Led 16, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Alejí roku 2022 je Lipová alej na Uhlířském vrchu v Bruntále v Moravskoslezském kraji. Zvítězila ve dvanáctém ročníku ankety o nejkrásnější alej roku, kterou pořádá sdružení Arnika. Výsledky dnes oznámila herečka a patronka soutěže Petra Vojtková. Pro stromořadí hlasovalo 1041 lidí. Smyslem soutěže je prohloubit zájem lidí o stav veřejné zeleně. Letos soutěžilo 92 stromořadí. Nominovaných bylo původně 93, jedna alej byla ale mezitím vykácena.
Lipovou alej na Uhlířském vrchu tvoří 262 stromů ve čtyřech řadách. Podle organizátorů soutěže bylo stromořadí vysázeno v 18. století, a to do půdy vyhaslé sopky. Uhlířský vrch totiž patří k jedné z nejmladších vyhaslých sopek v České republice. Na jaře plánuje sdružení Arnika uspořádat Alejovou slavnost a umístit zde pamětní ceduli.
„Pokud vím, je to první alej v soutěži, která vévodí sopce. V průběhu celé soutěže jsem sledovala, jak bruntálští nadšeně sbírali hlasy a teď je vidět, že jejich zanícení stálo za to,“ uvedla koordinátorka soutěže Denisa Hronová. Druhé místo obsadila Maloměřická lipová alej na bývalém hřbitově v Jihomoravském kraji. Maloměřický hřbitov podle Arniky zanikl v roce 1963. Jeho původní litinový kříž je dnes umístěn uprostřed aleje tvořené 40 lipami malolistými.
Na třetím místě se umístila Javorová alej ke kapli důlního neštěstí v roce 1894, jež připomíná největší důlní neštěstí v ostravsko-karvinském regionu, kdy zemřelo 235 horníků, dozorců a záchranářů. Alej se nachází poblíž kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, kterému se přezdívá šikmý kostel.
Hlasování do ankety skončilo 11. ledna sečtením 7391 hlasů. Autor vítězné nominace podle organizátorů získá let balónem. „Chtěla bych poděkovat především všem, kteří poslali svoje nádherné fotografie do naší ankety, protože naše fotosoutěž se koná každý rok a je čím dál oblíbenější,“ sdělila Vojtková.
Organizátoři chtějí prostřednictvím soutěže přitáhnout pozornost ke stromořadím, která obohacují krajinu. Lidem podle Arniky prospívají mimo jiné tím, že blokují hluk ze silnice nebo omezují odnos zeminy z polí. Řidičům zároveň usnadňují orientaci při nízké viditelnosti. Organizátoři také zdůrazňují, že ochrana stromů je důležitá pro přírodní rozmanitost, například i pro živočichy, kteří ve stromech žijí.
V minulém roce zvítězila lipová Klokotská alej v Táboře, která je součástí křížové cesty. Alej porazila dalších 92 nominovaných stromořadí, získala 999 hlasů. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé. Největší počet hlasů v historii ankety obdržela v roce 2018 Alej přátelství u jezera Medard v Karlovarském kraji, podpořilo ji 1635 lidí.
Autor: Sdružení Arnika
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: denik.cz
Led 12, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Čeští vědci objevili nový druh parazita, jehož genetický kód se zásadně liší od převážné většiny organismů včetně člověka. Cizopasník je pro odborníky velmi cenný, jelikož díky němu mohou manipulovat s genetickým kódem a prohloubit tak další biologický výzkum, uvedla dnes v tiskové zprávě Akademie věd (AV). Na nálezu se podíleli molekulární biologové z Mikrobiologického ústavu AV a z Parazitologického ústavu Biologického centra AV.
AV vysvětluje, že genetická informace je uložena v molekulách DNA. Specifické úseky DNA se nazývají geny. Souboru genů v daném organismu se říká genom. Odborníci doporučují si dané schéma představit jako knihu, tedy genom, která obsahuje jednotlivé věty, což jsou geny. Věty běžně začínají velkými písmeny a končí tečkou, díky tomuto uspořádání mají strukturu a smysl.
Podle AV se ale ve větách některých organismů vyskytly přebytečné tečky, jež nahradily konkrétní písmena, tedy aminokyseliny. Kombinací aminokyselin se tvoří bílkovina. Čtenáři vět neboli ribozomy, které luští genetický kód, nejsou v takovém případě schopni text pochopit.
Autoři studie ale zjistili, že u zkoumaného parazita se vytvořil molekulární mechanismus, díky kterému ribozomy genetických větách bez problémů rozumí. Věty parazita jsou podle AV zašifrované tak, že je přečtou pouze jejich vlastní ribozomy.
„Trik spočívá v povaze a délce molekuly transferové RNA (tRNA), která ribozomu běžně slouží jako luštitelská příručka, a v jedinečné úpravě jedné bílkoviny, která v buňkách za normálních okolností zajišťuje rozpoznávání teček, tedy přesné ukončení proteosyntézy,“ objasnil Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV.
Podle AV tak díky součinnosti daných molekul ribozom rozezná, kdy větu ukončit a kdy místo teček dosadit písmena. Genetická informace pak znovu dává smysl. „Jedná se o naprosto nečekaný a dramatický odklon od standardního genetického kódu, který je podstatou všeho živého,“ sdělil Zdeněk Paris z Parazitologického ústavu Biologického centra AV.
Parazitický prvok s názvem Blastocrithidia nonstop byl objeven v plošticích na Turnovsku. Podle AV je cizopasník příbuzný trypanozomám, jež zapříčiňují vážná onemocnění, kupříkladu spavou nemoc. Nový druh parazita ale přímo člověka nenapadá.
Výzkum podpořila Grantová agentura ČR. „Cílená podpora excelentní vědy a vědeckých projektů umožňuje dosáhnout výsledků, které, jako je to v tomto případě, mění pohled na základní fungování světa,“ zdůraznil předseda agentury Petr Baldrian. Studie byla také publikována v odborném časopise Nature. Podle AV přispěje objev parazita i syntetické biologii, jež uměle vytváří a zlepšuje produkci a vlastnosti biologických látek.
Autor: Biologické centrum AV
Zdroj: ČTK
Led 10, 2023 | Živá příroda a krajina, les
V Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci v lednu vidět tropické květy a plody či chameleony a drobné ještěrky felsumy. Skleník Fata Morgana, ve kterém se tropická expozice nachází, mohou lidí navštívit každé úterý až neděli. Brzy také rozkvete nejmenší leknín na světě, který je ve skleníku novinkou. Zájemci mohou také přijít na noční komentované prohlídky s názvem Džungle, která nespí.
„Rád bych pozval návštěvníky, aby objevili skryté poklady tropů. Některé rostliny pravidelně rozkvétají právě v lednu, a tak je nyní velmi vhodná doba na prohlídku,“ řekl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady Praha. Dodal, že u jezírka nyní návštěvníky mohou upoutat výrazné bílé květy tropické cibuloviny hymenokalis a v zadní části tropického skleníku brzy rozkvete freycinetia, což je popínavý keř, jehož oranžové květy připomínají plamínky.
„Velkou radost také máme z nejmenšího leknínu, který jsme do skleníku přesadili na konci loňského roku. Ten se nám také již brzy odmění drobnými kvítky,“ uvedl Černý. Leknín trpasličí je nejmenší leknín na světě a současně patří i mezi nejvzácnější, ve volné přírodě tato rostlina už neexistuje. Pražská botanická zahrada je jednou z mála, ve kterých lze spatřit.
Návštěvníci trojské botanické zahrady mohou například v první části skleníku, která prezentuje suché lesy a polopouště, vidět červené květy hvězdníku a v tropické části mohou spatřit kvetoucí anturie i s plody. Na břehu jezírka pak mohou zájemci vidět květy cibuloviny hymenokalis, na které upozorňují i průvodci při večerních prohlídkách. Tuto rostlinu totiž opylují noční motýli lišajové. Během nočních prohlídek je také možné narazit na malé žabky bezblanky.
Večerní komentované prohlídky se konají vždy v pátek a v sobotu v šesti skupinách postupně od 17:00 do 20:00. Účast je třeba si předem rezervovat.¨
Autor: Botanická zahrada Praha
Zdroj: ČTK
Led 10, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) si letos připomene 60. výročí založení. Jednou z hlavních událostí bude na podzim otevření nového Návštěvnického centra KRNAP v areálu bývalého augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Šedesát let od založení KRNAP uplyne 17. května, společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
„V letošním roce oslavíme 60 let od založení KRNAP. Nepůjde o jediné výročí. Připomeneme si také například 120 let od vydání výnosu c. a k. místodržitelství v Praze o ochraně krkonošské květeny, nebo 50 let od zřízení Státní přírodní rezervace Na Rýchorách,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Celkové náklady na vybudování nového návštěvnického centra v areálu kláštera, včetně vybudování expozice, jsou podle dřívějších vyjádření zástupců KRNAP odhadovány na více než 200 milionů korun. Evropské dotace mají činit přes 80 procent uznatelných nákladů.
„Budova bývalého augustiniánského kláštera byla pro veřejnost uzavřena od října 2017. V mezidobí prošel stavební rekonstrukcí celý objekt pro potřeby Návštěvnického centra KRNAP. V interiéru vzniká zbrusu nová expozice dokumentující příběh Krkonoš, a to jak s ohledem na jedinečnou přírodu, tak ve vztahu k soužití přírody a člověka,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Letošním oslavám předcházelo také vytvoření emblému 60. výročí a nového jednotného vizuálního stylu Správy KRNAP. „Emblém doplňuje značku KRNAP a jeho použití je časově omezené po dobu oslav výročí,“ uvedl Drahný. Grafické ztvárnění emblému podle něj navazuje na současné architektonické koncepty, například i budoucího návštěvnického centra.
Hlavní událostí, kterou oslavy v pátek 19. května vyvrcholí, bude akce ve Vrchlabí, kde Správa KRNAP plánuje odpolední sérii koncertů zakončenou večerním videomappingem z historie Krkonoš a národního parku, který bude promítán na jižní fasádu bývalého augustiniánského kláštera, budoucího Návštěvnického centra KRNAP.
Dalšími akcemi k výročí 60. výročí budou také v sedmi krkonošských kostelích koncerty klasické hudby v podání trubačů Správy KRNAP a hudebníků vrchlabské Základní umělecké školy Karla Halíře. „V polovině roku veřejnosti představíme nový krátkometrážní dokumentární film o Krkonoších. Navíc po celý rok výrazně posílíme komunikaci na sociálních sítích s cílem přiblížit veřejnosti nejen krásy Krkonoš a fenomény, které chráníme, ale i všechny aktivity, které Správa KRNAP musí provádět, abychom jedinečnou přírodu Krkonoš dalším generacím zanechali ve stejném nebo ještě lepším stavu,“ uvedl Drahný.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.
Autor: Krkonošský národní park
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Národní hřebčín Kladruby obnovil téměř tři kilometry historických jabloňových alejí v okolí stáje Josefov a na Kmínce. Vysázeny byly kolem roku 1925 a část stromů se dodnes zachovala. Aleje jsou součástí Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Původně měly zřejmě i praktický účel, řekla vedoucí střediska Správa kulturní krajiny Národního hřebčína Jana Votrubová.
„Jabloně byly vysázené v takovém množství že se domníváme, že mohly sloužit i jako benefit pro zaměstnance hřebčína. Každý dostal určité množství stromů, které mohl sklízet. Část se možná zkrmila ve stájích,“ uvedla Votrubová.
Z původních alejí se zachovalo asi 40 procent původních, dnes už stoletých stromů. Hřebčín je nechal ošetřit, tvoří přirozený biotop pro ptáky a dotváří ráz krajiny. „Jsou to aleje, ne sady. Každá pěšina byla kdysi lemována jabloněmi. Jablka jsou jediné ovoce, které koním nedělá problémy s trávením,“ řekla Votrubová.
Stejně jako kdysi byly i nyní vysazovány vysokokmeny, dnes již prakticky nepoužívané. Z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích hřebčín získal čtyři desítky původních krajových odrůd. Budou mimo jiné sloužit i jako genofond téměř zaniklých odrůd jabloní. Vysazeno bylo 549 nových stromů v rozestupech, které měly původně. Votrubová k tomu využila letecké snímky z let 1937 a 1954 a rovněž staré diapozitivy šlechtitele koní Františka Bílka. Výsadba, na níž se podíleli zaměstnanci hřebčína, stála méně než milion korun, kdyby se práce zadávaly externí firmě, vyšly by několikanásobně dráž.
„Krajině v okolí Josefova byl navrácen její historický ráz včetně zcela zaniklé třířadé aleje vedoucí od stájí k Labi. Tato polní cesta navíc opět rozděluje obrovské 40 hektarové pole scelené v 80. letech minulého století, a tím se krajina přibližuje svou podobou k původním pastevním dílcům,“ uvedl Michal Drkula z oddělení památkové péče Krajského úřadu.
Autor: Správa kulturní krajiny Národního hřebčína
Zdroj: ČTK
