Zář 29, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Ochránci přírody sbírají v okolí Žehuně na Kolínsku žaludy vzácného dubu pýřitého. Vypěstují z nich malé sazenice, které tam v následujících letech vysadí. Žaludy sbírají už dva roky a zatím mají 250 sazenic. Cílem je získat čtyřnásobek. První sazenice se budou vysazovat v roce 2023, informoval dnes Český svazu ochránců přírody Vlašim.
Duby rostou v okolí Žehuně roztroušeně na několika desítkách hektarů a jejich stáří je i několik set let. „Problém je, že se zde stromy samy neobnovují. Proto jsme přistoupili v rámci projektu LIFE ke sběru žaludů a napěstování sazenic. Ty následně v lokalitě vysadíme,“ uvedl jednatel Českého svazu ochránců přírody Vlašim Karel Kříž.
Dub pýřitý, známý také jako šípák, je v České republice ze zákona chráněný druh. Vyskytuje se v nejteplejších částech země – na jižní Moravě, v Polabí a v Českém středohoří. „Sazenice z šípákových žaludů necháme vypěstovat odborníky z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity a za dva až tři roky, až z nich vyrostou životaschopné sazenice, je vysadíme přímo v projektové lokalitě k podpoření a omlazení doubrav ohroženého dubu pýřitého,“ dodal Kříž.
Doubravy v oblasti Žehuně slouží jako biotop vzácných druhů hmyzu, například kovaříka rezavého, roháče obecného a zlatohlávka skvostného. Pod duby rostou vzácné i orchideje, jako třeba vstavač nachový či okrotice bílá. Projekt podpořený z unijního programu LIFE má v péči sedm lokalit na jižní Moravě a ve středních Čechách. Potrvá do konce roku 2025.
Autor: ČSOP Vlašim
Zdroj: ČTK
Zář 24, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Před dvěma měsíci vypukl v národním parku České Švýcarsko nejrozsáhlejší lesní požár v historii ČR. Tisíce hasičů bojovaly s plameny 20 dní, poté ještě déle, než měsíc hlídali požářiště dobrovolné jednotky a strážci parku, kteří teď procházejí park a evidují další poškození. Oheň kromě stromů a skalních útvarů v rezervaci poničil i informační cedule či automatické sčítače. Několikamilionovou škodu pak způsobil na záchytných bariérách, kterou by však mohla pokrýt pojistka. Celkové škody správa parku odhaduje na 100 milionů korun.
Správa požádala o dotaci 65 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí ČR. „Práce, které teď provádíme, hradíme z našeho rozpočtu. Samozřejmě u těch větších akcí se bez nějakého příspěvku neobejdeme,“ uvedl mluvčí správy Richard Nagel. Opravu bariér, kterou zajistí specializovaná firma z Chomutova, by měla podle mluvčího pokrýt pojistka.
Soutěsky řeky Kamenice jsou podle geologů nebezpečné a v letošní sezoně se neotevřou. Zda lodičky poprvé vyjedou 1. dubna, jak by si přál starosta obce Hřensko, která atrakci provozuje, také zatím není jasné. Geologové také musí udělat průzkum v lokalitě Hluboký důl, kde vede cyklotrasa. Značné škody požár napáchal i na oblíbené Gabrielině stezce, která spojuje Mezní Louku s Pravčickou bránou.
Už 1. října se ale možná otevře cesta na Pravčickou bránu ze Hřenska. Tam geologové a těžaři pracovali poslední tři týdny. Odstraňovali poškozené stromy a uvolněné kameny. Zámeček Sokolí hnízdo zůstane nejspíš zavřený, požár totiž poškodil elektrické rozvody.
„Tady jsou podél cesty ohromné balvany, ty tu jsou po řízených shozech, které tady prováděla naše skalní četa ve spolupráci s geologickou službou České republiky,“ popsal strážce parku Miroslav Rybář. Stezku po obou skalách lemují prudké svahy, balvany a skaliska. Těžaři se zas vypořádávají s torzy spálených stromů. Shozené balvany se zřejmě ponechají na místě, vytěžené stromy se z části prodají, část se naštěpkuje. Přímo na stezce pak ještě shořelo zábradlí, sčítač návštěvníků a informační cedule, poničená je i přístupová cesta.
U požáru, který podle policie vznikl pravděpodobně v Malinovém dole, se vystřídalo zhruba 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Policie vyšetřuje událost jako obecné ohrožení. Obec Staré Křečany na Děčínsku chce kvůli požáru podat žalobu na neznámého pachatele. Soudit se chtějí i obyvatelé osady Mezná, kde shořely tři domy, vedení správy parku podle nich mohlo ničivému požáru zabránit. Park vinu odmítá. Po vypuknutí požáru se v národním parku a jeho okolí zastavil turistický ruch, odhad ztrát podnikatelů podle nedávného vyjádření hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) převýšil půl miliardy korun.
Autor: Správa parku Č. Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Zář 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku, která roste poblíž bývalé uranové šachty. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončil javor babyka z Ústí nad Orlicí, na třetím takzvaná sousedská hruška z Kralic nad Oslavou na Třebíčsku. Anketu pořádala pojednadvacáté Nadace Partnerství. Její výsledky vyhlásila v brněnské hvězdárně. Předchozí ročník vyhrála takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku.
V anketě hlasovalo zhruba 6500 lidí, kteří vybírali z finálových 12 stromů z osmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo téměř 2500, v pořadí druhému stromu dalo hlas zhruba 1100 lidí. Díky zpoplatněnému hlasování se nadaci podařilo vybrat bezmála 215.000 korun, které poputují na arboristické ošetření a nové výsadby.
Vítězná hrušeň hnilička roste mezi Drásovem a Dlouhou Lhotou u Příbrami v těsné blízkosti bývalé uranové šachty, kdy se vytěžená radioaktivní hlušina vyvážela na haldu nedaleko stromu. Její okraj se zastavil až v roce 1964 pouhých 25 metrů od letošní vítězky.
„Je neskutečné, že v těžkých podmínkách během těžby v uranových dolech strom vůbec přežil. A ještě v takové kondici, jedná se o ovocný strom s ohromujícím obvodem kmenu 390 centimetrů a věkem okolo 300 let. Neumím si představit názornější naplnění motta naší ankety, kdy hledáme a oceňujeme stromy s nejsilnějšími příběhy,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža, koordinátorka z Nadace Partnerství.
Vítězný strom bude odborně ošetřen a bude reprezentovat Česko v mezinárodní anketě Evropský strom roku. V únorovém hlasování bude zastupovat Česko v konkurenci nejméně 14 dalších států. Anketu Strom roku vyhlašuje Nadace Partnerství od roku 2002. Hlavním cílem je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v místě, kde žijí.
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Foto: nadacepartnerstvi.cz
Zář 16, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Vědci z Fakulty životního prostředí ústecké univerzity zkoumají spáleniště v národním parku České Švýcarsko. V přírodní katastrofě vidí příležitost k nápravě minulých nevhodných zásahů člověka v místě. Hlavní snahou by podle vědců mělo být najít společnou řeč mezi obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem. Uvedl to ve zprávě zaslané dnes děkan Pavel Kuráň.
Požár v Českém Švýcarsku zasáhl 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo 6000 hasičů. Příčinou jeho vzniku se zabývá policie. Fakulta životního prostředí ústecké univerzity dlouhodobě zkoumá změny krajiny kompletního území Českosaského Švýcarska a se Správou národního parku České Švýcarsko úzce spolupracuje přes 20 let. Je podle děkana svědkem aktivit, kterými správa snaží komunikovat o veškerých opatřeních plynoucích z pozice ochránce i správce daného území. „Je to často velmi složité, neboť každá strana na danou situaci pohlíží ze svého pohledu,“ uvedl Kuráň.
Fakulta se zapojuje do pomoci při studiu obnovy lesa po požáru. Například katedra geoinformatiky jako první pracoviště v republice provedla komplexní snímkování požářiště pomocí multispektrální kamery. Díky těmto datům bude schopna sledovat vývoj a kvalitu vegetace nejen v oblastech postižených požárem. Spáleniště nabízí podle děkana unikátní prostor pro výzkum. Do zkoumání popela z hlediska obsahu minerálních a organických látek se již zapojili pracovníci katedry environmentální chemie a technologie. Studiem vzácných hub, které je možné vidět právě jen na spáleništích, a obnovou porostů se zabývají pracovníci katedry životního prostředí.
„Hlavní snahou po likvidaci požáru by nemělo být úsilí pouze hledat viníka. Tato přírodní katastrofa by měla lidi semknout, aby našli společnou řeč, snažili se v budoucnu nastolit rovnováhu mezi trvale žijícími obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem a nesnažili se jen prosazovat své zájmy,“ uvedl Kuráň. Podle vědců z fakulty životní prostředí je nyní příležitost napravit to, co člověk zhruba před 100 lety pokazil. Tehdy podle nich vysadil jehličnaté monokultury stejného stáří do oblastí, z hlediska sucha, nevhodných.
Autor: Fakulta ŽP, UJEP
Zdroj: ČTK
Zář 16, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Rostliny schopné přežít v extrémních vysokohorských podmínkách himálajského Ladaku ukazuje nová výstava v průhonickém zámku. Expozice přibližuje také výzkum těchto druhů, který provádí experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR. O výstavě za ústav informovala Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Ladak je nejméně osídlenou oblastí Indie, z hlediska přírody velmi cennou. Tým z Botanického ústavu tamní flóru studuje od 90. let.
Kvůli chladnému a suchému prostředí ve vysokých nadmořských výškách je v Ladaku nízká rozmanitost druhů. Podle expertů tam lze najít jen kolem 1250 druhů cévnatých rostlin. V Česku, které je o něco menší než Ladak, jich roste zhruba čtyřikrát více.
„Jedinečnost ladacké flóry tak nespočívá v počtu druhů, ale v přizpůsobení k extrémním podmínkám – rostliny mají různé anatomické, fyziologické a ekologické adaptace, které jim umožňují přežívat v nadmořské výšce až do 6 100 metrů nad mořem,“ uvedl Jiří Doležal, který působí v oddělení funkční ekologie a na výzkumu v Ladaku se podílí.
Ladak je podle akademiků pozoruhodnou a dlouhodobě stabilní biologickou laboratoří díky suchému podnebí a malému zalednění. Proto tam lze nalézt cévnaté rostliny nejvýše na Zemi. Tým z Botanického ústavu během dekád výzkumu tamní přírody popsal některé nové rostlinné druhy. Nyní vědci studují právě schopnost adaptace rostlin na extrémní prostředí, ale i to, jaký dopad na ně má klimatická změna.
Výstavu mohou lidé v průhonické Galerii Natura navštívit do 6. listopadu.
Autor: Botanický ústav AV ČR
Zdroj: ČTK
