Pro 1, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Pardubice nechaly v centru města ošetřit kořeny deseti stromů živinami, odborníci je aplikovali speciálními injekcemi. Javory rostou na Pernštýnském náměstí. Díky ošetření zvládnou lépe podmínky městské zástavby, uvedla radnice v tiskové zprávě.
Specializovaná firma vpravila organické živiny do kořenového systému stromů. Díky provzdušnění půdy a aplikaci směsi hnojiva a mikroorganismů pro podporu růstu by stromy měly být vitálnější i v prostředí města, což pro ně nejsou úplně ideální podmínky.
„Musíme udělat vše pro to, aby se zeleni v Pardubicích, a obzvláště v centru, včetně historické části, dařilo. Každý strom je pro klima v našem městě důležitý. Na teplotní mapě Pardubic můžeme vidět, že právě centrum města je jedním z nejpřehřívanějších míst v Pardubicích. A zeleň je důležitým faktorem při snižování vysokých teplot,“ řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
Směs vpravená kořenovou injektáží zvyšuje zadržování vody a podporuje výživu stromů. Způsob ošetření nepoškodí dřeviny, což maximalizuje účinnost léčebných a podpůrných postupů. Metoda je vhodná pro vzácné dřeviny a památné stromy nebo dřeviny vystavené velké zátěži, jako jsou stromy v městské zástavbě, v parcích a alejích, uvedla radnice.
Metodu vyzkoušeli v Litomyšli na Svitavsku nebo Mladé Boleslavi. „Podle zkušenosti firmy, která tuto službu poskytuje, je výsledek patrný již v prvním roce po injektáži, která se v dalších letech opakuje dle potřeby, například po třech letech,“ uvedla Nataša Hradní z tiskového úseku radnice.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 30, 2022 | Živá příroda a krajina, les
V Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci nově vidět nejmenší leknín na světě. Expozici tropických deštných lesů ve skleníku Fata Morgana, kde je leknín trpasličí umístěn, lze navštívit každé úterý až neděli. Ve volné přírodě tato vodní rostlina již neexistuje.
Leknín trpasličí, vodní rostlina měřící do 15 centimetrů, rostl dříve na jediném místě na světě, a to v termálním prameni ve Rwandě. V roce 2008 ovšem z volné přírody zcela vymizel. Jedním z míst, kde ho lze nyní spatřit, je právě Botanická zahrada Praha, uvedla tisková mluvčí Botanické zahrady Praha Michaela Bičíková.
„Důležitou úlohou botanických zahrad je činnost v oblasti ochrany genofondu rostlin. Jde jak o zachování rostlin, které jsou vzácné a ohrožené, tak rovněž o udržení genofondu takových druhů, které se v přírodě již vůbec nevyskytují,“ uvedl náměstek odborného oddělení botanické zahrady Vlastimil Rybka. Příkladem je podle něj i leknín trpasličí. „U nás v botanické zahradě jej pěstujeme již od října 2018. V pěstebním zázemí nám i pravidelně kvetl. Exempláře, které máme k dispozici, jsme se nyní rozhodli ukázat i návštěvníkům,“ řekl.
S pěstováním leknínu trpasličího se podle něj začalo již dříve v Německu a Velké Británii. Od nalezení totiž byla tato rostlina považována za ohroženou vyhynutím, dodal. List leknínu trpasličího může měřit jeden až dva centimetry. Rostlina má drobné bílo-žluté květy, které se rozevírají ráno a zavírají se odpoledne. Rozkvést může kdykoliv v roce. V botanické zahradě v Troji může rozkvést ještě v prosinci.
Autor: Botanická zahrada Praha
Zdroj: ČTK
Lis 4, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Cesta k Pravčické bráně v národním parku České Švýcarsko bude od příštího týdne přístupná jen o víkendech. Ve všední dny bude pokračovat kácení stromů narušených požárem, který v létě zasáhl plochu přes 1000 hektarů. Pracovat se bude také v areálu Sokolího hnízda. Geologové prohlédli soutěsky v Hřensku a další místa v parku, kde hořelo. Na základě jejich závěrů se rozhodne o dalším postupu prací.
Stezka na Pravčickou bránu se po dvou měsících otevřela 1. října. „Chtěli jsme alespoň částečně pomoci zachránit turistickou sezonu, shazovaly se menší kameny, kácelo to, co bylo u cesty. Teď se na místo vrátíme a budeme pokračovat,“ uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov. V pracovní dny bude uzavřený také zámeček Sokolí hnízdo, kde bude provozovatel pokračovat v údržbě. Uzavírka cesty bude vyznačená v terénu, u vstupů do pracovního prostoru budou hlídky, aby se návštěvníci nedostali do míst, kde by jim hrozilo nebezpečí.
V parku se intenzivně pracuje od chvíle, kdy bylo možné vstoupit na požářiště. Vysoké nasazení podle Salova vyžadovalo zprovoznění silnice z Hřenska do Mezní Louky i otevření cesty k Pravčické bráně, která je jednou z největších turistických atrakcí v Českém Švýcarsku. Nadále zůstává pro veřejnost uzavřená Gabrielina stezka z Mezní Louky k Pravčické bráně, která po nedávném požáru čeká na zabezpečení skal i stromů.
Geologové prohlédli soutěsky říčky Kamenice, které jsou druhým velkým lákadle pro návštěvníky. V tomto případě zatím podle Salova nelze odhadnout, zda bude moci Hřensko obnovit provoz lodiček na startu nové turistické sezony. „Musíme počkat na zprávu geologů a také na zimu, během níž si příroda s některými věcmi může spontánně poradit,“ uvedl Salov.
Policie vyšetřuje požár, který vypukl 24. července, jako obecné ohrožení. Pravděpodobně vznikl v Malinovém dole. Policejní mluvčí Eliška Kubíčková řekla, že nemá žádné nové informace ke zveřejnění. Podle ní bude prověřování události trvat zřejmě ještě několik měsíců.
Při hašení se vystřídalo 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Škody správa parku odhaduje na 100 milionů korun. Obyvatelé z několika obcí se museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.
Autor: Tomáš Salov (mluvčí správy parku)
Zdroj: ČTK
Zdroj: Region České Švýcarsko
Říj 22, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Rybáři na Mnichovohradišťsku dnes vypustili do říček Mohelka a Zábrdka 2000 malých pstruhů obecných potočních. Další by měli do potoků a řek v jižních oblastech Středočeského kraje nasadit v příštím týdnu. Celkem se jich tak do řek a potoků dostane téměř 11.400. Na nákup násady dostal Český rybářský svaz dotaci 150.000 korun od Středočeského kraje, informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.
„Pstruh obecný potoční býval běžnou rybou, která bohužel z vodních toků mizí. Možnou záchranou druhu je opakované vysazení nové násady,“ uvedla krajská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti). Pstruhům se daří v tocích, kde je po celý rok dostatek vody. Další násada se podle Skopalíkové rozveze do potoků a říček u Týnce nad Sázavou, na Benešovsku, Příbramsku a Hořovicku.
Rybáři letos a v následujících dvou letech vysadí roční a dvouletou násadu o minimální velikosti 15 centimetrů. „Tím by mělo dojít k vytvoření reprodukceschopného generačního hejna pstruha obecného potočního,“ doplnila radní. Středočeský kraj v minulosti podpořil vysazování takzvaných reofilních ryb, které žijí ve vodě s větším průtokem.
Zdroj: ČTK
Říj 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lidé tento rok do záchranných stanic přinesli téměř 3000 ježků, z toho rekordních 1400 v posledních sedmi týdnech. Většina z ježků ale pomoc nepotřebovala, uvedl dnes v tiskové zprávě Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Ochranář upozornil, že do záchranných stanic patří jen zranění, nemocní či velmi malí ježci a ostatní by měli zůstat „na svobodě“.
Stanice sdružené v Národní síti záchranných stanic (NSZS) podle Stýbla nyní přijímají v průměru 200 ježků týdně. „Velkou většinou jde o ježky, letošní mláďata, kteří se zdáli svým nálezcům příliš malí na to, aby zimu přežili. Mnoho lidí si totiž myslí, že ježek, který nemá před zimním spánkem aspoň půl či třičtvrtě kila, zimu nepřežije,“ uvedl ochranář. Zdůraznil, že jde o mýtus, který podle něj nicméně ještě nedávno šířili i někteří ochránci zvířat a část záchranných stanic. Že to není pravda, podle něj dokazují jarní nálezy zdravých čtvrtkilogramových ježků.
„Záleží na místě, kde se ježek vyskytuje i na tom, jak dlouhá a tuhá bude zima,“ vysvětlil ochranář. „Pravidlo 500 g před usnutím možná platí někde ve Vrchlabí či na Kvildě, kde jsou zimy opravdu dlouhé, ale určitě neplatí v Polabí či Praze,“ dodal Stýblo, který NSZS koordinuje.
Do záchranných stanic by podle něj lidé měli nosit jen viditelně poraněné nebo nemocné ježky – takové, kteří jsou apatičtí, či se špatně pohybují. „A pokud jde o ježčata, tak pouze ta úplně prťavá, která přišla o matku. Taková už se ale v této podzimní době nevyskytují,“ řekl ochranář. Podle Stýbla zřejmě rekordní počet přinesených ježků a péče o ně až do jarního vypuštění vyjde záchranné stanice na zhruba dva miliony korun. V souvislosti s tím poznamenal, že na tuto péči lze přispět symbolickým naplněním misky pro ježky na webu ČSOP nebo zasláním peněz na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi.
Stýblo také doporučil, ať lidé upraví své zahrady či jinou zeleň, kterou spravují, tak, aby se v nich ježkům žilo dobře. „Stačí nepoužívat pesticidy, omezit pohyb psů, pokud jsou na ježky agresivní a ponechat ježkům přirozené úkryty jak pro zimování, tak i pro rozmnožování. Těmi jsou kompost, hromady listí, větví či husté keře,“ poradil ochranář. Umělé dutiny neboli ježkovníky, podle něj nefungují, pokud nejsou kombinovány s přirozenými úkryty. „No, a komu to nedá a chce tomu svému ježkovi pomáhat více, může mu před zimou přilepšit třeba kočičími granulemi. Hlavně nedávat kravské mléko či ovoce! To je další z mýtů, který ježkům škodí,“ doplnil Stýblo. Národní síť záchranných stanic čítá přes tři desítky zařízení po celém Česku.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
