Srp 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Druhová rozmanitost stromů v tropických ekosystémech je mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu mezinárodního konsorcia s českou účastí. Podle vědců jsou nejrozmanitější tropické lesy v Amazonii, mezi lesy mírného pásma má prvenství oblast středního Chile. O výzkumu, na kterém spolupracovalo 249 expertů z 50 zemí, dnes informovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK). Studii publikoval prestižní časopis Nature Ecology and Evolution.
Podle vědců sice ekologické pravidlo uvádí, že se počty druhů směrem od pólů k rovníku zvyšují, neplatí to však univerzálně. Experty tedy zajímalo, co může ovlivňovat lokální biodiverzitu. Členové konsorcia podle PřF UK nasbírali data o více než 55 milionech stromů na 1,3 milionu výzkumných ploch, což je množství, které reprezentuje 97 procent lesních ekosystémů světa. Následně soubor analyzovali a podrobně popsali, jak směrem od subarktických oblastí k rovníku stoupá druhová diverzita stromů v lesích.
Ze zjištění plyne, že druhová rozmanitost stromů v tropických ekosystémech je mnohem vyšší, než s kterou počítaly dosavadní modely. Zatímco většina odborníků předpokládala, že druhová bohatost stromů závisí téměř výhradně na teplotě a srážkách, studie ukázala, že v tropických ekosystémech diverzitu stromů výrazně ovlivňují i půdní podmínky, členitost terénu v tropickém prostředí a dlouhodobé působení člověka na ekosystémy. Právě tato kombinace je podle expertů klíčová pro nečekaně velkou rozmanitost stromů v tropických ekosystémech.
„Druhově nejbohatšími se ukázaly být lesy v Amazonii s více než 200 druhy stromů na hektar. Nejrozmanitější lesy mírného pásma s až 50 druhy na hektar najdeme ve středním Chile,“ uvedl Štěpán Janeček z katedry ekologie PřF UK. „Naše středoevropské lesy jsou v porovnání s obdobnými zeměpisnými šířkami v jižní i severní Americe a v Asii poměrně druhově chudé,“ dodal.
Podle jeho kolegy Roberta Tropka tuzemští vědci pro projekt také dodali data z Kamerunské hory v jihozápadním Kamerunu, „Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ popsal. Za Česko na výzkumu spolupracovali i experti z Akademie věd ČR, konkrétně z Biologického centra a Botanického ústavu, a několika dalších institucí.
Podle odborníků jsou data a výsledky studie důležité pro ochranu lesů. „Tropické lesy jsou z globálního hlediska velmi významnými ekosystémy, jejich současný úbytek je však bezprecedentně silný. To pozorujeme i při dlouhodobých výzkumných projektech v Kamerunu a dalších oblastech Afriky,“ dodal Tropek.
Autor: PřF UK
Zdroj: ČTK
Srp 5, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Dosud neznámý proces, který ovlivňuje aktivaci některé sady genů při vývoji rostlin, objevili vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem k tomu, že nově objevený proces souvisí s produkcí semen, mohl by v budoucnu otevřít nové možnosti pro vývoj plodin lépe uzpůsobených změnám životního prostředí.
Na výzkumu pracovali buněční biologové Albert Cairó a Karel Říha. Proces, který jako první objevili, se odehrává na konci meiózy, tedy specializovaného buněčného dělení, které je nezbytné pro pohlavní rozmnožování rostlin a umožňuje vývoj zárodečných buněk a pylu.
„Nyní víme, že buňka obsahuje nejen tradiční organely ohraničené membránou, ale mnoho molekulárních procesů se odehrává uvnitř méně definovaných bezmembránových organel, nazývaných biokondenzáty. Během posledních deseti let začala věda rozpoznávat význam těchto biokondenzátů,“ uvedl Cairó s tím, že objev jeho týmu ukazuje funkci těchto biokondenzátů na konci meiózy.
Primárním posláním laboratoře Karla Říhy je osvětlit základní biologické procesy úzce spojené s rozmnožováním rostlin a tvorbou semen, což se u mnoha plodin promítá do výnosu. „Výsledky našeho výzkumu ukazují, že biomolekulární kondenzáty hrají důležitou roli v rozmnožování rostlin a jejich chování je také ovlivňováno stresovými podněty. Je tedy zřejmé, že náš objev může ukázat na nové strategie vedoucí k vývoji kultivarů plodin, které jsou lépe uzpůsobeny rychle se měnícím klimatickým podmínkám,“ dodal Cairó.
Výzkum trval osm let a pro studium rostlinné meiózy, které je obzvlášť komplikované, museli vědci vyvinout vlastní metodu pro sledování tohoto procesu v reálném čase. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Science.
Autor: CEITEC (Masarykova univerzita v Brně)
Zdroj: ČTK
Srp 4, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Stromům ve městech, které jsou vysazené podél silnic nebo v dlažbě, se snaží pomoci vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Stromy trpí nevhodným složením i utužením půdy v kombinaci se suchem a teplem. Jednou z možností, jak jim pomoci je využití takzvané injektáže.
„Podmínky pro život dřevin v městské zástavbě se dlouhodobě zhoršují. Negativním faktorem je například stav půdy, která mnohdy vykazuje nevhodné složení a utužení. Kořeny mají v půdě málo prostoru, jsou atakovány chemickými látkami, trpí nedostatkem vody a kyslíku. Nedostatečný rozvoj kořenů brání i celkovému růstu koruny. Stromy tak nejsou vitální a snadněji podléhají chorobám a škůdcům,“ uvedl Petr Salaš ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.
Injektážní zařízení pomáhá zlepšit prostředí v kořenové zóně stromů, protože půdu tlakem vzduchu provzdušňuje. Do takto provzdušněné půdy pak lze vstříknout hydroabsorbenty, hnojiva a další přípravky.
„Náš tým od roku 2019 zakládá a hodnotí na různých stanovištích dlouhodobé experimenty. V této odborné činnosti úzce spolupracujeme se správci zeleně v Brně a Znojmě (Veřejná zeleň města Brna a Městská zeleň Znojmo). V kořenové zóně vybraných pokusných stromů měříme speciálními čidly teplotu a vlhkost půdy, hodnotíme vitalitu dřevin a vybrané fenologické parametry. Domníváme se, že metoda injektáže může přispět ke zlepšení stavu zeleně ve městech, zejména na exponovaných stanovištích,“ uvedl Salaš.
Na stavu stromů ve městech se podepisuje globální změna klimatu, která má v Česku podobu dlouhých období sucha střídaných přívalovými dešti, při nichž půda nestihne vodu vsáknout a velká část z ní tak odtéká. To sucho v půdě prohlubuje. V městských stromořadích je navíc půda velmi utužená a nekvalitní, což znemožňuje pronikání vody ke kořenům. Podle některých vědců bude mít změna klimatu do budoucna vliv i na výsadbu a skladbu stromů ve městech. Bude zapotřebí hledat nové kultivary dřevin, které budou odolnější extrémním městským podmínkám, takže se bude i nadále zvyšovat zastoupení nepůvodních druhů dřevin.
Autor: Mendelova univerzita
Zdroj: ČTK
Srp 1, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Správa národního parku České Švýcarsko chce ponechat obnovu lesa po rozsáhlém požáru převážně na přírodě. Vysazovat dřeviny ve velkém nemá v plánu. Oheň zasáhl 1060 hektarů ploch, na kterých rostly hlavně smrky.
„Pokud jde o obnovu lesa, bude maximum ponecháno na přírodě. Teď si vybíráme, jestli to bude dělat příroda dobře a zadarmo, nebo jestli tam bude člověk pomáhat za peníze a blbě,“ řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Přirozené zmlazení je podle správy parku nejúčinnějším a nejjednodušším způsobem náhrady za shořelé porosty. Pokud by vysadili stromky, zmlazení by je podle Salova v příštích letech začalo utlačovat a správci parku by museli stále vytvářet životní prostor pro výsadbu.
Správa národního parku chce u obnovy po největším požáru na území České republiky využít zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí Jetřichovic v Českém Švýcarsku zhruba 20 hektarů a správa nechala požářiště spontánně zalesnit. Dnes podle Salova nikdo nepozná, že na místě hořelo. Spáleniště bylo už v roce 2016 zarostlé břízou, olší, borovicí, jeřábem, bukem a dubem, břízy dorostly do pětimetrové výšky, dnes mohou mít podle strážců parku kolem deseti metrů a les je velmi hustý.
Ze satelitních snímků požářiště vyplynulo, že ohni, u kterého desátým dnem zasahují hasiči, odolaly některé listnaté stromy, a to hlavně v případě, že byly ve větší skupině. Listnaté stromy nejsou tolik bohaté na různé silice a pryskyřice, které dobře hoří.
Autor: Správa národního parku České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Čvc 30, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Náklady na likvidaci požáru v Národním parku České Švýcarsko dosáhnou stovek milionů, řekl dnes na místě novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O možné náhradě ušlých zisků podnikatelů se bude teprve jednat až v následujících týdnech, až se ukáže, jak velký výpadek turistického ruchu bude. Ministerstvo pro místní rozvoj je připravené vypsat titul na sanaci škod na infrastruktuře obcí.
Stát podle Rakušana uvolní v první fázi 100 milionů korun na obnovu národního parku. Zásah hasičů se bude podle něj hradit z rezervy státního rozpočtu, která činí sedm miliard korun. Větší škody na hasičské technice podle něj zatím nevznikly, hasiči evidují například jen drobná poškození vozů.
„Starostové, ale to až ve chvíli, kdy skončí ten požár, budou kontrolovat, jestli infrastrukturně ty obce jsou poničeny, jak fungují sítě a podobně, jestli jsou v provozu, nebo jsou také postiženy tím požárem. A tady samozřejmě ministerstvo pro místní rozvoj je připraveno vypsat velkorysý titul, který tyto škody bude připraven velmi rychle sanovat,“ řekl Rakušan.
O kompenzacích škod podnikatelům se zatím debata podle Rakušana nevedla, na řadu má přijít až v dalších týdnech. Na soukromém majetku podle něj velké škody nevznikly, v Mezné shořely tři domy, v Hřensku se veškerý majetek podařilo uchránit.
Les v národním parku začal hořet v neděli a požár se rozšířil i přes hranice do Saska. Podle satelitních snímků požár zasáhl území o rozloze 1060 hektarů. Ode dneška platí zákaz vstupu do lesa na vybraném území národního parku, který vydal děčínský magistrát.
Autor a zdroj: ČTK
