Zář 15, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V lesích Vysočiny teď roste hodně hřibů i další druhy jedlých hub, houbaři jich nosí plné košíky. Podle mykologů pomohlo vlhko a teplo, dobré podmínky pro růst hub by podle nich měly ještě nějakou dobu vydržet. V jihlavském Muzeu Vysočiny teď každé pondělní odpoledne funguje mykologická poradna, otevřená bude do konce října. Bohaté na druhy hub by tentokrát měly být podzimní houbařské výstavy, které budou koncem měsíce v Jihlavě, Havlíčkově Brodě nebo v Jemnici.
Jedna houbařka ČTK řekla, že v lesích nad Třeští našla minulou sobotu při procházce náhodou desítky zdravých hřibů. Na stejné místo se s úspěchem vracela i další dny. „Můžu říci, že houby rostou. Zejména ty druhy, co sbírají houbaři, to znamená hřib smrkový, hřib hnědý, hřib kovář,“ řekl Jiří Burel z Mykologického klubu Jihlava. Houby podle jeho zkušenosti začaly růst asi před dvěma týdny, minulý týden už to podle něj bylo vysloveně na košíky. V letošním roce je to na Vysočině podle Burela největší úroda hub.
Minulý rok houby na Vysočině moc nerostly. „Ale kdo pamatuje houby před pěti deseti lety, takovéhle vlny byly každý rok,“ uvedl k nynějšímu výskytu. Houby už podle havlíčkobrodského mykologa Jaroslava Kocmana letos místy byly i na začátku července. „Jak začala tepla, od půlky července do konce srpna nebylo prakticky nic,“ uvedl. Pak pomohly deště. „Věřím tomu, že ještě tak minimálně týden 14 dní houby určitě porostou, protože ta zásoba vláhy bude. Potom už setrvačností porostou i dál, protože v říjnu to podhoubí tak nevyschne jako třeba v červenci nebo srpnu,“ předpokládá. Nají se dají najít i druhy hub, které lidé tolik nesbírají, třeba holubinky. „I houby nejedlé, což zase zajímá nás mykology,“ dodal.
V havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny bude tradiční výstava hub od 26. do 28. září. Podle Kocmana by se pro ni tentokrát mohlo podařit dohledat i přes 300 druhů hub. „Věřím tomu, že v té době opravdu houby porostou a že nebudeme mít problém, jako třeba někdy v minulých letech, na tu výstavu něco nalézt,“ řekl. V houbařsky nejlepších předešlých letech bylo v Havlíčkově Brodě vystaveno k 350 druhům hub.
Na zámku v Jemnici na Třebíčsku bude výstava hub od 24. do 25. září, jihlavské Muzeum Vysočiny bude hostit výstavu hub od 30. září do 1. října.
Autor a zdroj: ČTK
Zář 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V brněnské botanické zahradě letos poprvé vykvetl více než stoletý kaktus, velký exemplář druhu echinokaktus Grusonův. Pro kvetení si shodou okolností vybral rok, kdy Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Kotlářské ulici slaví 100 let existence. Květy ale zůstávají otevřené jen krátce – jediný den.
„Vykvetl jeden ze dvou největších exemplářů, které v expozici kaktusů a sukulentů pěstujeme. Nejsou staré přesně 100 let, ale o trochu více. Byly zařazeny do sbírek při založení zahrady v roce 1922 a to už nebyly úplně maličké,“ popsala pracovnice zahrady Hana Ondrušková.
Echinokaktus patří mezi pěstiteli k oblíbeným druhům. Díky výrazným žlutým trnům mu přezdívají zlatá koule, anebo také stolička pro tchýni. Obvykle dorůstá výšky a šířky kolem jednoho metru. Ve volné přírodě je vzácný, přímo ohrožený, v botanických zahradách se mu dařívá dobře.
Relativně malé, jasně žluté květy se objevují na starších rostlinách, dosahují průměru čtyři až pět centimetrů a jsou řazené v kruhovitém prstenci na horní části rostliny. Jednotlivé květy se otevírají postupně a kvetou jen jeden den.
Ve sbírkách „grusony“ obvykle poprvé kvetou ve věku asi 20 let, pokud se pěstují přes léto venku. Brněnské rostliny jsou však celoročně ve skleníku, a tak si dávaly s kvetením na čas. První květ se objevil 24. srpna dopoledne. Kdy se otevře další, není jisté.
V botanické zahradě v pátek začíná pravidelná výstava sukulentů a dalších exotických rostlin, návštěvníci si v kaktusovém skleníku mohou prohlédnout i echinokaktusy. V největším skleníku – palmovém – finišuje rekonstrukce střechy.
Autor: Botanická zahrada Brno
Zdroj: ČTK
Zář 2, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V Podyjí na Znojemsku se i letos mohou zájemci potěšit pohledem na rozsáhlé fialově rozkvetlé plochy vřesu obecného. Jsou ho desítky hektarů v pásu od Znojma až k rakouskému Retzu. Nejlépe dostupný je přímo ze Znojma. Po suchých letech letos kvete obzvlášť pěkně. Vřes rozkvétá postupně a pokvete zhruba do konce září.
Podyjská vřesoviště patří k unikátům české přírody. Nikde jinde v tuzemsku zájemce nenajde větší porosty vřesu v mozaice se stepními trávníky než právě v Podyjí. Letos vřes navíc podle ochránců přírody kvete ukázkově a z pohledu předchozích suchých let neobvykle pěkně. A fialová vřesoviště v tomto čase vypadají podle nich jako na obrazech z 19. století. „Ty plochy nejsou nijak souvislé, je to pás vřesovišť, který začíná u Znojma a vede zhruba po rakouské městečko Retz,“ popsal ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Významným vlivem, který po staletí formoval podobu vřesovišť, byla z dnešního pohledu intenzivní pastva dobytka. „V podzimních měsících se navíc suchá tráva, kterou zvířata nespásla, vypalovala. Tím si naši předkové připravovali pastvinu na další rok. Díky poloze regionu na hranici květenných oblastí a pestrosti neživé přírody jsou zdejší vřesoviště unikátní a druhově mimořádně pestrá,“ popsal botanik správy Radek Němec.
K nejzajímavějším ukázkám podyjských vřesovišť patří Staré vinice u Havraníků. Mírný balvanitý svah pokrývají porosty vřesu a řídkých stepních trávníků. Havranické vřesoviště má přes 100 hektarů, žije zde například vzácná teplomilná stepní flóra i fauna. Dominantu tvoří traviny jako kostřavy či ostřice nízká, nebo keříky vřesu obecného a kručinky chlupaté. Vyskytují se tam však i vzácné a chráněné druhy rostlin jako koniklec velkokvětý, divizna fialová, smil písečný a kavyl Ivanův, ze živočichů kudlanka nábožná, stepník rudý, dudek evropský nebo strnad zahradní.
Drobná dřevina vřesu vykvétá pozdě v létě, v současné době je kvetení na vrcholu, květy budou k vidění zhruba do konce září. „Vykvétá postupně, není to časově ohraničeno třeba na týden. Do konce září ještě určitě pokvete,“ uvedl ředitel. Doplnil, že rozkvetlý vřes je nejlépe přístupný hned od Znojma, a to na Kraví hoře. „Vede tam značená cesta, zájemce se tam ze Znojma dostane pohodlně pěšky,“ popsal ředitel.
Komu se nechce jít na procházku nebo ho zajímá, jak vlastně krajina v okolí Znojma vypadala v minulosti, může zavítat na výstavu krajinářských obrazů z Podyjí a pohledů do krajiny okolí Znojma. Přehlídka Obrazem do krajiny se v Domě umění na Masarykově náměstí ve Znojmě koná do 20. listopadu.
Národní park Podyjí spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším oblastem Jihomoravského kraje. Je oblíbeným místem pro pěší a cyklisty. Na české straně národního parku je vybudováno téměř 80 kilometrů pěších turistických tras a stejně cykloturistických tras. Přes území parku vedou i dvě trasy pro turistiku na koních.
Autor: Národní park Podyjí
Zdroj: ČTK
Srp 18, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Ústecký kraj omezil těžbu dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Ekologická organizace Greenpeace se ale proti rozhodnutí odvolala k ministerstvu životního prostředí, žádá ještě přísnější postup. Organizaci vadí postup státního podniku Lesy ČR, který podle Greenpeace ve zmíněné oblasti letos na jaře vykácel přes 200 let staré vzácné buky bez platného povolení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové šlo o výběrný způsob těžby a kácely se jen jednotlivé stromy za účelem obnovy bučin.
„Oceňujeme, že v případě Lesů ČR kraj výrazně omezil těžbu. Ale odvoláváme se proti veškeré těžbě, která není odůvodněná bezpečností. Je totiž podle nás zbytečná a vede pouze k dalšímu narušení místních unikátních lokalit,“ sdělila koordinátorka kampaně za záchranu bučin z Greenpeace Nikol Krejčová. „Nesouhlasíme především s masivním kácením lesů mezi obcemi Meziboří a Litvínov, kde má jít k zemi na některých místech až polovina stromů,“ doplnila.
Nynější rozhodnutí krajského úřadu podle Greenpeace zachránilo před pokácením stovky stromů starších 130 let. Kraj v plném rozsahu povolil těžbu z bezpečnostních důvodů pouze okolo silnic a domů, naopak zcela zamítl kácení v oblasti budoucí přírodní památky Pekelské údolí, uvádí organizace. U ostatních porostů byla podle Greenpeace těžba snížena na deset procent objemu dřeva.
Ani s tak omezeným kácením ale ekologové nesouhlasí. Každá těžba dřeva v této evropsky významné lokalitě podle Greenpeace vede kromě ztráty stromů také ke ztrátě stanovišť vzácných a chráněných druhů ptáků, netopýrů a brouků. Organizace navrhuje podrobný průzkum lokalit, kterých se má kácení týkat, aby na místě mohlo zůstat co nejvíce stromů.
Greenpeace se již dříve obrátila kvůli kácení ve Východním Krušnohoří například na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Po ČIŽP organizace žádala mimo jiné zákaz těžby porostů. Zástupkyně mluvčího ČIŽP Miriam Loužecká řekla koncem července, že se inspekce podnětem zabývá a čeká na posudky.
Organizace Greenpeace těžbu v krušnohorských bučinách dlouhodobě kritizuje a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
Srp 17, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Jen 30 kilometrů od Brna pěstují v Přibicích dva nadšenci stovky subtropických rostlin a provozují Exotickou zahradu. Je nejen atraktivním turistickým cílem, ale i vyhledávaným místem pěstitelů, kteří si jezdí kupovat sazenice. Dlouhá léta pěstoval Miroslav Effenberger rostliny na zahradě u svého domu, ale čím dál vyšší zájem návštěvníků i pěstitelů jej dovedl k tomu, že nedaleko koupil starý dům s velkým pozemkem a proměnil je na zahradu o ploše 2000 metrů čtverečních. V letní sezoně přijde denně nejméně 100 lidí, řekl Effenberger.
Subtropické rostliny podle něj prodává v Česku více lidí, ale jen on je pěstuje a díky mnohaletým zkušenostem zákazníkům radí i při pěstování a ošetřování rostlin. Různí obchodníci jen sazenice dovezou, prodají a přes zimu nic nemají. „My pěstujeme trvale, takže je zřejmé, jaké rostliny a jak přečkají zimu,“ řekl Effenberger. Před dvěma lety začal spolupracovat s Jiřím Michnou, díky čemuž se rozvoj zahrady zrychlil.
O zákazníky nemají nouzi. Kvůli změně klimatu, oteplování a mírnějším zimám se stále více lidí zajímá o pěstování palem a dalších rostlin, které dříve znali ze Středomoří. Na první pohled by se mohlo zdát, že kamenem úrazu budou teploty pod nulou, ale podle Effenbergera řada rostlin slabší mrazy velmi dobře snáší. V případě silnějších mrazů stačí choulostivější rostliny přikrýt kvalitní mrazuvzdornou ochranou, některé je třeba přenést do míst, kde neumrznou.
V zahradě jsou jak různé okrasné palmy, tak také řada rostlin produkujících plody. „Nejoblíbenější jsou fíky, které na jihu jižní Moravy mohou růst bez jakékoliv ochrany v zimě. Hodně také vydrží bezvadné čínské datle a děti je milují,“ poznamenal Effenberger. Pěstuje také granátová jablka, olivy, citrusové plody, avokáda, pistácie či manga. A pořád hledá nové rostliny, kterými by mohl zahradu obohatit. Dvakrát ročně jezdí do Španělska, kde nakupuje semena i sazenice a konzultuje s kolegy, kteří mají s pěstováním letité zkušenosti, vydává se i do Itálie. „Díky množství rostlin, které máme, jsme také schopni zákazníkům nabídnout obvykle nižší cenu než jiní obchodníci,“ řekl Effenberger. Některé rostliny už má v zahradě i 30 let.
Subtropické rostliny jsou pro něj celoživotní láskou. První datlovník vysel už v roce 1986 jako chlapec, který se stal sotva školákem. Ve 12 letech měl svoji první výstavu kaktusů a v roce 1990 vypěstoval první fíky, za dalších pět let sklízel banány. Postupně rozšiřoval počet pěstovaných druhů a studium na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity se pro něj díky zkušenostem stalo spíše formalitou. V nové zahradě má dva skleníky, jeden prodejní a druhý pěstební. Je v ní i jezírko s okrasnými rybami a skalky s dalšími exotickými rostlinami. Od dubna do června je zahrada otevřená denně, do září denně mimo pondělí, ale navštívit se dá po domluvě i v jiných měsících.
Autor: M. Effenberger
Zdroj: ČTK
