Říj 21, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Sázením desítek stromů včetně ovocných oslaví v sobotu v Novém Boru na Českolipsku Den Stromů. Ovocné stromy, vrby, břízy, ale také třeba ořešáky budou lidé pod vedením odborníků sázet v prostoru kolem bytových domů v dolním Pihelu. Na nákup sazenic, potřebného materiálu a následnou péči získalo město 220.000 korun z programu ministerstva životního prostředí, řekl znovuzvolený novoborský starosta Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj).
Radnice uspěla se žádostí o dotaci z programu na podporu výsadby listnatých stromů na veřejně přístupných místech v zástavbě měst a obcí. Program zároveň podporuje úspěšnou celonárodní iniciativu Sázíme budoucnost, která si klade za cíl vysadit deset milionů stromů mimo les. „Věřím, že se najde dost lidí, kterým není lhostejné, jak z našeho okolí mizí stromy, nejen kvůli kůrovci. Budu proto rád, když se nás sejde hodně a společnými silami vrátíme kousek přírody zpátky,“ doplnil Dvořák.
Pro výsadbu vybrali v Novém Boru druhově původní listnaté stromy. V budoucnu tak bude stín nad dětským hřištěm poskytovat ořešák, bytové domy od komunikace oddělí ovocný sad z jabloní, třešní a hrušní. Jinde dnes prázdný prostor zaplní řada švestek, příjemné zákoutí vytvoří dekorativní střemchy, vrby a břízy, stín mezi domy poskytnou dvě odrůdy jeřábů.
Půdu pro výsadbu město předem připravilo, lidé pak v sobotu pod odborným vedením zahradníků stromy zasadí, zasypou, ukotví a zalijí. „Doporučujeme účastníkům, aby si vzali pevnou obuv a přiměřeně se oblékli, protože sázet budeme za každého počasí,“ řekla Zdeňka Schreibová z technické správy města.
Den stromů je svátek, který se slaví po celém světě od poloviny 19. století. Do Česka myšlenku přinesl Svaz spolků okrašlovacích a poprvé se v zemi Den stromů ve velkém slavil v roce 1906. Tradice přerušená válkou a komunistickým režimem byla obnovena až v roce 2000. S nápadem přišli bývalý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václav Větvička a sochař Martin Patřičný. Datum první oslavy svátku stromů bylo stanoveno na 20. října 2000, protože na mnoha místech České republiky jde o vhodný termín pro sázení stromů.
Autor: Město Nový Bor
Zdroj: ČTK
Říj 17, 2022 | Mohlo by zajímat
Výskyt kriticky ohroženého hvozdíku písečného se za 14 let od spuštění záchranného programu více než zpětinásobil. Rostlina přirozeně roste pouze na jediném místě na světě – v přírodní památce Kleneč nedaleko hory Říp na Litoměřicku. Na péči o tuto rostlinu letos přispěla i veřejnost. Vybralo se více než 80.000 korun, které se použily na obnovu přirozeného prostředí pro hvozdík. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která záchranný program pro hvozdík písečný koordinuje.
„Hvozdík potřebuje poměrně specifické podmínky. Vyhovují mu nezastíněné písčité plochy, které ale z naší krajiny skoro zmizely. Dříve jejich zarůstání bránila pastva a občasné vypalování, postupně ale zarostly trávou a náletem nebo byly zalesněny akátem či borovicí. Součástí záchranného programu tedy je obnova právě takového prostředí,“ uvedl ochranář Petr Vít.
Za dobu fungování záchranného programu byl na větších plochách čtyřikrát stržen drn s humusovým horizontem. Odkrylo se tak štěrkopískové podloží. To je prostředí, které hvozdíku nejvíce vyhovuje. Volná písečná plocha bez konkurence dalších druhů rostlin umožňuje semenům hvozdíků vyklíčit a jejich semenáčkům se uchytit. Stržení drnu pracovníci AOPK ČR několikrát doplňovali výsevem semen hvozdíků přímo z lokality.
„V uplynulých dnech jsme na Klenči pracovali s ručním rotavátorem. Ten dokáže narušit svrchní část povrchu půdy tak, že odstraní odumřelé části rostlin, mech a lišejníky, které se pak musí vyhrabat hráběmi a odvézt z písčiny,“ uvedl botanik Jiří Bělohoubek z AOPK ČR.
Doplnil, že právě na práci s rotavátorem, tedy strojem k prokypření půdy, přispěla veřejnost. Peníze věnovali účastníci dotazníkového šetření zkoumajícího postoje populace České republiky k obnově degradovaných ekosystémů. Jeho součástí byl výběrový ekonomický experiment, který zkoumal, zda jsou lidé ochotni zaplatit za různé typy obnovy krajiny a ekosystémů. Každý z vybraných účastníků mohl rozdělit částku 800 korun. V různých typech ekosystémů byl na výběr přírodní či technický typ obnovy a zaměření na biodiverzitu nebo přínosy lidem.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Říj 14, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Mykologové na ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková. Madeira je ostrov v Atlantickém oceánu, autonomní oblast Portugalska.
„Špičku jsem objevila na ostrově Madeira v roce 2015 při exkurzi v rámci Evropského mykologického kongresu, ale popisovat na základě jednoho sběru nový druh drobné houby nebylo možné a ani při opakovaných návštěvách Madeiry se mi nepodařilo ji znovu nalézt,“ uvedla Ševčíková.
Nakonec pomohl další mykolog Pierre-Arthur Moreau, který stejný druh také našel. Napsali tedy odborný článek, který akceptoval prestižní časopis. Součástí popisu není jen taxonomie makroskopických a mikroskopických znaků, ekologie a rozšíření nového druhu, ale i fylogenetická analýza. Je tedy vždy nutné srovnat potenciální nový druh s druhy morfologicky podobnými, ale také s druhy molekulárně blízkými.
Když se vše podařilo, přišla řada na výběr jména. Ševčíková se uchýlila k Cimrmanovi, jenž podle svých tvůrců z Divadla Járy Cimrmana vynikal prakticky ve všech oborech, včetně mykologie, a není prý vyloučeno ani to, že cestou za polární kruh kvůli nepříznivému větru přistál se vzducholodí na Madeiře.
Houba pojmenovaná po Cimrmanovi je podle mykologů na první pohled drobná, světlá a nevýrazná, její mikroskopické znaky jsou ale nádherné. Pokožka klobouku vypadá jako z jemných krajek, podobně zajímavé jsou prý buňky na ostří lupenů a rozevláté elementy na třeni.
„Řekneme-li tedy, že Cimrman má špičku, není to neúcta k našemu největšímu Čechovi, který zcela jistě nebyl opilcem, nové označení drobné houby z Madeiry je poctou, kterou si Jára Cimrman zcela jistě zaslouží,“ uvedla s nadsázkou Ševčíková.
Autor: Moravské zemské muzeum v Brně
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Moravské zemské muzeum
Říj 10, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Jednadvacátým ročníkem bude letos v Pelhřimově pokračovat vysazování stromů věnovaných dětem narozeným ve městě během uplynulého roku. U příležitosti Dne dřeva a stromů bude 17. října v zadní části Městských sadů vysazeno na 60 stromů, zatím rodiče přihlásili 47 dětí, řekl Josef Slavětínský z pelhřimovského městského úřadu.
„Dneska je uzávěrka přihlášek, ale beru je vždycky i dál, termín dáváme, aby to rodiče trochu nutilo se včas přihlásit. Myslím si, že takových pět až deset lidí se ještě přihlásí,“ řekla Slavětínský. Stromů věnovaných dětem narozených vždy v rozmezí 1. října až 30. září následujícího roku už v Pelhřimově roste okolo 1000.
Letos chce radnice využít i stromy, které v městských sadech rostou po kůrovcové kalamitě. „Zůstaly tam náletové listnaté stromky, které jsou v pěkném stavu, takže budou připravené pro to, že rodiče použijí tyto stromky,“ řekla mluvčí radnice Andrea Unterfrancová. Sázet se budou javory, lípy a jilmy.
Kromě listnatých stromů už ve městě rostou také stromy ovocné nebo jehličnany.
První stromy, z nichž je každý věnovaný jednomu dítěti, rostou 21 let u rybníku Moučka v sídlišti Osvobození. Stromořadí roste také v Pražské ulici nebo u silnice do Skrýšova, který je pelhřimovskou místní částí.
Asi šestnáctitisícový Pelhřimov výsadbu zajišťuje prostřednictvím odboru životního prostředí, který vybere vhodná místa. Výsadbu připravují pelhřimovské technické služby, které se následně o stromy starají, uschlé nahrazují.
Autor: Město Pelhřimov
Zdroj: ČTK
Říj 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lesníci mají letos žně, v korunách mohou sbírat osivo, které poslouží ve školkách k vypěstování nových stromů. Letošek je semenným rokem pro většinu druhů listnatých stromů i jehličnanů. Stromy v lesích neplodí každý rok, potřebují dobré podmínky a kumulovanou zásobu živin. Sběr semen je v plném proudu i ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, informovala mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Tereza Pospíchalová.
Zkušení lezci musí vystoupat po kmeni stromů desítky metrů nad zem. „Lezeme takzvaně bezeškodnou horolezeckou technikou, využíváme obhazovací smyčky, takže kmen stromu zůstane neporušený. Člověk musí mít k této práci dobrou fyzičku a přistupovat k ní s respektem,“ popsal sběrač Miloš Budík. V srpnu a září sbírali ve školním podniku šišky jedle bělokoré a douglasky tisolisté.
„Z 1000 kilogramů šišek jedle získáme až 140 kilo osiva, z douglasky asi 15 kilo osiva. Z něj následně ve školkách vypěstujeme sazenice, které vrátíme zpět do lesa,“ popsal vedoucí lesních školek Josef Cafourek. Zda je daný rok semenný, zjišťují u jehličnanů lesníci tak, že několik šišek utrhnou či sestřelí, podélně rozřežou a spočítají na řezu plně vyvinutá semena. Aby se sběr vyplatil, musí mít šiška minimálně tři semena.
Po sběru se šišky jedle a douglasky v přechodných skladech rozloží na suchém, dobře větraném místě, kde ještě zhruba měsíc dozrávají a vysychají, až se začnou rozpadat. Poté v semenářském závodu projdou takzvanými lušticími komorami. Dokonale očištěná pak putují zpět do lesních školek, kde je uskladní do jarního výsevu, případně zamrazí pro výsevy v následujících letech.
Semenné roky nenastávají u všech dřevin ve stejnou dobu, zpravidla však jde o dvou – až tříletou periodu, výjimku tvoří buk, u něj semenné roky nastávají po čtyřech až osmi letech. Ve školním podniku už teď vědí, že letos mohou počítat i s úrodou žaludů a bukvic.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
