzní, podotkl. „Počítám s tím, že jeho aktivity budou muset projít podrobným auditem,“ dodal Pavel pro Seznam Zprávy.
Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky. Balák na místo ředitele lesní správy rezignoval loni v říjnu s platností ke konci roku 2022. Před soudem Balák čelil obžalobě z ovlivňování veřejných zakázek v lánské oboře. Soud ho poslal pravomocně na tři roky do vězení, prezident Miloš Zeman mu ale udělil milost a Balák ve své funkci zůstal. Další soud pak Baláka nepravomocně odsoudil v kauze těžby kamene v Lánské oboře k peněžitému trestu 870.000 korun a dvouletému zákazu činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Věcí se bude zabývat Krajský soud v Praze.
Loni získal Balák na odměnách rekordních 410.000 korun, uvedl už dřív server Seznam Zprávy s odkazem na údaje Lesní správy Lány. Za devítileté působení v lánské oboře tak Balák vydělal i s odměnami zhruba 10,8 milionu korun hrubého, byl tak podle serveru odměňován lépe než poslanci či soudci. Deník N minulý týden napsal, že Balák zůstal v lánské lesní správě jako referent. Nový ředitel Rus to zdůvodnil tím, že potřebuje, aby mu Balák několik měsíců předával agendu.
Autor: Seznam Zprávy
Zdroj: ČTK
