Čvc 27, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Kvůli odstraňování kůrovcem napadeného dřeva u Černého a Čertova jezera na Šumavě doporučují lesníci turistům, aby zvolili jinou trasu. Kůrovcové dřevo aktuálně zpracovávají v hospodářských lesích u Železné Rudy v místech, kudy vede i oblíbená Stezka Českem. V porostech se těží a na některých cestách jezdí kamiony naložené dřevem a další těžká lesní technika. Lesníci nechtějí oblast uzavřít, ale návštěvníky žádají o velkou opatrnost a pochopení, informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„Musíme napadené dříví zpracovat, asanovat a z lesa odvézt. Jen tak se brouk nerozšíří a ze zdravých stromů nebudou souše,“ uvedl železnorudský lesní správce Lesů ČR Petr Najman. Přestože je lokalita zejména v létě velmi navštěvovaná turisty, lesníci zatím neuvažují o žádosti adresované státní správě, která by lokalitu kvůli bezpečnosti uzavřela.
„Práce musíme dokončit, to je jasné, ale taky chápeme návštěvníky a věřím, že i oni nás. Je důležité, aby nechodili do míst, kde se těží a kde se pohybují odvozní a další stroje. Jde o bezpečnost, takže doporučuju zvolit jinou trasu,“ doplnil Najman. Práce podle jeho odhadu potrvají v lokalitě do konce září.
Jde celkem o několik kilometrů cest na žluté turistické trase a na naučné stezce Sklářská, například na části Jezerní cesty, takzvané Horizontálce vedoucí k Černému jezeru, dále pak od rozcestníku pod Malým Špičákem k Čertovu jezeru a také po Spodní i Horní jezerní cestě.
Autor: Lesy ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Provozovatelé Pohádkové zahrady v Pardubicích, ve které se starají o opuštěná zvířata, na podzim vysázejí na vycházkové ploše stromy. Rozšíří tam místa, kde se návštěvníci i zvířata mohou v letních horkých dnech ukrýt do stínu. Zvířata v létě jsou aktivní ráno a večer, kdy teploty nejsou tak vysoké, přes den pak odpočívají ideálně ve stínu, řekla Vojířová. Zahrada se stará se převážně o hospodářská zvířata, zachráněná z nevhodných podmínek. Je jich asi 200. Zařízení se ale také stalo záchrannou stanicí pro divoká zvířata, lidé tam nosí například zraněné ptáky.
„Spolupracujeme se záchrannou stanicí Žleby a Pasíčka. Lidé z Pardubic a okolí volají nás, nosí nám nalezená divoká zvířata. Zachráněnou sýkorku nemohu dát mezi papoušky, proto stavíme novou voliéru. Lidé nám přes sezonu přinesou tak deset zvířat měsíčně, ideální je, když je po vyléčení pustíme zase do přírody,“ řekla provozovatelka Romana Vojířová.
Bažantnice je skoro hotová, bude v klidné části zahrady pod stromem. Bažanty často srazí auto, mladé jedince pak třeba uloví a poraní pes. „Je to více než pětimetrová voliéra, je vysoká, bažanti potřebují klid, nestresovat se, na strom si mohou vylétnout,“ řekla Vojířová. Zahrada se snaží být připravená na všechny varianty, mít zázemí pro maximum druhů drobných zvířat.
„Snažíme se pomoci rychle. Nová voliéra bude stát 100.000 korun, zaplatíme ji z burzy filantropie. Peníze se snažíme získávat s dotačních projektů. Máme vstupné. Také nám hodně pomáhají dobrovolníci tím, že se starají o zvířata,“ řekla Vojířová.
Hodně zvířat není v Pohádkové zahradě v ohradách, ale chodí volně po areálu. Lidé si mohou pohladit či nakrmit koně, oslíka, kozy a nebo prase Olivu. Ve voliérách jsou například handicapovaní papoušci nebo osiřelé chůvičky, kterým zemřel majitel a dědicové je nechtěli.
„Máme například hrdličky od kouzelníka. Když zestárl, nevystupoval, měl ptáčky zavřené v krabici na balkoně. Lidé nám zavolali, řekli o nich. Papoušci jsou často bez nožiček, mají špatná křidýlka,“ řekla Vojířová.
Jeden z novějších obyvatel zahrady je mýval Jája, zatím je v kleci sám, po kastraci mu chtějí pořídit samičku, aby měl společnost. Sameček byl součástí chovu exotických zvířat, majiteli ale zemřela manželka, tak se rozhodl, že všechna zvířata prodá. Mývala nikdo nechtěl, dodala Vojířová.
Autor: Pohádková zahrada
Zdroj: ČTK
Čvc 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období, řekl Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podle Krejzy mohlo sice požár urychlit, že v lesích zůstalo ležet dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.
Krejza řekl, že v území se striktní ochranou přírody se při obnově bude muset nejspíše zvolit takzvaný sukcesní vývoj. „Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit,“ popsal vědec. Jako pionýrské jsou označovány druhy, které osidlují nově vzniklé nebo poničené lokality.
„A pak se les začne přetvářet až na dřevinnou skladbu, která je to finální stadium. Což by v důsledku klimatické změny měly být smíšené porosty, porosty s převahou listnatých dřevin,“ dodal Krejza.
Upozornil, že by mělo jít o druhy schopné snášet období sucha, která budou stále častější. „U nás je nejtypičtějším příkladem dub,“ uvedl expert. Na plochách, do kterých mohou lesníci zasahovat, se podle Krejzy dá jít zpočátku podobnou cestou jako ve striktně chráněných zónách. „Lesníci mají možnost tam vysít přípravné dřeviny, ale s nimi je do budoucna určitě třeba pracovat. Tím, že se přípravné porosty pionýrských dřevin rozvolní a bude se tam vnášet finální dřevina,“ popsal Krejza s tím, že musí jít opět o vhodnou skladbu druhů.
„Většinou i na takto zasažených plochách něco přežije. A to co tam přežije, je schopné i nějakou budoucí generaci založit. Takže já věřím, že plochy se rychle zazelení, ať buření nebo pionýrskými dřevinami,“ uvedl vědec. Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde například o trávy či kopřivy.
K tomu nakolik mohlo rozšíření požáru ovlivnit vytěžené dřevo napadené kůrovcem ležící v lesích, Krejza uvedl, že jde o jeden z faktorů. Dalšími jsou horké teplotní vlny, nedostatek srážek i samotné založení požáru. „Když tam zůstanou kmeny, do toho spousta dřeva po kůrovci, tak je oheň nejspíše schopen se šířit daleko rychleji,“ konstatoval vědec.
Starosta města Krásná Lípa Jan Kolář dnes řekl, že oheň nemusel České Švýcarsko zasáhnout v takovém rozsahu, pokud by napadené dřevo v lesích nezůstalo. Podle mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova by ale mimo jiné bylo nutné odvézt z lesů i vrstvy dekády staré hrabanky, která dobře hoří.
Požár v Národním parku České Švýcarsko, který vypukl v neděli, zatím nemají hasiči pod kontrolou. Dnes byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu, který umožňuje povolat k zásahu jakýkoliv potřebný počet jednotek. Nyní je jich v terénu 80, což je celkově přes 400 hasičů, pomáhají mimo jiné i letadla.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Čvn 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.
Ústav vyhodnocuje míru takzvané defoliace, tedy úbytku jehličí nebo listí, na reprezentativním vzorku více 10.000 dospělých stromů, tedy stromů starších 59 let. Podle míry ztráty se rozdělují do čtyř kategorií. V českých lesích stále převládají jehličnaté stromy, podle dat ministerstva zemědělství v roce 2020 zabíraly přes 70 procent plochy lesů.
Listnaté stromy jsou podle monitoringu výrazně zdravější. Zhruba polovina stromů spadala do kategorie, kterým chybělo 11 až 25 procent listí a 26 až 60 procent listí chybělo zhruba třetině stromů. Téměř 13 procent listnatých stromů spadalo do kategorie, které chybělo méně než 11 procent listí a jsou považovány za zcela zdravé.
Podle vědců za špatný zdravotní stav stromů může hlavně sucho, kůrovcová kalamita a znečištění ovzduší. V českých lesích je početně nejvíce zastoupenou dřevinou smrk, který roste na téměř polovině plochy lesů. Petr Fabiánek z VÚHLM upozornil na to, že od od roku 2009 se smrky postupně zotavovaly, ale v roce 2015 přišla změna k horšímu hlavně kvůli kůrovci, který se rozšířil na celé území ČR i do poloh s nadmořskou výškou přes 900 metrů.
Podle monitoringu loni přes 60 procent smrků spadalo do kategorie stromů, kterým chybí 26 až 60 procent jehličí. Aktuální situace může být i horší, než ukazují data. „Uváděné hodnoty silně poškozených stromů nemusí odpovídat skutečné výši. V intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením totiž často dojde k odtěžení těchto stromů. Nemohou tak být zahrnuty do hodnocení,“ dodal Fabiánek.
V ČR se podle Českého statistického úřadu loni vykácelo přes 30 milionů metrů krychlových dřeva a přes 86 procent vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Na České zemědělské univerzitě vznikl projekt s názvem Chytrá lesní krajina, který studuje, jak se bude česká příroda v budoucnu měnit a jak se lze na změny připravit s využitím moderních technologií.
Vznikl pilotní projekt na rozloze 1725 hektarů v okolí Jevan ve středních Čechách, kde bude do přírody instalována síť senzorů, které budou sbírat data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Vyhodnocovat je má umělá inteligence v datovém centru, kam se budou údaje přenášet pomocí 5G sítě. Projekt počítá také s využitím dronů.
Autor: VÚLHM
Zdroj: ČTK
Čvn 16, 2022 | Živá příroda a krajina, les
Nastavení takzvaných ekoschémat, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu, její stav příliš nezlepší. Podle ekologických organizací návrh ministerstva zemědělství na podobu dotační politiky v následujícím období nepovede k vyšší ochraně půdy, vody ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a organizace Čmelák – Společnost přátel přírody. Podle ministerstva je nastavení výsledkem dohody se zemědělci.
Nevládní organizace si od ministerstva vyžádaly návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí o podobě zemědělské politiky na další dotační období mezi lety 2023 až 2027. Komise na začátku května poslala ČR obsáhlý dokument s připomínkami, podle kterého by měl plán být více ambiciózní v nastavení ekoschémat.
Ekologové upozorňují na to, že komise požadovala, aby nastavení dotací více motivovalo zemědělce k aktivitám nad rámec základních podmínek pro jejich získání. Ministerstvo podle nich takový návrh stáhlo. „Z nám nepochopitelných důvodů se snaží (ministerstvo) zabránit využití peněz na účinnou ochranu a podporu pestré zemědělské krajiny. Například Německo bude své zemědělce motivovat k vyčlenění až deseti procent mezí, remízků či úhorů, zatímco u nás jsme na pouhých třech procentech,“ uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha.
V následujícím období má být na ekoschémata vyčleněno 30 miliard korun. V celé EU by také postupně mělo do roku 2030 být vyčleněno deset procent orné půdy na neprodukční plochy jako jsou krajinné prvky, takzvané úhory, plochy půdy ponechané ladem i například ochranné pásy okolo vodních toků nebo plochy rozdělující monokultury. Do neprodukčních ploch se počítají i plodiny vázající dusík a meziplodiny. Těmi bylo podle zemědělského experta Hnutí Duha Martina Střelce doposud osázeno přes 90 procent povinných neprodukčních ploch.
Ekologické organizace kritizují, že návrh na podobu ekoschémat nepodporuje vznik krajinných prvků jako jsou remízky, meze nebo mokřady ani péči o ně. Podpora neprodukčních ploch podle nich také jde velmi málo nad rámec podmínek, které musí splňovat všichni zemědělci. Kritizují i podobu ochranných pásů kolem vod, které mají bránit splachování pesticidů do vody, s nimiž se podle nich počítá jen v omezeném množství.
Organizace se také ohradily vůči postoji ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) k možnému odkladu zavádění ekologických opatření jako je střídání plodin nebo vyčlenění neprodukčních ploch. Na konci května resort uvedl, že požaduje pro další dotační období v některých ekologických požadavcích na zemědělce větší flexibilitu. „Z důvodu posílení produkce považujeme za vhodné zmírnit požadavek vyčlenění neprodukčních ploch na orné půdě,“ uvedl Nekula. Podle ekologů tím riskuje zhoršení biodiverzity a kvality půdy.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ke kritice ekologů uvedl, že připravené nastavení dotací je reakcí na dohodu se zemědělskými nevládními organizacemi a ministerstvem životního prostředí.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
